Chroustovice vs Morašice

V sobotu jsme vyrazili do Chroustovic, kde nás čekal zápas s dalším nováčkem 7. ligy. K ligovému mančaftu rozhodně nepatří opakované absence z důvodu dovolených a rozluček se svobodou, bohužel není liga jako liga. Co jsme naopak měli před tímto zápasem na skutečně ligové úrovni, to byla práce našeho datově-analytického oddělení, ze které o soupeři vyplývala jasná zpráva - dlouhé nakopávané balóny a Bečička trefuje zařízení. Jak jsme na to zareagovali - ihned po rozehře vyslal Skala dlouhým nákopem za obranu Nováka, jenž po podběhnutí obránce z úhlu mířil do boční sítě. Jak na to zareagoval soupeř? Odkop od brány rozehrál nakrátko, aby stoper dlouhým nákopem za naši obranu vyslal s pomocí Pirklova podběhnutí do totožné situace Bečičku. Rusnák mu včasným výběhem zmenšil prostor natolik, že domácí útočník musel míč pouze píchnout okolo našeho brankáře, bohužel mu pomohla dokonalá znalost domácího hřiště, neboť míč se nejprve kutálel mimo tři tyče, ale v malém vápně na nerovném terénu nabral trajektorii, která vyústila v první gól utkání. Velmi rychle mohl vyrovnat Vít po křižném pasu za obranu, ale jeho střela z dobré pozice ve vápně minula zadní tyč. Do téměř totožné situace se dostal i Novák na druhé straně, bohužel výsledek byl stejný jako v prvním případě. Po standardní situaci vyplaval ve vápně nikým nehlídaný Válek, jenže i jeho zakončení, tentokrát hlavou, šlo kolem tyče ze špatné strany. Soupeř sázel na jednoduché, ale efektivní nákopy do naší nejisté obrany, naproti tomu naše větší chuť hrát po zemi na těžkém terénu nenesla kýžené ovoce, ba naopak po dvou ztrátách D. Štancla na středu hřiště dostali šance domácí, které naštěstí zůstaly nevyužity. Stejně jako závary na druhé straně po rohových kopech a autových vhazování, při nichž brankář nemusel vůbec zasahovat. K lepšímu výkonu nám nepomáhala ani rostoucí nespokojenost s verdikty i následnými argumenty rozhodčího. Jako poslední zahrozili domácí, když po našem špatném vyřešení situace na levé straně a následném centru musel Rusnák vyrazit střelu na brankové čáře.

Ani nástup do druhého poločasu nám nevyšel, když po naší útočné akci domácí odkopli na půlku, naši tři stopeři neobsadili jediného útočníka a celá akce byla dotažená až k centru do vápna, kde se míč snášel na hlavu Černohorského, který byl ale zezadu až podezřele odstrčený domácím útočníkem, který hlavou poslal míč o tyč do brány. Jak je možné, že souboje stejné intenzity jsou v poli posuzovány jako naše fauly, to jsme se samozřejmě od hlavního nedozvěděli. Ve snaze zvrátit průběh utkání došlo k vystřídání útoku, a dobrá práce V. Štancla a následný únik Nováka po levé straně resultoval v centr před bránu na nabíhajícího Hurytu (50. zápas za muže), před kterým obránce uklidil míč do vlastní sítě. Po kontaktním gólu stále více hrozil soupeř, jenž se dostával do dobrých pozic, ale většina z nich končila střelami do Rusnákovy náruče. Navrátit dvougólový náskok mohli domácí po dobře vyřešeném protiútoku, jedinou kaňkou však byla poslední nahrávka před prázdnou bránu, která směřovala do ofsajdu. Naše těžkopádná hra bohužel k většímu ohrožení branky nevedla. Vít po uvolnění na pravé straně uspěchal svůj centr, rohové kopy našim exekutorům nevycházely a z přímáků jsme se k zakončení neprodrali. Jedinou větší šancí byl pár minut před koncem centr Víta, na který si naskočil Novák, ale z úrovně penalty hlavičkoval nad. Suma sumárum lze v tomto utkání najít jistou podobnost z výjezdu do Pardubiček – porazila nás spíš naše nekvalita než nezměrná kvalita soupeře. Opět se o většině základu dá říct, že se ani nedotkla svého optimálního výkonu - viz. zbytečné chyby a přístup obrany, a spoustu ztrát a špatných řešení v ofenzivní fázi. Být každý na hřišti o něco lepší (a že už každý z nás sehrál mnoho individuálně povedenějších zápasů), nemusíme řešit ani absence, ani výkon rozhodčího. A protože zaostáváme počtem bodů jak za potenciálním ziskem, tak za naší verzí ze sezóny 2014/2015 (5 bodů po 4 zápasech), musíme náš výkon odčinit v příštím zápase na domácí půdě, v derby s Janovem.