A jakých milníků a posunů kdo dosáhl v historických tabulkách? Při pohledu na tabulky celkové, zahrnující žáky, dorost a muže, musíme začít Bohumilem Válkem, který 7 jarními góly přeskočil Petra Kutu na čele střelců. M. Ropek a Chmelík se jedním gólem příblížili 11. resp.28. pozici, J. Štěpánovi jeden gól k posunu na sdílené 22.místo stačil. V zápasech se Válek přiblížil 600 zápasům, J. Štěpán dorovnal Holomka na 14. místě s 519 zápasy, V. Štancl pokořil hranici 500 zápasů a dorovnal bratrance Martina na 18. pozici.

V tabulkách čistě mužských se také činil Válek, když dotáhl na 3. místě střelců Františka Ropka a k dalším posunům mu tak pomůže "jen" 33, resp.58 gólů. M. Ropek se o něco přiblížil 9. Jiřímu Jánovi a hranici100 gólů (aktuálně 97), na chvost TOP 30 se prostřílel V. Štancl. V zápasech se o dvě příčky na 15. posunul Válek se 419 zápasy. Skala přeskočil co do zápasů Holomka a M. Štancla, ale zároveň ho o zápas předběhl V. Štancl, takže jim s 330, resp. 329 zápasy patří 21. a 22. příčka. A posun na 25. místo před A. Buriána zaznamenal navrátilec J. Štěpán (318 zápasů).

Co se týče odchytaných zápasů za áčko, V. Štancl se posunul o tři příčky na 14. pozici a Špinar zůstal jeden zápas od toho, aby se jako pátý gólman postavil mezi morašické tyče stokrát.

Aktivní hráči se na svá čísla mohou podívat na soupisce, bývalí hráči nefigurující v TOP 30 se mohou najít zde, zájemcům o historii připomínáme tuto záložku na našich stránkách.

Muži

Hodnocení sezóny 2021/2022 očima a ústy hrajícího trenéra mužů Martina Ropka:

"Hlavním pozitivem právě skončené sezóny je, že po dvou ročnících, které se nedohráli kvůli covidové pandemii, se tento ročník již podařilo dohrát bez jakýchkoliv omezení. Do sezóny jsme vstupovali s cílem bavit se fotbalem a bavit jím naše diváky. První cíl se nám podařilo splnit velmi slušně, umístili jsme se na 3. místě, což byl i náš předsezónní cíl, skončit na stupních vítězů.  U druhého cíle jsme bohužel výrazně zaostali za očekáváními, neboť na domácím hřišti jsme získali pouze 19 bodů z celkových 50. V tabulce domácích zápasů jsme skončili až na 9. místě, kdežto v tabulce zápasů na hostujících hřištích jsme obsadili dokonce 1. příčku. Pokud se nám do příští sezóny podaří výrazně zlepšit výkony na domácím hřišti, můžeme určitě myslet i na celkově lepší umístění. Nejlepším střelcem našeho mužstva se stal s 13 góly Bojda Válek, čímž se umístil na 8.-10. místě v střelecké tabulce Okresního přeboru. S docházkou na zápasy můžeme být vcelku spokojeni, v žádném zápase jsme neměli problém s nedostatkem hráčů, což je určitě dobrou zprávou po covidové době. S docházkou na tréninky již bohužel spokojenost panovat nemůže, některé tréninky musely být zrušeny pro slabou účast a zejména na konci sezóny byla v našich zápasech znát klesající fyzická kondice a herní pohoda.

Závěrem bych rád hráčům poděkoval, že se nám daří držet Sokol Morašice ve špičce Okresního přeboru, a věřím, že do nadcházejícího ročníku půjdeme s motivací vylepšit naše letošní umístění."

A stručné statistické doplnění:

Bohumil Válek byl nejen nejlepším střelcem, ale i nejlepším nahrávačem a s bilancí 14+9 (včetně přátelských zápasů), tak měl prsty ve třetině našich vstřelených gólů. Druhý mezi střelci byl Filip Bureš s 10 góly (na které mu stačilo pouhých 1286 odehraných minut), třetí místo urval s 8 góly Václav Novák, který byl se 7 přihrávkami druhým nejlepším nahrávačem. Třetí místo mezi asistencemi patří Václavu Štanclovi a Milanu Chmelíkovi, kteří přitom na jaře moc prostoru k rozšíření 5 nahrávek z různých důvodů nedostali. 7 žlutých karet zajistilo prvenství mezi hříšníky Janu Vítovi, i když mu Daniel Ondráček a Martin Ropek s 5 žlutými a jednou červenou hodně šlapali na paty. Na tréninku se během roku protočilo 31 hráčů s větším či menším úmyslem zapojit se do okresního kolotoče, nejvíce účastí si připsali Martin Černohorský (47), Jan Špinar (41) a Václav Novák s Janem Vítem (po 40). Celkem jsme alespoň do jednoho zápasu nasadili během sezóny 26 hráčů, mezi nimi vyčnívají Martin Černohorský a Dominik Štancl, kteří za celý rok chyběli pouze na 1 z celkových 32 zápasů. O ty se mezi tyčemi podělili 3 gólmani (21 a 1/2 zápasů Jan Špinar, 8 a 1/2 Václav Štancl, 2 Jirka Kubeš). Kompletní statistiky našich áčkařů k nalezení zde.

Žáci

Starší i mladší žáci byli spojení s Horním Újezdem a z naší strany je vedli Vojtěch Andrle s Milošem Kopeckým. Starší žáci měli dva nedokončené ročníky okresního přeboru 8+1 rozjeté na celkové prvenství, ale letos se bohužel museli sklonit před uměním suverénní Březové a v předposledním kole nakonec ztratili i druhé místo ve vzájemném souboji s Bystrým. Nejlepším střelcem této kategorie byl hornoújezdský Jonáš Krška s 27 góly. Mladší žáci hráli okresní přebor 7+1 v novém formátu s nadstavbou. Po základní části skončili o bod druzí za Sebranicemi, a vzájemné zápasy nejlepší čtveřice toto pořadí potvrdili. Naši s nimi prohráli oba nadstavbové zápasy, s dalšími soupeři si poradili a zůstala jim stříbrná příčka. Jejich nejlepší střelec, 19-ti gólový Vojta Andrle ml., neunikl pozornosti Svitav, kde zkusí od léta své štěstí ve starších žácích. Obě žákovské kategorie jsme přihlásili i do příštího ročníku, na pozici trenéra bude třeba doplnit Miloše Kopeckého. Bude to trochu náročnější sezóna, protože bude z žákovských zdrojů třeba doplňovat i nově přihlášené dorostenecké družstvo, které sice bude spojené s Horním Újezdem, ale naše hráčská účast v něm bude minimální.

Přípravky

I obě kategorie přípravek fungovaly ve spojení s "Horňákem". Starší, pod vedením Jiřího Famfulíka a Martina Kováře, neskončila na žádném jarním turnaji hůře než druhá. Velikým zážitkem pak pro děti snad zůstane finálový turnaj v domácím prostředí. Nepochybně by byl lepší, kdyby smolně neskončili o skóre druzí. Střelecky se v probíhají sezóně nejvíce dařilo Vojtovi Hurytovi, který byl spolu s brankářkou Martinou Famfulíkovou pravidelně nominován i na okresní výběrové tréninky. Výkony mladší přípravky měly stoupající tendenci, což lze přičíst postupnému otrkání mladších dětí, kterých byla letos většina. Střelecky i herně ji táhl Jarda Chaun z Horního Újezdu, naše děti pro zápasy připravoval Jiří Famfulík, který nám během jara začal dělat trenérskou reklamu působením u okresních mládežnických výběrů. Do příští sezóny půjde starší přípravka opět v souklubí s Horňákem, mladší přípravku si zařídíme pro velký počet dětí každý zvlášť. Hlavně v našem případě to nebude o výsledcích, protože valná část dětí si zažije první soutěžní ročník, někteří z nich i v předstihu. Ale i taková zkušenost by jim měla pomoci rozvinout jejich schopnosti získané v naší fotbalové školičce.

Všem hráčům a hráčkám, trenérům, ochotným rodičům i těm, kteří nějakou měrou zabezpečují chod našeho klubu, za uplynulou sezónu děkujeme a budeme se těšit na viděnou v té příští.

V závěrečném utkání okresního přeboru už šlo jen o prestiž mezi sousedy, jak na mapě, tak v tabulce. Zatímco zápas mezi jistě 2. a 3. týmem musel začínat stejně jako celé kolo v sobotu v 17:00, domácí áčko si svůj zápas A. třídy odbylo už v pátek, protože krajské soutěže na jednotném začátku nijak nelpí. Každý skládá tým jak nejlíp umí, není to vždycky sranda sehnat a asi to nebylo kvůli nám, ale jestli ano, tak je nám nesmírnou ctí, že Újezdu stálo za to odjet si do Libišan pro "jedenáctku", aby na nás měli v sobotu více lidí. A že se v tom sobotním hicu hodil každý kus. Začátek nám vyšel výborně, když Tměj poslal do vápna centr, který přes chybující zadáky propadl až k Válkovi, jenž hned v první minutě pozicí u penalty nepohrdnul a střelou pod víko nás poslal do vedení. A jak si je dobře vědom, dotáhl svým 128. gólem na třetím místě mužským střeleckých tabulek F. Ropka. Domácí využívali k útočení jak dlouhé nákopy na J. Vomáčku, se kterým sváděl překvapivě vyrovnané vzdušné souboje M. Ropek, tak Částka na levé straně. Po několika spíše propagačních pokusech se podařilo domácím ve 21. minutě odcentrovat právě z levé strany na malé vápno, odkud nekrytý P. Frank trochu krkolomně a loudavě hlavičkoval milimetrově přesně do Špinarova protipohybu. Po následující přestávce na polití živou vodou mohli domácí rychle skóre otočit, ale po centru z pravé strany vyhrál hlavičkový souboj s Vomáčkou na zadní tyči o dvě hlavy menší Štěpán. Půl hodiny hry končily naše útočné snahy víceméně před domácím vápnem, ale pak jsme si připsali ne jednu (!), ale hned dvě superšance. Nejprve Válek hlavou sklepl míč na V. Štancla, před kterým se tím na velkém vápně otevřel prostor ke střele nebo postupu na bránu. Náš kapitán zvolil druhou možnost, ale míč mu zůstal pod nohou a nakonec zakončil kolem vybíhajícího gólmana slabě a těsně vedle. O chvíli později si prohodil role s Válkem, když na něho prodloužil přímý kop, ale náš nejlepší střelec zakončil obdobnou možnost jako při našem gólu nepovedenou střelou do středu brány. Jak se nakládá s šancí nám o chvíli později ukázal domácí Krivák, který si v náběhu do vápna umně nebo haluzně přebral patou nepříliš povedený centr z pravé strany a překvapivým řešením získaný volný prostor využil přesnou střelou na zadní tyč. V závěru poločasu ještě V. Štancl obral u lajny o míč domácího stopera, ale na své cestě k bráně mu nedokázal ani utéct, ani si před jeho obranným skluzem účinně pokrýt balón. Přímákem z krásné pozice na vápně pak pohrdl jak Válek, který exekuci přenechal Štěpánovi, tak Štěpán, který exekuoval nad. 

Druhý poločas byl festivalem domácí střelecké nemohoucnosti. Začali dvěma křížnými pokusy těsně vedle, neúspěšný nájezd si připsal minimálně P. Frank, Vomáčka a ještě někdo, přičemž dva pokusy vychytal Špinar a třetí mířil opět mimo. V 73. minutě po druhém žlutém faulu putoval "domácí" Ropek na schody, odkud odkoučoval zbytek zápasu proti přesile. Pravda, 18. červen pamatuje i větší přesilovky než tuhle, ale jednostranný boj to byl. Náš gólman si připsal ještě minimálně dva dobré zákroky a držel naději na nějaký zázrak. Když jsme si nedokázali pomoct ani třemi souvislými rohy, málem nám pomohl domácí gólman váhavou rozehrou, ale třetí Frank v zápase, tentokrát náš Michal, nedal bloku jeho odkopu správnou faleš a míč se pouze proběhl malým vápnem před opuštěnou bránou. Ojedinělou kombinaci do nadějné pozice na Lněničku zařízl pomezní po poradě s domácími zvednutým praporkem, později zase odpustil těsný ofsajd V. Štanclovi, ale z jeho brejku se neurodilo víc než zblokovaná střela. Vzhledem k útočným kvalitám našich hráčů by se více hodilo, kdyby mával podle pravidel a pustil do šance spíš prvně jmenovaného, ale i tak jsme mohli areál v Bořkově dokonale zmrazit v poslední minutě, kdy míč přihrál z levé strany do vápna střídající Bureš, ale Válkovo zakončení ve skluzovém souboji před prázdnou bránou bylo zblokované. Bylo by to nespra, ale bylo by to krásné. I tak má za sebou naše áčko co do bodů i konečného umístění nejlepší sezónu v okresním přeboru od 90. let. A když se vyprázdní marodka, zlepší domácí zápasy a občas potrénuje i dvakrát týdně, určitě můžeme takový výkon ještě vylepšit.

Probudili jsme se do krásného slunného rána. Pohled na oblohu sliboval velmi teplý den s teplotami ke 30 stupňům. Sbalit kopačky, hodně pití a hurá na už tak moc očekávaný domácí závěrečný turnaj.  Již dopředu jsme věděli, že nepřijedou týmy z Opatova a dívek z Jaroměřic, takže jsme přivítali šest dalších nadšených týmů, které chtěli ukázat, co v nich je a čemu se za uplynulý fotbalový rok naučili a v čem se zlepšili. Počet jen sedmi týmů umožnil velmi spravedlivý systém ‚,každý s každým‘‘. To pro každého z nás to znamenalo porci šesti  zápasů, a proto jsme velmi uvítali dobrou zprávu, že na naší soupisce máme jen jednu omluvenku Sáry Vomočilové.

Sestava: Martina Famfulíková –   Vojtěch Huryta, Šimon Flídr, František Flídr, David Klusoň, David Boček, Antonín Krejsa, Matěj Kovář, Michal Kovář, Dominik Prokop, Samuel Vomočil, Jaroslav Chaun, Matyáš Lněnička

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:1 (2:1)

Turnaj jsme zahájili s týmem z Čisté.  Než jsme se rozkoukali, už jsme díky smolné teči prohrávali. Až poté se naše hra uklidnila. Přestali se dělat chyby v rozehrávce a přineslo to náš první gól. Do poločasu jsme skóre ještě otočili a ve druhém trpělivou hrou od zabezpečené obrany výsledek udrželi.

Branky: František Flídr, Jaroslav Chaun

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 4.1 (2:0)

Celý zápas se odehrával převážně ve středu pole a před soupeřovou bránou. Soupeř velmi dobře bránil před brankový prostor, který jsme překonali v první půli jen dvakrát. Střelou z vápna a jednou šťastnou dorážkou. Druhý poločas nepřinesl nic nového. Náš stálý tlak s dalšími dvěma góly jen drobně pokažený jedním neuhlídaným brejkem.

Branky: Šimon Flídr, Jaroslav Chaun, Michal Kovář, David Klusoň

Horní Újezd/Morašice – Němčice 5:0 (1:0)

Od první chvíle vyrovnané utkání. My měli lehkou územní převahu, soupeř hrozil velmi nebezpečnými brejky. Do těsného vedení jsme se dostali těsně před poločasem. Ve druhém se nám dařilo postupem času čím dál tím víc soupeře zavírat na jeho polovině. Z tohoto tlaku začaly padat i góly do soupeřovi sítě. Ale objektivně řečeno, konečný výsledek neodpovídá soupeřově kvalitě.

Branky: František Flídr 2, Šimon Flídr, Dominik Prokop, Vojtěch Huryta

Horní Újezd/Morašice – Bystré 1:0 (1:0)

Hned od úvodního hvizdu na nás soupeř zatlačil.  Od inkasování nás zachránila třikrát tyč a výborné zákroky naší brankařky. Z ojedinělé šance se nám přeci jen podařilo trefit bránu a skórovat. Do druhé půle jsme vstoupili mnohem zodpovědněji. A až na pár malých chybiček jsme již nedovolili soupeři vůbec nic a hubené vydřené vítězství ubránili až do konce.

Branka:  Dominik Prokop

Horní Újezd/Morašice – Sebranice 2:2 (2:1)

Již před zápasem jsme tušili, že půjde o klíčové utkání, které bude napovídat o vývoji konečného pořadí celého turnaje.  Hráče se nám podařilo správně zdravě namotivovat. Začátek se nám podařil skvostně a brzy jsme vedli o dva góly. V hlavách hráčů nastalo uspokojení a nepodařilo se nám dále skóre navýšit.  Bohužel jsme si nechali dát gól  ,,do šaten“. Což soupeře nakoplo zpět do zápasu, který přes zákroky Marti Famfulíkové dokázal vyrovnat.

Branky: Vojtěch Huryta, Šimon Flídr

Horní Újezd/Morašice – Březová nad Svitavou 9:2 (5:1)

Do posledního utkání v turnaji jsme šli s tím, že si musíme spravit chuť a reputaci z předešlé remízy, díky které Sebranice udržely v tabulce turnaje průběžné vedení. Soupeř výborně bránil a hrozil nebezpečnými brejky. I přes nasčítanou únavu se naši hráči moc snažili a gólový přírůstek postupně navyšovali, ale protože v souběžně hraném utkání Sebranice dokázali stejně jako proti nám smazat dvougólové manko a otočit zápas s Němčicemi, zbylo na nás o skóre druhé místo.

Branky: Vojtěch Huryta 3,  František Flídr 2, Martina Famfulíková 2,  Šimon Flídr, David Klusoň

Další výsledky turnaje: 

Čistá – Jevíčko 5:2, Čistá – Němčice 1:1, Čistá – Bystré 0:4, Čistá – Sebranice 0:6, Čistá - Březová nad Svitavou 1:1, Jevíčko – Němčice 1:5,  Jevíčko - Bystré  2:4, Jevíčko – Sebranice 1:7,  Jevíčko - Březová nad Svitavou 0:2, Němčice – Bystré 1:2, Němčice - Březová nad Svitavou 1:3, Bystré – Sebranice 2:5, Bystré – Březová nad Svitavou 3:1, Sebranice - Březová nad Svitavou 6:1, Němčice – Sebranice 4:5

V posledním kole jsme se na chvíli virtuálně posunuli do čela, ale Sebranice proti Němčicím dokázali stejně jako proti nám smazat dvougólové manko a otočit zápas, a tak na nás nakonec nás zbylo o skóre druhé místo. Samozřejmě to mrzí, ale jinak jsme ukázali, že fotbal hrát umíme. A že máme v Martě Famfulíkové nejlepší brankářku, jak potvrdilo předávání individuálních ocenění.

Tabulka turnaje:

1.Sebranice                          31:10    16 bodů

2.Horní Újezd/Morašice     23:6      16 bodů

3.Bystré                                 15:10    12 bodů

4.Březová nad Svitavou      10:20      7 bodů

5.Čistá                                      8:16      5 bodů

6.Němčice                              12:17     4 body

7.Jevíčko                                   7:27     0 bodů

autor: Martin Kovář

V posledním domácím zápase sezóny jsme hostili otevřenému fotbalu vždy otevřený Mladějov, a proti tomuto stylem hrajícímu soupeři jsme doufali ve výkon a výsledek, který by trochu přebil naše bídné domácí působení. Vezmeme to stručně a asi ne chronologicky: Vít a Válek zakončili svoje nájezdy slabou střelou ze zbytečné dálky, Vítovu gólovou střelou levačkou na zadní tyč vytěsnil hostující gólman. Po akci zleva zakončoval z krásné pozice levačkou nad Novák, proti kterému ještě minimálně dvakrát zakročil soupeřův brankář nohama - nejprve při nájezdu, podruhé když ho náš útočník nepřehodil tečí na přední tyči. Nejblíže gólu byl až z nejméně ložené pozice, když po rohu hlavičkoval koníčkem do břevna. To trefil v jasné pozici i Ondráček zavírající krásný Vítův pas. Po jiném rohu byla zblokovaná hlavička Halsbacha, uvnitř vápna nepropálili v těsném sledu chumel těl ani Válek s Tmějem. Šancí tedy bylo dost a dlužno dodat, že k většině z nich jsme se dostali pěknými kombinacemi po obou stranách hřiště. Zároveň jsme ale relativně v klidu nechali kombinovat i fyzicky úsporné hosty, kteří se díky tomu, nebo díky práci svého statného útočníka, dostali k několika nadějným pozicím. Jak ze hry, tak z přímáků, ale bránu netrefili ani jednou.

Čáru přes plán, že v úmorném vedru a s téměř prázdnou střídačkou musí hostům dojít síly, udělala třetí minuta druhé půlky, když hosté navedli koncovku na naši levou stranu a jejich jediná střela na bránu v zápase zapadla V. Štanclovi křížem přesně za zadní tyč. I mladějovský stoper ale přiznal, že na začátku akce byl jeho faul na Nováka. To není psáno na obranu naší obrany, spíš jako úvodník k tradičnímu krátkému okénku věnovanému arbitrům. Zůstaneme u toho, že s praporkem i píšťalkou v druhé půlce zacházeli podobně zručně, jako my s šancemi. Když to nešlo ze hry, vzpomněl si Skala na leta nepraktikovaný signál z autu. Sklerotické spoluhráče musel nahánět do vápna dobrou půlminutu, Válek se naštěstí jeho myšlenky chytil a po hodině hry umístěnou levačkou vyrovnal. Z menších šancí se sluší připomenout pomalý oblouček, který z hlavy Štěpána dopadl na horní síť, rychlý oblouček, kterým se Novák z pravé strany snažil přenést zakončení na někoho jiného, konkrétně na zadní tyči těsně nedoběhnuvšího Válka a skoro vlastňák hostujícího stopera. Z větších šancí se musí zmínit opět Novák, kterého vyslal do dalšího nájezdu Černohorský. Náš útočník už zjevně disponoval střeleckým sebevědomím Standy Tecla, k čemuž není důvod, protože co by ten dal za 9 gólů v sezóně, a tak se buď zalekl vybíhajícího gólmana nebo poslechl volání zvenčí, a jal se brankáře přehazovat. Zpětně, z klidu a tudíž dost neférově viděno by mělo větší šanci na úspěch asi i prosté proběhnutí kolem brankáře v Novákově plné rychlosti, každopádně lob byl hrubě nepřesný a jen tak tak neohrozil špatně radící osazenstvo hospody. Do nájezdu se v plné rychlosti pronarážel i střídající Nádvorník, ale proti jeho zakončení na bližší tyč už asi posedmé v zápase vyprášilo mladějovské "betony". Když pak bránu přeletělo i pro Franka překvapivé zakončení Franka a v samém závěru jsme nedokázali dotlačit do brány míč ani po rohu propadlém k čáře, dostalo naše domácí trápení symbolickou tečku. Hosté, kteří už během zápasu dávali najevo spokojenost s bodem a hru logicky natahovali, aby šetřili síly, si po zápase nic nedělali z neděle a dlouhé cesty domů a poseděli u nás v hospodě mnohem déle, v mnohem větším počtu a i se svými fanoušky. Těžko říct, jestli nám v něčem podobném brání domácí výkony, nedělní termín nebo špatné PR.

Mladší přípravka

Posledního turnaje mladších přípravek se jako obvykle účastnily všechny týmy hrající okresní soutěž, až na omluvené Jevíčko a Jaroměřice. Mužstva byla rozdělena do dvou základních skupin, ve kterých se hrálo systémem každý s každým, na závěr následovaly boje o konečné umístění. Každý zápas trval 15 minut.

Sestava: Jan Langr - Jaroslav Chaun, Julie Vodehnalová, Miriam Vomočilová, Štěpán Kovář, Tereza Veselíková, Ivo Langr, Patrik Vurkminovič

Základní skupina:

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl B 1:1

Branka: vlastní

Horní Újezd/Morašice – Dlouhá Loučka 6:2

Branky: Tereza Veselíková 3, Jaroslav Chaun 3

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:7

Branky: Jaroslav Chaun, Tereza Veselíková

Horní Újezd/Morašice – Pomezí 0:5

O 7. místo:

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 1:5

Branka: Jaroslav Chaun

První dva zápasy ve skupině byly herně vydařené. S Bystrým jsme bojovali, ale kvalita byla na straně soupeře. Pomezí bylo výrazně fotbalovější. Zápas o 7. místo byl v poli vyrovnaný, ale moc šancí ke skórování jsme si nevytvořili. Na turnaji nám citelně chyběly obě obvyklé brankařky.

Tabulka turnaje:

1.Čistá

2.Bystré

3.Sebranice

4.Pomezí

5.Březová

6.Litomyšl B

7.Hradec n. S.

8.Horní Újezd/Morašice

9.Borová

10.Dlouhá Loučka

Turnaj byl minimálně na rok poslední společnou akcí v této kategorii v souklubí s Horním Újezdem, do nového ročníku přihlásíme mladší přípravky samostatně. 

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Mladší přípravka

5.6. - Morašice

Sestava: Tereza Hlušičková - Jaroslav Chaun, Martin Boštík, Patrik Vurkminovič, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Julie Vodehnalová, Miriam Vomočilová, Tereza Veselíková, Jan Langr, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Dlouhá Loučka 8:1 (4:1)

– do zápasu jsme vstoupili ospale a nevýrazně, až závěr první půle se přiblížil představám trenérů, ve druhém poločase už byla převaha na naší straně

Branky: Patrik Vurkminovič 3, Kryštof Valentín 2. Jan Langr, Jaroslav Chaun, Miriam Vomočilová

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl B 5:3 (2:2)

– vyrovnaný a napínavý zápas, v poločase nerozhodný výsledek, brzy po pauze jsme dostali gól na 2:3, ale díky velkému nasazení jsme dokázali výsledek otočit

Branky: Patrik Vurkminovič 2, Jaroslav Chaun 2, Kryštof Valentín

Horní Újezd/Morašice – Bystré 1:17 (1:7)

– kdo čekal bitvu o první místo na turnaji, musel být brzy zklamán, Bystré si krátce po začátku vytvořilo pohodlný náskok a svojí pohlednou a nápaditou hrou nenechalo nikoho na pochybách, kdo je nejfotbalovějším týmem letošního ročníku naší soutěže

Branka: Jaroslav Chaun

Tabulka turnaje:

1.Bystré (9 b.)

2.Horní Újezd/Morašice (6 b.)

3.Litomyšl B (3 b.)

4.Dlouhá Loučka (0 b.)

I přes nelichotivý výsledek posledního zápasu musí panovat s turnajem spokojenost. Našim hráčům je třeba poděkovat za nasazení, což je hlavní důvod úspěchu. Již počtvrté za sebou jsme obsadili 2. místo na turnaji. Posledním mistrovským turnajem sezóny bude Pohár OFS Svitavy v sobotu 16.6. v Čisté.

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Pěkný areál s tribunou, hezké hřiště i s pestrou flórou, někým opěvovaná krásná pole vůkol a soupeř dávno odsouzený k sestupu. Přesto jsme věděli, že fotbalově nás v Linharticích nic pěkného nečeká. Dalo se to očekávat ze zkušeností naprosto čerstvých, myšlen sobotní večer, zkušeností nedávných, myšlen nejen poslední zápas, i ze zkušeností dávných, viz. tabulka zápasů našeho áčka na moravském poli.

V těžkém vzduchu to vypadalo, že lehké nohy mají pouze dva hráči na každé straně. Za nás to byli D. Štancl a Novák. Prvně jmenovaný se neúnavně nabízel na relativně volném středu zálohy a často mu nezbylo nic jiného než nahrát dozadu. Nebo na druhého jmenovaného neúnavně sprintujícího po pravé straně. Ten bohužel své úsilí negoval nepovedenými přízemními centry, a když už se proštrykoval až do vápna, nepředložil v naší asi nejnadějnější pozici míč žádnému spoluhráči. Výjimečně se nedá říct, že by nám chyběla střelba, pokusů i autorů bylo dost, ale hodně jich bylo zblokovaných, nejvíce to mrzelo v případě Lněničky dorážejícího míč z penalty po nepovedeném gólmanově vyražení. Ty další byly nepřesné nebo propagační, brankáře vlastně vyděsil jen Válek, který z dálky minul maximálně o metřík. Náš kapitán ještě těsně nedosáhl na ojedinělou pobídku do sóla od Víta, předtím se mu naopak podařilo vysunout Bureše, který nájezd z pravé strany zakončil střelou nahoru, což pro vysokého domácího gólmana nebyl přílišný problém. Domácí tým byl kolem našeho vápna a v něm podobně bezzubý jako my, a přestože mu naše špatné bránění dávalo dost prostoru, dostal se vlastní liknavostí a "nekvalitou" jen k nepřesným nebo zblokovaným střelám, na naši bránu prošel jen jeden propagační pokus. A protože si ani jeden z týmů nepomohl ani rohovými kopy, nepřekvapivě se šlo do kabin za bezgólového stavu.

Při dvou poločasových střídáních, z nichž jedno bylo školní terminologií povinně volitelné (kvůli horečce sobotní noci), bohužel neměl trenér šťastnou ruku, protože jsme za první čtvrthodinu museli sáhnout i ke dvěma nuceným, což byla hlavně v případě čerstvého Kutzera čára přes rozpočet. Během tohoto úseku se lámal i zápas. První možnost měl po pěti minutách druhé půle Lněnička, ale jeho povedenou technickou střelu domácí gólman vyrazil. Na druhé straně se V. Štancl vleže pouze ohlížel, jestli Ropkův blok / teč do jeho protipohybu skončí vedle jeho pravé tyče. A těsně skončil, stejně jako o chvilku později střela z bezprostřední blízkosti. Vzápětí Novák jeden ze svých mnoha sprintů přes dva hráče na pravé straně zúročil přesnou přihrávkou pod sebe a Lněnička zblízka umístil míč na bližší tyč. Co se s námi po vedoucím gólu a nuceném stáhnutí Nováka na beka stalo, to je na hlubší rozbor. Každopádně dění na hřišti vůbec neodpovídalo tomu, že jsou domácí beznadějně poslední a my patříme k předním celkům přeboru (jak co se týče tabulkového postavení, tak co se týče naší vyhlášené defenzivy). Že by domácí měli být dřeváci a my naddřeváci. Bránili jsme totiž těsné vedení ještě hůře než Matějů Španěly. Prakticky jsme nepodrželi balón a z našeho bránění by padaly mdloby i na trenéry dětí. Špatné přebírání a laxní dostupování dávalo domácím spoustu nadějných pozic, ty ale ukázaly příčinu jejich tabulkového postavení. Ke střelám nejen ze střední vzdálenosti se odhodlávali málo, pozdě, až vůbec, získané výhody v křídelních prostorech několikrát zkazili špatným centrem nebo nahrávkou. Jejich největší šance ze hry symbolizovala naše i jejich počínání, když se prohnali po naší levé straně a po sérii nedůrazných soubojů doputoval míč k osamocenému hráči na druhé straně vápna, ten si naštěstí rovnal míč na deseti metrech od brány tak dlouho, že mu do střely stihl vběhnout náš nejlepší hráč zápasu D. Štancl. Nejblíže vyrovnání domácí byli po rohovém kopu, když do bezchybného centru vložil hlavu bezhybný a přesto neobsazený hráč, ale míč se naštěstí svezl po břevně za bránu. Kdyby se někomu zdálo divné, že článek neobsahuje nic o našich šancích na pojištění výsledku, zdá se mu to divné správně. Protože dál než k náznaku jsme se prostě nedostali. Protrápili jsme se posledními dvaceti minutami i vítězným pokřikem, ocenili domácí za jejich výkon i čepovaného Radka a vyrazili na poslední letošní cestu z výjezdu.

Mladší přípravka

Další dějství okresní soutěže mladší přípravky hostilo Telecí. Turnaj znehodnotily Jaroměřice, které bez omluvy nepřijely.

Sestava: Anna Vopařilová – Jaroslav Chaun, Julie Vodehnalová, Martin Boštík, Tereza Hlušičková, Tereza Veselíková, Jan Langr,  Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Březová 4:6 (3:3)

– celkem brzy jsme vedli 2:0, jenže soupeř přidal a skóre otočil, v poločase byl stav nerozhodný, ve druhé půli byla Březová lepším týmem a zaslouženě vyhrála.

Branky: Jaroslav Chaun 2, Tereza Veselíková, Martin Boštík

Borová – Březová 4:4

Borová – Horní Újezd/Morašice 2:4 (1:3)

– znovu brzké vedení, soupeř sice vyrovnal, ale pak jsme se díky zodpovědnému výkonu dostali do tříbrankového vedení, korekce soupeře na 2:4 přišla až v závěru.

Branky: Tereza Veselíková 2, Jaroslav Chaun, Kryštof Valentín

Tabulka turnaje:

1.Březová (skóre 10:8, 4 body)

2.Horní Újezd/Morašice (8:8, 3 b.)

3.Borová (6:8, 1 b.)

Turnaj se odehrával v přátelské atmosféře. Náš tým opět zaslouží pochvalu za bojovnost, je vidět, že chuť do fotbalu našim dětem nechybí. Další turnaj odehrajeme v neděli 5.6. od 9:30 na domácím hřišti v Morašicích.

Mgr. Zdeněk Beneš

Starší přípravka

Náš další turnaj přivítalo malebné městečko Bystré. Tato naše druhá městská štace po Jevíčku je pro nás poslední zkouškou před závěrečným turnajem u nás na domácím hřišti v Morašicích.  Hráče přišlo podpořit spousta starších i mladších rodin s dětmi, kterým bylo k dispozici občerstvení všeho druhu k překonání volného času před nedělním obědem. Opět v hojném počtu jsme byli odhodláni jim ukázat to nejlepší z našeho umění.

Sestava: Martina Famfulíková – Samuel Vomočil, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, Šimon Flídr, František Flídr, David Klusoň, Antonín Krejsa Krejsa, Matěj Kovář, Michal Kovář.

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:3 (1:0)

Podle rozpisu zápasů jsme očekávali velmi těžký průběh turnaje. Hned na úvod jsme slízli místní tým. Od úvodního hvizdu jsme se snažili hrát náš už zajetý kombinační fotbal. Z několika nadějných šancí se nám podařilo využít jen jednu, přesto jsme do druhé půle odcházeli s uklidňujícím vědomím, že na soupeře v poho máme. Omyl. Dvakrát rychle po sobě jsme dáváním si přednosti před naší bránou darovali soupeři dva ušmudlané góly. Tím se soupeř i diváci probudili a zápas dostal úplně jiný náboj, než jsme chtěli. Tuto bitvu jsme ještě zdramatizovali vyrovnávacím gólem, ale následnou hrubou chybou v komunikaci darovali soupeři další nechtěný zásek. I přes náš velký závěrečný tlak jsme už nedokázali skórovat a soupeři tím darovali toto vítězství.

Branky: František Flídr, Matěj Kovář

Horní Újezd/Morašice – Sebranice 9:1 (3:1)

Před dalším dějstvím jsme si zašli vyříkat zklamání z předchozího nezdaru do soukromí místní kabiny. Přeci jen nás čekalo střetnutí s naším velkým rivalem ze Sebranic. Publikovatelné je jen to ,,hurá jdeme na ně‘‘. Vzájemné opatrné oťukávání nevydržela sledovat naše brankářka a krásnou tvrdou střelou přes půl hřiště prostřelila vše, co jí stálo v cestě. Tímto gólem se jí podařilo, jak další průběh zápasu ukázal, sestřelit sebevědomí soupeřova brankáře i odhodlání celého týmu a rozjet tím nevídaný brankostroj našich kluků. Skóre v poločase 3:1 tomu ještě nenasvědčovalo, ale to závěrečné, 9:1, umlčelo i soupeřova emotivního trenéra.

Branky: Vojtěch Huryta 4, Šimon Flídr 2, Martina Famfulíková, Samuel Vomočil, Michal Kovář.

Horní Újezd/Morašice – Jaroměřice/Jevíčko Dívky  16:0 (8:0)

Ve třetím utkání na nás čekala děvčata z Jaroměřic. Jejich bojovné odhodlání a nefér kousky jsme si živě pamatovali ještě z turnaje v Jevíčku. Porovnávání bolístek a modřin z tohoto střetnutí jsme rychle na střídačce rozehnali dřepy za lavičkou a kluci na hřišti prvními góly. Nadšení děvčat již bylo otupené předchozími prohranými zápasy. Naše kreativita v rozehrávce jim dělala velké problémy. Narůstající skóre po poločase vyhnalo z brány i naší Marťu do útoku. Vývoj ostatních zápasů nás motivoval hrát na skóre až do závěrečného hvizdu. Což se nakonec vyplatilo, protože přepočítání bodů a skóre v celkové minitabulce nám přiřadilo krásné a sladké vítězství.

Branky: František Flídr 5, Antonín Krejsa 3, Martina Famfulíková 2, Šimon Flídr 2, Matěj Kovář, Samuel Vomočil, Vojtěch Huryta, David Klusoň.

Další výsledky turnaje: Sebranice – Jaroměřice/Jevíčko Dívky 13:0 (6:0), Bystré  – Jaroměřice/Jevíčko Dívky  9:1 (3:0), Sebranice – Bystré  3:0 (1:0)

Tabulka turnaje:

1.  Horní Újezd/Morašice           27:4    6 bodů

2.  Bystré                                       12:6    6 bodů

3.  Sebranice                                 17:9    6 bodů

4.  Jaroměřice/Jevíčko Dívky     1:38    0 bodů

autor: Martin Kovář

Návrat na domácí hřiště po necelém měsíci nám notně zahýbal sestavou i realizačním týmem. Zatímco trenér Ropek se tak bál naší děsné domácí bilance, že radši zůstal s rodinou a přenechal své povinnosti Michalu Kopeckému, několika hráčům z různých důvodu pauzírujících po celý venkovní trip přišel evidentně vhod tradiční nedělní morašický termín. Což se nedá říct o skromném počtu diváků, ikdyž je pravda, že probíhající obrat českého hokejového nároďáku, sychravé počasí a v neposlední řadě naše předchozí výsledky byly silné argumenty, proč nepřijít na hřiště. Hosté měli od začátku ze hry víc, byli dříve u odražených míčů, přečíslovali nás ve středu hřiště a trápili V. Štancla v bráně nepovedenými přízemními centry. První míč vypadnutý z jeho koše hned v první minutě naštěstí nikdo nečekal, na bránu mířící jedovku po odvráceném rohu zblokoval Kopecký a další střelci už měli dost vychýlenou mušku. Až na Hegra, který si v 18. minutě přes několik našich hráčů navedl míč na střed a krásnou šajtli z 20 metrů zvládl náš gólman jen kosmeticky přikrášlit lehkou tečí přímo za háčky. Chvíli na to se V. Štancl nechal vyniknout, když na poslední chvíli hasil šanci darovanou soupeři dalším vypadnutým mokrým balónem. Co se týče ofenzivního snažení hostů, to po zbytek poločasu pokračovalo vysokým počtem vysoce nepřesných střel. My jsme se do šancí propracovávali krkolomněji, ale když už přišly, stály za to. Dva rohy na zadní tyči našly Halsbacha, ale tomu se nepodařilo ani přímo ohrozit bránu ani z těžké pozice "na vysokou hlavu" vrátit míč do ohně. Z pravé strany se dostal do nájezdu po individuální akci a křížném pasu Tměje Ondráček, ale mířil na zadní zelenou tyč. Zrcadlově stejná situace katapultovala Víta, který byl u míče vápně dříve než hostující obránce (nebo brankář) a píchnul si kolem něj míč vedle brány těsně před tím, než ho soupeř sestřelil. Penalta se nekopala, protože dle "rozhodčího" Mačáta si náš záložník do soupeřova skluzu "naběhl". Dvě nadějné pozice si připsal Novák, kterého při rychlé předávce na středu připravilo příliš dlouhé předkopnutí o samostatný nájezd a při jiné akci z levé strany se mu podařilo dostat přes gólmana míč před bránu, ale bohužel k nikomu z našich. Celkový dojem ale plně odpovídal našemu dosavadnímu rozpačitému domácímu působení.

Vstup do druhého poločasu patřil Vítovi a pomeznímu Štusákovi, které naštěstí dělila celá šířka hřiště, jinak by pro nás jeho 4 ofsajdy (od slova odmávaný) skončily hůře než žlutou kartou za nadávky. Do klubové kasy se rozhodl přispět i Válek, který si vzdor předzápasové přípravě neodpustil komentář k úrovni sudích. Jalová byla ale i úroveň naší ofenzivy, což Válek také slovně nelichotivě doprovodil, když cca v 70. minutě donutil hostujícího gólmana k prvnímu "zákroku" po jeho plašmušce, nota bene směřující mimo bránu. Taktika nerozchytaného brankáře se nám vyplatila čtvrt hodiny před koncem, kdy už jsme přemýšleli o přeskupení řad. To přímák Válka odvrátil strážce borovské svatyně tak trochu volejbalově a Lněnička umně poslal odražený balón obloukem do opuštěné brány, i přes enormní, jako fakt velkou, snahu na čáře dobíhajícího kapitána. Hostující hra i akce častěji působili, že by mohly znamenat nějaké nebezpečí pro naši branku, ale do našeho vyrovnání musel náš gólman krýt pouze další, naštěstí méně přesnou střelu Hegra. Ze všech míčů prolétlých po zemi nebo vzduchem naším vápnem totiž byla nejpřesnějším výsledkem jen nepřesná hlavička hostujícího "Horviho". Ten mohl rozhodnout i po gólu Lněničky, když se uvolnil na vápně, ale jeho pokus zalepil V. Štancl. Energii, kterou jsme měli věnovat snaze o obrat, jsme i nadále nesmyslně plýtvali na i nadále nesmyslné verdikty hlavního, ale přesto se podařilo asi Novákovi vybojovat v poslední minutě roh, po kterém Válkův přízemní, takže asi nepovedený, centr lehce usměrnil do brány na penaltě dobře postavený Bureš. Naše nezasloužené vedení buď evokovalo sudího k soucitu nebo nastavoval ještě za první půli, kterou ukončil o minutu dřív, každopádně napsat, že jsme v nastavených čtyřech minutách zkušeně hlídali nabyté vedení, by zavánělo křivou výpovědí. K zakončení se naštěstí na naší půlce usazení a neobsazení hosté nedostali, a tak jim nezbylo než trpce litovat nevyužité herní převahy a evokovat vzpomínky na podzimní zápas, který s námi také ztratili na samém konci. Hrstka našich fanoušků snad ocení aspoň sladkost takového last minute vítězství, když se prakticky nad ničím jiným plesat nedá.

Mladší přípravka

Sestava: Anna Vopařilová – Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Julie Vodehnalová, Tereza Hlušičková, Miriam Vomočilová, Patrik Vurkminovič, Jan Langr, Martin Boštík, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Pomezí 5:2 (1:1)

– první půle byla vyrovnaná, ale v druhém dějství jsme byli nebezpečnější vepředu a v rozmezí pár minut jsme rozhodli o výsledku, pochvala pro soupeře, který se snažil o pohlednou kombinační hru.

Branky: Miriam Vomočilová 2, Jaroslav Chaun 2, Jan Langr

Horní Újezd/Morašice – Březová 1:3 (0:2)

– do zápasu jsme vstoupili aktivně, jenže první gól dal soupeř a pak jsme měli hluchou pasáž, v druhé půli jsme snížili, ale Březová si už vítězství vzít nenechala.

Branka: Jaroslav Chaun

Sebranice – Horní Újezd/Morašice 4:3 (2:3)

– v první půli jsme i díky dvěma gólům Járy Chauna z přímých kopů chvíli vedli 3:0, jenže domácí tým přidal, do pauzy stáhl naše vedení na jeden gól a v druhé půli skóre otočil.

Branky: Jaroslav Chaun 2, Patrik Vurkminovič

Na turnaji jsme opět odehráli tři vyrovnané zápasy. I když jsme vyhráli pouze první z nich, znovu se ukázalo, že při maximálním úsilí jsme schopni konkurovat všem soupeřům. Odměnou za bojovnost nám je další 2. místo na turnaji, protože kromě stoprocentního domácího týmu získal zbytek účastníků turnaje 3 body, a tak rozhodovalo skóre, které jsme měli z tříbodových týmů nejlepší.

Tabulka turnaje:

1.Sebranice (9 bodů)

2.Horní Újezd/Morašice (3 b.)

3.Březová (3 b.)

4.Pomezí (3 b.)

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Starší přípravka

Tuto neděli nás čekal další z našich domácích turnajů a to na Horním Újezdě. Areál v údolí a krásné ideální počasí vybízelo ke sportování. Podle chuti někdo nohejbal, dětské hřiště, někdo jen pivko a fandění z tribuny. My jsme se sešli v hojném počtu na fotbálek.

Sestava: Martina Famfulíková – Sára Vomočilová, Samuel Vomočil, Vojtěch Huryta, Šimon Flídr, František Flídr, David Boček, David Klusoň, Dominik Prokop, Antonín Krejsa, Matěj Kovář, Michal Kovář

Horní Újezd/Morašice – Čistá 11:0 (7:0)

Jako první jsme si naservírovali hráče Čisté. Ještě po ránu spící soupeř nás nestíhal vůbec v ničem. Dařilo se nám hrát kombinačně s dobrým napadáním. Co se nepodařilo proměnit na poprvé velice aktivním útočníkům, ihned dorazila obrana. Pohodové vítězství nás až moc uklidnilo, což ukázal další průběh turnaje.

Branky: Vojtěch Huryta 2,Dominik Prokop 2, David Boček 2, František Flídr 2, Šimon Flídr, David Klusoň, Matěj Kovář

Horní Újezd/Morašice – Sebranice  1:2 (0:2)

Ve druhém zápase na nás čekal velmi těžký soupeř ze Sebranic. Tento tým nás v této sezóně pokaždé porazil a dokáže se proti nám zdravě vyhecovat k ještě lepším výkonům. To nám se od první minuty nedařilo. Zbytečnými ztrátami míče jsme vždy namazali soupeři do velkých šancí, ze kterých naštěstí překonal naší vynikající brankářku jen dvakrát. Do druhé půle jsme se oklepali z předešlých nezdarů a vytvořili si spoustu slibných šancí. Bohužel se nám, k velké radosti soupeře, podařilo využít jen jednu, což na vítězství nestačilo.

Branka: Vojtěch Huryta

Horní Újezd/Morašice – Němčice  9:3 (6:2)

Třetí zápas jsme odehráli s týmem z Němčic. Soupeř se do nás zakousl hned od úvodního hvizdu. Jeho několik vyložených šancí jsme přečkali s ohromným vypětím sil a ještě větší porcí štěstí. Co se nepodařilo soupeři, to se podařilo nám -  za gólmana popadalo skoro vše, čeho jsme se dotkli. Pohodový poločasový výsledek nám dal klid do poločasu druhého, ve kterém jsme drželi převážně balon na našich kopačkách a soupeře již do žádných větších šancí nepustili.

Branky: Šimon Flídr 3, Vojtěch Huryta 2, Matěj Kovář 2, Dominik Prokop, František Flídr.

Další výsledky turnaje: Sebranice – Němčice 8:1 (1:1), Němčice – Čistá 4:4 (2:1), Sebranice – Čistá 13:2 (5:1)

Tabulka turnaje:

1.Sebranice                        23:4    9 bodů

2.Horní Újezd/Morašice   21:5    6 bodů

3.Němčice                           8:21    1 bod

4.Čistá                                  6:28    1 bod

autor: Martin Kovář

Třízápasovou venkovní sérii jsme končili v Hradci nad Svitavou a věřili jsme, že přes pokračující početné absence potvrdíme naši lichotivou bilanci ze soupeřových hřišť. Na malém place jsme měli ale od začátku problém s domácím napadáním, chyběla nám odvaha ke kombinační hře, stejně jako pohyb při bránění i nabídce. Domácí si svým nasazením i jednoduchou hrou vybojovali několik rohů, které naše obrana odvrátila, ale do šance se nedostal ani jeden tým. Hradečtí bohužel na gól nepotřebovali ani tu stoprocentní šanci. V polovině prvního dějství po jejich kombinaci na naší levé straně se V. Štancl rozhodl vyběhnout proti z úhlu postupujícímu útočníkovi a ten svůj pokus procedil mezi jeho nohama. Po pár minutách musel nuceně střídat Nádvorník a o další minuty později si náš gólman připsal bohužel ještě zbytečnější výběh než ten první a domácí Uhlíř, střelec první branky, ho z vápna pohotově přeloboval. Naši jedinou šanci si po Ondráčkově centru připsal Novák, který hlavičkoval mimo, ale jinak se nám stejně jako hostům nedařilo propracovat k nějaké vyložené pozici.

Na vstupu do druhého poločasu jsme se hnali za snižujícím a soupeře znervózňujícím gólem a po deseti minutách jsme se ho dočkali. Po dvou nevyužitých rozích se ujala Skalova průnikovka a rychlost Nováka, který přesprintoval domácího obránce a stihl píchnout balón do brány i před vybíhajícím gólmanem. Psychicky nahoře jsme bohužel byli jenom tři minuty, když si domácí vymodlili přímák z těžkého úhlu z pravé strany, ten levou šajtlí překvapivě kroutili pod břevno, odkud ho V. Štancl vyrazil nepříliš prozíravě jen na zadní tyč, kde ho uklidil do sítě číhající domácí veterán. To už byla bohužel příliš velká Na naše útočné výpady nemělo bohužel žádný efekt ani přeskupování sestavy a změny rozestavení, suma sumárum jsme se dostali jen ke dvěma zakončením na zadní tyči a možné ruce soupeře ve vápně. A i tu jsme reklamovali slušněji než místní děti kartu pro Ondráčka. Těžký terén, malé hřiště a soupeřova poctivá defenziva byly nad naše kombinační schopnosti a vzduchem jsme proti domácím hlavičkářům neměli šanci. Definitivní tečka přišla dvacet minut před koncem, když hosté zblokovali naši přihrávku, rychlý brejk vykombinovali opět na Uhlíře, který se proháčkoval mezi dvěma našimi obránci, tváří v tvář gólmanovi nezaváhal, stvrdil svůj hattrick a naší první venkovní porážku v této sezóně. Byla také vůbec první, jakou kdy náš A-tým v Hradci musel skousnout. A na to, že si soupeř stejně jako my vypracoval vlastně jen jednu šanci, je i zbytečně vysoká.

Starší přípravka

Další díl našich turnajů nás zavedl do malebných kopců Jevíčska. Hřiště krásně připravené a trávník vzorně sestřižen. Sešli jsme se v hojném počtu.

Sestava: Martina Famfulíková - Samuel Vomočil, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, František Flídr, Matěj Kovář, Michal Kovář, David Klusoň, David Boček, Dominik Prokop, Antonín Krejsa

Morašice / Horní Újezd - Jevíčko / Jaroměřice dívky  3:0 (0:0)

Hned na začátek nás čekala válka – Dívčí válka. František Ringo Čech by se divil, jak se dá zažít jeho známé dílo přímo na hřišti. Děvčata z Jaroměřic/Jevíčka jsou fyzicky velmi dobře připravené a nebojí se hrát více do těla, na což jsme v prvních minutách neznali odpověď. Postupem času se nám dařilo hrát více náš styl a využívat naše šance.

Branky: Vojtěch Huryta, František Flídr, David Boček

Morašice / Horní Újezd - Jevíčko  5:4 (3:3)

O pár minut později nás čekal další lítý boj a opět s místním týmem z Jevíčka. Oboustranně velmi rychlý duel, kde útoky obou týmu převyšovaly obrany. Na každý vstřelený gól soupeř našel ihned odpověď a opačně. Takto se to přelévalo až do závěrečného hvizdu, kde šťastnějším týmem jsme byli my.

Branky: Vojtěch Huryta 3, František Flídr, David Boček

Morašice / Horní Újezd - Čistá  4:2 (1:1)

Třetí duel se nesl v podobném duchu jako ty dva předchozí. Tým Čisté je velmi dobře organizovaný v obraně s rychlými brejky. Několik našich hráčů se už potýkalo s bolestivými šrámy z předchozích střetů, proto náš herní projev do poločasu znatelně strádal. S nástupem do druhé půle se nám podařilo rychle navýšit vedení a uhájit ho až do závěrečného, pro nás šťastného konce.

Branky: Vojtěch Huryta, František Flídr, Antonín Krejsa, Matěj Kovář

Další výsledky turnaje: TJ SK Jevíčko – Čistá 3:2, Jaroměřice/Jevíčko dívky – Čistá 0:7, TJ SK Jevíčko - Jaroměřice/Jevíčko dívky 8:4.

Tabulka turnaje:

1.Horní Újezd / Morašice (9b, 12:6)

2.TJ / SK Jevíčko (6., 15:11)

3.TJ Sokol čistá (3b., 11:7)

4.Jaroměřice/Jevíčko dívky (0b., 4:18)

autor: Martin Kovář

Mladší přípravka

Na domácím turnaji se nám sešly všechny děti, které v současnosti hrají turnaje mladší přípravky. V počtu 13 hráčů se jen těžko dají uspokojit představy a přání všech o čase stráveném na hřišti, snad nikdo neodcházel zklamaný. Třetí jarní dějství bylo zatím nejkvalitněji obsazeným turnajem, kterého jsme se v druhé polovině sezony účastnili.

Sestava: Anna Vopařilová - Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Julie Vodehnalová, Tereza Hlušičková, Miriam Vomočilová, Jan Langr, Tereza Veselíková, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Patrik Vurkminovič, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 9:2 (5:0)

– skvělý vstup do turnaje, na našich dětech byla vidět chuť odčinit nezdar z minulého týdne, postupně jsme se dostali do vedení 9:0, soupeř vstřelil své čestné branky až v závěru

Branky: Jaroslav Chaun 3, Patrik Vurkminovič 2, Miriam Vomočilová 2, Tereza Veselíková, vlastní

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:5 (1:2)

– v zápase jsme vstřelili první gól, ale ještě do poločasu silný soupeř skóre otočil ve svůj prospěch, tým se snažil, ale na bodový zisk to nestačilo

Branky: Jan Langr, vlastní

Hradec n. S. – Horní Újezd/Morašice 3:3 (1:2)

– utkání o 2. místo na turnaji, nepodařilo se nám navázat na kvalitní výkony z dvou předchozích zápasů, i tak jsme po většinu času vedli, ale domácí ve druhé půli vyrovnali, škoda dvou našich velkých šancí v závěru, kterými jsme mohli rozhodnout

Branky: Jaroslav Chaun 2, Štěpán Kovář

Jsem rád, že jsme se po nevydařeném domácím turnaji zvedli a ukázali, že fotbal hrát umíme. Nejvíce nás potěšila Anička Vopařilová, která na dnešním turnaji musela zaskočit v brance a předvedla skvělý výkon. Svými výkony mužstvo i nadále táhne Jára Chaun. Pochvalu ale zaslouží všichni hráči. Díky lepšímu skóre jsme nakonec obsadili 2. místo.

Tabulka turnaje:

1.Čistá (9 bodů)

2.Horní Újezd/Morašice (4 b.)

3.Hradec n. S. (4 b.)

4.Jevíčko (0 b.)

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Zatímco opravované hřiště Dlouhé Loučky se teprve nesměle zelená, nedaleká křenovská "Bejčákaréna" září pampeliškami a deptá na jaře jednoho soupeře za druhým. I když při současném suchu musí tahle tvrdá louka deptat i samotnou Loučku. Naše stoperská dvojice se oproti minulé základní sestavě kompletně změnila, ale přesto měla opět věkové parametry otec-syn. I nevyzpytatelný terén přispěl k tomu, že hned v první minutě prošel míč středem obrany, ale až před vápno rychle vyběhnuvší V. Štancl vyděsil domácího útočníka natolik, že ten ho zblízka pouze trefil míčem na solar. Náš gólman si pak připsal dvojitý zákrok po akci domácího kapitána po jednom z mnoha rohů, našel si i jeho nepříjemně kroucený a nabíhaný přímák ze strany, při další střele měl štěstí, že hájil tu menší ze dvou branek na hřišti, protože šla lehce nad, ale že by z toho mohlo být hravě domácí vedení 5:0, jak v poločase hořekovali domácí fanoušci, to se jim možná pletlo se souběžně hraným hokejem. Pravda, že my jsme od narušení naší nuly byli ještě dál, protože Ondráček z pozic pilovaných celý čtvrteční trénink nedokázal přesně najít spoluhráče, Burešova otočka byla zblokovaná a Nádvorníkovy střely létaly mimo. Domácí gólman si možná kvůli nám nemusel lehnout ani jednou.

V nástupu do druhé půle se nám podařilo domácí důsledným presinkem zatlačit na jejich polovinu. Novák po sólové akci a natáhnutí na střed pálil vedle, ale jednu z dalších bezradných rozehrávek ukořistil po pěti minutách Válek a z 20 metrů nás poslal krásnou střelou o břevno do vedení. Když se dostal stejnou cestou k míči o pár chvil později, nacentroval křížem, jeho pobídku si zpracoval Novák a propálil domácího gólmana na přední tyč. Po dvou rychlých gólech jsme nechali domácí nadechnout, alespoň co se týče dobytých metrů, ale naše brána zůstala neohrožená. Hlavní rozhodčí z Blanenska se do zápasu chtěl míchat co nejméně, což nesli nelibě nejdříve domácí, pak regulérně škrcený a neoplácející (sic!) Vít, a nakonec i celý náš tým, když Ondráčkův zhacený nájezd znamenal jen žlutou kartu pro stopera a přímák pro nás. Tím, že ho Válek napálil do šibenice brankářovy strany, podobně jako jeho vzor Hložek, se jednak náš kanonýr opět posunul ve střeleckých tabulkách (dotáhl mezi muži 4. Vladimíra Bresta), a jednak jsme na to nevyloučení trochu zapomněli. Kromě Nováka, který si nevykoledoval ani kartu za soupeřův taktický faul, ani penaltu za šlapák. A obojího se mu mělo dostat. Ale stejně tak jsme měli přidat další góly i svépomocí. Ondráček v pozici volající po střele neodolal prosbám nabíhajícího, ale nakonec pokrytého Černohorského, Vít z podobné pozice minul, Ropek po Vítově rohu promáchl hlavou, Frank selhal nohou i hlavou, nějaký střelecký pokus k dosažení hattricku určitě vyslal i Válek. Domácí se do vápna dostali až v poslední desetiminutovce, ale v největší šanci mířili z úhlu mimo, a tak odjížděli z domácího hřiště domů úplně s prázdnou.

Starší přípravka

Po velmi vydařených turnajích v Čisté a na domácím hřišti v Morašicích, jsme k tomu třetímu cestovali v neděli do Němčic. Předchozí víkendy jsme měli hojnou účast, tentokrát jsme se museli popasovat s několika omluvenými i neomluvenými posty. 

Sestava: Matyáš Lněnička - Samuel Vomočil, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, František Flídr, Matěj Kovář, Michal Kovář, David Klusoň.

Morašice / Horní Újezd - Němčice   3:6 (1:2)

V prvním zápase nás čekal jeden z nejlepších týmů dnešního dne, domácí Němčice. Po většinu první půle jsme byli lepším týmem, ale protože jsme proměnili jen jednu z mnoha šancí, prohrávali jsme v poločase 1:2. Ve druhém se nám už zas tak nedařilo a prohráli celkově 3:6. 

Branky: Vojtěch Huryta 3

Morašice / Horní Újezd - Březová    9:1 (5:1)

Na druhý duel s Březovou už uměleckém vystoupení pro maminky dorazila i Sára Vomočilová, která výrazně zlepšila naši obranu. Soupeře jsme více napadali a začalo se nám dařit i vepředu. Velmi aktivní Fanda Flídr nás zásoboval krásnými šancemi, nahrávkami a samozřejmě góly.  Což dokazuje poločasové skóre 5:1. Ve druhé půli jsme pečlivě drželi obranný val a k našemu spolehlivému brankáři Matymu Lněničkovi jsme snad propustili jediný balon. Za to dopředu se valil jeden útok za druhým, což se nakonec projevilo i na výsledku. 

Branky: Vojtěch Huryta 4, Matěj Kovář 2, František Flídr 2, Samuel Vomočil

Morašice / Horní Újezd - Opatov   3:1 (1:1) 

Třetí duel byl s technicky i fyzicky velmi vyspělým týmem z Opatova. Před začátkem utkání jsme přišli o Davida Klusoně, který byl do té doby v obraně i útoku vynikající, ale odjel plnit hasičské povinnosti. I přes nevysoký vzrůst ho však v obraně bravurně zastoupil Sam Vomočil. Brzy jsme smolně inkasovali, ale manko jsme do poločasu srovnali. Ve druhé půli se nám dařilo více držet balón na našich kopačkách, a převahu jsme díky bratrům Kovářovým přetavili v další dvě branky a překlopili tím vítězství na naší stranu.

Branky: Vojtěch Huryta, Matěj Kovář, Michal Kovář 

Střelci celkově:  Vojtěch Huryta 8, Matěj Kovář 3, František Flídr 2, Samuel Vomočil 1, Michal Kovář 1

Další výsledky turnaje: Opatov – Březová 5:1, Němčice – Opatov 1:0, Němčice – Březová 10:1

Tabulka turnaje:

1. Němčice (9b.)
2. Morašice / Horní Újezd (6b.)
3. Opatov (3b.)
4. Březová (0b.)

autor: Martin Kovář

Mladší přípravka

Na domácím turnaji se nám sešly všechny děti, které v současnosti hrají turnaje mladší přípravky. V počtu 13 hráčů se jen těžko dají uspokojit představy a přání všech o čase stráveném na hřišti, snad nikdo neodcházel zklamaný. Třetí jarní dějství bylo zatím nejkvalitněji obsazeným turnajem, kterého jsme se v druhé polovině sezony účastnili.

Sestava: Tereza Hlušičková - Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Anna Vopařilová, Julie Vodehnalová, Miriam Vomočilová, Martin Boštík, Jan Langr, Tereza Veselíková, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Patrik Vurkminovič, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Bystré 0:9 (0:4)

Do turnaje jsme vstoupili levou nohou, soupeř, se kterým jsme minulý týden prohráli o dva góly, byl všude dřív, dělali jsme spoustu chyb a nedařilo se vůbec nic.

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:3 (1:3)

Výrazně zlepšený výkon, sice jsme po 10 vteřinách prohrávali, ale na týmu byla vidět vůle s vývojem zápasu něco udělat, k vyrovnávací brance jsme se ale nedopracovali.

Branky: Jaroslav Chaun 2

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 1:3 (1:2)

Poslední zápas jen podtrhl zmar z domácího vystoupení, nechyběla snaha, vedli jsme 1:0, ale soupeř skóre otočil, s čímž už jsme nedokázali nic udělat

Branka: Jaroslav Chaun

Tabulka turnaje:

1.Bystré (9 bodů)

2.Čistá (6 b.)

3.Hradec n. S. (3 b.)

4.Horní Újezd/Morašice (0 b.)

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Do nedělního posledního zápasu základní části jsme vstoupili skvěle naladěni a hned v první minutě se ujali vedení. Hráli jsme pěkný fotbal plný krásných přihrávek s jedinou chybou - opět jsme neproměňovali šance. Až v závěru poločasu jsme díky dokonanému hattricku Vojty Andrleho soupeři nadvakrát odskočili na rozdíl dvou gólů a mohli si druhý poločas zahrát pěkný bojovný zápas plný šancí a krásných akcí. Ujala se z nich už jen jedna, což nemělo vliv na to, že jsme po základní části skončili na druhém místě. Do finálové skupiny spolu s námi postoupili Sebranice, Městečko Trnávka a Březová. S každým z nich se utkáme doma a venku, a tyto zápasy určí okresního přeborníka pro tento ročník.

Po dvou domácích ztrátách, z nichž byla každá jiným způsobem laciná, jsme třízápasovou sérii venkovních zápasů začali na hřišti tonoucí Radiměře. Ale protože naše fotbalové gentlemanství nezná meze, hodili jsme jim první čtvrthodinu pořádnou udičku, aby se chytli. Naštěstí z našeho šíleně laxního bránění a častých pádů jejich kapitána vytěžili pouze několik standartek a hlavičku mimo. I během té čtvrt hodiny jsme přes časté ztráty více hrozili my, ale domácí gólman kryl jak střelu Ondráčka, tak průnik Nováka, který si to z beka, kam byl umístěn abychom z něho setřásli tíhu očekávaných vstřelených gólů, namířil přes narážečky až do soupeřova vápna, ale z ostrého úhlu nepochodil. Po našem prvním rohu hlavičkoval neobsazený Bureš pouze do břevna a v přebírání otěží hry nás nevyrušilo ani vynucené omlazení obrany Ropkem. Hodně prostoru měl napravo Ondráček, který dvakrát předložil míč na malé vápno. Poprvé shluklé trojici Válek, Bureš, Skala, ale jeden to měl na dlouhou, druhý na paty a třetí nečekal, že to nikdo mít nebude. Podruhé si náš záložník jako cíl vybral Válka, který se ale osamocené pozice před gólmanem asi lekl, nebo mu zasvítilo slunce do zad, a zakončil slabounce přesně do náruče. Před přestávkou ještě jednou potvrdil dobrý výběr místa a špatné hlavičkářské schopnosti Bureš, ale poločasové vedení nám v poslední možné chvíli zajistil Novák, který do sítě protečoval Skalův přímák z levé strany.

Vstup do druhého dějství rozhodl zápas. Nejprve se po třech minutách prokličkoval k centru Tměj, a po Válkově přizvednutí do míče plácl na penaltě levačkou Bureš. Nebyla to zrovna střela nechytatelné rychlosti, ale do brány si cestu našla. O dvě minuty později zakončil obléhání vápna Ondráček průnikovkou na Válka, ten nezazmatkoval, potáhl míč až do lajny, nádherným obloučkem na zadní tyč vyšachoval obranu i gólmana a do útoku opět vysunutý Novák se jednoduchou hlavičkou do prázdné brány ocitl 40 minut od hattricku. Tempo pak opadlo, do vyložených pozic jsme se přes většinovou kontrolu míče vinou horších řešení ve finální fázi už moc nedostávali. Ty největší měli Frank a Skala, kterým ale hlavičku do břevna a samostatný nájezd pro strkání a ofsajd z říše snů stornovali rozhodčí. Ti se k lepšímu pískání nedali přesvědčit ani Vítem. Pět minut před koncem zahrával Skala přímák podobný tomu předpoločasovému a k němu se před stojícím gólmanem dostal Ropek, který míč hlavou takřka donesl do sítě a na tři góly se přiblížil metě sta vstřelených gólů za muže. V úplném závěru ještě Skala vyslal do nájezdu Válka, ale ten se rozhodl, že Skalovi zhatí bilanci 0+3 a že on bude mít raději třetí nahrávku než 1+2. Takže odrazem o gólmana napálil hlavu dobíhajícího Franka, od které míč doputoval do sítě. Povinná výhra tedy splněna, ale nedělejme z toho aféru.

Mladší přípravka

24.4.2022 - Sebranice

Sestava: Tereza Hlušičková – Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Patrik Vurkminovič, Martin Boštík M, Julie Vodehnalová, Anna Vopařilová, Tereza Veselíková, Jan Langr, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Borová 2:3 (1:0)

– pravý opak posledního podzimního měření sil těchto soupeřů, v utkání jsme byli po většinu času lepším týmem, ale více gólů dala Borová, mrzí řada neproměněných šancí.

Branky: Patrik Vurkminovič, Tereza Veselíková

Sebranice – Horní Újezd/Morašice 3:3 (3:1)

– domácí po první půli zaslouženě vedli o dva góly, ve druhém dějství jsme ale zápas nezabalili a dokázali vyrovnat

Branky: Martin Boštík, vlastní, Jaroslav Chaun

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl B 3:2 (2:1)

– vyrovnaný zápas, který jsme rozhodli gólem v poslední minutě

Branky: Patrik Vurkminovič, Jaroslav Chaun, Julie Vodehnalová

Úvodní jarní turnaj hodnotím velmi pozitivně. Naši kluci a holky dělali na hřišti, co dostali nakázáno, a když se k tomu přidala stoprocentní bojovnost, museli mít z předvedeného výkonu dobrý pocit všichni přítomní. Turnaji nechybělo (kromě lepšího počasí) nic – nejprve jsme prožili zklamání z těsné porážky, pak radost z vybojované remízy a nakonec nadšení z vítězného gólu chvíli před koncem zápasu. Navíc jsou takovéto vyrovnané zápasy nejlepší pro fotbalový růst. Snad se budeme podobně prezentovat i nadále.

Tabulka turnaje:

1.Sebranice (5 bodů)

2.Borová (4 b.)

3.Horní Újezd/Morašice (4 b.)

4.Litomyšl B(3 b.)

1.5.2022 - Telecí

Sestava: Tereza Hlušičková – Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Martin Boštík, Miriam Vomočilová, Kryštof Valentín, Julie Vodehnalová, Anna Vopařilová, Tereza Veselíková, Jan Langr, Ivo Langr

Naše výsledky:

Borová – Horní Újezd/Morašice 1:3

branky: Jaroslav Chaun 2, Martin Boštík

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:4 (1:2)

branky: Ivo Langr, Jaroslav Chaun

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 3:1

branky: Jaroslav Chaun 2, Miriam Vomočilová

Také ve druhém turnaji jsme předvedli velice solidní výkon. Ve všech zápasech jsme inkasovali jako první a museli dohánět ztrátu, ve dvou ze tří utkání se nám ale podařilo skóre otočit. Opět musím tým pochválit za snahu a bojovnost.\ \ Tabulka turnaje:

1.Bystré

2.Horní Újezd/Morašice

3.Jevíčko

4.Borová

Mgr. Zdeněk Beneš

Na prvního máje jsme měli na delší dobu poslední šanci ukázat fanouškům i sobě samým, že doma hrát umíme a díky cerekvickému zaváhání se v případě výhry opět posunout na třetí místo. Aby to pokání za ostudnou prohru z minulého týdne bylo opravdu řádné, musel se trenér obejít bez prakticky celé středové osy z minulých zápasů - chyběli mj. Špinar, Štěpán, Chmelík i rozcvičku pokoušející Nádvorník. V bráně tak při svém 500. zápase za náš oddíl zaskočil V. Štancl a na stoperu J. Kopecký. Úvod zápasu patřil Válkovi, který nejprve dostal dres ke 14 dní starému pokoření morašického střeleckého rekordu a hned v páté minutě umístil placírkou k tyči tečovaný Ondráčkův centr a svým 124. gólem mezi muži dotáhl na pátém místě M. Buriána. A nás poslal do vedení. To mohl v 10. minutě navýšit Vít, ale přímák z 20 metrů, kterému předcházely hned dvě žluté hostující karty najednou, mezi tři tyče nevtěsnal. Náš soupeř branku nejvážnější ohrozil po standartní situaci, kdy několik odrazů zakončil střelou mimo bránu, v tu chvíli střeženou zejména D. Štanclem. Otevřenější a na krajích pomalejší obrany hostů se dařilo využívat zejména Ondráčkovi na pravé straně, ale při prvním postupu si hostující gólman jeho střelu na přední tyč pohlídal, při druhé zajímavé pozici za obranou zkusil bohužel z první nepřesně katapultovat do loženější pozice Bureše. V ochozech / před hospodou to zahučelo ještě při zákroku gólmana proti Novákově pokusu z úhlu, byť to byla prý nahrávka.

V úvodu druhého poločasu mohl naše vedení zdvojnásobit Novák, ale při svém nájezdu po Halsbachově odkopu si obhodil gólmana až do příliš velkého úhlu. Po této trochu náhodné šanci jsme si tu další vypracovali záhy krásnou akcí, po centru z pravé strany zakončoval hlavou do protipohybu gólmana střídající Lněnička, ale opatovský brankář stihl ještě vydařeně zasáhnout. Po rohu pak těsně vedle hlavičkoval Novák, když už  později povedenou střelu zpoza vápna umístil k tyči, vytáhlý strážce hostující svatyně ji zalepil až nečekaně snadno. Těsně nad pak stříleli Lněnička s Válkem, do soupeře si kolem 70. minuty už tradičně kopl Vít, zatímco hosté vyprodukovali pouze jednu slabou střelu doprostřed. Když pak Halsbach s Válkem před 90. minutou ušetřily nějaké ty minuty na rohovém praporku a veškeré hostující nákopy pomohl výbornému Kopeckému odrážet ještě uzdravený Ropek, pustily jsme hosty k poslednímu autu. Po pár odrazech z něj vytěžili svou druhou "střelu" na bránu, jednoduchý list bohužel V. Štanclovi zbytečně vypadl z rukou, v následujícím souboji rozhodčí neodpískal kopnutí do rukavic našeho gólmana, naši obránci nepokryli odražený míč a hosté ho poslali do opuštěné klece. Zklamání a rozhořčení vystřídalo ještě krátké vzepětí, sudí nás nechal kopat ještě asi tři rohy, ale z nich jsme vytěžili pouze křečovitou střelu Válka vysoko nad. Naši domácí bilanci jsme tedy moc nevylepšili, ale snad jsme aspoň dojem zanechali lepší.

Sobotní utkání o první místo v Sebranicích začínalo už v 9 hodin, a možná i tahle nezvykle brzká hodina ovlivnila náš výkon. Do zápasu jsme vstoupili bez energie a elánu, a i když jsme se brankou Ondry Kusého dostali na brzo do vedení, bylo to od nás na dlouho dobu vše. Všude jsme byli o krok pozadu a víceméně sledovali jsme koncert soupeře, který do přestávky třemi góly otočil skóre. Ve druhém poločase už to bylo lepší s naší snahou, podařilo se nám i snížit, ale jinak jsme prostě neměli svůj den a soupeř po zásluze vyhrál a vystřídal nás na prvním místě.

Slavnostní úvod, při kterém jsme předali našemu významnému členovi Petru Kutovi malý dárek k jeho významnému životnímu jubileu, byl až do vysvitnutí slunka v druhém poločase asi tím nejpříjemnějším momentem druhého domácí zápasu. Nasazení z předchozího derby asi spláchla předzápasová přeháňka a proti předposlednímu týmu soutěže to byl další slabý domácí výkon. Mokrý terén nám dělal problémy při nahrávání i zpracování, na pohyb jsme byli skoupí při nabídce i bránění. Přední okresní sniper Racl se tak cca po deseti minutách dokázal proháčkovat mezi několika našimi hráči, ale jeho zakončení z vápna na bližší tyč zlikvidoval Špinar. Naši první šanci jsme si připravili presem gólmana, ale ten stihl svou špatnou rozehrávku napravit vyražením naší střely, následující gólovou dorážku Štěpána skvělým hokejovým zákrokem vypíchl hostující stoper. Naše nepřesné počínání a tvrdá hra soupeře nás zbytečně snadno rozhodily a bohužel nás nenakopl ani moment z 23. minuty, kdy hostující bek poslal z přemíry snahy nebo nedostatku chytrosti svůj tým do deseti. Za minutu nás mohl do vedení poslat Štěpán, který na přední tyči tečoval centr D. Štancla, ale jeho první pokus zlikvidoval gólman a dorážku opět vytáhli obránci. Novákův neproměněný nájezd a tyč po voleji Lněničky byly bohužel vrcholem naší jalové početní převahy. Konstrukci trefili i hosté, když Špinara zachránilo břevno při dalekonosném pokusu. Před pauzou si pak netísněný V. Štancl při odkopu trefil ruku ve vápně a Boršov zadarmo přišel k penaltě. Jestli se taková ruka píská nebo ne, to ať si každý zkusí rozluštit sám zde, každopádně je lepší ji rovnou předejít. Špinar risknul stranu, míč zamířil po zemi doprostřed a my dostali do šatny svým způsobem zaslouženou facku.

V nástupu do druhého poločasu jsme hosty přikovali k vápnu, ale z křídelních pozic agilního střídajícího Ondráčka jsme, co se týče nebezpečného zakončení, vytěžili jenom další tyč, na kterou vytěsnil gólman ztečovaný centr. "Naši" čtvrthodinu zakončila konečně přesná nahrávka pod sebe, ale Štěpán si tak překážel s Novákem, že vystřelil vedle, zranil se a vystřídal. Pak přišla ta hezká část zápasu - vysvitlo sluníčko. Dá se říct, že dalších 20 minut se nehrálo. Hosté si vždy našli příležitost ke zdržení, polehávání a podobným věcem, ale ruku na srdce, v 10 by se takto při bránění vedení choval leckterý mančaft a my jsme jim to laxním přístupem umožnili. Špinar se za celý poločas pouze dvakrát proletěl vzduchem proti dalekonosným pokusům soupeře. V prvním případě se po 40-timetrové střele Racla z lajny kopal roh, v druhém případě se k přímému kopu Vyhnánka z 35 metrů do šibenice dostat nestihl a v 80. minutě to bylo už o dva góly. Chvíli na to sice na přední tyči sebral V. Štancl gólmanovi Ondráčkův centr, srovnal svoji osobní bilanci v zápase a snížil, ale opravdová snaha o vyrovnání proti oslabenému a vyčerpanému soupeři by vyprodukovala víc než Novákovu přízemní střelu, která minula tyč zhruba o půl metru. Možná jsme si v zápase vybrali nějakou porci smůly, ale štěstí přeje připraveným. A to jsme stejně jako při podzimní půlhodinové přiseli proti Janovu nebyli. Šanci na reparát budeme mít už za týden, kdy hostíme Opatov. Tedy při vší úctě silnějšího soupeře, který se k nám díky dalšímu domácímu zaváhání dotáhl na dostřel.

Sobotní zápas proti tabulkově dotírajícímu družstvu Městečka Trnávky jsme rozehráli rozpačitě. Soupeř nás zaskočil svým napadáním. ale dva slepené góly Vojty Andrleho nás uklidnili. I když nám zpracování balónu a přihrávky občas dělaly problém, podařilo se nám do poločasu vstřelit ještě třetí branku. Když brzy po pauze přidal druhý gól i Ondra Kusý, bylo rozhodnuto. Mohli jsme protočit sestavu, aby si všichni pořádně zahráli, a v klidu kontrolovali výhru, díky které jsme udrželi první místo. To budeme v sobotu v 10:00 hájit na půdě druhých Sebranic.

Zatímco my jsme se na derby v Cerekvici konečně vytasili s novými dresy, domácí si na nás, snad nechtěně, připravili nově pískovaný a nepěkně suchý trávník. Jakás takás kombinace se od úvodu dařila více nám, ale první větší šanci si vypracovali domácí, když se z levé strany protlačil do zakončení Klát, ale naštěstí neprostřelil rychle vyběhnuvšího Špinara. Potřebné štěstí nebo defenzivní kvalitu jsme měli i při jednom závaru končícím odkopem před prázdnou bránou, i při standartních situacích kolem vápna. Ještě že tak, protože většina z těchto situací plynula spíš z našeho nezajišťování a drobných bránících chyb než soupeřových povedených akcí. Naše jediné ohrožení domácího gólmana nadlouho zaznamenaly pouze nepovedené centry Ondráčka a Štěpána, z kterých se vyklubaly slabé padající listy. O poznání nebezpečnější byly naše standartky. Po jedné z nich z levé strany dostal míč do sítě oslavenec V. Štancl, ale jemu nebo tečujícímu Chmelíkovi byl odmávaný ofsajd. Pravidlově v pořádku byla Chmelíkova hlavička po centru zprava, ale ta se bohužel nevešla mezi tři tyče. Po půl hodině hry se k našemu dnešnímu útočníkovi dostal balón na levé straně, do jeho pobídky do vápna se skluzem vložil osamocený Novák a střelou do protipohybu gólmana otevřel skóre. Radost z vedení nám bohužel nevydržela dlouho, když sérii zbytečných autů a pozdních obranných zákroků ukončil riskantní zásah Štěpána na hraně vápna. Stoprocentní penalta to tedy za nás nebyla ani podle zákroku s míčem, ani podle místa přestupku, ale sudí byl neoblomný, domácí Netolický přesný a začínalo se zase od nuly. Domácí publikum se dožadovalo do poločasu ještě jedné penalty po střetu V. Štancla s jejich útočníkem, ale tolik radosti jim dopřáno nebylo.

Hned zkraje druhého poločasu se nechal vyniknout Špinar, když neudržel přízemní centr na první tyč, aby v nastalé skrumáži nadvakrát zlikvidoval pokusy dotírajícího J. Vostrčila. Poslední šanci zlomit zápas na svou stranu znamenal pro domácí plachtící přímák z uctivé vzdálenosti, který náš brankář vytáhl s pomocí břevna na roh. Domácí gólman se poté předvedl povedeným skokem proti střele z dálky. Jejím autorem byl Chmelík, ale přes jeho enormní nasazení v útoku a přes žádosti o střídání, začala být naše územní převaha nebezpečná až poté, co byl náš druhý nejstarší hráč stáhnutý do středu zálohy místo nejstaršího Štěpána. Asi aby si odpočnul. Poprvé jsme v gól zadoufali, když se Nádvorníkovi podařilo rychle vrátit odražený balón přesně na bránu, ale jeho gólový lob vykopli domácí z brankové čáry. Střídající Vít nepovedeným centrem za dohledu gólmana trefil tyč z boku a další žolík Lněnička neuspěl tváří v tvář domácímu brankáři. Zápas tak zlomil ten nejpovolanější - Černohorský opět potvrdil okresní pravdu, že i odkop může být finální nahrávka, míč se díky podskočení domácího stopera dostal za vápno k Válkovi, z jeho halfvoleje se stal mimořádně přesný lob a z jeho autora díky 248. gólu historicky nejlepší střelec našeho oddílu (napříč kategoriemi, mezi muži nadále vládne Petr Kuta, viz. zde). Chvíli na to se po Vítově práci do skákajícího míče u vápna přesně opřel Lněnička a zajistil nám do závěrečných minut potřebný klid. Domácí už se nedostali ani k šanci výsledek nějak zkorigovat a nám se zaslouženě povedlo jim v korektním derby oplatit podzimní výsledek i s úroky a předskočit je na třetím místě tabulky.

V nedělním utkání jsem soupeře z Březové dostali od začátku pod tlak, ale za celý poločas se nám nepovedlo vstřelit branku. To naštěstí hned po přestávce zlomil Filip Flídr a po dalších brankách v rychlém sledu jsme zápas ovládli a vrátili se do čela tabulky, které budeme hájit v neděli od 10:00 na hřišti v Morašicích proti spojenému družstvu Litomyšle a Čisté.

Na první domácí zápas se počasí s diváky ani hráči nemazlilo a polední sněhová přeháňka vsáknutá do hřiště předurčila, že derby s Horňákem bude víc o bojovnosti než fotbalovosti. A protože bylo té fotbalovosti opravdu málo a bojovnosti míň, než by se slušelo, není za první půlku o čem psát. My dostali jednu žlutou, hosté dvě, kopali jsme víc rohů, ale nejnebezpečnější na nich byly snahy hostů o rychlý kontr, míč jsme taky drželi víc, ale bránu jsme netrefili ani jednou, jen při Chmelíkově dalekonosném pokusu jsme se vešli do alespoň dvoumetrové tolerance. Náš brankář Špinar si v závěru poločasu jeden zákrok připsal, ale střela Opletala z vápna naštěstí mířila slabě doprostřed. Takže pro diváky dost bída, ale aspoň bylo hezky.

Do druhého poločasu jsme vstoupili dvěma šancemi z pravé strany, ale po akcích vystřídavšího Ondráčka nebo Nováka neuspěli v zakončení ani zablokovaný Skala ani nepřipravený Válek, který zblízka promáchl šanci osamostatnit se na prvním místě našich střeleckých tabulek před domácím publikem. Bohužel ne naposled. Pak na sebe strhlo pozornost počasí, a kdyby sněžilo o pár minut déle, asi by se ani nedohrálo. Výrazné oživení do hry přinesl Lněnička, který po hodině hry nahradil Nádvorníka a záhy se podařilo i změnit skóre. Chmelík se bratru 10 vteřin motal na středu mezi třemi protihráči, než vyslyšel pobídku J. Štěpána k vysvobození. Ten naopak nedal na volání Kutzera, z dobrých třiceti metrů napřáhl proti větru a míč krásně zapadl pod víko mimo dosah plachtícího gólmana. Nutno dodat, že ovace hřmějící po vyhlášení jeho jména naší legendou u mikrofonu, na našem stadionu neslýcháme často. Ale zase se na jeho gól v Morašicích čekalo bez jednoho měsíce 14 let, které strávil v divizi a na odpočinku, tak se těžko divit. Sic to pak kvůli zvýšenému tlaku hostí, silnému protivětru i těžkému terénu nebylo z naší strany moc ke koukání a na hřišti jsme působili až neklidně bránícím dojmem, šance jsme si vypracovávali i nadále. Lněnička postup z levé strany napálil do gólmana, střídající Halsbach zblízka hlavičkoval do tyče, Novák z dobrých pozic a zbytku sil pálil třikrát přesně do stejného místa, někam k lanku na krajním sloupku sítí za bránou. Hosté si připsali zvýšený počet standartek, ale Špinara už jinak než centrem neohrozili. Šplíchal po jednom z přímáku na zadní tyči hlavou balón jenom lízl a minutu před koncem jeho střel ofoukla šibenici zvenčí. Po delší době tři body pro diváky, ale za týden v Cerekvici to bude chtít přidat.

Po úvodní pohodlné výhře proti Němčicím čekal naše starší žáky ve druhém zápase soupeř z nejtěžších - Březová. Proti favoritovi jsme začali dobře a dostali soupeře pod tlak, z kterého jsme vytěžili první branku. Pak jsme začali ztrácet fyzicky, soupeř přebral aktivitu a třemi góly do přestávky otočil zápas. Naši snahu o vrácení se do zápasu v druhém poločase Březová zbrzdila další brankou, která odhodlání týmu hodně srazila. A když se nám přece jen podařilo snížit, soupeř hned znovu odskočil na tři góly a pak už šlo jen o to, dohrát zápas se ctí.

autor: Miloš Kopecký

V první zápase na UMT měli naši mladší žáci málo kluků na střídání. Po rychlém vedení, které zařídil Vojtěch Andrle, našim docházely síly, domácí vyrovnali do šatny, po půlce otočili a na zvrat už se kluci nezmohli.

V druhém zápase proti Opatovu už bylo dětí dostatek, ale proti poslednímu Opatovu z toho nakonec byla jen hubená výhra.

8.4. se konala v občerstvení na hřišti volební valná hromada TJ Sokol Morašice. Přibližně 25 členů si po odbytí formalit vyslechlo výroční zprávu za loňský rok, zprávy trenérů jednotlivých kategorií, zprávu o činnosti výkonného výboru za uplynulé období, zprávu o výsledcích hospodaření a zprávu Kontrolní a revizní komise.

Valná hromada pak schválila změnu stanov o prodloužení funkčního období výkonného výboru i předsedy na 4 roky a změnu výše členských příspěvků.

Poté byl s výjimkou dvou hlasů zvolen výkonný výbor ve složení:

Krejsová Dana - předsedkyně

Chmelík Milan - místopředseda

Štancl Václav - sekretář

Andrle Vojtěch

Famfulík Jiří

Klement Milan

Kopecký Michal st.

Kopecký Miloš

Ropek František

Štancl Dominik

Štancl Martin

Následovalo zvolení Kotrolní a revizní komise ve složení:

Famfulíková Zuzana - předsedkyně

Kuřová Lenka

Novák Václav

Diskuse se protáhla hlavně debatou ohledně zajištění sekání hřiště a možností, jak dotáhnout na hřiště více dětí.

Na první mistrák jara odcestovali muži do dalekého Jevíčka. Za sedmileté působení v okrese jsme tam nikdy nevstřelili víc než jeden gól a poslední výhra z Malé Hané se datuje až do sezóny 2008/2009, kdy 3 body do tabulky B.třídy zajistila trefa M. Štancla. Oproti čtvrtečním plánům trenérovi chybělo 5 lidí, oproti poslednímu přáteláku pak dobrých 15 stupňů, ale prořídlou lavičkou trpěli i domácí. A nejen lavičkou, prořídlý byl i trávník, i hlediště. Začátek zápasu, stejně jako celý první poločas se hrál podle našich not. Domácí nás nijak nepresovali a kombinací kombinace, vydřených soubojů a nákopů jsme se několikrát dostali k ohrožení jejich branky, byť často jen potenciálnímu. Třeba náš první roh domácí odkopávali z prostoru penalty, to se nelze zbavit dojmu, že tam snadno mohl být i někdo útočící. Domácí obranu zaměstnával především Novák, ale při svém průniku z levé strany se prokličkoval až příliš k brankové čáře a zakončení do boční sítě mělo na průběh zápasu pramalý vliv. V 18. minutě vysunuli Nováka sami jevíčští, náš útočník se vymanil z držení posledního obránce a zvládl doběhnout až do vápna, kde se nechal týmž posledním obráncem zezadu definitivně skolit. Jasná penalta, podle nás i jasná červená. Pravda, v souvislosti s penaltou a červenou se mluví o příliš přísném trestu, ale o hodinu později v Cerekvici rozhodčí se stejným verdiktem problém neměl. Pouze žlutou kartou se nenechal rozhodit dnešní kapitán Válek a stejně jako na podzim poslal gólmana na druhou stranu a nás do vedení. Zároveň svým 247. gólem v morašickém dresu dorovnal našeho nejlepšího střelce Petra Kutu. Do té doby v ofenzivě bezradné hosty jsme za 5 minut posadili do sedla sami, když jsme jim chybou na vápně umožnili průnikovou přihrávku do vápna, kde v souboji s Ondráčkem upadl jejich útočník. Odpísklá penalta se nedá označit ani jako přísná, to byla prostě stejná chyba, jakou chvilku předtím udělal Chmelík, ale domácí kapitán vyzval spravedlnost. V. Štancl, stojící v bráně při mistráku po dvou a půl letech sice vystihl stranu, ale nebýt břevna, bylo by mu to plat prtné. Odražený míč se nám podařilo odkopnout, domácí ještě o chvíli později vyslali jednu střelu doprostřed a zbytek poločasu se odehrával znovu v naší režii. Novákův obstřel na zadní tyč byl přesný, ale slabý. Největší šanci na zvýšení měl Bureš, který se po posouvačkách Víta a Onndráčka dostal k míči na malém vápně. Bohužel ho rovnal déle než bylo potřeba a v tísni trefil pouze gólmana. A neúspěšný byl i po centru z pravé strany, ke kterému se natahoval dlouhou a slabší a nohou.

Do druhé půle dle očekávání a vzdor našim řečím vstoupili aktivněji domácí, nás i pod zvýšeným tlakem opustila kuráž držet míč kombinací vzadu a dlouhé nákopy se nám rychle vracely. Domácí hrozili výhradně ze standartních situací, ale zato pořádně. Už po pěti minutách jejich první ostrý roh prolétl až na hruď překvapeného útočníka, naštěstí se za pozorování všech přítomných míč odrazil pár metrů vedle brány. O poznání chtěnější už byla hlavička po přímáku z levé strany, naštěstí ji pánbu ubral na přesnosti to, co jí přidal na razanci. Pár dalších pokusů zamířilo z těžkých pozic mimo, za nás propagačními více nebo méně přesnými střelami v ojedinělém ofenzivním vzepětí odpověděli Frank a Válek. Zatímco na domácí straně se vydatně žlutilo celý zápas, naši krajní záložníci se karty ne a ne dočkat. A když vystřídal drzý Vít, zbylo tohle nelehké břímě na Ondráčka. Tomu se mu nepozdával soupeř z jeho strany hřiště, a tak se navzájem během pěti závěrečných minut nechali vykartovat za fauly, provokace, oplácečky a tak. Zápis utkání o tom nepíše úplně věrně, ale je pravda, že společné vyloučení ho s protihráčem paradoxně sblížilo. Rozkouskovaná hra nám příliš nevadila, ale takový ten nejistý pocit z hubeného vedení nás paralyzoval i nadále. Někde mezi Ondráčkovými kartami odmítl pojistku Skala, který v podobně jasné pozici jako v první půlce Bureš trefil gólmana, po Válkově zakončení uvnitř vápna zase míč místo přímky do brány nakreslil jakýsi šajtlový snadno lapitelný oblouk, ale to nás naštěstí mrzet nemuselo. Hřejivý pocit z cenné výhry se pak dvojnásob hodil ve sprchách s mírně řečeno neteplou vodou.

Až na poslední přátelské utkání jsme se utkali s okresním soupeřem, tentokráte v Morašicích proti Hornímu Újezdu. Debut v našem dresu si odbyl nováček Filip Halsbach. I když počasí přálo a přilákalo nemalé množství diváků, na naši hru už tak hezká podívaná nebyla. Často ji brzdilo zpracování balónu nebo také dlouhé rozmýšlení, co s míčem provést. Z naší útočné snahy stojí za zmínku snad jen nevýrazná střela Franka, Vítův průnik po levé straně a následný centr, který však jen prolétl malým vápnem a střela Nováka (podle jeho slov by skončila v síti), kterou ale neúmyslně zblokoval Frank. Hostujícím jsme dovolili pouze dva rohy a dvě střely – jednu vedle, druhou jistil Špinar.

Herní projev ve druhém poločase se výrazně nezlepšil, naopak jsme se ještě více potýkali s nepřesnou rozehrávkou a malou nabídkou. Alespoň se podařilo rozvlnit síť. Bohužel nejprve té naší brány, když se nám nepodařilo u rohového praporku odkopnout míč a přihrávku pod sebe si našel „Klacek“, který zamířil přesně k tyči. O vyrovnání se zasloužil po docela rychlé akci Lněnička, když z vápna zakroutil míč přesně za zadní tyč. Z výraznějších šancí utkvěly v paměti už jen únik hostujícího Opletala, který ale z úhlu netrefil bránu a na druhé straně Ondráčkovo nastřelené břevno v poslední minutě, když se pokusil z levé strany napodobit předchozí úspěch Lněničky. Skóre už se nezměnilo, a tak jsme přípravu po předchozích dvou vítězstvích zakončili remízou. Příští sobotu nás čeká první mistrovské utkání na hřišti Jevíčka.

autor: Dominik Štancl

I na druhý přátelák byl domluven bétřídní soupeř, protože u našich pohlavárů panovala obava, že okresní mančafty se budou v přípravě špatně scházet. Z toho omylu je vyvedly Kameničky, jejichž sestava čítala v průběhu zápasu poměrně střídavě 9-11 lidí. Pravděpodobně jim chyběl Kámen. A Kámen byl pochopitelně taky nepřítomen. Jeho vysoké napadání skloubené s naší vyloženě omezenou nabídkou a nepřesnou poptávkou, rozuměj nahrávkou, pak podstatně redukovalo počet našich útočných snah a co víc, způsobilo dost soupeřových akcí v naší rozhozené obraně. Vzhledem k jejich počtu a nadějnosti není pro soupeřovy útočníky moc lichotivá vizitka, že si Špinar chytil jen jednu střelu na solar a jeden do brány kroucený roh. Za nás se nejvýrazněji zastřeloval Černohorský, který jednou ztroskotal na své technice a podruhé na gólmanovi. Cca po půl hodině hry se sestavou rotující Novák při bránění nepovedené přihrávky na přední tyč asi spletl v úsudku a bezchybně zvedl míč nad Špinara, který právě uléhal k pohodlnému lapení oné náhry.

Přestávková slova o větší aktivitě evidentně nepadla na úrodnou půdu (co taky čekat od umělky) a naše přesilovka si co do pohybu, nápaditosti a efektivity nezadala s těmi, které hrály na nedávné olympiádě naši hokejisti. Když jsme měli možnost zrychlit hru, prali jsme se se zpracováním a šli zase na jistotu dozadu na Krejčího, totiž Štěpána. Když jsme se rozhodli zrychlit hru, zkazili jsme přihrávku. Čili zlatě první varianta. Největší šance si tentokrát připsal D. Štancl, který střelou z vnitřku vápna trefil vzdálenější tyč a později promáchl hlavou v jasné pozici roh Válka, pro kterého jakoby tím zápas ztratil smysl. Soupeř zaujal dalším nepříjemným zraněním, srdnatým výkonem vyšperkovaným několika podařenými průniky, ale k přímému ohrožení brány se nedostali ani poté, co Špinara na chvíli nahradil V. Štancl. S jeho nástupem do brány se jen změnila útočná efektivita, protože v závěrečné desetiminutovce nejprve po Nádvorníkově rohu zblízka vyrovnal hlavou neobsazený Bureš a o chvíli později připravil oslavenec J. Kopecký gól pro Lněničku. Náš doyen postup z pravé strany zakončil přihrávkou o gólmanovy nohy přesně do míst, kde čekalo snadné doklepnutí do sítě na našeho benjamínka. Suma sumárum: Vítězství z kategorie utrpených, přátelák z kategorie "lepší hrát takhle na ho**o teď, než naostro". Pokud počasí dovolí, a vypadá to, že ano, poslední přátelák hrajeme v neděli 27.3. od 15:00 na hřišti v Morašicích proti Horňáku.

V prvním přátelském zápase jsme se na litomyšlské umělce utkali s bétřídní Sloupnicí. V kabině jsme přivítali až nečekaný počet 15 lidí, na čemž měly podíl i překvapivé návraty Jana Štěpána, Patrika Lněničky a Karla Kutzera (dříve Vopařila - první a poslední vysvětlení pro čtenáře). Navrátilce určitě potěší zpráva, že pro jejich zápisné je v kabině nově místa dost. Ani počet diváků na tribuně nebyl úplně v řádu malých jednotek. Začátek jsme měli snový, Nádvorník vystihl rozehrávku soupeře, vyslal Bureše do navlas stejné pozice jako v poslední minutě čtvrtečního modelové zápasu s Cerekvicí a výsledek nájezdu našeho útočníka byl také stejný - míč v síti u pravé gólmanovy tyče. Dařilo se nám až překvapivě kombinovat a držet míč, ale soupeř nás záhy ztrestal po rohovém kopu, když jsme ho nechali zahrát si nerušený hlavičkový biliár se snadným zakončením. Vedení nám po centru Víta vrátil zadní tyč zavírající důrazný Chmelík a po Novákově parádním sólu po pravé straně s překvapivě úspěšným zakončením podél gólmana to bylo dokonce o dva góly. To vydrželo až do poločasu, protože přes několik slušných kombinací jsme soupeřova gólmana už napřímo prakticky neohrozili. Ale náš brankář se taky nudil.

Do druhého poločasu Sloupnice vysunula presink a přitlačila na důrazu, nám rapidně ubylo držení míče, ale zatímco sobě vypracovala jen jednu šanci, když jejich útočník přestřelil volej z penalty, našemu útoku poskytla několik okýnek v obraně. Bohužel jsme si nadějné i vyložené pozice sami kazili nepřesnými nahrávkami nebo špatným dotekem a branku, která by definitivně vzala soupeři myšlenky na vyrovnání a třeba zchladila tu a tam projevené emoce nehodné přátelského zápasu, se nám vstřelit nepodařilo. Pět minut před koncem nás soupeř podruhé nachytal po standartní situaci, když jsme špatné nabrali náběh na zadní tyč, kde se sloupenský hráč zblízka nemýlil. Nijak přeceňovanou, ale přesto cennou výhru jsme si už ohlídali, stejně jako narychlo vypůjčené balóny, a sami sobě ukázali, že i když naše komunikace v zimní přípravě připomínala spíše chráněnou dílnu, na hřišti to s námi až tak špatné není.

Výbor TJ Sokol Morašice zve všechny členy a příznivce na volební valnou hromadu, která se bude konat v pátek 8.4. od 19:00 v hospodě na hřišti.

Z pravidelného tréninkového programu mužů budou v nejbližší budoucnosti vybočovat tyto události:

ČT 10.3. 17:30-19:30 - trénink na UMT v Litomyšli (možnost modelového zápasu s Cerekvicí trénující na druhé půlce)

NE 13.3. 15:00 - přátelský zápas proti Sloupnici na UMT v Litomyšli

ČT 17.3. 17:30-19:30 - trénink na UMT v Litomyšli (možnost modelového zápasu s Cerekvicí trénující na druhé půlce)

SO 19.3. 15:00 - přátelský zápas proti Kameničkám na UMT v Litomyšli

SO 26.3. 8:30-??? - velká brigáda na hřišti (montáž nových sítí za brankou, oprava vjezdové brány, rozměření a úklid hřiště, příprava areálu na zápasy,...), v případě mimořádně nepříznivého počasí náhradní termín v sobotu 9.4.

NE 27.3. - přátelský zápas s Horním Újezdem (termín a místo bude upřesněn dle počasí)

SO 2.4. 15:30 - první mistrák v Jevíčku

Pokud patříte mezi pár jedinců, které zajímají historické statistiky našeho fotbalového oddílu, je tento článek určen pro vás. Pokud ne, plácejte se do hlavy v tichosti, ať nerušíte okolí.

Rok 2021 byl ve znamení tisícovek. Josef Kopecký založil klub mužských tisícovkářů a jubilejní zápas oslavil gólem a asistencí. Martin Ropek se k němu přidal do klubu morašických tisícovkářů a kromě upomínkového daru dostal přídavkem i málo vídanou poločasovou kanonádu.

Bohumilu Válkovi chybí po podzimu pouze jediný gól, aby se vyrovnal nejlepšímu střelci naší historie Petru Kutovi a zároveň se posunul historickým pořadím v odehraných zápasech (v mužích se přehoupl přes 400 zápasů a celkově už je 7. nejvytíženějším hráčem).

Milan Chmelík bude na svých umístěních mezi mužskými i celkovými vytrvalci během následujících tří let těžko něco měnit, ale svou zvýšenou kadencí posledních sezón už se prostřílel před Vojtěcha Štěpána do elitní třicítky střelců (když vezmeme v potaz, že nehrál za žáky a v mužích strávil dekádu na stoperu, je to záviděníhodná potence).

Jan Špinar přeskočil Němce Jana na pátém místě co do odchytaných zápasů za áčko a na jaře bude atakovat kótu 100.

Historické tabulky dorostu se bohužel nemají jak hýbat, nahlíženou přísnou statistickou optikou není dobrou zprávou ani to, že tabulky kategorií žáků a elévků se plní dětmi z Horního Újezdu, byť jim neochvějně vládnou příslušníci více či méně legendárních rodů - Famfulíková, Válek, Kopecký, Štancl.

Více, včetně Vás, pokud jste jeden z 647 lidí, co za nás kdy nastoupili, najdete přímým kliknutím zde. Přístup ze stránky jinak vede tudy a těm, co mají nemají rádi excel, ale mrtvá data, nabízíme toto.

Muži by za ideální morálky a vnější konstelace měli trénovat každé úterý a čtvrtek od 17:30 v tělocvičně a na přilehlých komunikacích. Předběžný plán přípravy zde:

ČT 13.1. 17:30 - 1.trénink, poté každé úterý a čtvrtek

PÁ 11.2. - NE 13.2. - soustředění v Daňkovicích (zařiďte si dovolenou, očkování nebo prodělání)

ČT 10.3. 17:30 - trénink na UMT v Litomyšli

NE 13.3. 15:00 - přátelák na UMT v Litomyšli

ČT 17.3. 17:30 - trénink na UMT v Litomyšli

SO 19.3. 15:00 - přátelák na UMT v Litomyšli

SO 26.3. - NE 27.3. - přátelák na přírodním hřišti

NE 2.4. 15:30 - mistrák v Jevíčku

TJ Sokol Morašice děkuje všem, kteří se v roce 2021 nachomýtli k chodu klubu. Trenérům a vedoucím za organizaci tréninků a zápasů, sekáčům za přípravu hřiště, rodičům a dětem za spolupráci a docházku, fotografům za obrazovou dokumentaci, obci za zázemí a podporu, sponzorům za každý žluťásek, restauratérům a uzenářův za občerstvení, fanouškům za přízeň i těm, kteří v tomhle výčtu omylem chybí, za to, na co jsme zapomněli. Přejeme jim klidné prožití vánočních svátků a hodně štěstí, zdraví a společných zážitků v novém roce.

Tím posledním zážitkem v roce 2021 bude tradiční silvestrovský fotbálek a následný nápoj dle vlastního dovozu (i když možná bude i hospoda), vykopáváme v 10:00. Kdo příchod vyloženě plánuje, může vyplnit svou účast nebo doplnit svoje jméno zde, ať víme, na co a koho se těšit.

Naše áčko na podzim sehrálo 17 zápasů (1 přípravný, 2 pohárové a 14 "ligových"), z toho 3 s Janovem. Na výsledné pozitivní bilanci 9 vítězství, 3 remízy, 5 porážek a skóre 38:24 se bohužel více podílí zápasy na hřištích soupeřů, kde jsme při skóre 21:12 dokázali vyhrát pět utkání, jednou remizovat a jen jednou prohráli, přestože jsme během prvních poločasů těchto sedmi mačů nedokázali skórovat ze hry (jediné dva góly dal Chmelík na Horňáku a v Mladějově po rozích). Doma to skřípalo o poznání víc, kromě přáteláku s Horňákem jsme totiž v Morašicích prohráli se všemi třemi soupeři, kteří se nakonec v tabulce přeboru umístili nad námi, a remizovali s dvěma celky ze suterénu. Bohužel poslední ze 17 domácích gólů viděli naši diváci v neděli 26.9. kolem tři čtvrtě na pět, když Kubeš dokonal demolici Hradce nad Svitavou.

Alespoň na jednom tréninku nebo zápase se zastavilo 28 lidí, v zápasech jsme protočili těžko uvěřitelných 22 lidí. Do všech z nich naskočili Ropek a Černohorský, oba přitom vynechali pouze 45 minut, přičemž druhý jmenovaný dokonce trumfnul trenéra v docházce na tréninky. Naším ejefektivnějším střelcem byl stejně jako loni Bureš, kterému na gól stačilo 115 minut na hřišti. Kdo by si vsadil, že nejlepším střelcem bude Válek, asi by na tom moc netrhnul, ale kdo čekal, že s ním metu 7 gólů bude sdílet V. Štancl, ať se přihlásí naší redakci o odměnu. Náš předstoper si společně s Novákem připsal i nejvíc asistencí, konkrétně 5, a tím pádem vyhrál i i týmovou produktivitu s 12 body. Zatímco nadpoloviční většinu z nich stihl ještě coby obránce, sdílené čelo další statistiky, žlutých karet, dohnal až při působení v útoku. To je jen jeden z důkazů, že si v našem týmu potrpíme na paradoxy. K těm dalším se dá zařadit třeba to, že zatímco docházkoví premianti si nepřipsali ani gól nebo asistenci, z hlavní pětice starající se o naši ofenzivní činnost překročil padesátiprocentní tréninkovou účast pouze Chmelík (a to jen o jeden trénink). Dva brankáři za sezónu jsou spíše pod naším dlouhodobým průměrem. Špinara, který z 15 zápasů udržel 4 čistá konta, dvakrát zastoupil v bráně Kubeš a pokaždé neúspěšně čelil penaltě. Podrobnější info v přiložených obrázcích nebo zde.

Těžko říct, čí je to záliba chystat rozlosování od 2. kola, ale každopádně jsme se na závěr podzimu podruhé za sebou postavili proti Janovu. Chtěli jsme potvrdit cennou výhru z minulého týdne, udržet se po "podzimu" na bedně i konečně potěšit naše fanoušky dobrou hrou, výsledkem i po delší době vstřeleným gólem. Tedy, to jsme si řekli. Ale když si hostující gólman Beránek připsal ve třetí minutě rutinní zákrok proti prověřovací střele V. Štancla, nikdo netušil, že bude jeho poslední. Z naší vytoužené domácí dominance a nátlakové hry nebylo nic, hosté byli díky svému pohybu všude dřív, rozhodčí naštěstí při střetu Špinara s janovským útočníkem držel jiný metr než později a souboj postil na roh. Těch měl soupeř několik, jeden vyboxoval Špinar z brány, při dalším ustál i atak nabíhajícího hráče. Náš gólman musel zasáhnout i proti hlavičce Boháčka, minimálně jeden míč pak netečovaně proletěl za naši zadní tyč. Nám se podařilo rozehrát nadějné akce do křídel, ale po Novákově přetaženém centru neměli naši útočníci šanci zakončit, s přesnějšími Válkovy centry si V. Štancl neporadil tak, aby vedly k ohrožení brány a nejnadějnější průnik našeho záložníka zabrzdilo smolné šlápnutí na ležícího protihráče. Největší šance nám tak poskytli hosté sami špatnými zpětnými přihrávkami. Zhruba po čtvrthodině V. Štancl zblokoval nouzový odkop brankáře, ale Válek zpoza vápna prázdnou bránu netrefil a na střelecké vyrovnání Kuty si tak musí počkat do jara. Podruhé se pod pres V. Štancla dostal stoper, který za zmaření sólového postupu našeho útočníka dostal po půlhodině červenou kartu a musel se poroučet ze hřiště (k čemuž měl konec konců nakročeno už po předchozím střetu se Špinarem). Následující přímák poslal Nádvorník vysoko nad, do šatny už jsme na nabídnutou přesilovku nedokázali adekvátně reagovat zvýšeným útočným úsilím, takže přes nějaké naše šance to byli spíše hosté, které poločasový nerozhodný výsledek netěšil.

Druhých pětačtyřicet minut začalo Chmelíkovým vysunutím Nováka, ale ten z úhlu nemířil přesně. Naše přesilovka bohužel na hřišti vůbec nebyla znát, hosté běhali i jednoho vyloučeného, zatímco my jsme, vyjma přihrávek mezi obránci, nedali tři souvislé nahrávky. Naší jedinou šanci v mezihře měl Nádvorník, ale bohužel dostal míč o kousek delší, takže mu zakončení skokem pod nohy zmařil vyběhnuvší gólman. Naše střídání hru nijak zvlášť neoživila, Špinar se zahřál zákroky proti střelám zpoza vápna a svoji rozcvičenost využil po 80. minutě, když se po propadlém balónu dokázal hostující O. Bureš dostat k zakončení, které mu náš brankář výborným zákrokem vychytal. Bohužel u odraženého balónu, tak jako po většinu zápasu, byli dříve hosté, konkrétně Boháček, a ten i přes teč našeho skluzujícího obránce vstřelil vedoucí gól. Při následném otevření naší hry ještě hosté zazdili mimimálně jeden stoprocentní brejk, našim otráveným fanouškům mohl zastavit nutkání ke zvracení střídající Bureš, ke kterému se za velkým vápnem odrazil míč, ale náš útočník ho, přes usilovnou rozcvičku zaměřenou jen na střelbu, napálil nad. Mohli bychom se vymluvit, že je to první jarní kolo a souhra logicky vázla, ale pravdou je, že se na hřišti naplno projevilo to, co k nám prosáklo z hostující kabiny - že uznali naši výhru z minulého týdne za zaslouženou a že to chtějí odčinit. Bylo to na nich vidět mnohem víc, než naše touha po čemkoli z úvodu článku. A jestli ne na šance, tak za jeho nasazení a naši ofenzivní nemohoucnost se sluší přiznat zaslouženou výhru i neoblíbenému soupeři.

Téměř přesně po měsíci jsme se opět vydali strávit fotbalové odpoledne do nedalekého Janova, kde jsme chtěli soupeři oplatit nedávné vyřazení z okresního poháru. Do zápasu jsme nastoupili s novým, a na naše poměry nezvykle mladým, trenérským duem M. Kopecký – Severa a se silným větrem v zádech. Do brzkého vedení jsme se mohli dostat v páté minutě, když Chmelík pohotově zakončoval z malého vápna, ale jeho střelu pod břevno reflexním zákrokem vyrazil domácí gólman na roh. Po odvrácení rohu mohlo být veselo na druhé straně, když Štancl neodkopl ideálně míč před Boháčkem, ten ale místo střely volil přihrávku na Hegera, který měl před sebou prázdnou bránu, ale na poslední chvíli před ním dokázal vypíchnout míč rychle se vracející Válek. Ten byl blízko gólu o chvíli později, ale jeho střela z voleje na úrovni penalty byla zblokována. Postupem času u nás začalo přibývat nepřesných přihrávek a zbrkle vyřešených situací, čímž se dostali domácí více do hry. I za pomocí větru se nám však jejich nákopy dařilo odvracet, hlavně díky Chmelíkovi, který sebral snad každý odkop od soupeřovy brány. Domácím jsme dovolili pouze tři rohy a jeden volný přímý kop, ale naštěstí se Špinar v bráně moc nezapotil. Na opačné straně se ještě po Nádvorníkově průnikovce dostal za domácí obranu Ondráček, ale jeho pokus na přední tyč gólman vyrazil.

Ve druhém poločase nás kromě opačného větru čekalo také nepříjemně nízko postavené slunce. Jako první měli ke gólu blíže domácí, když se Štancl s Ropkem nedomluvili ve vzdušném souboji, až se míč dostal k Boháčkovi, ale na poslední chvíli mu stihl do střely skočit Ropek. Následné akce domácích i přes výraznou nevoli hráčů i fanoušků zabrzdil zdvižený praporek pomezního. Velkou šanci dostal Janov v podobě volného přímého kopu, když rozhodčí před našim vápnem otočil faul na Ropka, ale střelecký pokus skončil na horní síti Špinarovy brány. Ve velké šanci ještě byl Jirásek, který se naštěstí pro nás rozhodl centrovaný míč zpracovat a nenapálit z první, jako to udělal v posledním pohárovém utkání, čímž dal Novákovi dostatek času, aby mu balón odebral. Ke zlepšení hry nám pomohlo střídání Franka a Víta, obzvlášť neustálý presink prvně jmenovaného dělal domácí obraně problém s rozehrou, což vedlo k vytvoření několika gólových příležitostí. A za svoji aktivitu mohl být odměněn gólem, když na něj Vít dokázal odcentrovat, ale Frank se nedokázal natáhnout natolik, aby levačkou usměrnil míč mezi tři tyče. Blízko gólu byl i Chmelík, který se po rohovém kopu nejrychleji zorientoval ve vápně, ale odražený míč jen těsně minul levou tyč. Do zaslouženého vedení jsme se dostali v 75. minutě, když se na výlet vydal po pravé straně Černohorský, narazil si s Frankem, který mu patičkou předložil míč, a jeho střelu domácí obránce odrazil přesně na kopačky Válka, který nedal zblízka gólmanovi šanci. Domácí na to reagovali vysunutím Bureše na hrot, ale k ohrožení naší brány to nevedlo. Naopak uklidnit nás mohl Nádvorník, který si na půlce velkým obloukem obhodil posledního hráče, ale včas ho zakřižoval vysoko vyběhnutý Beránek. Druhý gól mohl přidat Válek, který se v běžeckém souboji zbavil zaseknutím protihráče, ale poté nedokázal obstřelit domácího gólmana. V posledních pěti nastavovaných minutách nás domácí zamkli před naší bránou, ale bylo z toho jen neúspěšné vymodlení penalty a standardní situace po faulu Chmelíka na chudáčka Boháčka, který už neustál situaci a za oplácení obdržel žlutou kartu. Centr však prolétl vápnem až do autu, a tak se nám podařilo navázat na předchozí úspěch našich žáků a zajistit si přezimování v první čtyřce. V mužské kategorii nebylo moc na co navazovat, protože poslední výhra u tohoto soupeře už byla zarostlá jak rezervní Kristus - zajistili ji bratři Kutové před 31 lety. Nesmyslné rozlosování nám přiřklo ukončit podzim s Janovem hned nadvakrát, ale aspoň budeme mít po nadcházejícím nedělním zápase po zbytek soutěžního ročníku pokoj.

K tomuto turnaji jsme nastupovali bez Davida Klusoně a Fandy Flídra a jak se později ukázalo, právě jeho pravidelné gólové příspěvky nám tentokráte chyběly.

HÚ / Morašice – Opatov 0 : 3 - odehráli jsme absolutně nejhorší zápas na podzim. Většina týmu podala průměrný až podprůměrný výkon a když k tomu připočteme neproměňování ani těch nejvyloženějších šancí, tak je výsledek zápasu naprosto spravedlivý.

HÚ / Morašice – Němčice 1 : 0 - z naší strany se výkon trochu zlepšil, ale o nějakém chválení nemůže být ani řeč, do standartních podzimních výkonů to mělo hodně daleko a zápasu by více slušela konečná remíza.

Branka: David Boček.

HÚ / Morašice – Sebranice 1 : 2, z toho co jsme na tomto turnaji předvedli, to bylo asi to nejlepší, nebýt toho závěru, kdy jsme pár minut před koncem inkasovali vyrovnávací gól a se závěrečným hvizdem i ten co nás nakonec odsunul na konečné 3. místo.

Branka: Vojta Huryta.

Celý turnaj se nám nepovedl a byl pravým opakem všech podzimních zápasů. Všechny naše střely, i ty z těch nejvyloženějších pozic, směřovaly do soupeřových brankářů, asi 6x jsme nastřelili břevno nebo tyč, prostě vstřelit branku byl pro nás tentokráte velký problém. Ve skutečnosti se však nic tak hrozného nestalo, prohry a slabší výkony k fotbalu prostě patří a je dobré, že i toto náš tým okusil. Takže všem hráčům a hráčkám děkuji jménem trenérů za krásné podzimní výkony, radost z fotbalu a těšíme se na jarní sezónu.

František Bartoš

V pořadí 101. dospělé derby s výběrem Dolního Újezdu nachystalo pro naše pořadatele i hospodu nezvyklou zátěž, ale kromě malých zásob piva a větru si diváci vzhledem k roční době neměli na co stěžovat. Dosud neporažení hosté vyztužili střed zálohy Fulíkem a věž Vomáčku poslali do útoku. Asi to nebyl on, ale hned po pár minutách přišel přímák do našeho vápna, který nějaká hostující hlava poslala do břevna. Než míč ulovil Špinar, odrazil se někam k čáře, ale podle dušování se zúčastněných a hlavně verdiktu rozhodčích, to gól nebyl. Za nás brzy odpověděli hroťáci, ale V. Štancl při přečíslení mířil málo na zadní a vychytal ho gólman, situace se dohrála až k centru na přední tyč, kde nepřesně hlavičkoval Novák. Zase se ukázalo, že za útočníka, který nepotřebuje na gól 5 šancí, bychom dali zámek na Dunaji. Pravda, že jsme takového zrovna od soupeře koupili, ale ve značně porouchaném stavu, takže jeho příspěvek k dnešnímu zápas byl pouze motivační. Blízko gólu byl i Chmelík, ke kterému se odrazil balón v malém vápně, ale než si srovnal míč, byl zablokovaný. V protivětru se hosté k další šanci dostali opět po přímáku, když Špinar boxoval centr pouze do hráčů před sebou, naštěstí se k míči před opuštěnou bránou dostal jediný úježďák na hřišti, který neměl zájem ho doklepnout do sítě - totiž náš stoper M. Ropek. Kromě spousty akcí nedotažených k zakončení, ať nepřesně odcentrované míče po individuálních akcích na krajích, nebo už v zárodku nekvalitně řešená přečíslení, jsme po gólu sahali po Nádvorníkově rohu, když po souboji na přední tyči propadl míč k Ondráčkovi, který ale nestihl zareagovat a míč se od něj odrazil bohužel přesně do míst na čáře, kde hlídal hostující obránce.

Za obrazem druhého poločasu těžko hledat jen změnu přízně větru. Postupně se z naší hry vytrácel pohyb, přesnost a nakonec i důraz, hosté narozdíl od nás prostřídali a vysunuli presink, takže optická převaha byla na jejich straně. Je pravda, že jejich jediným vypracovaným ohrožením Špinara byly střela zpoza vápna a hlavička Vomáčky po rohu, ale oba pokusy mířily do středu brány. Nadějněji vypadaly naše ojedinělé šance, ale Válek si po propadnutém míči při postupu ze strany z vícero možností vybral nepřesnou střelu na přední tyč. A Nádvorník přečíslení 4 na 2 navedl do jednoho z bránících hráčů. Pak jsme přežili dvě Špinarovy slabší chvíle při rozehrávce, o to větší škoda, že udeřili hosté úplně zbytečně ze standartky. Nádvorník ani V. Štancl nereagovali na pokyn obrany, aby si nabrali vysunutého stopera, tomu sklepnul míč na penaltu ve vzduchu nebránitelný Vomáčka a přestože si Špinar na zakončení ze stoprocentní pozice sáhl, tak klidu na střelu měl Dvořák tolik, že míč procedil do sítě. O pár minut později hosté nacentrovali na zadní tyč, měli dost času na zpětnou nahrávku na penaltu, u které byl Frank dřív než obránci a o osudu zápasu bylo prakticky rozhodnuto. Jedinou výraznější šanci na snížení si připsal Novák, ale odražený míč ze vzduchu namířil mimo. Podruhé za sebou jsme tak vyšli doma naprázdno a nechali hosty nám ve vzájemné bilanci odskočit na 45 vítězství proti 38 našim.

Starší přípravka

Věděli jsme, že se budeme muset tentokrát obejít bez Martiny Famfulíkové, ke které se ještě z důvodu nemoci přidal Šimon Flídr. Před celým týmem tak stála výzva, jak si povedou bez dvou opor základní sestavy??

HÚ / Morašice – Jaroměřice / Jevíčko dívky 11 : 0

-zápas se od samého začátku vyvíjel jednoznačně v náš prospěch a tak prostor dostali zejména mladší hráči ročníku 2012.

Branky : Fanda Flídr 3x, Vojta Huryta 2x, Dominik Prokop 2x, David Boček 3x, David Klusoň 1x.

HÚ / Morašice – Bystré 5 : 4

-zápasy s tímto soupeřem jsou letos velmi vyrovnané a tak jsme věděli, že nás nečeká nic lehkého a pokud jsme chtěli uspět, tak jedině s maximálním nasazením a bojovností celého týmu. Nechali jsme si dát laciné góly a v poločase jsme prohrávali 1 : 3. Povedlo se nám snížit, ale soupeř opět odskočil na rozdíl dvou branek a zdálo se, že tentokrát odejdeme poraženi. Avšak opak byl pravdou. Kluci opravdu makali celý zápas, v závěru se ještě zvedli a vítězství udržel perfektním zákrokem v samém závěru Jarda Chaun, který nahradil v brance pro tento turnaj Martinu Famfulíkovou a patří mu za výkon pochvala a poděkování. Toto vítězství má pro tým velký význam, dokázali otočit nepříznivý vývoj skóre a potvrdili si, že fotbal je týmový sport a pokud opravdu všichni zabojují, tak mohou nahradit chybějící hráče.

Branky: Vojta Huryta 2x, Fanda Flídr 3x.

HÚ / Morašice – Čistá 5 : 3

-další zajímavé a vyrovnané utkání, s opačným průběhem než to předešlé. Naši šli do dvoubrankového vedení, které si udržovali celý zápas a soupeři vyrovnat nedovolili. Výsledkem tak bylo další celkové prvenství v turnaji, které má asi nejvyšší hodnotu ze všech dosavadních.

Branky: Vojta Huryta 3x, David Boček 1x, Fanda Flídr 1x

Týmu není v podstatě co vytknout, jelikož všichni předvedli svá maxima a všem patří poděkování za předvedený výkon na který se budeme snažit navázat na posledním podzimním turnaji za týden v Morašicích.

autor: František Bartoš

Sice výrazně nakloněný, ale jinak perfektně střižený pažit krajských parametrů v Mladějově měl být tichým svědkem našeho pokání za trapnou bezbrankovou remízu z minulého týdne. Sice se nás sešlo méně, ale jen ti nejlepší. Od šoférů přes vedoucího po asistenta. Domácí byli od začátku skoupí na krok a jejich nejhorší okresní obrana byla od pod naším trvalým presem. První dvě okénka jim pomohl přivřít příliš pří(e)sný pomezní. Náš jediný úspěšný pokus si připsal Chmelík, když si v 18. minutě naskočil na roh Válka a z malého vápna mířil hlavou přesně. Před ním a po něm hlavičkoval dvakrát nepřesně Ropek, dokonce třikrát se do samostatného nájezdu dostal Novák. Poprvé mířil do vzdálenější tyče a dorážku do prázdné mu zkazil odraz míče, podruhé ho vychytal gólman, potřetí měl tolik času na přemýšlení, že střílel nad už z 25 metrů. Chmelík střelou z vápna ztroskotal na gólmanovi a dorážku hlavou už dostatečně nestlačil, osamocený V. Štancl centry Tměje a Válka neusměrnil ani hlavou ani nohou, a zblokovanou hlavičku si připsal i Ondráček. Domácí do toho všeho vklínili pouze jednu propagační střelu na Kubeše, jeden nepochopitelně karetně nepotrestaný zákrok na Chmelíka a po jednom z našich mnoha zazděných přečíslení do otevřené obrany nám ukázali jak se nakládá s brejkem, když zhruba po půlhodině hry přesprintoval jejich útočník D. Štancla (sic!) a z vápna zamířil přesně na vzdálenější tyč. Takže s poměrem karet 0:2 a výsledkem 1:1 u domácích musela panovat naprostá spokojenost.

Na vstupu do druhé půle využili domácí spádu hřiště, ale jejich dalekonosný pokus naštěstí zastavilo břevno Kubešovy brány. Chvíli na to vyhrál V. Štancl hlavu na vápně, Novák neměl čas přemýšlet a tak padající míč léta pilovaným volejem, poslal zpoza vápna přesně k pravé tyči. Chvíli na to odmítl pojistku, když se dostal do dalšího nájezdu, dokonce ve dvojici s Ondráčkem, tentokrát zkusil i kličku, ale neuspěl. Do samostatného souboje proti gólmanovi se nám podařilo vyslat i Nádvorníka, kterého ale zastavil semafor nejlepšího domácího hráče. Podařilo se nám dostat i ke zhruba šesti střelám během 15 vteřin, ale maximem zůstal míč vykopnutý z brankové čáry. Naši střeleckou nemohoucnost pomohl protrhnout až geniální stratég Kuta, který zraněného Ondráčka nahradil tím správným ze dvou náhradníků. A vystřídavší Skala, aspoň trochu korigující váhový poměr obou mužstev, záhy dostal po Válkově centru ve vápně stejně času jako všichni předchozí paliči, ale naložil s ním naprosto odlišně a domácího gólmana s přehledem prostřelil. Dvoubrankové vedení proti fyzicky odevzdanému soupeři se zdálo dostatečné, bohužel je na koně posadila Chmelíkova špatná rozehrávka, po které si jejich útočník natáhl míč doprava a přesnou křížnou střelou snížil. Vzápětí pak proti nouzovému, ale přesnému odkopu za naši obranu vyběhl Kubeš a jeho střet s domácím útočníkem na vápně posoudil sudí penaltově. Výroky hlavního rozhodčího byly přesné, nedá se proti nim opravdu nic namítat, chvíli předtím třeba "nesežral" domácímu útočníkovi pád ve vápně pod nohy D. Štancla doprovozený zoufalou větou: "Tak já se dostanu před něj a on mě ani nezfauluje". Ale s kartami byl na štíru. Dřívější faul na Chmelíka, jasné stažení neúnavného Nováka nebo cílená sekera na V. Štancla zůstaly bez kartonku, zatímco Novákův souboj, po kterém sám domácí gólman uznal, že o nic nešlo, ohodnocen byl. Ale pak by asi taky mohl jít za ten faul Kubeš ven. Takhle dostal šanci chytit si penaltu, ale nevyužil ji a v 77. minutě bylo nezaslouženě vyrovnáno. Když nás přešlo opaření, vypracovali jsme si ještě jednu šanci, ale Válkovo přestřelení z prostoru penalty jednak zase srazilo naši víru ve vítězný konec a jednak málem zabilo Kutu na střídačce. Ten měl ale šťastnou ruku i s druhým střídáním, když po deseti minutách ukecal posledního možného náhradníka na střídání za pochroumaného Nádvorníka. Ten měl podle původního plánu v 88. minutě rozhodnout jako při posledním zápase, ale svůj post i osud musel přepustit jinému. A ten se toho zhostil naprosto dokonale, když po Válkově přistrčení na dvaceti metrech naznačil střelu pravou, tím se zbavil obránce a získal dostatek času na svou 161. gólovou střelu. Tentokrát ji Josef Kopecký levačkou umístil přesně k tyči. V nastalé euforii jsme přežili ještě okamžitý balón za naši obranu, který naštěstí domácí útočník nezvládl přebrat a mohli si užít zbytečně vydřené, ale o to sladší vítězství. I podle domácích hráčů zcela zasloužené, ti jen žasli, jak jsme s takovou produkcí šancí mohli minulý týden bezbrankově remizovat s posledním. Jakoby přehlíželi, že jsme dnes proměnili jen každou sedmou šanci a góly jsme dávali vlastně z těch nejmíň vyložených pozic. U výčepu a na odjezdu jsme pochopili, že na vyhlášené úzkorochodné trati tamější opilci rozhodně netrénují a že trať v tomto kraji není to jediné s úzkým vedením.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T. – Chaun J., Vodehnalová J., Kovář Š., Valentín K., Vurkminovič P., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 6:3 (3:0)

– výborný výkon především v první půli znamenal naše první letošní vítězství nad Jevíčkem

Branky: Chaun J. 3x, Valentín K., Langr J., vlastní

Horní Újezd/Morašice – Dlouhá Loučka 11:1 (3:0)

– v první půli jsme se trochu hledali, druhý poločas byl lepší, soupeř má mladý, ale talentovaný tým

Branky: Chaun J. 5x, Valentín K. 2x, Veselíková T. 2x, Vodehnalová J. 2x

Litomyšl „B“ – Horní Újezd/Morašice 9:3 (5:2)

– obdobný zápas jako minulý týden, rozhodovaly individuality domácích

Branky: Vurkminovič P., Veselíková T., Valentín K.

Odehráli jsme další vydařený turnaj, znovu jsme si připsali 2. místo. Tým je potřeba pochválit za bojovnost a nasazení. Poslední podzimní turnaj odehrajeme v sobotu v Březové.

Tabulka turnaje:

1.Litomyšl „B“

2.Horní Újezd/Morašice

3.Jevíčko

4.Dlouhá Loučka

Mgr. Zdeněk Beneš

Starší přípravka

K turnaji jsme odjížděli společně s týmem mladších žáků, který hrál v sousedních Jaroměřicích a oslabeni o Sáru Vomočilovou a Matyáše Lněničku, avšak s vědomím, že nás čekají týmy se kterými jsme již letos hráli.

HÚ / Morašice – Jevíčko 8 : 0

Prvních pár minut to vypadalo na relativně vyrovnané utkání, ale poté se náš tým dostal do té správné provozní teploty a začal předvádět hru, na kterou jsme u nich zvyklí. Výsledkem tak bylo jednoznačné vítězství.

Branky: Dominik Prokop 2x, Fanda Flídr 1x, Vojta Huryta 1x, Michal Kovář 1x, Jarda Chaun 1x, Martina Famfulíková 1x a Šimon Flídr 1x.

HÚ / Morašice – Březová 15 : 0

Utkání mělo od samého začátku jednostranný průběh a vývoj skóre, proto nastoupil do druhého poločasu do branky Jarda Chaun a více prostoru ve hře dostávali tentokrát ti mladší hráči.

Branky: Vojta Huryta 3x, Sam Vomočil 3x, Fanda Flídr 3x, Dominik Prokop 2x, Martina Famfulíková 2x, Šimon Flídr 1x a David Boček 1x.

HÚ / Morašice – Čistá 8 : 0

K utkání jsme nastupovali s vědomím, že poslední vzájemný zápas na turnaji v Sebranicích byl relativně vyrovnaný. Toto však tentokrát neplatilo, protože náš tým zastihl turnaj ve výborné formě a předvedeným výkonům nelze nic vytknout. K vidění tak byly pěkné akce a góly, které znamenaly konečné prvenství.

Branky: Vojta Huryta 4x, Fanda Flídr 2x, Dominik Prokop 1x a Šimon Flídr 1x.

Děkuji všem hráčům za perfektní turnaj, protože všichni měli chuť do hry, což je pro úspěšný výsledek to základní. Budeme doufat, že v předvedených výkonech budeme pokračovat i nadále, i když patrně se budeme muset příští turnaj obejít bez brankářské jedničky Martiny Famfulíkové, která by měla posílit tým mladších žáků.

František Bartoš

Byl to hnus. Jak pro nezaujatého fanouška fotbalu, tak pro ty, kteří by se spokojili i s ošklivým vítězstvím. Proti poslednímu týmu tabulky jsme možná jedinkrát vystřelili na bránu, první poločas jsme byli horším týmem. Kdyby nám v druhém poločase vyšlo alespoň jedno z pár nepřesných zakončení po standartkách, možná by to zbytečně vyvolalo pocit, že to tam vždycky nějak doklepem. Nedoklepem. S takovým chvilkovým nasazením ne. Dalo by se napsat podrobněji o moravské předehře zápasu, o strastech se službou, o těch pár šancích, o pomezním, který přes veškerý čas strávený "řešením situací na lajně" nedokázal napsat zápis přesně, ale ten výkon si snad úsilí spojené s napsáním článku ani nezaslouží.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T., Chaun J., Vodehnalová J., Valentín K., Vurkminovič P., Bartoš A., Vomočilová M., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl „B“ 1:4 (1:2)

Z města přijel do Jaroměřic jiný tým, než který jsme v Morašicích porazili 8:1, kvalita soupeře nás donutila předvést velice dobrý výkon, i přes prohru se jednalo o náš nejlepší sobotní zápas.

Branka: Valentín K.

Horní Újezd/Morašice – Borová 5:3 (3:3)

Nepovedl se nám začátek a konec prvního dějství, navíc na druhou půli musel místo Terezy Hlušičkové do branky Adam Bartoš, i tak jsme díky velice zodpovědnému výkonu po pauze dovedli zápas do zdárného konce.

Branky: Chaun J. 2x, Valentín K., Bartoš A., Vurkminovič P.

Jaroměřice – Horní Újezd/Morašice 0:7 (0:3)

Výrazně mladší tým domácích bojoval statečně, ale věkový rozdíl byl znát.

Branky: Chaun J. 5x, Bartoš A., Vodehnalová J.

Tabulka turnaje:

1.Litomyšl „B“

2.Horní Újezd/Morašice

3.Borová

4.Jaroměřice

Mgr. Zdeněk Beneš

Starší přípravka

Do turnaje v Březové, který provázelo relativně studené počasí, jsme nastoupili kompletní, ale s vědomím, že nás čekají dva soupeři, se kterými jsme ještě na podzim nehráli.

HÚ / Morašice – Sebranice 8 : 0

Soupeř, se kterým jsme minulý týden odehráli vyrovnané utkání nebyl tentokrát kompletní a to určilo i  vývoj celého zápasu, kdy jsme si celkem bez problémů došli pro vítězství.

Branky: Fanda Flídr 3x, Šimon Flídr 2x, Samuel Vomočil 1x, Jarda Chaun 1x a Vojta Huryta 1x.

HÚ / Morašice – Březová 4 : 1

Tento zápas byl o poznání vyrovnanější než ten předešlý, a to i naší zásluhou, kdy hra postrádala lehkost, chyběly nahrávky a pohyb. Šancí jsme si vytvořili na dva zápasy, ale bohužel se nám nedařilo je proměňovat. Naštěstí se na to už nemohla dívat Martina Famfulíková a svým gólem nám zajistila dostatečný náskok, který jsme již udrželi.

Branky: Jarda Chaun 1x, Fanda Flídr 1x, Martina Famfulíková 1x a Vojta Huryta 1x.

HÚ / Morašice -  Jevíčko 6 : 0

V posledním zápase  se náš výkon již začal přibližovat tomu co umíme a bylo to pochopitelně znát i na výsledku a předvedené hře. Toto vítězství nám tak zajistilo i celkové prvenství v celém turnaji.

Branky: Fanda Flídr 2x, Vojta Huryta 1x, Martina Famfulíková 1x, Šimon Flídr 1x a Samuel Vomočil 1x.

František Bartoš

V Telecím nás podle očekávání čekalo malé, tvrdé a nerovné, vpravdě pralesní hřiště. To není myšleno jako urážka, to je prostě fakt. Sami jsme na tom donedávná byli podobně, jen je trochu záhada, co místní dělají s válcem za hřištěm. Čekal nás nevyzpytatelný ofenzivně laděný soupeř, který dvakrát porazil Cerekvici, aby mezitím prohrál v Boršově. Rozhodčí se kapitánům při losování pochlubil tím, že má hlavu a ptáka, náš kapitán neuhádl, co z toho mu padne, a tak nás první půli čekaly horší klimatické podmínky, protivítr a slunce v očích. Začátek byl z naší strany nadějný, když po dlouhém autu odkopával těsně nad vlastní bránu jeden z domácích hráčů a následný roh Chmelík zakončil hlavou o půl metru vedle. Bortelští nám v následujících pasážích ukázali, jak se na takovém hřišti hraje. Zaprvé bojovat na krev. Což se jim až příliš doslovně vyplnilo po souboji Tměje s jejich útočníkem, který musel střídat, prý se zlomeným nosem. Zadruhé hrát jednoduše a na soupeřově půlce střílet, což se zejména v případě "Horviho" pokusu pod břevno, který dobře vyrazil Špinar, jevilo účelněji než nějaké narážečky. A zatřetí doufat, že jejich kanonýr Síla k tomu přidá něco navíc. Což se i stalo, když pronikl přes tři opatrné hráče až do vápna a zakončil přesně na zadní tyč. Domácím musel nuceně střídat i gólman, ale na první zákrok si musel počkat. Před nabíhajícím Válkem na přední tyči totiž uklidila míč obrana a V. Štancl v rychlém sledu hlavičkoval po rohu nad a poté po Válkově banánu do kapsy tváří v tvář brankáři vůbec nezpracoval míč. Vytáhl se tak až proti Válkově střele po nějakém odrazu po rohu nebo autu. Dlužno dodat, že tenhle počet šancí působil skoro neadekvátně předváděné hře a nasazení, ve kterém nás domácí převyšovali a dopřáli jak Špinarovi nějaké zákroky, tak nám všem vícekrát stažené půlky. 

A když jsme u půlky, do té druhé jsme ke Zlatanovi na střed útoku vysunuli ještě Sterlinga na křídlo a začátek nám vyšel náramně. V. Štancl se ještě jednou hlavou zastřelili z rohu, aby pak po dlouhé sérii rohů a autů levou lícní kostí konečně zamířil přesně. Že míč ještě lehce líznul Chmelíka považoval náš střední záložník za irelevantní. Vzápětí se k zakončení tlačil Válek, míč se od vyběhnuvšího gólmana dostal na vápno ke Skalovi, ale ten opuštěnou svatyni z těžce skákavého kopu přestřelil. Další útok si vzal na starosti Novák, který si skluzem zpracoval míč u rohového praporku a přes bránícího hráče zvládl odcentrovat do vápna přesně na hlavu Válka, který se z běhu nemýlil. V rozletu nás zastavila tržná rána na Ropkově obočí, která nás na chvíli poslala do deseti. A během této chvíle se po několika nepodařených odkopech dostali domácí k diskutabilní penaltě, kterou "Horvi" v klidu proměnil. Posadit nás zpátky na koně mohl vzápětí Válek, ale ten s podobně rozporuplnou penaltou na druhé straně nenaložil jako jeho soupeř. A Chmelík tentokrát ke gólmanem vyraženému míči nedoběhl, aby z toho Válka vylízal jako v Janově. Ani střídání, ani návrat Ropka, ani stále ubývající zdravé kusy domácích, nás nedokázali zvednout k výkonu ze začátku druhé půle. Dlouhé auty domácí obrana sbírala a když už Nádvorníkovi sednul přímák, namířil z 25 metrů jen do spojnice. Podruhé mířil ještě hůř, ale napotřetí se 5 minut před koncem dočkal premiérové letošní trefy a parádním obstřelem zdi znehybněl už tak dost nehybného gólmana. Zbývající čas se nám podařilo strávit na domácí půlce, natáhli jsme ho taktickými střídáními, jehož aktérům patří dík za trpělivost s jejich dnešním údělem, ubránili poslední nákop z půlky a spolu s nezvykle početnou fanouškovskou ekipou si zařvali na vítězství, stejně jako naši žáci o tři hodiny dříve. Jak statečně bojovali domácí hráči se zdravotními problémy, tak nesmyslně vinilo pár domácích fandů z prohry podplaceného rozhodčího. A dělali to tak vehementně, že ten radši opustil kabinu zadním oknem ve výšce dvou metrů nad zemí.

Jak už to bývá poslední roky zvykem, na sv. Václava nás čekalo 2. kolo okresního poháru. Tentokrát jsme se vydali strávit sváteční odpoledne v nedalekém Janově. V útoku dostala prostor dvojice Skala – Štěpán, která napomáhala k většímu držení míče a klidnější rozehrávce. Hned v první minutě prošel Novák na pravé straně přes tři hráče až do vápna, ale z úhlu Beránka nepropálil. Hned v další minutě nedosáhli na centr na zadní tyč ani Skala ani Ropek a nedlouho poté se v podobné situaci objevil Štancl po centru Ropka, který vracel do vápna přetažený míč. Oproti posledním domácím zápasům se nám dařilo kombinovat bez zbrklých ztrát míče, ale chybělo tomu správné finální rozhodnutí. Jinak se nám dařilo držet domácí útočníky daleko od naší brány. Přesto jsme ale z první šance inkasovali, když se domácím podařilo po autu odcentrovat a nehlídaný Jirásek dokázal umístit těžkou střelu z voleje k tyči. Po gólu domácí ožili, což vyústilo ve dva úniky Boháčka za naši obranu, ale ani v jednom případě Špinara nepřekonal. Na opačné straně Chmelík po přímém kopu z poloviny hřiště prodloužil míč hlavou jen těsně vedle tyče. Před odchodem do kabin mohl stejný hráč vyrovnat skóre po odraženém rohu, ale byl tak překvapený, že rovnou čtveřice domácích hráčů kolem něj nejevila aktivitu míč odkopnout, a tak v rychlosti střelou na dlouhou nohu trefil přesně prostor, kde se vyskytoval brankář.

Druhý poločas poznamenal déšť, který více nahrával domácím a jejich nákopům za naši obranu, ale až na pár rohů z toho žádné výrazné ohrožení branky nebylo. Blízko vyrovnání jsme byli po Válkově průniku z levé strany, když předložil pod sebe na volného Skalu, ale do jeho střely se postavil obránce a následnou Chmelíkovu dorážku gólman vyrazil. O pár minut později se tentýž hráč ocitl ve vápně po možná čistém skluzu na zemi a rozhodčí, který to ze středového kruhu velmi dobře viděl, ukázal na pokutový kop. Beránek sice Válkův pokus vyrazil, ale pouze k dobíhajícímu Chmelíkovi a ten se zblízka nemýlil. Za chvíli jsme se ujali vedení, když Nádvorník vyslal průnikovku na Nováka, který se místo centru radši vydal mezi obránce a po pár odrazech ještě stihl před čárou poslat míč patičkou před bránu, kde už měl Válek jednoduchou úlohu. Navýšit naše vedení mohl Bureš, který po další průnikovce a silným dožadováním se ofsajdu domácích hráčů utíkal sám na bránu, ale Beránek byl proti. Poté naše hra úplně opadla, jakoby se nám přestalo chtít běhat a tak přišlo pět minut, které rozhodli zápas. Nejprve se při dlouhém domácím nákopu srazil Černohorský a vracející se Kubeš a osamocený Heger srovnal skóre střelou na protější tyč. Za dvě minuty po chybné rozehrávce utekl Heger po naší pravé straně a centrovaný míč i přes snahu Chmelíka zapadl za zadní tyč, kde situaci ještě kontrolovali dva domácí hráči. Za další tři minuty už to bylo 4:2, když ze stejné strany po přihrávce na penaltu zakončoval nikým nehlídaný Boháček. Zkorigovat skóre se ještě povedlo pět minut před koncem Chmelíkovi, když si našel na vápně odražený míč a propálil vše, co mu stálo v cestě. Na víc jsme se už ale nezmohli, a tak se s pohárem loučíme již ve druhém kole.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T. – Chaun J., Bartoš A., Vomočilová M., Vodehnalová J., Boštík M., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Březová A 6:5 (2:3)

Vyrovnaný zápas, kdy jsme dlouho tahali za kratší konec provazu, jsme pro sebe rozhodli na v druhé půli, pochvala za bojovnost, i když se prohrávalo, pořád byla snaha s výsledkem něco udělat, což se vyplatilo.

Branky: Chaun J. 4x, Kovář Š. 2x

Horní Újezd/Morašice – Březová B 8:3 (2:2)

V první půli jsme se trápili, až po pauze se nám podařilo strhnout skóre na svoji stranu, pětibrankový rozdíl je pro soupeře až příliš krutý.

Branky: Chaun J. 5x, Kovář Š., Vodehnalová J., Vomočilová M.

Horní Újezd/Morašice – Sebranice 5:6 (3:5)

Také v našem posledním utkání byl k vidění vyrovnaný boj, soupeř nám v první půli v jednu chvíli utekl o tři góly, i když jsme se snažili, na lepší výsledek to v tomto zápase nebylo.

Branky: Chaun J. 2x, Boštík M., Bartoš A., Kovář Š.

Tabulka turnaje:

1.Sebranice (9 b.)

2.Horní Újezd/Morašice (6 b.)

3.Březová A (3 b.)

4.Březová B (0 b.)

Mgr. Zdeněk Beneš

Starší přípravka

Ani k tomuto turnaji jsme neodjížděli kompletní, omluveni byli David Klusoň a Sára Vomočilová. Dlouhodobě zraněný je Matěj Kovář.

HÚ / Morašice – Čistá 3 : 1

S tímto soupeřem jsme se utkali letos na podzim poprvé a tak nás čekalo vzájemné seznamování. Brzy jsme šli do vedení a průběh hry nasvědčoval, že si v klidu dojdeme pro vítězství. Opak byl však pravdou, druhý poločas byl zatím nejhorší z toho co jsme na podzim odehráli, vytratila se lehkost, bojovnost a hlavně chuť do hry, soupeř po zásluze snížil a zápas tak zdramatizoval

Branky: Šimon Flídr 1x, Fanda Flidr 1x, Jarda Chaun 1x.

HÚ / Morašice – Sebranice 2 : 1

Očekávali jsme velice vyrovnaný zápas, což se také potvrdilo. Soupeř měl balón více na svých kopačkách, ale my hrozili z rychlých protiútoků, z nichž jeden proměnil Jarda Chaun. Po přestávce se trefil po rozehrání rohového kopu Michal Kovář, ale soupeř byl dále nebezpečný a díky Martině Famfulíkové jsme však dokázali odolat, kontaktní gól vstřelili domácí se závěrečným hvizdem rozhodčího.

Branky: Jarda Chaun

HÚ / Morašice – Bystré 4 : 2

do utkání jsme vstoupili vcelku dobře a brzy vstřelili uklidňující branky, nicméně jsme si potom vybrali slabší chvilky a soupeři dovolili našimi chybami snížit a zápas zdramatizovat. O vítězství v zápase jsme však zabojovali a ze Sebranic si odvezli další turnajové vítězství.

Branky: Šimon Flídr 1x, David Boček 1x, Fanda Flídr 1x a Michal Kovář 1x.

Turnaj nás nezastihl v té nejlepší formě, ale i přesto jsme dokázali zápasy dotáhnout do vítězného konce, k vidění byla vyrovnaná utkání, což je to nejlepší pro další fotbalový růst všech zúčastněných hráčů.

František Bartoš

V nedělním zápase proti Hradci nad Svitavou dosáhl významného milníku náš hrající trenér Martin Ropek, který nastoupil k 1000. zápasu v morašickém dresu. 91 jich odehrál za žáky, 96 za dorost a zbytek za muže. Se všemi kategoriemi dokázal vyhrát soutěžní ročník, byl přímým aktérem nejlepší éry našeho áčka, v sezóně, kdy muži dosáhli historického třetího místa v A třídě, byl nejlepším střelcem mužstva. Na danou metu dosáhl jako druhý nejmladší v naší historii, rychleji se to povedlo pouze Josefu Kopeckému, pomaleji nikomu. V těch 1000 zápasech nastřílel celkem 136 gólů, víc nedokázal vsítit žádný z 9 Ropků, kteří se mihli v našich dresech. Snad mu zdraví umožní jeho statistiky pěkně zaokrouhlit - 4 góly do mužské stovky a 183 zápasů do mužské tisícovky.

Tolik pro ty, kteří propásli nebo neslyšeli náš předzápasový rozhlas. Ti, kteří nestihli dostat pivo před výkopem, zase propásli první náznak naší šance, když hned v první minutě dostal Ondráček míč za obranu, ale šlápl si na něj. Po 8 minutách rychle hodil Tměj dlouhý aut za obranu, na hrot posunutý V. Śtancl našel ve vápně Bureše a s jeho zblokovaným pokusem si mezi nedůraznými obránci protančil až ke gólu Chmelík. Nově složená útočná dvojice si svou spolupráci zopakovala o pár minut později, když byl Bureš s přispěním nevystoupivšího beka vyslán do sólového úniku, který k úlevě publika přesně zakončil skrytou placírou na přední tyč. Po čtvrthodině už to bylo 3:0, když si na přímák Víta ze strany naskočil V. Štancl a na jeho koníček byl hostující gólman krátký. Vidina snadných průniků za obranu nás trochu vybláznila k několika ukvapeným rozehrávkám, náš střelecký půst tak trval více než čtvrt hodiny, kdy jednoduchý odkop Špinara a prodloužení V. Štancla nabídl další nájezd Burešovi, který chladnokrevně přeloboval vystoupeného gólmana přímo do vinglu. Rozmnožit náš účet mohl po přímáku na zadní tyč i oslavenec Ropek, ale po nepřesné hlavičce byl hlavně rád, že mu absolvovaný střet vydržela žebra. Hosté nás ohrozili jedinkrát, když po Vítově zbytečném faulu před vápnem nestříleli z nařízeného volného kopu vůbec zle, ale nerozchytaný Špinar se k tyči za zdí dokázal složit včas. V samém závěru jsme mohli zaokrouhlit poločasového bůra, jenže Ondráček si za obranou znovu nerozuměl s přímočarostí, jeho přičiněním vzniklá Burešova šance na hattrick zblízka skončila na hostujícím gólmanovi a na následující odraz nezvládl před prázdnou bránou správně zareagovat V. Štancl.

Naše často zbrklé řešení přechodové fáze pokračovalo i po změně stran, ale přeci jenom z toho vyplynuly dvě po gólu volající pozice za obranou, ale V. Štancl dal trestuhodně hodně času hostujícím obráncům k bloku jeho střely a Ondráček svým příliš vysokým projektilem naopak nedal šanci ke zblokování nikomu. Hosté nás pak na chvíli drželi na naší půlce, ale Špinar si připsal maximálně dva lehčí zákroky. Z útlumu nás dostala akce, při níž Nádvorník vyslal průnikovku do Ondráčkova běhu, ten se rozhodl už nepokoušet štěstěnu a nezištnou přihrávkou daroval při sólovém postupu gól střídajícímu Kubešovi. Že to byla v 65. minutě poslední gólová akce zápasu je trochu škoda, ale chvíli trvalo než jsme přizpůsobili kombinaci rozhodnutému výsledku a vystřídavší se trenér, tak z klidu lavičky viděl jen pár zazděných přihrávek z křídelních pozic.

Starší přípravka

Před odjezdem na turnaj do Němčic píplo několik omluvných sms zpráv, ze kterých vyplynulo, že se musíme obejít bez Fandy Flídra, Vojty Huryty a Dominika Prokopa a tak bylo jasné, že oproti poslednímu turnaji na Horním Újezdě budeme oslabeni.

Sestava: Martina Famfulíková, Šimon Flídr, Sára Vomočilová, Samuel Vomočil, David Boček, David Klusoň, Matyáš Lněnička, Jarda Chaun a Michal Kovář.

HÚ / Morašice – Opatov 5 : 2 -utkání mělo vcelku vyrovnaný průběh, když už se zdálo, že jsme si vytvořili uspokojující náskok, tak soupeř vstřelil kontaktní branku a zápas jsme rozhodovali v jeho závěru.

Branky: Samuel Vomočil 2, Šimon Flídr, David Klusoň, Jarda Chaun

HÚ / Morašice – Němčice 5 : 4 - velmi pěkný, bojovný a vyrovnaný zápas z obou stran se šťastným koncem pro nás. Soupeř šel po našich chybách do vedení, my jsme dokázali výsledek otočit, ale za malou chvíli bylo srovnáno. Oba týmy se snažili strhnout vítězství na svojí stranu ale nakonec jsme se radovali my, jelikož na naší poslední branku již soupeř nestihl odpovědět.

Branky: Šimon Flídr 3, Samuel Vomočil, Jarda Chaun

HÚ / Morašice – Bystré 2 : 0 - závěrečný zápas jsme sehráli s týmem, se kterým jsme na Horním Újezdě remizovali a soupeř díky jednomu vstřelenému gólu navíc bral tehdy první místo. Takže motivace na „srovnání účtu“ v týmu byla a zápas tomu i tak odpovídal. Oba týmy jsou vyrovnané a otázkou tak bylo kdo vstřelí první branku. Toto se povedlo Šimonu Flídrovi., na kterého navázal precizně provedeným trestňákem Jarda Chaun a my tak mohli slavit celkové vítězství.

Všem patří poděkování za odvedený výkon, bojovnost a nasazení. Tým si dokázal, že i když není kompletní, může vítězit a právě takovéto vyrovnané zápasy jako na tomto turnaji, jsou pro ně velkým přínosem. Vyzdvihnout musím však tentokrát jistý výkon Martiny Famfulíkové ( chytila pokutový kop) a Šimona Flídra ( kromě vstřelených branek má na svém kontě několik gólových asistencí a 3 nastřelené tyče soupeřových branek).

autor: František Bartoš

Protože Dlouhá Loučka (dále jen "Dloučka) předělává stadion nebo něco okolo něj, hráli jsme podruhé v řadě doma. A taková série domácích zápasů dělá divy, protože se nás na předzápasové focení sešlo 16, a to jsme doma nechali jednoho čerstvě prodaného, jednoho dovolenkujícího, jednoho nemocného, jednoho stále neuzdraveného a jeden se focení zdržel a odjel. Bohužel bylo znát, že počet hráčů je téměř roven počtu účastníků posledních tří tréninků, tak naše hra vypadala podobně uspořádaně jako společná fotka (naštěstí máme lepší fotku i hru máme v záloze). Silově dobře vybavení hosté nás od půlky dobře dostupovali, ze hry se nám nedařilo je přečíslit překvapivou přihrávkou nebo individuálním průnikem. O to víc by bylo záhodno pomoct si standartkou (naší silnou zbraní, jak psal onehdá svitavský deník). Bohužel Ropkova hlavička na protější tyč byla příliš široká pro bránu a příliš rychlá pro dobíhajícího Nováka. Dloučští zahrozili nepřesnou hlavou svého kapitána, nepřesnou a pomalou křížnou střelou a ze špatné komunikace našeho brankáře a stoperů vytěžili svůj jediný roh prvního poločasu. Nám se párkrát podařilo dostat k vápnu, ale D. Štancl nepotvrdil svou střeleckou formu z tréninku (velké vápno pro něj bylo příliš blízko) a Nádvorník nepotvrdil kopací techniku, kterou nás zaujal hned na svém prvním tréninku. V těsném, možná i žádném ofsajdu byl přistižen za obranu vyslaný Chmelík, který stejně trefil břevno. Po Chmelíkem nadělaném zmatku měl před sebou nadějně opuštěnou bránu Frank, ale jeho pokus z velkého vápna byl zblokovaný. Novák si i na záskoku na beku užíval míče a kliček dosyta, škoda, že ty úspěšné u soupeřova pokutového území znehodnotil pozdním centrem. Na pomalé rozhodování jsme žehrali celý poločas, ale když měl Válek moře času aby si po Černohorského křížném pasu rozmyslel, jak obejde posledního obránce, stejně to nevymyslel.

Náš vzývaný nástup do druhého poločasu vyústil ve čtyři domácí zakončení během deseti minut. Jedno chytil Špinar, jedno obránci, dvě zelená síť. Mezi ně se vešlo jen křížné zakončení Chmelíka, který těsně minul. Dloučský nástup do druhé půle přinesl po hodině hry i první gól zápasu, když se po trochu šťastné kombinaci středem odrazil míč za naši obranu a hosté u něho byli, tak jako celý úvod poločasu, dříve než my. Konkrétně dříve než vracející se Černohorský a vybíhající Špinar, který by, nebýt toho, že míč kolem něho došel do sítě, možná čelil pokutovému kopu za nabrání dloučského útočníka. Četná střídání nám pomohla více držet balón, dloučské vcelku pochopitelné natahování hry nám nepomáhalo držet nervy a probití se k brankové příležitosti bylo dlouho nad naše možnosti. Z jednoho faulu na Chmelíka jsme zvládli vyslat dvě střely zpoza vápna, ale jak D. Štancl z výhody, tak Chmelík z přímáku nemířili přesně. Stejně se vedlo i na dlouhou levou nohu Skalovi, jehož loudavý projektil mířil maximálně 135cm vedle šibenice. Další střídající Bureš se po Skalově přihrávce dostal za obranu, ale v rozhodující chvíli ve vápně si nezvládl pokrýt balón proti stoperovi, který čistým skluzem jeho nájezd překazil. Totéž se mu na poslední chvíli povedlo i proti V. Štanclovi, který se v závěrečném vabanku vysunul dopředu. A dvě minuty před vypršením řádné hrací doby byl na správném místě, když se za přetaženým Skalovým centrem prodral na brankové čáře Kubeš a poslal ho falšovaným vejšákem před prázdnou bránu, kde našemu nejlepšímu střelci stačilo na brankové čáře nastavit libovolnou část těla kromě ruky. Dloučka mocně reklamovala míč v zámezí, ale vzhledem k tomu, že dříve Kubeš přiznáním teče odmítl rohový kop, stačí nám jeho čestné slovo k vyvrácení jakýchkoliv pochyb. Pravda, chvíli na to zákrokem na půlce svou čest trochu zpochybnil, ale rozhodčího na karty moc neužilo (vždyť i naklapat pět střídání do zápisu bylo moc). Hned po vyrovnání se nám ještě podařilo ukořistit míč, ale Skala s naší euforií nenaložil dobře. Samozřejmě se takový last minute bod snáší lépe nám než Dloučce, ale my jsme byli doma, my jsme měli 5 střídajících, jenže my jsme zase vypadali, že zapneme jen na dvacet minut. Třeba nám chybí bubny a skandování, třeba potřebujeme hrát 120 minut, třeba takoví prostě jsme.

Čtvrté utkání sezony jsme odehráli v neděli dopoledne na domácím hřišti v Horním Újezdě proti Březové. Do zápasu jsme vstoupili aktivněji a začali jsme se dostávat do šancí. V 6. minutě utkání rozehrával Vojta Andrle rohový kop a obránce si nešťastně srazil míč do vlastní branky. Po tomto gólu jsme měli spoustu šancí, které jsme nedokázali proměnit. Soupeř si nedokázal vytvořit téměř žádné šance a když už se mu povedlo vstřelit gól, tak nebyl uznán, jelikož útočící hráč clonil v ofsajdu našemu brankaři. Do dvoubrankového vedení jsme se dostali ve 24. minutě po důrazu Vojty Andrleho ve vápně. Do konce poločasu již žádný gól nepadl. Druhý poločas jsme začali opět aktivně, ale stejně jako v prvním poločase nás trápila koncovka. Do vedení 3:0 jsme se dostali ve 39. minutě po pěkné střele Honzy Kopeckého. I nadále jsme přehrávali soupeře a ve 46. minutě jsme se dostali již do čtyřbrankového vedení po dorážce Vojty Andrleho. Poslední gól utkání vstřelil Josef Rosypal v 50. minutě po pěkné střele na zadní tyč. Příští utkání hrajeme 26. 9. ve 13:30 v Městečku Trnávka.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T., Chaun J., Vodehnalová J., Vurkminovič P., Valentín K., Vomočilová S., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 4:5 (2:4)

Na turnaj jsme kvůli dopravním komplikacím kolem Jevíčka dorazili na poslední chvíli, do zápasu jsme vstoupili téměř bez rozcvičky, což způsobilo, že jsme skoro celou dobu byli o jeden až dva góly pozadu.

Branky: Chaun J. 3x, Veselíková T.

Jevíčko – Horní Újezd/Morašice 7:5 (2:3)

Náš nejlepší výkon na turnaji, bojovalo se, ale stejně jako před 14 dny zápas rozhodly individuální výkony šikovných domácích děvčat.

Branky: Vomočilová M. 2x, Veselíková T., Vodehnalová J., Valentín K.

Horní Újezd/Morašice – Jaroměřice 9:0 (5:0)

Proti mladšímu soupeři jsme si s chutí zastříleli a poprvé udrželi nulu vzadu, i když výkon nebyl stoprocentní,

Branky: Valentín K. 4x, Veselíková T. 2x, Chaun J., Vodehnalová J., Hlušičková T.

Tabulka turnaje:

1.Jevíčko

2.Hradec n. S.

3.Horní Újezd/Morašice

4.Jaroměřice

Mgr. Zdeněk Beneš

Dne 15.9.2021 se v Českých Heřmanicích uskutečnil turnaj výběrů okresních fotbalových svazů v kategorii přípravek.

Výběr OFS Svitavy se utkal s výběry OFS Ústí nad Orlicí, OFS Pardubice a OFS Chrudim. Týmy byly složené výhradně z chlapců a dívek hrajících okresní přípravkové soutěže a výběr OFS Svitavy reprezentovali mj. hráči našeho společného přípravkového týmu, a to:

-Martina Famfulíková a Vojtěch Huryta z Morašic

-František a Šimon Flídrovi z Horního Újezdu

Náš tým OFS Svitavy skončil na třetím místě se čtyřmi body za jedno vítězství, jednou remízu a závěrečnou porážku. Nicméně hráčky a hráči odvedli velmi bojovný výkon, za což jim děkuje tým trenérů OFS Svitavy:

Jiří Mokrejš

Jiří Procházka

Jiří Famfulík.

28.8.2021

Litomyšl / Čistá - Horní Újezd / Morašice 2:1 (2:1)

Naši starší žáci si na úvod sezóny připsaly po dvou stoprocentních nedokončených podzimech první porážku, když doplatili na mizernou produktivitu a špatné řešení šancí, protože celý zápas se hrál za jejich vytrvalé převahy. Pochvalu za záskok v bráně zaslouží přes inkasované góly Martina Famfulíková

Sestava: Martina Famfulíková - Daniel Hanyk, Jonáš Krška, Jakub Kvapil, Jindřich Mičík, Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Ondřej Kusý, Anežka Břeňová, Vojtěch Andrle, Jan Kvapil, Jan Kopecký, Kryštof Tomšíček, Jiří Kučera

Góly: Jonáš Krška

1.9.2021

Horní Újezd / Morašice - Němčice 3:0 (0:0)

I v druhém zápase mělo naše družstvo navrch, ale pokračovalo jejich střelecké trápení, které by zápas dříve rozhodlo. Chvíli před koncem mohli hosté snížit na 1:2 z penalty, ale místo zdramatizování přišla vzápětí definitivní pojistka.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Ondřej Žďára, Ondřej Kusý, Jakub Kvapil, Jindřich Mičík, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Matěj Brettinger, Anežka Břeňová, Martina Famfulíková, Jan Kopecký, Jan Kvapil, Štěpán Řejha

Góly: Jonáš Krška, Matěj Brettinger, Anežka Břeňová

5.9.2021

Opatov - Horní Újezd / Morašice 1:7 (0:4)

Na rozdíl od mužstva mužů zvládli o den později naši žáci z opatovského hřiště odjet s plným bodovým ziskem, o kterém tentokrát rozhodli už v prvním poločase.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Vlastimil Hladík, Jindřich Mičík, Jakub Kvapil, Anežka Břeňová, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Jan Kopecký, Jiří Kučera, Jakub Bartoš

Góly: Jonáš Krška 2, Jakub Kvapil 2, Anežka Břeňová, Vojtěch Paťava, vlastní

12.9.2021

Horní Újezd / Morašice - Dlouhá Loučka / Křenov 11:0 (3:0)

Zápas proti poslednímu týmu tabulky byl celou dobu v naší režii, ale gólově se to podařilo vyjádřit až po přestávce, hattrickem ke kanonádě přispěl Jakub Kvapil.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Vlastimil Hladík, Matěj Brettinger, Jakub Kvapil, Anežka Břeňová, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Ondřej Kusý, Jiří Kučera, Jakub Bartoš, Jan Kopecký, Lukáš Mach, Jan Kvapil

Góly: Jakub Kvapil 3, Vojtěch Paťava 2, Lukáš Mach 2, Daniel Hanyk, Anežka Břeňová, Jiří Kučera, Jan Kopecký

Je trochu nadnesené říct, že druhý turnaj mladší přípravky pořádaly Morašice. Spíš se sluší říct, že to byla rodina Famfulíkových, která se postarala o vše od hraní po občerstvení, a poděkovat jim za to.

Na turnaji jsme odehráli tři dobré zápasy. Proti Litomyšli jsme předvedli v prvním poločase výborný výkon, Bystré a Čistá byly urostlejší a fotbalovější, ale i tak od nás nikdo nic nevypustil. Pochvala za bojovnost pro celý tým. Vyzdvihnout bych chtěl Adama Bartoše, který statečně zaskočil v brance za nemocnou Terezu Hlušičkovou, Julii Vodehnalovou, která zalepila díru v obraně, a Patrika Vurkminoviče, který svůj první turnaj ozdobil dvěma góly. Snad nám budou děti dělat radost svými výkony i nadále.

Sestava: Bartoš A. – Chaun J., Vodehnalová J., Valentín K., Vurkminovič P., Vomočilová M., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Výsledky:

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl 8:1 (5:0)

branky: Chaun J. 2x, Veselíková T. 2x, Valentín K., Kovář Š., Vurkminovič P., Vodehnalová J.

Horní Újezd/Morašice – Čistá 3:10 (2:6)

branky: Chaun J. 2x, Vurkminovič P.

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:10 (1:6)

branky: Valentín K., Chaun J.

Tabulka turnaje:

1.Bystré

2.Čistá

3.Horní Újezd/Morašice

4.Litomyšl „B“

\ Mgr. Zdeněk Beneš

Na úvod domácího trojboje jsme přivítali Radiměř, a přestože do brány musel na záskok Kubeš a nemoc k utkání nepustila ani Nádvorníka, o ničem jiném než třech bodech nebyla řeč. Tedy byla, konkrétně o nasazení, ukázání, kdo je doma pánem a takové ta silácká slova, ale ty se nám nějak nepodařilo uvést v život. A protože hosté neměli úplně dispozice, aby našeho přístupu využili ke Kubešově ohrožení, nebylo toho věru moc k vidění. O nějakou střelu se pokusili Tměj a Chmelík, ale oba, zejména Chmelík, měli v danou chvíli na výběr lepší možnosti, joako třeba otevřenou pravou stranu s Vítem v náběhu. A tak to s naším rozhodováním chodilo často. Až po půlce prvního dějství se nám podařilo udržet míč na zemi a přes střed si nahrát až k malému vápnu, kde dal Novák svým šermováním proti hostujícím obráncům čas Válkovi, který do souboje vběhl a bodlem nebo nártem poslal míč k přední tyči. O pět minut později zabojoval v běžeckém souboji Vít, nehleděl odpadnuvšího obránce reklamujícího šlápnutí a nacentroval do vápna, Novák si někde za malým vápnem míč zpracoval, přiťukl pod sebe Válkovi a ten z velkého vápna mířil přesně k stejné tyči jako v prvním případě. Z pohody nás rychle vyvedlo špatné přebírání hráčů, díky kterému měli hosté čas si připravit pozici pro nevinný centr z hloubi naší půlky, a špatný odhad Černohorskému, kterému míč skočil na ruku. Opět po týdnu jsme tedy darovali soupeři penaltu, a přestože do té doby prakticky nezaměstnaný Kubeš vystihl stranu, na přesné provedení hostujícího exekutora nedosáhl. Do půli se už nepřekvapivě nic zvláštního nestalo.

Během první čtvrthodiny druhého dějství měl dvě možnosti k vylepšení svých statistik Bureš, ale při jednom brejku po jeho pasu přestřelil vysunuvší se Černohorský, při druhém chybělo našemu útočníkovi pár centimetrů výšky, aby mohl Chmelíkův centr hlavičkovat komfortněji. Naše hra s postupujícím časem postrádala jistotu, hosté se ale naštěstí dostali jenom k několika přímákům a rohům, po odchodu Ropka a vysunutí hostujícího kapitána na hrot nás třikrát v rychlém sledu uchránily offsajdy, které se hostům nelíbily stejně jako Tmějovo hraní na zemi ve vápně, dost podobné tomu, které minule předl V. Štancl. Ten odmítl přidat pojistku špatně vyřešeným přečíslením ve vápně, na padající list Franka hostující gólman dosáhl, Tmějův pokus rozvlnil síť pouze zvrchu, a tak jsme přidali pojistku až v úplném, a už docela nervózním závěru. Odražený nebo propadlý míč na brankové čáře doběhl Vedral, předložil na malé vápno Skalovi a ten s klidem vymetl pavouky v protějším rohu. Hosté už nedostali ani možnost rozehrát, my si oddychli a můžeme zase zkusit sbírat odhodlání na příště.

Třetí zápas aktuální sezony jsme odehráli v sobotu odpoledne na pěkném hřišti v Opatově. Hned od začátku se začal hrát důrazný, fyzicky náročný, ale férový fotbal. Již v 6. minutě jsme dostali gól po střele zpoza vápna, která zapadla pěkně pod břevno. Poté následovala část zápasu, která se odehrávala mezi vápny s minimem gólových šancí. Ve 24. minutě jsme vyrovnali na 1:1 po gólu Vojty Andrleho, který dostal pěknou přihrávku a následně předvedl krásnou individuální akci a zakončil do šibenice. Do konce prvního poločasu se již nic důležitého nestalo. Druhý poločas začal podobně jako první, hra byla vyrovnaná a hrálo se především mezi vápny. V 56. minutě jsme se dostali do vedení po přímém kopu z dálky, když Vojta Andrle zavěsil svoji střelu pod břevno a brankář byl na ni krátký. Po tomto gólu měl soupeř několik slibných šancí, ale naštěstí nic neproměnil, takže jsme dokráčeli k vítězství 2:1. Chtěl bych určitě pochválit hráče obou týmů za předvedený výkon a férový boj.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T. – Chaun J., Bartoš A., Vodehnalová J., Boštík M., Vomočilová M., Valentín K., Mach L., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 5:1 (2:1)

– první poločas byl vyrovnaný, několika výbornými zákroky nás podržela naše brankařka, ve druhé půli jsme byli lepším týmem, branky: Chaun J. 3x, Vomočilová M., Boštík M.

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 3:9 (1:7)

– zápas rozhodly výkony šikovných jevíčských holek, branky: Chaun J. 2x, Vodehnalová J.

Bystré – Horní Újezd/Morašice 10:1 (5:0)

– domácí mají letos výborný tým, výsledek je obrazem průběhu utkání, branka: Vodehnalová J.

Z našich deseti hráčů na turnaji měli do této doby nějaký odehraný zápas pouze dva, je jasné, že každý turnaj bude cenná zkušenost. Všechny naše zástupce je třeba pochválit. Nejvíce mě potěšil výkon Terezy Hlušičkové v brance, k pilířům mužstva budou patřit Jára Chaun, Miri Vomočilová a Adam Bartoš. Turnaj vyhrálo Bystré, které všechny zápasy opanovalo, zbývající účastníci byli vyhlášeni na 2. místě, protože si shodně připsali 1 vítězství a 2 prohry. Další turnaj odehrajeme v neděli 12.9. od půl desáté v Morašicích.

autor: Zdeněk Beneš ml.

Starší přípravka

Po odchodu silného ročníku 2010 do kategorie mladších žáků a téměř roční pauze od soutěžních zápasů jsme byli zvědaví, jak se povede týmu poskládaného z ročníků 2011 a 2012, zejména zda se povede navázat na dobré výsledky z loňského podzimu.

HÚ / Morašice – Březová 7 : 0 – v prvním poločase byla na všech hráčích vidět herní přestávka, avšak s přibývajícím časem jsme se dokázali prosazovat, hráči pochopili, co je po nich žádáno a výsledkem bylo herní zlepšení ve druhém poločase a jasné vítězství. Branky: Šimon Flídr 2x, Michal Kovář 2x, Jarda Chaun 1x, David Klusoň 1x a Fanda Flídr 1x.

HÚ / Morašice – Bystré 3 : 3 – nepovedlo se nám zachytit úvod zápasu, neproměnili jsme pár šancí ,a tak šel soupeř do vedení 2 : 0. Kluci a holky se však nevzdali a zlepšeným výkonem otočili na 3 : 2. Když se už zdálo, že utkání dovedeme do vítězného konce, tak soupeř vyrovnal a zápas skončil zaslouženou remízou. Branky: Šimon Flídr 2x, Jarda Chaun 1x.

HÚ / Morašice – Opatov 7 : 2 – povedlo se nám poměrně brzy vstřelit dva góly, což určilo ráz celého zápasu, ve kterém jsme zaslouženě zvítězili a to jsme ještě neproměnili minimálně dalších 5 vyložených gólových příležitostí po skvělých nahrávkách Šimona Flídra. Nakonec nás to může trochu mrzet, protože právě jedna branka nám chyběla k vítězství v celém turnaji při shodném bodovém zisku s Bystrým. Branky: Šimon Flídr 2x, Fanda Flídr 2x, Vojta Huryta 1x, Dominik Prokop 1x a Jarda Chaun 1x.

Každopádně jsme se vstupem do podzimní části spokojení, celému týmu patří pochvala a poděkování za předvedený výkon (zde si dovolím vyzdvihnout Jardu Chauna, protože patří ještě do kategorie mladší přípravky) a těšíme se na další turnaje s vírou, že je budeme moci odehrát. Turnaj odehráli: Martina Famfulíková, Sára Vomočilová, Šimon Flídr, David Klusoň, Dominik Prokop, Jarda Chaun, Vojta Huryta, Samuel Vomočil, David Boček, Fanda Flídr, Michal Kovář a Matyáš Lněnička.

autor: František Bartoš

Druhý zápas sezony jsme odehráli v neděli dopoledne na domácím hřišti v Morašicích proti týmu Litomyšl/Čista. Hostující tým přijel pouze se sedmi hráči, takže se zápas odehrál v rámci fair play v počtu hráčů 6+1. Zápas jsme začali opět poměrně hezkým kombinačním fotbale, ale byla znát absence jednoho hráče na hřišti, s čímž jsme se poměrně dlouhou dobu vyrovnávali. Od začátku utkání jsme byli lepším týmem, ale nedokázali jsme se dostat do žádné vyložené šance a pokud jsme se do nějaké šance dostali, tak jsme ji nedokázali proměnit. Do vedení jsme se dostali v 17. minutě utkání, kdy se dokázal prosadit Filip Flídr po pěkně přihrávce od Vojty Andrleho. Ve 20. minutě jsme se dostali do dvougólového vedeni po krásné křižné střele Vojty Andrleho, kterému přihrával Ondra Kusý. O další čtyři minuty déle využil Ondra Kusý špatného postavení brankaře a střelou z dálky zvýšil už na 3:0. Více důležitého se už v prvním poločase nestalo. Druhý poločas začal postejně jako první, takže jsme se snažili kombinovat a byli jsme lepším týmem. V 37. minutě Vojta Andrle zvyšoval pěknou křižnou střelou už na 4:0. V té době už to vypadalo, že se zápas nemůže nijak zdramatizovat. O pár minut později se ale zranil hostující hráč a zápas se dohrával v počtu hráčů 5+1, v té době nás začal soupeř přehrávat, i když jsme si mysleli, že už musí fyzicky odejit, jelikož celý zápas nemohl střídat. V 50. minutě hostující tým snížil na 4:1 po špatné rozehrávce našeho brankaře. Do konce zápasu se už nic zásadního nestalo a utkání jsme vyhráli 4:1. Další zápas sezony odehrajeme 11. 9. 2021 ve 13:00 v Opatově.

autor: Tomáš Chadima

Nic naplat, v Opatově sice hřiště krásně zrekonstruovali, ale pořád je malé, pořád po něm běhá kupa hráčů, kteří se v soubojích z toho vyplívajících vyžívají, a tak nás pořád nebaví tam jezdit. Od začátku nám chyběla kvalita, nebo odvaha, nebo odvaha s kvalitou, abychom podrželi míč na zemi a kombinovali, což by na soupeře mělo platit. Ale dlouhé balóny se k nám buď vracely, nebo je Chmelík prodloužil do prázdna za sebe. A když už se brzo naskytla možnost očekávaného brejku, v zárodku vypadajícího dokonce jako 4 na 1, ale Nádvorník ho špatnou přihrávkou zbrzdil. Domácí svoji mírnou územní převahu opticky násobili tradičními dlouhými auty. Po čtvrthodině hry jsme odvrátili po jednom z každé strany, ale ztrestal nás následující roh, po kterém domácí stoper z přední tyče hlavičkoval oblouček na zadní a Špinar si neudělal dost místa, aby si mohl připsat lepší zákrok než takový proceděný volejbalový blok, při kterém se prohnou prsty a míč projde dál. Minutu na to Bureš zakombinoval s Chmelíkem, ale jeho dobře mířenou střelu zpoza vápna dobrým skokem vytáhl domácí gólman. Zajímavou podívanou byl i Novákův průnik z půlky, který zastavil až faul, jehož poloha, stejně místo dopadu Nováka, nápadně připomínali faul Mathiase Sammera na Karla Poborského. Rozhodčí nás bohužel postavil na vápno a Válek hravě přestřelil. Příliš dalších ložených šancí k vidění nebylo, zaujal určitě další aut domácích, který přímo z vinglu vyrážel Špinar, domácí centry z levé strany, na vteřinu včasné výběhy domácího gólmana proti souhrám našich hroťáků nebo žlutá karta pro Nádvorníka a následný nepřesný přímák zpoza vápna.

Nástup do druhé půle se nepovedl V. Štanclovi, který si pro jedno ze svých tří podklouznutí během 10 minut vybral naše vápno, na zemi se dotkl míče rukou a tentokrát už sudí penaltu u vzdálenější brány nařídil, nedbaje našich připomínek k současnému výkladu pravidel. Domácí kapitán si naštěstí na Špinara nepřišel ani z penalty, kterou náš gólman výborným skokem k pravé tyči kryl, ani z následného rohu, když tísněn Ropkem nehlavičkoval přesně. Brzy na to jsme nasměřovali koncovku na pravou stranu na čerstvého Kubeše, ale jeho filigránský oblouček lehce olízl břevno. A bohužel hned vzápětí si Nádvorník s Kubešem nepohlídali náběh na přímý kop a domácí záložník propálil Špinara na přední tyči. Stoupající nespokojenost s výroky rozhodčího, nebudeme zastírat že byla přiživena naší frustrací a nepříznivým vývojem, korunovalo sestřelení Chmelíka pozdě doběhnuvším stoperem, které nebylo oceněno červenou, "protože to nebyly sáně", na rozdíl od Nádvorníka. Po několika nepřesných nebo nedůrazných střelách nás na koně posadil až domácí ofsajd čtvrt hodiny před koncem. K jeho rozehrávce se postavil Tměj, nákop do vápna sklepl Chmelík hlavou na přední tyč před rozběhnutého Válka a ten se z první nemýlil. Tentýž hráč mohl své manko v historické tabulce stáhnout ještě víc, ale po Chmelíkově nahrávce se mu další nabíhaný volej svezl po vnějším nártu. Ve hře nás udržel i domácí "Lahváč", který z brejku těsně minul zadní tyč, a tak jsme se deset minut před koncem dočkali vyrovnání, když naše kratší obléhání zakončil Válkův centr na hlavu V. Štancla, na jehož protisměrné zakončení z penalty na zadní tyč domácí gólmana překvapivě vůbec nereagoval. Hru ještě rozkouskovala konfrontace Chmelíka s takřka celou domácí obranou, padaly tam štípance, lokty, strkání, ale sudí se dohodli, že z toho žádné závěry dělat nebudou. V závěru ještě na Kopeckého nahrávku středem na velkém vápně těsně nedosáhl Frank, domácí pohrdli v poslední minutě přímákem stejně jako v první půli Válek a bylo po válce. Dupat do toho od začátku jako posledních dvacet minut, mohlo by se jet domů s veselejší.

K prvnímu utkání sezony jsme vyrazili stejně jako v minulém roce do Telecího, kde jsme hráli proti týmu Borové. Od úvodních minut zápasu jsme hráli poměrně pěkný kombinační fotbal a mírně jsme přehrávali soupeře. V 5. minutě utkání jsme se dostali do vedení díky krásně střele z dálky od Lukáše Macha. Bohužel už v 7. minutě soupeř vyrovnal po podklouznutí naší brankářky, kdy následně útočník vstřelil gól do prázdné branky. Do konce poločasu jsme měli na hřišti převahu, ale bohužel jsme všechny střely mířili do soupeřova brankaře anebo mimo bránu, proto poločas skončil 1:1. Druhý poločas jsme zahájili v podobném stylu, jako jsme ukončili ten první, takže jsme měli převahu, ale bohužel jsme nedokázali žádnou šanci proměnit. V 58. minutě utkání se soupeř dostal do ojedinělé šance v druhém poločase a skóroval. Do konce utkání už žádný gól nepadl, a tak jsme první zápas smolně prohráli po tom, co nám dala Borová lekci v produktivitě

autor: Tomáš Chadima

Přestože covidem zastavené sezóny zastihli Boršov vždy na sestupových příčkách, naše výhry se zde v těch pohnutých letech nerodily lehce. A že to s odčiněním domácí derbyjovské prohry nebude lehké ani tentokrát nám hosté ukázali už po pár minutách, možná dříve než oficiálně uvedených čtyřech. Domácí názorně ukázali, že na malém hřišti může být i odkop finální nahrávka, a když se naši obránci ani nedrželi hráčů ani nezajišťovali, vyplynul z jednoho takového odkopu neférový běžecký souboj Ropka s domácím Raclem, který míč uklidil s přehledem na zadní tyč. A protože naše obrana pořádala první čtvrthodinu den otevřených dveří, nemuselo zůstat jen u jednoho gólu, ale naštěstí jednou nebo dvakrát zakročil Špinar, jednou střela těsně minula šibenici a v dalších případech, třeba i třech, mířil dosti volní útočníci dosti mimo. My jsme se střelbou otáleli podstatně více, ani k centrům ze strany jsme se nedostávali tak často, jak by bylo záhodno pro využití našich útočných tykadel. Naši první lepší pozici si připsal ve vápně Chmelík, hrající osmistý zápas za morašické oddíly, ale jeho střela byla zblokovaná. Velmi působivě vypadalo i sólo Nádvorníka, jehož průnik z půlící čáry zastavil až čtvrtý navazující faul těsně před vápnem. Následný přímák Válek otřel o břevno. Po centru Ondráčka hlavičkoval v dobré pozici Chmelík, ale trefil pouze střed brány. Naši největší šanci měl Novák, kterého obranným skluzem vyslal za obranu s klidnou rozehrávkou se trápící V. Štancl. Náš útočník si bohužel netroufl na zakončení a nezištná přihrávka na Válka nebyla až tak nezištná, jak by se na nahrávku z takto tutové pozice slušelo. Válek dostal míč na dlouhou nohu do skluzu a proti slabému zakončení se stihl domácí brankář přesunout. Častým a logicky neuspěchaným rozehráváním se 45 minut rychle okulilo, ale poločasové tématko na téma "hlav nahoře" se od úvodu úplně neujalo.

Hned v první minutě druhé půlky totiž domácí Racl vyslal z otočky z minimálně dvaceti metrů střelu, kterou Špinar od tyče s námahou poslal na roh. Chvíli na to si poradil i s klasicky nepovedeným soupeřovým centrem mířícím pod břevno. Naše první ohrožení zaznamenal střelou ze střední vzdálenosti Nádvorník, ale vyrovnat se nám podařilo až po hodině hry možná prvním rohem v zápase, když Chmelíkovu hlavičku ze zadní tyče vyrazil domácí gólman jen k neobsazenému Novákovi, který zblízka v pohodě doklepl do sítě a svou třetí stovku zápasů za muže přeci jen načnul gólem. Zápas na naši stranu mohli v rychlém sledu zlomit stopeři, ale V. Štancl byl rád, že jeho nepovedené zakončení Štěpánova přímáku škrtlo nějakou domácí zadnici a byl z toho alespoň roh. Ten rychle rozehrál Vít, ale osamocený Ropek hlavičkoval z ideální pozice nad. V. Štancl poté nezachytil dlouhý balón na Racla, ale jeho postup s vypětím všech sil zlikvidoval vracející se Ropek a zasahující Špinar, které rozhodčí na chvíli vyděsil tak vehementním ukazováním odkopu, že v nás až hrklo, že z předchozího souboje vzejde penalta. Brzy na to nám opět Racl ukázal, že i když mu dochází síly, chuť a schopnost zakončovat ho neopouští. Při jeho dalekonosné točené střele při nás stála Špinarova tyč, od které se míč odrazil do pole velmi těsně. Je hořkým paradoxem, když to takovému šutérovi o fous nevyjde a V. Štancl uklidí míč po odraženém rohu levačkou zpoza vápna přesně k tyči, ale my takové hořké rádi. Brzy po tomto gólu se k hlavičce po přímáku dostal Chmelík, u gólmanem vyraženého míče byl první V. Štancl a jeho vracečku před prázdnou bránu uklidil do sítě Vít. Ten se poté nechal vyprovokovat ke žluté kartě kartě nepřiznanou tečí domácích a musel být rád, když zakončení následného rohu z jeho prostoru ještě nezdramatizovalo zápas. Určitě by se dalo povzdechnout i nad tím, že Novák dostal v závěru žlutou za zakončení zbrkle odpískaného ofsajdu, zatímco dva zákroky na Nádvorníka prošly bez karet s odůvodněním, že kdyby ho opravdu trefili, tak by to bylo na červenou. Nervy je třeba držet na uzdě, to žádná, ale na ochranu hráčů by se taky nemělo úplně zapomínat. No naštěstí jsme domů ve zdraví vrátili všichni, a ještě jsme si na cestu přibalili tři body a dva kusy, co z Morašic vůbec neodjeli.

Nebylo to pro trenéra snadné, když mu zrovna před 82. derby s Cerekvicí zranění, dovolené, státnice, žně a kdoví co ještě zredukovalo sestavu. Proto bral všema deseti polozdravé, dlouho nezvěstné a ve sladké nevědomosti i ty, co byli ještě dvanáct hodin před srazem společensky aktivní. Přes to všechno mělo být v silách nastoupivší jedenáctky více držet míč a hrát koukatelnější partii. Hned ve druhé minutě jsme sice zaznamenali první tutovou šanci, když na malém vápně hlavičkoval mimo osamocený Bureš, ale v dalším průběhu jsme si s míčem moc neužili a bránili se hrajícím hostům. Ti se ze hry do žádné šance nedostali, Špinar se s míčem potkal pouze při boxování rohu a tlumení dalekonosné standartky, ale že bude předzápasové báčko až tak věrným obrazem naší hry a ofenziva bude za defenzivou tak výrazně pokulhávat, to nemohlo těšit nikoho. Protože to nešlo mezihrou, vzali jsme to k soupeřově bráně trochu příměji, dlouhý balón do rohu hřiště si v klidu doběhl Zerzán, nacentroval do vápna na Válka, ale toho na zadní tyči vychytal V. Vostrčil. Po následujícím rohu vyhráli své vzdušné souboje postupně Ropek, Chmelík a Bureš, který si svou hlavičku do břevna důsledně doběhl a zblízka ji dorazil do sítě. Chvíli poté si ještě vyhověli útočníci Zerzán s Burešem, ale prvně jmenovaný po přihrávce toho druhého odmítl svůj start po skoro přesně dvouleté odmlce ozdobit pojišťujícím gólem, tváří v tvář gólmanovi ho trefil do tváře.

Zbytek poločasu jsme v obranném bloku celkem v pohodě ubránili, ale obrázek hry se po přestávce bohužel nezměnil, vzdor střídání jsme možná byli v ještě hlubším bloku. Asi z toho leckterého fanouška bolely oči, ale jelikož to dlouho to z pohledu výsledku nemuselo vadit, určitě je víc trápilo sucho v hrdle. S jediným Špinarovým zákrokem jsme přežili i množící se standartky, některé provinilcům hnuly žlučí, některé byly žluté, některé hodně blízko vápna, ale nejzávažnějším momentem bylo dlouho K.O., které dostal míčem hostující Růžička. Sice jsme si o to koledovali, ale přesto mrzí způsob, jakým hosté po 70-ti minutách vyrovnali. Při rohu, který vznikl naší špatnou komunikací si naši obránci nestihli předat vysokého Kusého, Špinar zůstal stát a vyrovnávací hlavička z malého vápna byla na světě. Nabuzení hosté si o chvíli později vybojovali aut, který hodili hluboko do našeho vápna a na Chmelíkovo přizvednutí zareagoval na zadní tyči nejlépe R. Lněnička, který ho na dlouhou nohu stihl píchnout k tyči. Vyrovnání nám skoro nabídli sami hosté, ale Vítův nepovedený centr si stečovali jenom na tyč vlastní brány. Po souboji Nováka a Kusého musel hostující stoper s tržnou ranou střídat, i na to konto jsme vsadili vše na nákopy na víc jak dvě věže, ale bohužel to nevedlo k ničemu jinému, než hlavičkám V. Štancla a Kopeckého. Jenže první šla doprostřed a druhá mimo, to už vypadala nadějněji pozice trestňáku pro Štěpána po zmiňovaném souboji. Bohužel náš další navrátilec / záskok vytočil svou střelu mimo gólmanovu stranu. Naše domácí série tak skončila tím asi nejbolestnějším způsobem, hosté upravili vzájemnou bilanci na na 27 svých výher proti 41 našim a nám nezbývá než to odčinit příště.

Sobotní výheň nebyla ideální ani pro hráče (sešlo se jich 13 na každé straně), ani pro diváky (dle očitých svědků dovolovalo slunce v některých případech pouze pivo za poločas), ale při porovnání domácí sestavy s minulým týdnem bylo jasné, že netradiční termín si Horní Újezd nevybral náhodou. První poločas zápasu mládežnických spojenců nabídl vyrovnanou podívanou, ale ve větší permanenci byl rozhodně domácí gólman Havlík. Ten kryl jak Válkovu střelu z vápna, tak zvládl zblízka čelit Burešovi, který už měl ale zakončení na dlouhou nohu. Domácí se do vápna dostávali hlavně centry ze standartek, ale dřív než stihli z těchto situací zahrozit, přišel po deseti minutách první gól zápasu. Zatímco první Válkův roh hlavičkoval Ropek vysoko nad, druhý roh v podání Víta našel Chmelíka tak neobsazeného, že mu stačilo nastavit placíru a umístit míč někde od penalty na bližší tyč. Přímáky na druhé straně, zvláště ten koledující si od Pechance o příme zakončení, odrazila Novákova ruka. Podle rozhodčího to bylo chránění obličeje ve zdi, a dá se s klidem říct, že s tím z 22 hráčů minimálně 11 nemělo žádný problém. Hra s finálkami nepřesnými nebo ofsajdovými plynula až do poločasu, před jehož koncem si domácí vypracovali nejlepší, a vlastně jedinou loženou šanci zápasu. To se Tměj při rozehrávce zasekl o "klacek", ale jeho pobídku na zadní tyči naštěstí domácí kapitán Lněnička namířil mimo.

Vstup do druhého poločasu vyšel domácím opticky lépe, ale nebezpečněji vypadaly šance druhé straně. Ofenzivní duo navedlo koncovku na vysunutého D. Štancla, ten osamocen před brankářem doufal, že mu zakončení levou z první sedne, ale to si špatně přečetl horoskop. Novák měl zase míč i na sebe moc za sebou, aby po zpětné pobídce Víta zvládl lepší zakončení než zelená nebesa. Domácí se pak ne úplně bezdůvodně dožadovali penalty po střetu Špinara s Kusým, ale víc už našeho brankáře neohrozili, vyjma pár střel na hrudník a nepřesné hlavičky střídajícího Fógla. Zpětně viděno zápas se zápas zlomil po hodině hry, kdy "domácí" V. Štancl přesně věděl, že odražený míč po sraženém centru jeho bratra může z dálky cca 25 metrů doplachtit přesně mezi tři tyče, konkrétně docela přesně pod tu horní, mimo dosah brankáře. Na naši krajní zálohu naskočil místo zraněného Válka Ondráček, do útoku presuchtivý Frank a výsledkem byly další góly. Nejprve Frank při takřka sólovém postupu ze strany zvolil nahrávku na Nováka, který ukázal, že umí uklidit míč do sítě i ze země. Pak Ondráček nahrával pod sebe na vápno na křičícího V. Štancla, ten ve skluzu dlouze popřemýšlel, které místo by se hodilo pro jeho druhý gól v zápase a vybral si bližší tyč, o níž ještě drze otřel balón. Pak Novák po Frankově získaném balónu odcentroval z brankové čáry na vzdálenější tyč a náš nejmenší hráč Ondráček se zblízka nemýlil. A hned po zápase odjel do dáli. Takže zbožné přání zopakovat loňský exhibiční výsledek se takovými paradoxními góly podařilo naplnit a co by to bylo za okres, kdyby nás za týden nečekalo další derby, vlastně derby z největších.

K úvodnímu kolu letošního okresního přeboru k nám dorazilo Jevíčko. O jeho síle svědčí to, že stejně jako my mělo možnost postoupit kraje a že jsme mu za poslední čtyři prohrané zápasy vstřelily pouze dva góly. Hosté účelně nechali až po svoji půlku pomalu rozehrávat naši obranu a poměrně snadno sbírali míče v přehuštěném středu, pokusy o dlouhé míče končily často u vysoko vybíhajícího brankáře a dopředu si vystačily s čekáním naše chyby, které přicházely, a s hrozbou z téměř každé standartní situace. První roh odvrátil Ropek, přímák na zadní tyč přizvedl před soupeřem Špinar, ale po čtvrt hodině hry rozehráli hosté přetažený roh a vrácený míč do ohně uklidil do Špinarova protipohybu hlavou jejich nejmenší útočník. Špinar ještě stihl po dalším přímáku vypíchnout sklepnutý míč před hostujícím hráčem, ale to jaksi nemohlo napravit nepovedený dojem z naší ofenzivní činnosti. Naše přímáky byly dlouhou neužitečné, zato Vítův dalekonosný lehce tečovaný pokus orazítkujívší břevno poprvé naznačil, že gólmanovo vysoké postavení má dvě strany mince. Hned z následného rohu trefil Chmelík z těžkého úhlu zadní tyč. To, že první půle skončila u hostujícího vápna po jedné z našich nadějnějších standartek, během jiné se naše obecenstvo dokonce dožadovalo penalty za ruku, však nic neměnilo na hodně mdlém až bezradném dojmu z naší hry.

Do druhé půle jsme poslali polomarody Nádvorníka s Novákem a dá se bez přehánění slovy klasika říci, že vnesli do naší hry nový, svěží vítr. Ten neměl za důsledek nějaký náš tlak nebo absenci hostujících standartek, ale naše ofenzivní počínání už nepůsobilo tak beznadějně a dávalo víru v to, že se něco ujme. Chmelíkovi například po prostrčení od Nádvorníka strčil na poslední chvíli nohu do sólového zakončení vracející se obránce. Po více než hodině hry podržel míč na středu hřiště proti přesile Nádvorník, prostrčil Chmelíkovi, který na 25 metrech umotal další dva až tři soupeře a proti padajícímu listu z jeho levé nohy byl vysunutý hostující gólman bez šance. Hned po rozehře vybojoval míč střídající Frank, ale Chmelíkovi další zakončení z dálky nevyšlo. Třetí naši šanci v rychlém sledu zapsal Ropek, který se položil do Nádvorníkova přímáku, ale bohužel hlavičkoval přímo do prostoru gólmana, který vyrazil na roh. Pak na sebe ofenzivně upozornil i hostující stoper. Jeho první hlavičku po rohu skvělým a klíčovým zákrokem vytěsnil těsně mimo Špinar, chvíli na to se dokázal prosadit i v sevření našich stoperů, ale to už zakončení postrádalo přesnost. Chvíli před koncem požádal o střídání Chmelík a do provozní teploty se dostávající Novák se chtě nechtě musel stáhnout na krajní zálohu. Odtud se pět minut před koncem vydal na myškovanou do vápna, kterou nastaveným tělem utnul hostující kapitán. Tomu se rozhodčího pravice ukazující k penaltě vůbec nezamlouvala, ale protože rozhodčímu se celý zápas nezamlouval jakýkoliv odpor nebo diskuse, a to i mezi hráči navzájem, dostal Válek po průtazích šanci poslat nás dvě minuty před koncem řádné hrací doby do vedení. Penalta nebyla koplá kdovíjak přesně, jak je trochu vidět na videu na našem FB, ale protože šel gólman na druhou stranu, bohatě to stačilo. V závěrečné vřavě jsme ubránili stopera na hrotu a těsně před závěrečným hvizdem přežili i promáchnutí osamocené útočníka ve vápně a šťastné vítězství, v soutěžním domácím zápase už 10. v řadě, bylo na světě.

První kolo poháru OFS Svitavy tradičně slouží jako generálka na ligu (rozuměj okresní přebor), což ale neznamená, že by byl zájem především zkoušet, ladit apod. na úkor výhry. Obzvlášť doma, obzvlášť proti Opatovu, obzvlášť bez důležitých hráčů. Soupeř při losu vyhrál vítr do zad, snažil se naši rozehru vysoko napadat a klasicky vzadu disponoval dvěma věžemi, takže dostat se do hry pro nás nebylo kdovíjak jednoduché, na druhou stranu se ukázalo, že když použijeme ke kombinaci mokrý trávník, je v soupeřově obraně místa dost. Po jednom z takových centrů bylo bohužel zakončení Franka zblokované. Přes problémy s rozehrou se dá říct, že centr od levé lajny, který s pomocí větru a za statického dohledu všech zúčastněných zapadl do vzdálenější šibenice Špinarovy branky, nepůsobil po deseti minutách jako adekvátní vyjádření hostující převahy. Vyrovnat se nám podařilo i díky soupeřově přehnané tvrdosti. Chvíli po vedoucím gólu hosté zbytečně faulovali za půlící čarou, do Válkova centru se natlačil V. Štancl a po jeho souboji vyplaval míč před Burešem, který ho dokázal hlavou trknout mimo dosah brankáře. Oficiálně si už o dvě minuty později Bureš pustil přes obránce Ondráčkův aut a do jeho centru vložil na penaltě placírku premiérově skórující Frank. Až tak rychlý obrat to možná nebyl, ale dlouho to opravdu netrvalo. Hosté pak trávili na naší půlce víc času, ale Špinara v bráně vylekal jenom roh zakroucený přímo do spojnice, jinak si náš gólman snad nemusel připsat zákrok. Stejně jako ten hostující, protože Válkův pokus z křídla mířil nad a nadějně otevřené pozice většinou zhatila už předfinální nahrávka. Aby si připsal alespoň nějaký zákrok, zkusil pro nás vyrobit penaltu riskantním povalením V. Štancla, ale chtělo to víc razance. Jinak zaujalo už jenom domnělé „zdržování“ hostujícího hráče, který si za nepříznivého stavu dovolil neopustit hřiště nejkratší cestou.

Vstup do druhého poločasu nebyl z naší strany tak dominantní, jak by mohla napovídat větrná výhoda, vlastně nebyl dominantní vůbec, ale po pěti minutách vyslal Tměj průnikovku, na kterou naštěstí nedosáhl Válek, ale až ofsajdu se vyhnuvší Bureš, který sólový postup na vylezlého gólmana zakončil takřka placírkovým lobem. Po hodině hry přišel na hřiště svému zdraví nevěřící Novák a mohl se uvést náramně, jenže po prvním zákroku hostujícího gólmana - nejistém vyražení Válkova přímáku přímo před sebe - měl míč před prázdnou bránou v příliš akrobatické pozici. Náš další přímák poslal Válek zbytečně mimo a k dalšímu vážnějšímu ohrožení jsme se už možná nedostali. To se naštěstí nepovedlo ani hostům, kteří poslední čtvrthodinu více drželi balón, nepříjemně se motali kolem vápna, ale Špinar snad nemusel řešit nijakou zvlášť závažnou situaci. Takže nezbývá než zrušit prodloužený víkend a na sv. Václava si to ve čtvrtfinále rozdáme v Janově.

Protože od konce minulé sezóny uplynul jenom měsíc, v jediném přípravném zápase nové sezóny jsme dopřáli dovolenou hned několika oporám a pozvolna skládaná sestava tak čítala pouze 12 kusů v rozmezí 34 let.  Prvních pětadvacet minut asi nebylo pro skromnou návštěvu příliš atraktivních, sice jsme měli vyšší držení míče, ale většina našich akcí končila špatnou finální přihrávkou nebo nepřesnou střelou. Velkou šanci měl akorát Vít, když nedosáhl na zadní tyči na centr z pravé strany. Hosté z Horňáku řešili spoustu situací dlouhým nákopem, které se nám dařilo sbírat, ale hned při prvním ohrožení naší brány mířili přesně k tyči, když jsme neuhlídali ani rozehrání autu, ani z voleje zakončujícího Opletala. Odpovědět hned na to mohl debutant Vedral, ale po centru Štancla trefil osamocený na zadní tyči břevno. Místo toho chvíli poté zvýšili hosté svůj náskok, když Štancl prohrál ve středu hřiště souboj, Kladiva proměnil samostatný únik, a tak se do kabin šlo za stavu 0:2.

            Do druhého poločasu jsme nastoupili s cílem minimálně vyrovnat skóre. Blízko gólu byl M. Kopecký, když nejprve hlavičkoval těsně vedle a o chvíli později ustátý penaltový faul degradoval nepřesným centrem na úkor zakončení. Na naši ofenzivní bezmoc se už nemohl dívat výborně hrající Tměj, který si nalevo naběhl na příliš málo zblokovanou přihrávku Bureše, cestou na střed hřiště obešel hostujícího stopera a z hranice vápna umístil svoji střelu k levé tyči. „Nakopávací“ efekt ze snížení na nás byl znát sotva pět minut, postupem času hosté dostávali více času na rozehru a někdy i příliš místa ve středu hřiště, ale největší šancí byl nepovedený centr, který skončil na břevně Špinarovy branky. Blízko prvnímu gólu byl i náš druhý debutant, ale Havlík v hostující svatyni se stihl po Nádvorníkově střele rychle zvednout a vypíchnout míč před dobíhajícím Frankem. Vyrovnání jsme se dočkali deset minut před koncem, když Nádvorník prošel mezi dvěma hráči a centrem našel před bránou volného Štancla, jehož nešikovné zakončení naštěstí posunulo míč na vedle stojícího Bureše, třetího nejstaršího hráče naší sestavy, a ten se zblízka nemýlil. Prohru jsme ale odvrátili jen na chvíli, když hostující Opletal prošel přes Černohorského, vysmýknul se dotírajícímu Štanclovi a uklidil míč na zadní tyč. Za tři týdny, už naostro, tedy máme soupeři co vracet.