Načešice vs Morašice

Po sérii tří vítězství nás čekal zápas v dalekých Načešicích. Na venkovní utkání jsme tradičně vyrazili v menším počtu, k rituálně absentujícímu Ondráčkovi se tentokrát plánovaně přidal Vít, Lněnička a Pishta, a neplánovaně vojenský hrdina minulého zápasu Pitra, kvůli jehož diáři jsme museli měnit sestavu půl hodiny před výkopem. Tou dobou jsme už tušili, že nás čeká urputný boj, protože nerovný a měkký terén byl náročný nejen na fotbalové počiny, ale i samotné běhání, nemluvě o výškovém převýšení hřiště v mezilesí. Nástup do zápasu byl tragický, komunikace a ochota zůstala na nule, a úvodních pět minut jsme pouze přežívali v našem vápně. Když s přispěním štěstí, Rusnákova zákroku a hostující nekvality zůstal na nule i počet našich inkasovaných branek, osmělili jsme se v kombinaci ze zadních řad a dvakrát se nám podařilo najít Nováka mezi stopery, ale jeho zakončení ze sprintu byla pod tlakem slabá. Tyto záblesky byly po hříchu jediné, záhy jsme zjistili, že změnit nulu na našem ofenzivním kontě pro nás bude velmi těžké, protože při hře vzduchem jsme neměli proti domácím stoperům šanci a při kombinaci odzadu jsme naráželi na limity našeho sobotního rozpoložení - nedařilo se udržet jednoduché balóny, hráli jsme hrozně pomalu, nebyli jsme silnější v osobních soubojích. Obrana si naopak musela dávat pozor na soupeřovy nákopy a agilní posilu ze Zanzibaru Hisana, který měl úplně jiný pohyb než naši kluci. Rusnák si ale přes nebezpečně vypadající situace musel pouze jednou dát pozor na střelu na přední tyč. Inkasoval až ve 23.minutě po celkem nevinné akci, když v rychlém sledu ztratili míč na středu D. Štancl a Černohorský, domácí poslali středem průnikovku na Hisana, a ten, ač tísněný, stihl dloubnout míč přes ruku našeho vybíhajícího gólmana. Zbytek poločasu se dohrával prakticky bez šancí, protože ani my jsme nebyli schopni ze standardních situací více ohrozit soupeřovu bránu. Výjimkou byla akce v samotném závěru půle, kdy se po Skalově centru a hlavičkovém souboji V. Štancla odrazil míč k dobíhajícímu D. Štanclovi na malé vápno, ale ten z bezprostřední blízkosti nedokázal propálit včas roztaženého gólmana.

Druhý poločas se nesl ve velmi podobném duchu jako ten první, tedy převážnou hrou uprostřed hřiště a málo šancí na obou stranách. Naše mírné zlepšení při práci s míčem ale svoje ovoce nepřineslo, neboť většina pokusů o vyslání Nováka do úniku končila až v náruči gólmana. Obrovskou příležitost jsme domácím nabídli sami našimi chybami, jedna skončila na spojnici, jednu uhasil až V. Štancl, když zastoupil Rusnáka na brankové čáře. Naše bezzubé útočné snažení s přibývajícím časem nakonec vyústilo v pojišťovací gól soupeře, opět po naší chybě. Proti nákopu vyrazili jak V. Štancl, tak Černohorský, ale ani jeden z nich na míč nedosáhl, a tím se naskytla možnost úniku dva na nikoho, na jehož konci Hisan zakončoval do prázdné brány. I přes varování domácích hráčů, že minule jsme v tomto čase dokázali zvrátit vývoj utkání v náš prospěch, jsme se na žádný odpor nezmohli a po našich chybách odcházíme s prázdnou opět proti hratelnému soupeři. Dojem ze hry, nebo aspoň ze zápalu pro hru,tak budeme muset napravit v nelehkém domácím zápase proti lídrovi soutěže, Rváčovu.