Šancí jako much
S blížícím se koncem podzimní části sezóny se v tabulce pomalu začíná oddělovat zrno od plev. Dnes jsme zavítali k soupeři, který je v obdobné situaci jako my, čímž pádem se očekávalo, že to nebude znovu tah na jednu branku, ale konečně se dostaneme ke slovu. Střídačka byla neobvykle naplněna a i sestava doznala jistých změn.
Hned v úvodu nám domácí ukázali, že největší problémy budeme mít s technicky vybaveným Odvárkou a útočníkem "Bonym", který byl před zápasem trochu neprávem podezříván, jestli nehraje na černo. Svoji kvalitní spolupráci předvedli již v 7.minutě. Odvárka našel přesným centrem za obranou Bonyho, který si míč zpracoval jako v televizi a s přehledem k tyči otevřel skóre. Naší nejvěrší zbraní v první půli byly standartní situace, se kterými měl Prosetín docela dost starostí. Prakticky každý centr našel hlavu Ropka, nebo Buriána, jenže míč se do branky jaksi nevešel. Průnik Zerzána zase gólman vyrážel na roh. Ve 35.minutě jsme se dočkali vyrovnání z rohového kopu, když zahrávající Kuta našel opět hlavu Buriána, jež si tentokrát mířidla srovnala. Na druhé straně jsmeskoro dali vlastňáka, když došlo k nedorozumění při odvracení rohu. Dvě minuty před pauzou byl souboj Bonyho a Chmelíka posouzen jako nedovolený v náš neprospěch. Zahrávající Haman nezahrál trestňák nikterak jímavě. Obstřelil zeď a nedůslednost ve vápně způsobila, že byl míč zastaven až sítí za Prešinským.
Po přestávce jsme se od začátku usadili na soupeřově polovině a pořád není jasné, proč žádná ze šancí neskončila gólem. Nejprve Zerzán přestřelil branku po zaváhání gólmana, potom přišla série rohových kopů a standartních situací, po kterých se míč pohyboval hodně blízko brankové čáry. Vždy však chybělo pár centimetrů, aby se dostal na místo určení. V 58.minutě vyslal Burián za obranu Štancla, který vlastně skoro klidně vyrovnal. Vyrovnávací branka domácí mužstvo trochu nakopla a začal boj o to, komu se povede dát tu pátou, možná vítěznou. Nikdo si nelámal hlavu s kombinační hrou, vsázelo se na dlouhé balóny a sílu v osobních soubojích. Vedení jsme na svou stranu mohli strhnout my, když jsme využili otevřené obrany soupeře a dlouhým autem do vápna byl Kuta vybídnut, aby rozhodl zápas. Zařízení sice trefil, ale v místě střely byl jakýsi muž v rukavicích. Domácí zahrozili z přímého kopu, který mimo tři tyče vytěsňoval Chmelík. Ke konci zápasu nechyběla ani špetka emocí, aby si diváci za ty prachy taky na něco přišli. Konečný hvizd připsal každému mužstvu po bodu a dá se říci, že asi spravedlivě.
