Podzimní část sezóny je za námi a my se nyní ukládáme k zimnímu spánku.

Až na děti, které se od 4.11. až do Vánoc přesunuly do tělocvičny. Pondělky a středy od 17:00 budou vyhrazeny oběma přípravkám, úterky budou otevřeny ve stejný čas pro naši školičku.

Články ze sezóny 2013/2014

Neuvěřitelné se stalo skutečností

Do sedmého jarního duelu jsme opět vyrazili s chutí, humorem a tentokrát konečně i s bojovností. Sestava doznala poměrně dosti změn a lze říci, že v celkovém součtu byly ku prospěchu věci.

Vcelku mladý výběr Starého Hradiště, obohacený velezkušeným Fandou Rybou, který kromě nízkého rodného čísla zaujal i za ta léta logicky propracovanou hrou, přijel určitě vyhrát. Jako ostatně většina týmů. Jenže důsledná obrana, prototyp míče a trávník jim dělaly velké problémy a hosté se nemohli dostat do žádné vážnější šance. K trávníku bych rád pouze podotknul, že takhle měkce se neběhalo již roky. Sem tam jsme se dostali k ohrožení hostující svatyně, ale jednalo se spíš o zápas s osobními souboji. Přesto se z rohového kopu ve schrumáži ideálně zorientoval Chmelík a otevřel skóre. Pojistit vedení mohl Mach, jenže o fous překopl svatyni vyběhnutého brankáře. Řádově 5 minut před pauzou si Kuta vybojoval na pravé straně faul. Sám si trestňák zahrál a Burián dychtivě vyhýbající se míči ho tečoval do volného kusu brány.

Vedení 2:0 o poločase tu na jaře ještě nebylo. V hlavách jsme si do druhého poločasu museli zachovat ideu, že není nic vyhraného a že na podobně projeté zápasy jsme fajnšmekři. Nehrálo se ani 10 minut a hosté sehráli svoji nejhezčí akci zápasu. Průnikovka bezi obránce, náběh za obranu a Lněnička byl pod nohama útočníka pozdě. Do dvoubrankového vedení nás znovu mohl poslat Mach, našel si míč odražený z rohového kopu na penaltě a ránou jako prase ho poslal do větráku. Hradiště se stále drželo na míči, ale do žádné další velké šance se nedostalo. Lněnička s pozornou obranou míče s větším či menším klidem odvracel a tím se naskýtala možnost pro brejkové situace. Na jejich řešení musíme určitě zapracovat. Nejprve se za obranou soupeře na půlce zjevil Kuta, jenže nedokázal pořádně zařadit a nic z toho nebylo. Pár minut před koncem postupoval do dobré šance Famfulík, ale na svůj věk ji vyřešil nedobře. Střelu mu zblokoval obránce, tak se rozhodl vybídnout na vápně zcela osamoceného Vopařila, který z první branku přestřelil. 

Hodnocení jednotlivých hráčů nechám pro kouče na trénink, jestli někdo příjde. Za tejden jedeme k vedoucímu celku do Moravské Třebvé. Chtělo by se říci, že mu máme co oplácet :-)

Ani nové trio nepomohlo

Slatiňanům jsme měli po podzimním klání co vracet. A nejednalo se jen od pětibrankový příděl. Na lavičku se usadilo staro-nové trio, jenže chyba lávky, stejně to jaksi nevyšlo.

Přeci jen je to již 14 dní, tak vzpomínky hledám hodně daleko v lebce, ale myslím, že jako první okusil brankáře Holomek z rohového kopu. Slatiňany měly více energie a problémy nám dělalo hlavně jejich pravé křídlo, který disponoval minimálně o dva rychlostní stupně, než pohybující se hráči kolem něj. Právě po jednom takovém pasu za obranu v klidu prchlo a ještě klidněji zakončilo. Byli jsme ve většině soubojů pozdě, z čehož vyplývaly i standartní situace pro soupeře. Jednu takovou ve 45.minutě zrežíroval hostující hráč tak, že podstřelil zeď a Lněnička byl bez šance.

Druhá půle se z naší strany příliš nezlepšila. Jednalo se stále o takový čudný výkon. Lněnička chytil přibližně 3 - 4 tutovky i za cenu krvácení. Pak si ovšem i on vybral slabší chvilku kdy propustil za svá záda velmi nicotnou čudlu. Čtvrtou branku jsem již neviděl, ale kolují spekulace, že míč zamířil do šibenice.

Tento pokus o body opět nevyšel, ale jsou na světě horší věci.

První vlaštovky

Jedno z mála mužstev, které jsme na podzim porazili byla právě Přelouč. Na tento mistrák jsme se sešli v hodně stručném počtu. Střídačka zela prázdnotou a to ještě dorazil z hlavního města Holub a pomohli nám dva kluci z dorostu.

Nástup byl přímo ideový. Již ve druhé minutě Kuta vysunul Zerzána, ten utekl obraně a do protipohybu golmana otevřel skóre. Vedení nám vydrželo asi 36 vteřin a po centru do vápna bylo vyrovnáno. Náš druhý výpad do soupeřova vápna znamenal rohový kop, který brankář špatně vyboxoval a Válek míč vrátil na místo určení. Další branku zaznamenal ještě Skala, jenže praporek sudího byl proti. Do týhle fáze to jakštakš šlo, i když jsme vzadu občas hořeli. Jenže Přelouči stačily 3 minuty, aby otočili skóre a do kabin šli s vedením 3:2.

Druhá půle byla z naší strany hodně titěrná. Došel nám dech a k soupeřově brance jsme se dostali asi až v 90.minutě. Mezitím jsme nafasovali ještě 2 fíky a bylo po srandě. 

Dali jsme již dva zápasy po sobě nějakou tu branku. Dokonce jsme se dostali 2x do vedení. Uvidíme co bude příště.

Zmrtvýchvstání se nekonalo

Na velikonoční neděli jsme doma přivítali Pomezí, odkud jsme si na podzim přivezli symbolického bůra.

Ani tentokrát to netrvalo moc dlouho a tekli jsme 2:0. Pocit ze vstřelené branky vehnal do našich duší Kuta, když vymetl šibenici z přímého kopu. O pár minut později jsme se dočkali vyrovnání po kombinaci Kuty a Štancla, kdy se o finální tečku postaral Burián. Tentýž jinoch mohl dokonat obrat. Bohužel tváří v tvář s brankářem neproměnil. Nadějně naladěná atmosféra se však nepřenesla do druhého poločasu. Rozhodčí nám sice pomohl vyloučením hostujícího hráče, ale ani to nepomohlo. Dostali jsme další dva kusy a na žádnou korekci jsme se nezmohli. 

Darmo mluvit, to se musí vidět

V prosluněnou sobotu, kdy nám předvoj dělalo pražské derby, jsme plni nadějí a odhodlání dorazili do Hlinska, jehož rezerva se, stejně jako my, nemůže pyšnit extra bodovým ziskem v tabuli.

Úkol zněl jasně: Dlouhý nakopávaný balóny za obranu a trefovat zařízení. Nutno dodat, že první fáze nám šla na výbornou. Obranné čtveřici se pomalu již začínají rýsovat svaly na pravých nohách. Záložníky trápí potíže s krční páteří od neustálého otáčení hlavy k nebi. No a útok? Ten si taky neví rady, přesto věřím, že dělá, co může. Jedinej Préša chápe svůj úkol, a tak se pokouší za svá záda pustit co nejméně míču vystřelených od soupeře a Chmelíka. Summa summárum to dává velice nevýrazný projev, spousty nechápavých pohledů, minimum kombinace a vaginální opisy, které lítají po hřišti jako vlaštovky.

První branku jsme sice vstřelili my, nýbrž Burián stál při prodloužení Chmelíkovy standartky v postavení mimo hru. Na druhé straně dostali domácí možnost zahrávat Péká po faulu Zerzána. Zde přišla hrubá chyba Prešinského, který nevystihl úmysl ani směr a kapituloval. Naše pokusy o steč končily již v zárodcích, tudíž už vůbec identifikace náznaku šance dala zabrat.

Ve druhé půli nás Hlinsko míchalo hlavně ve středu pole a po vcelku přesných nákopech za obranu. Nebýt Prešinského, trudomyslnosti soupeře, štěstí, sluníčka a dalších nevysvětlitelných jevů, skóre by nárůstalo výrazně častěji,než pouze jednou. Nejhezčí střelu vyslal z půlky Kuta. Bránu minula zhruba o 10 cm. Největší možnost ke střele, či skórování měl Válek, ale nevystřelil ani neskóroval. Jedinou "střelu" mezi tyče si zapsal Štancl, míč se však zastavil v pilinách na malém vápně.

Závěrem: Dojem nesympatický, pozitiva těžkonajitelná, výsledek milosrdný.  

Sokol Morašice - MFK Chrudim C 0:5 (0:3)

Svitavský deník

Domácí narazili na fotbalovou kvalitu, která byla mimo jejich možnosti. Navíc soupeři pomohli do sedla chybami a ještě do poločasu bylo o osudu utkání rozhodnuto. I po změně stran se hrálo v režii céčka, domácí z několika příležitostí nedokázali debakl ani upravit.

Komentář trenéra Jana Kuchty

Po špatném výkonu jsme dostali pěknou nakládačku. Věděli jsme, že první dvě kola pro nás budou těžká, beru, že se může prohrát, ale ne tímto způsobem. Hráči si musí uvědomit, že poslední Králíky se k nám přiblížily na jediný bod a že takhle to prostě dál nepůjde. Vždyť tři góly jsme si dali prakticky sami. Je to trochu paradoxní, ale hrbolatý terén nedělal ani tak problémy soupeři, jako nám.

AFK Horní Jelení - TJ Sokol Morašice 3:0 (0:0)

Favorit měl hru po většinu utkání ve své moci. Téměř hodinu však neúspěšně dobýval hostující branku. Jelení vysvobodil teprve cizelérsky zahraný trestný kop Kaňkovského. Hned z následující akce narýsoval Michálek kolmici na Dědiče, ten dloubl míč do vápna, kde ho opět Kaňkovský „z první" napálil přesně k tyči. Plodnou dvanáctiminutovku favorita završila využitá penalta po faulu na Štěpánka, jejímž exekutorem byl Hendrych.

Komentář trenéra Jana Kuchty

Soupeř byl lepší, my jsme na něho fotbalově nestačili. Sice jsme hodinu hry drželi díky důsledné obraně bezgólové skóre, ale potom se domácí trefili z trestného kopu, hned za minut přidali druhý gól a bylo po zápase. Jelení má opravdu silný mančaft, my jsme proti němu prakticky neměli šanci. Pro nás budou důležitá jiná utkání.

 

Branky: Kaňkovský 2, Hendrych (PK). Rozhodčí: Ujec.

ŽK: 1:1 (Škoda), Diváků: 270.

Horní Jelení: Jozl – Čermák (80. Raich), Hendrych, Chytka, Houžvíček – Štěpánek (88. Kabeláč), J. Velinský, Michálek (65. Pinkas), Seidenglanz (65. Martinec) – Dědič, Kaňkovský (83. Svatoň)

Zimní příprava 2014

Tréninky: úterý a čtvrtek od 17,30 hod.

Příprava:

sobota 1.2.14 od 12:00 hod Proseč 5:2 (1:0, Vomáčka 2, Burián, Štancl Martin, Kuta)

pátek - neděle 7.-9.2.14 soustředění v Daňkovicích (odjezd v pátek v 8,00 hod)

neděle 16.2.14 od 10:00 hod Cerekvice 4:2 (3:1; Zerzán 2, Štancl V., Kopecký)

sobota 22.2.14 od 14:00 hod Sebranice 1:3 (0:1; Ropek)

neděle 9.3.14 od 9:00 hod Kunčina 2:2 (0:0; Mach, Skala)

sobota 15.3.14 od 15:00 hod Dolní Újezd B 2:0 (1:0; Štancl V., Klement)

sobota 22.3.14 od 15:00 hod Kameničky 2:3 (1:2; Válek, Ropek)

 

SOBOTA 29.3.2014 od 8 hod - !!! BRIGÁDA !!! - příprava hřiště na sezonu - ÚČAST POVINNÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Soustředění 2014

Soustředění se uskuteční v termínu 7.-9.2.2014 v Daňkovicích – Penzion Selský dvůr, odjezd v pátek ráno, návrat v neděli odpoledne. Zálohu vybírá Milan Chmelík.

Zimní příprava nejen pro žáky + silvestrovský fotbálek

Ve čtvrtek 23.ledna 2014 proběhne od 15:00 v morašické tělocvičně ZŠ úvodní seznamovací trénink pro děti z blízkého i širšího okolí Morašic. Ideální příležitost jak udělat již v útlém věku něco pro své zdraví, naučit se pár nových věcí a získat dobré kamarády, kteří při vás budou stát až do fotbalové penze.

 

- Trénink pod vedením tří kvalitních a zkušených koučů s psychicky stabilní povahou, kteří narozdíl od Jirky Luňáka z Okresního přeboru vlastní trenérskou licenci

- Vše v přátelské atmosféře se snahou ukázat, že i tak prostý sport jako je fotbal lze hrát pro radost

- Cvičení různých herních variací získaných z instruktážního DVD tréninku Manchestru United

 

- Při trénincích lze využít nový umělý povrch na hřišti (bývalé antukové hřiště)

 

Zimní příprava pro muže začíná 14.1. nebo 16.1.. Jelikož se dá předpokládat hojná účast, příjďte všichni pořádat Štěpánskou, kde se všechno dozvíte konkrétně a mnohem přesněji.

 

V úterý 31.12. (silvestr) se koná tradiční fotbálek starý x mladý (v našem případě spíš starý x ještě starší) od 10:00. Pokud počasí dovolí, tak je to na hřišti, pokud ne, zamluví se hala. Zde se včas dozvíte konečný verdikt 

Štěpánská zábava

Náš sousedský spolek, jenž je udržován hlavně pro radost všech zúčastněných, si dovoluje prostřednictvím tohoto webu popřát Všem přítomným Štastné a Veselé, včetně tříbodového zisku při vstupu do nového roku.
Samozřejmě Vás také zveme na již tradiční Štěpánskou zábavu konanou ve středu 25.prosince 2013 od 20:00 na Rychtě v Morašicích.
K tanci a poslechu hraje skupina Medium II.
Alkoholické nápoje se podávají neředěné a v jakémkoliv množství

Předvánoční zájezd do vinného sklepa

V sobotu 7.prosince 2013 pořádáme zájezd do vinného sklípku U Dufků v Bořeticích. Volná místa stále jsou. Kdo má chuť a nebojí se, nechť se ozve jakýmkoliv způsobem kterémukoliv  představiteli Sokola. Upřednostňujeme Ropka Martina, či Kutu Petra. 
Odjezd: Sobota 7.12.201315:00 ze hřiště v Morašicích
Cena: 600,- záloha + jemný doplatek na dopravu závislý na počtu účastníků
Návrat v nočních hodinách
Zájezd obsahuje kromě kopce srandy neomezenou konzumaci vína, dvě večeře a degustaci s přátelským výkladem
 

Přepište dějiny

Poslední možnost k navýšení bodového koeficientu se odehrála první listopadovou sobotu s Načešicemi, které jsou víceméně za vodou, takže sázkové kanceláře vypsaly vysoký kurz opět na nás.

Hosté ukázali, že jsou v tabulce o tolik příček před námi právem. Celý první poločas jsme měli problém, když měli míč na kopačkách. Sice se do žádné vyložené šance nedostali, ale i tak to nedělalo naší nervové soustavě dobře. Z našich řad se do dobré příležitosti dostal Zerzán, ale v těžké pozici zatím selhal. Načešický Jirásek využil psychického rozpoložení domácí obrany se zálohou a po kombinaci pronikl do vápna, kde Lněničkovi nedal příliš na výběr a otevřel skóre.

O přestávce jsme se rozhodli změnit taktiku, respektive jsme se rozhodli, že si nějakou taktiku určíme a zkusíme s ní vyrukovat na soupeře. Ovoce přišlo již po několika minutách, kdy byl zbytečně již mimo hru ve vápně zfaulovaný Burián a následoval pokutový kop, na které si začínáme zvykat asi jako Plzeň. Předem určený Kuta ztratil v sebe víru a přenechal svoji pozici Zerzázovi, který s přehledem a drnem trávy vyrovnal. Načešice mohli jít znovu do vedení, když byl u rohového praporku trapně vysvačen Štancl a ránu z penalty jistě vyrazil Lněnička. Poté následovala opět nudná pasáž nepřesného fotbalu, až se z rohového kopu dostal míč nejprve k Buriánovi, následně k hostujícímu brankáři a nedá se říct ani do sítě, ale za čáru ho dopravil opět Zerzán. Poslední hřebík zatloukl Zerzán, čímž dovršil svůj hatrick, ale hlavně zakončil svůj úprk nezvykle přesně po zemi na přední, čímž pádem stanovil konečnou podobu výsledku.

Stejně jako 4 evangelisté podávají svědectví a vypráví v Bibli o Novém zákoně, tak 5 diváků, kteří byli přítomni na zápase v Morašicích budou muset vysvětlovat výhru domácích mnohým zvědavcům.

I golmani mají své dny

V okleštěném seskupení jsme pochmurně postávali před kabinami fotbalového svatostánku v České Třebové a naše zraky toužebně okukovaly všechny možné východy areálu s přáním spatřit někoho známého, který by mohl obohatit náš skromný spolek pro tento zápas. Nestalo se tak. Verdikt zněl jasně. Pouhých 11 kusů plus náhradní brankář, trenér, vedoucí mužstva a chleba se sádlem. Sešlo se nejen minimum lidí, ale i několik faktorů, které způsobily nezvykle velký prostor v kabině pro každého z nás. V diváky se na tribuně proměnilo duo bratří Klementů a na nedělní odpoledne možná až příliš nažehlený Vopařil Ká, který prodal kopačky, zakoupil pivo a před rozšířením našich řad raději upřednostnil soukromý rozbor kvality hry z bezpečné vzdálenosti. Zbývalo jediné, bojovat.

Domácí rezerva týmu, který pomalu zasekává drápeček do divize vypadal mladě, co hůř i schopně, pokud jde o fotbal. Rozhodně se nám nedá upřít snaha o eliminaci třebovské rozehrávky, nebo hráčů samotných. Osobních soubojů bylo k vidění konečně poměrně hojné množství, leč fotbalová krása a občasné pokusy o brejk vyšly naprázdno, neboť i defenzíva České Třebové se pyšnila rychlostí stolice kašovité konzistence. Čili ohrožení domácí brány námi se dá shrnout do jedné věty. Nic. Za to na druhé straně měl soudruh (ne že by volil třešně, ale i my se snažíme jít s dobou a držet se nových trendů) Lněnička plné ruce a nohy práce. Když po čtyřiceti minutách svítilo na tabuli stále skóre 0:0, rozhodoval se domácí zdravotník, zda při poločasové pauze neaplikovat svým svěřencům vyšší dávku antidepresiv. Jakmile Lněnička nedosáhl na míč rukavicemi, pomohl si špičkou kopaček, nebo byl v blízkosti vždy jeden z obránců. Dokonce přišla na řadu i penalta. Vršovický dloubák Antonína Panenky se stal osudný již mnohým brankářům, ale ne Ozzymu. Konečně mohl těžit ze svého dlouhého vedení a pomalejších reflexů. Prostě chvíli trvalo, než si rozmyslel, na kterou stranu skočí, zůstal stát a míč měl v rukavicích.

Druhá půle byla zajímavější. Domácí stále v převaze nemohli překonat výborného Lněničku. Z naší šance tečoval standartku těsně vedle hlavou Ropek. Pak se sudí smiloval nad odpískáním druhé penalty po zákroku Chmelíka na unikajícího jinocha. Přes snahu jsme dvacet minut před koncem přece inkasovali, když byl po úprku po lajně předložen míč před prázdnou bránu Šafářovi, který neměl problém se trefit. Prakticky hned z rozehrávky se dostal hluboko do pole soupeře Škoda, předložil na malé vápno Prešinskému a ten nechal vyniknout svého kolegu v soupeřově dresu. Míč se odrazil od břevna a před hlavičkujícím obráncem ho důrazně uklidil do sítě Válek. Ale prej s faulem. O několik chvil později se zaskvěl opět Lněnička, jenže Šafář se dostal k dorážce a takovým pseudonůžkolobem pojistil vedení. Ke slovíčku jsme se dostali až se závěrečnými minutami. Z rohu hlavičkoval Chmelík a Skalovi ke vstřelení kontaktní branky chyběla pouze větší erekce, nebo pivní pupek. Dosáhl ji (branky) až 2 minuty před koncem, když vydařeně k tyči zakončil standartní situaci před velkým vápnem. Ve zbytku utkání už domácí drama nepřipustili a vítězství si v klidu pohlídali.  

Bída s nouzí

Zápas o poslední flek v tabulce byl kvůli minimální hladině inkoustu v tiskárně o několik minut posunut, z čehož mohli těžit diváci, aby našli to nejvhodnější místo a polohu pro sledování, podle předpokladu, jistě napínavého utkání. Museli jsme se obejít bez Chmelíka, který zrovna přiváděl na svět potomka, respektivě potomku, ke které mu samozřejmě srdečně blaopřejeme, ale zároveň se zdá, že náš oddíl zřejmě postupně vymře po meči, protože líheň chlapců byla jaksi zastavena.

Již od začátku bylo jasné, že fotbalovosti duel pobírat moc nebude. Na pohlednou kombinační akci by se čekalo možná až do tmy a míč se k pokutovému území dostal pouze vlivem silnějšího v osobním souboji. Než na krásu se spíše hrálo na kvalitu verbálního projevu a stylistiku recitační vložky proti rozhodnutí hlavního arbitra. Přesto všechno jsme měli v prvním poločase několik dobrých příležitostí ke vstřelení branky. Bohužel jak rohové kopy, tak i standartní situace končily na hlavách Ropka a Buriána. Zerzán v úniku s obráncem na zádech netrefil branku. Dvě minuty před pauzou si nepokrytý záložník soupeře udělal cestu do vápna, kde byl zfaulován a rázem bylo vše jinak. Ježek s pomocí tyče penaltu proměnil a tím dal konečnou formu poločasovému výsledku.

Druhá půle byla horší, než ta první. Těžko říct, jestli se na to dalo koukat s prázdným žaludkem a neobohaceným dechem o nějakou tu špetku alkoholu. Jakýsi platonický tlak jsme si vytvořili až v závěru zápasu, kdy jsme měli možnost zahrávat dvakrát tu samou standartní situaci, jenže nejprve minul Kuta a po něm i Skala. Druhou penaltu odpískal rozhodčí po faulu hostujícího brankáře na Ropka, se kterou si bezpečně poradil Válek. A to je asi tak vše. Za zásluhy se většinou dávají medaile, ale za tento výkon by nám pan prezident asi 3 body neudělil.

Šancí jako much

S blížícím se koncem podzimní části sezóny se v tabulce pomalu začíná oddělovat zrno od plev. Dnes jsme zavítali k soupeři, který je v obdobné situaci jako my, čímž pádem se očekávalo, že to nebude znovu tah na jednu branku, ale konečně se dostaneme ke slovu. Střídačka byla neobvykle naplněna a i sestava doznala jistých změn.

Hned v úvodu nám domácí ukázali, že největší problémy budeme mít s technicky vybaveným Odvárkou a útočníkem "Bonym", který byl před zápasem trochu neprávem podezříván, jestli nehraje na černo. Svoji kvalitní spolupráci předvedli již v 7.minutě. Odvárka našel přesným centrem za obranou Bonyho, který si míč zpracoval jako v televizi a s přehledem k tyči otevřel skóre. Naší nejvěrší zbraní v první půli byly standartní situace, se kterými měl Prosetín docela dost starostí. Prakticky každý centr našel hlavu Ropka, nebo Buriána, jenže míč se do branky jaksi nevešel. Průnik Zerzána zase gólman vyrážel na roh.  Ve 35.minutě jsme se dočkali vyrovnání z rohového kopu, když zahrávající Kuta našel opět hlavu Buriána, jež si tentokrát mířidla srovnala. Na druhé straně jsmeskoro  dali vlastňáka, když došlo k nedorozumění při odvracení rohu. Dvě minuty před pauzou byl souboj Bonyho a Chmelíka posouzen jako nedovolený v náš neprospěch. Zahrávající Haman nezahrál trestňák nikterak jímavě. Obstřelil zeď a nedůslednost ve vápně způsobila, že byl míč zastaven až sítí za Prešinským.

Po přestávce jsme se od začátku usadili na soupeřově polovině a pořád není jasné, proč žádná ze šancí neskončila gólem. Nejprve Zerzán přestřelil branku po zaváhání gólmana, potom přišla série rohových kopů a standartních situací, po kterých se míč pohyboval hodně blízko brankové čáry. Vždy však chybělo pár centimetrů, aby se dostal na místo určení. V 58.minutě vyslal Burián za obranu Štancla, který vlastně skoro klidně vyrovnal. Vyrovnávací branka domácí mužstvo trochu nakopla a začal boj o to, komu se povede dát tu pátou, možná vítěznou. Nikdo si nelámal hlavu s kombinační hrou, vsázelo se na dlouhé balóny a sílu v osobních soubojích. Vedení jsme na svou stranu mohli strhnout my, když jsme využili otevřené obrany soupeře a dlouhým autem do vápna byl Kuta vybídnut, aby rozhodl zápas. Zařízení sice trefil, ale v místě střely byl jakýsi muž v rukavicích. Domácí zahrozili z přímého kopu, který mimo tři tyče vytěsňoval Chmelík. Ke konci zápasu nechyběla ani špetka emocí, aby si diváci za ty prachy taky na něco přišli. Konečný hvizd připsal každému mužstvu po bodu a dá se říci, že asi spravedlivě.

Ani na koukání

Ve 4. minutě vyběhnuvší domácí brankář Prešinský odhlavičkoval balon k hostujícímu Štěpánkovi, který jeho chybu s přehledem potrestal. V 10. minutě zaváhal Chmelík při rozehrávce a ani Masopust neměl problém se zakončením – 0:2. Morašičtí svými hrubkami pomohli Třebové ke snadnému náskoku 2:0 a to navíc nebylo do poločasu všechno, protože po rohu ještě zamířil přesně hlavou R. Šatník. Po přestávce pokračovala jednoznačná partie. V 63. minutě navýšili hosté z penalty skóre zásluhou Vančury a nakonec nasázeli půltucet gólů. Slovan vyhrál v derby naprosto zaslouženě, domácí mu nekladli téměř žádný odpor.

 

Komentář trenéra J.Kuchty: Být to v boxu, tam tam po deseti minutách hodím ručník a půjdu domů. Nechci snižovat výkon Moravské Třebové, hrála dobře, ale my předvedli velkou fotbalovou bídu. Bylo to od nás vystoupení někde na úrovni třetí třídy. A to můžeme být docela rádi, že jsme nedopadli ještě hůře, další tutovky chytil Prešinský. Žádného dalšího komentáře k tomu ani nemám.

Opět nechycený začátek

Hosté nezachytili úvod zápasu, dostali se pod tlak, čelili sérii rohových kopů a od 17. minuty prohrávali, když střílený centr Kučery tečoval Holubec – 1:0. Po půlhodině trefil Stefanov po úniku břevno, do poločasu po dlouhém výkopu brankáře Hlavatého zvýšil na 2:0 Vykoukal. Hned po změně stran dotlačil po rohovém kopu balon do sítě Holubec a bylo jasné, že s nadějemi hostů je amen, i když regulérnost této trefy by se dala zpochybnit. Poslední slovo si domácí vzali v 65. minutě, kdy Lexman vysunul ideální „uličkou" mezi beky rychlého Stefanova, ten sólo proměnil a zpečetil skóre.

 

Komentář trenéra J.Kuchty: Herně to sice bylo o malinko lepší než minule, ale pořád to není ono. Prakticky jsme si zápas prohráli sami. První dvě branky byly v podstatě vlastní, čtvrtá padla v době, kdy jsme trochu otevřeli obranu, a tu třetí nám dal rozhodčí. Opravdu nechápu, jak mohl uznat gól po tak evidentním faulu na brankáře v malém vápně. Přiznám se, že mě to hodně rozzlobilo. Příčiny porážky však musíme hledat především u sebe.

Zasejc bůro

Lépe začali domácí a v 17. minutě vedli 2:0, když nejprve Dostál otevřel hlavou skóre a poté stál na konci pěkné kombinační akce Kopecký. Hosté se dostali ke slovu díky důrazu Zerzána, který sebral míč obráncům a obešel i brankáře Borka – 2:1. Jejich aktivita ale neměla dlouhého trvání, naopak ve 37. minutě se v koncovce prosadil opět Kopecký a zvýšil na 3:1. Po změně stran domácí kontrolovali vývoj a hosté se do výraznějších možností nedostali. V závěrečné čtvrthodině poté ještě dvakrát kapitulovali, když konečné skóre završil brankář Borek z nařízeného pokutového kopu.

S bojovností přicházejí i body

    Morašičtí konečně poprvé v této sezóně předvedli bojovný a důrazný fotbal,  za což byli odměněni třemi body. Hostující Přelouč sice měla většinu času  míč na svých kopačkách, ale domácí jí nepustili do vyložené šance a hrozili  z rychlých brejků. Poprvé domácí zahrozili ve 36. minutě, kdy Zerzán sám  před hostujícím brankářem Pořízem střílel nedůrazně do prostřed brány.  Domácím se podařilo jít do vedení v 39. min., když Zerzán přihrál před  branku Buriánovi. Minutu před koncem prvního poločasu mohli jít domácí do  dvougólového vedení, kdyby Veselík nemířil ve skluzu těsne vedle Pořízovi branky.

I druhý poločas se hrál za neustálé, ale platonické převahy hostů. Domácím se však podařilo navýšit skóre v 74.minutě, když po rohu hostů proměnil rychlý brejk aktivní Klement po vysunutí Buriánem. Domácí do konce utkání  pozorně bránili a defenziva společně s výtečným Prešinským nedovolila hostům skórovat.

Venku znovu s nulou

Domácí začali derby ve velkém stylu, hýřili nápady i pohybem, kombinační hrou válcovali soupeře, který se jenom s obtížemi bránil. Po dvaceti minutách udeřil J. Nespěšný, bratrská spolupráce se ujala o něco později, kdy druhou branku vsítil M. Nespěšný. Pomezí si dovolilo luxus neproměněné penalty, ale celý zápas se hrál ve stejném duchu a góly padaly i po přestávce. Přesně pod břevno se z trestného kopu trefil J. Nespěšný a aby to nevypadalo, že je zápas záležitostí bratrů Nespěšných, skórovali i střídající hráči. Nejprve Stýblo a konečnou podobu dal výsledku J. Svoboda – 5:0. Dohrávalo se za drtivé převahy domácích.

 

Komentář trenéra J.Kuchty: Špatná hra, špatný výsledek. Chyběli nám někteří hráči ze základu, ale na to se nelze vymlouvat. Soupeř byl lepší a zaslouženě vyhrál, nám se vůbec nedařilo. Myslel jsem si, že nás trochu probere neproměněná penalta domácího brankáře za stavu 2:0, ale bohužel se tak nestalo a utržili jsme debakl. S předvedeným výkonem v Pomezí jsem velmi nespokojen.

Dřina

Na čtvrtý pokus posbírat body jsme přivítali rezervu Hlinska, které na tom není o mnoho lépe než my. A opět jsme nesehráli utkání, se kterým bychom se chlubili před budoucím zaměstnavatelem.

Pro těch 6 diváku to zřejmě nebyla kdo ví jaká podívaná. Znovu chyběla mezihra a hrubky by se daly spočítat taky těžko. Kdyby jsme nebyli tak laxní, tak by hosté míč neměli taky tak často. Sami bychom góla nedali ani do tmy, takže nám musel pomoci soupeř. Autové vhazování poslal do vápna Jokeš a Zerzán v souboji se soupeřem docílil několika tečí, až se míč dokutálel do brány. Ve zbytku poločasu stojí za zmínku ještě přečíslení 3 na jednoho, ale nahávka Nováka na Škodu se neujala a ani dvojitá dorážka úspěch nepřinesla.

Druhý poločas pokračoval v nezajímavosti z naší strany. Hosté tlačili a snažili se o vyrovnání. Kromě 20-ti ofsajdů si vypracovali "pouze" střely vně šestnáctky, se kterými si Prešinský poradil. Na druhé straně se však děly věci. Po faulu na Zerzána poslal penaltu Kuta do tyče. Střídající Vopařil šel z půlky sám na brankáře, ale domníval se, že hrajeme pouze na tři doteky, tak zakončoval už ze středového kruhu. A Zerzán v úniku obcházel brankáře tak dlouho, až se ocitl na poli. Míč do sítě sice procpal Válek, ale pomezní byl hrubě proti.

Vítězství se sice urodilo, ale že by bylo nad čím jásat, to si troufne říci málokdo. Sejdeme se v lepších časech, třeba už za týden v Pomezí.

Byl to fičák

Celý zápas se hrálo na dvě branky. První poločas na jednu a druhý na tu druhou. Domácí "Céčko" ukázalo, že i rezervní rezerva skrývá kvalitu, která nám sice dala čuchnout, ale v žádném případě ne ochutnat.

Od první minuty byla Chrudim všude rychlejší, silovější a nakonec i efektivnější. Na hranici šestnáctky pomalu začal mizet úhledný trávník, který nevydržel dusot našich kopyt. V mnohých pozápasových rozhovorech jsme mohli slyšet větu, že jsme dali branku příliš brzo, tentokrát to ovšem neplatí. Nováček prchl po křídle, zaseknutím oklamal domácího obránce a přesnou přihrávkou našel na vápně Veselíka, který brankáře překvapil střelou na přední. Nutno dodat, že od zárodku akce, až po uklidnění emocí z vedoucí branky, jsme strávili na soupeřově polovině něco okolo dvou minut. Jednalo se o nejdelší tlakovou vlnu naší jedenáctky, kterou musela Chrudim absorbovat. Po hrubé chybě v obraně vyrovnali asi za tři minuty a od dalších branek nás zachránil Prešinský.

Druhá půle se dá shrnout pouze v číslech. 60. minuta 5:1 pro Chrudim, poté hra o 10 a na závěr ještě poslední kousek na cestu.

Tak snad napotřetí

V prvním poločase se hrál fotbal s řadou nepřesností a pouze s náznaky
šancí. Do dvou šancí se dostal hostující Kaňkovský, ale zakončil nepřesně,
za domácí zakončoval ve slibné pozici nepřesně Nováček. Domácí do druhého
poločasu sáhli k dvojitému střídání, ke kýženému zlepšení to ale nevedlo.
Hned ve 48. min. nahrával před branku hostující Martinec a Kaňkovský
naštěstí pro domácí skóroval z postavení mimo hru. V 54. min. nebezpečně
zaútočili po straně i domácí, Zerzán ale nahrál Nováčkovi na paty. V 62.
min. nebezpečně střílel Kaňkovský, Prešinský nadvakrát kryl. V 72. min. se
už hostující prosadili, po pravé straně unikl Štěpánek a prostřelil domácího
gólmana. V 84. min. se sám na penaltě objevil Kaňkovský, kterého skvěle
vychytal Prešinský. V 86. min. už hosté rozhodli, když nedorozumění
Prešinského s Ropkem před pokutovým územím využil střídající Šmidberský.
 

Stačilo zabloudit

K prvnímu mistrovskému zápasu v nové sezóně i soutěži jsme zavítali na pardubicko, kam se budeme vracet častěji než obvykle. Až na světlé vyjímky jsme se sešli všichni, takže konečně nechyběla ani věková variabilita v sestavě.

Podobný úvod nepamatuji. Srch získal možnost prvního výkopu a když časomíra ukazovala 1:58, nafasovali jsme už dvoubrankové manko. Domácí na nic nečekali, vzali to z gruntu, vytěžili roh, ze kterého se hlavou prosadil neobsazený kapitán Brož. Rozehráli jsme, jenže Vopařilovi se míč zamotal mezi nohy, čehož využil Karela a z dálky poslal míč pod břevno. Na zdejším trávníku jsme už měli tu čest odvést si domů příděl v podobě sedmi, nebo dokonce i devíti branek a mnozí z nás se strachovali, aby rekord nebyl náhodou překonán. Bylo vidět, že si domácí vedení užívají a náš styl jim plně vyhovoval, aby si v případě potřeby oddechli a pak se do nás mohli znovu opřít. Nebezpečí hrozilo prakticky z každé jejich standartní situace, které měli nacvičené velmi dobře. Přesto se snaha o korekci výsledku vyplatila. V 18. minutě sklepl dlouhý centr Burián na vápno, kde z voleje vystřelil Štancl. Trefil sice pouze brankáře, ale vyražený míč nadvakrát procpal do sítě, jeden z nováčků, Novák. Tentýž hráč mohl o deset minut později i vyrovnat, když po obdržení míče na střed hřiště prošel skrz celé vápno, jenže tentokrát střelu Mičjan dokázal vytěsnit na roh. Několik minut před přestávkou ještě vybojoval míč téměř u rohového praporku Burián, poslal ho pod sebe na hranici šestnáctky, odkud Štancl vůbec netrefil branku.

Druhý poločas byli domácí stále lepším týmem, ale už se nedostávali tolik do šancí jako v tom prvním. Ve 46. minutě zkusil štěstí z dálky Novák, střela šla do náruče gólmana. Poté jsme kolem 60. minuty zahrávali dvě standartky při kterých nám důraz sice nechyběl, ale scházelo trocha štěstí. Míč se koulel po brankové čáře, nebo se odrážel od nohou, které kolem stály, ale do sítě se mu nechtělo.                  V 58. minutě měli domácí asi největší šanci druhé půle, kdy útočník prošel vápnem, poslal obranu i s brankářem do protipohybu a vystřelil do prázdné branky. Kde se vzal, tu se vzal najednou Prešinský a byl z toho roh. V 70. minutě vystřelil nad Famfulík. Rozhodující moment přišel v 74. minutě, kdy Srch zahrával standartku, Prešinský míč pouze vyrazil před sebe a na dorážku Doležala byl krátký. Minutu před koncem se před velkým vápnem srazil domácí obránce s brankářem a výborně hrající Novák do prázdné branky stanovil konečnou podobu výsledku.

Asi jen ten nahoře ví, jak by to vypadalo, kdyby jsme nepohnojili začátek. Ale co, jak se říká: "Každý začátek je těžký, řekl zloděj a ukradl kovadlinu."

Komentář trenéra Jana Kuchty ze Svitavského deníku

O naší porážce bohužel rozhodlo prvních pět minut, které jsme tragicky zaspali a dvakrát inkasovali. Potom jsme se však na trávníku srovnali a v dalším průběhu jsem byl se hrou spokojen. Za stavu 2:1 jsme měli i tlak na vyrovnání, místo toho dostali třetí branku a další snížení pak už přišlo pozdě. Nebýt pokaženého začátku, myslím si, že se v Srchu dalo něco udělat. Dobře se uvedli mladíci Novák s Vopařilem, kteří poprvé naskočili do tak těžkého utkání.

Podzimní jízdní řád

Změny v pravidlech: v utkáních dospělých lze střídat 5 hráčů, střídavý start hráčů do 23 let

 

MUŽI - 1. A třída PKFS

Tréninky v úterý a čtvrtek od 17,45 hod

Přípravný zápas: NE 21.7.13 v 17 h Morašice - Svratka 3:2

1. kolo Pohár hejtmana: SO 27.7.13 v 17 h Morašice - Polička 1:0

2. kolo Pohár hejtmana: NE 4.8.13 v 17 h Morašice - Sokol Dolní Újezd 1:3

1. mistrovské kolo: SO 10. srpna 2013 od 17,00 hod proti TJ FC Titanic Srch (hřiště Srch)

Mužstva v 1.A třídě: FC Jiskra 2008, FK Česká Třebová B, TJ Mezilesí Načešice, T.J. FC Titanic Srch, AFK Horní Jelení, MFK Chrudim C, FC Hlincko B, TJ Sokol Pomezí, FK Přelouč, SK Spartak Slatiňany, o.s., TJ Sokol Morašice, SKP Slovan Moravská Třebová, SK Sokol Prosetín, TJ Sokol Staré Hradiště

 

DOROST - 1. třída skupina B PKFS

společné družstvo Morašice/Cerekvice, hřiště Morašice a Cerekvice

Mužstva: FK Proseč o.s., TJ Jablonné nad Orlicí, FK JEHNĚDÍ 1980/SK Sloupnice, TJ Žichlínek, TJ Sokol Březová n.S., Sportovní kluby Polička/Sokol Pomezí, TJ Sokol Kunčina, TJ SOKOL LIBCHAVY, TJ Sokol Řetová/Jiskra Ústí B, TJ Sokol Morašice/Cerekvice, TJ Horní Újezd, TJ Radiměř

 

ŽÁCI - okresní přebor 7+1 OFS SY

Mužstva: Cerekvice, Bystré, Rohozná/Pomezí, Morašice, Čistá, Jaroměřice, Opatov, Hradec n.S., Borová, Jevíčko

 

PŘÍPRAVKA - okresní přebor smíšených přípravek

Mužstva: Cerekvice, Svratka, Jevíčko, Čistá, Městečko Trnávka, Jaroměřice, Bystré, Borová, Morašice, Dolní Újezd, Radiměř, Sebranice, Březová, Svitavy B


Archiv novinek a zápasových článků ze sezón:


Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.