Morašice vs Boršov

Slavnostní úvod, při kterém jsme předali našemu významnému členovi Petru Kutovi malý dárek k jeho významnému životnímu jubileu, byl až do vysvitnutí slunka v druhém poločase asi tím nejpříjemnějším momentem druhého domácí zápasu. Nasazení z předchozího derby asi spláchla předzápasová přeháňka a proti předposlednímu týmu soutěže to byl další slabý domácí výkon. Mokrý terén nám dělal problémy při nahrávání i zpracování, na pohyb jsme byli skoupí při nabídce i bránění. Přední okresní sniper Racl se tak cca po deseti minutách dokázal proháčkovat mezi několika našimi hráči, ale jeho zakončení z vápna na bližší tyč zlikvidoval Špinar. Naši první šanci jsme si připravili presem gólmana, ale ten stihl svou špatnou rozehrávku napravit vyražením naší střely, následující gólovou dorážku Štěpána skvělým hokejovým zákrokem vypíchl hostující stoper. Naše nepřesné počínání a tvrdá hra soupeře nás zbytečně snadno rozhodily a bohužel nás nenakopl ani moment z 23. minuty, kdy hostující bek poslal z přemíry snahy nebo nedostatku chytrosti svůj tým do deseti. Za minutu nás mohl do vedení poslat Štěpán, který na přední tyči tečoval centr D. Štancla, ale jeho první pokus zlikvidoval gólman a dorážku opět vytáhli obránci. Novákův neproměněný nájezd a tyč po voleji Lněničky byly bohužel vrcholem naší jalové početní převahy. Konstrukci trefili i hosté, když Špinara zachránilo břevno při dalekonosném pokusu. Před pauzou si pak netísněný V. Štancl při odkopu trefil ruku ve vápně a Boršov zadarmo přišel k penaltě. Jestli se taková ruka píská nebo ne, to ať si každý zkusí rozluštit sám zde, každopádně je lepší ji rovnou předejít. Špinar risknul stranu, míč zamířil po zemi doprostřed a my dostali do šatny svým způsobem zaslouženou facku.

V nástupu do druhého poločasu jsme hosty přikovali k vápnu, ale z křídelních pozic agilního střídajícího Ondráčka jsme, co se týče nebezpečného zakončení, vytěžili jenom další tyč, na kterou vytěsnil gólman ztečovaný centr. "Naši" čtvrthodinu zakončila konečně přesná nahrávka pod sebe, ale Štěpán si tak překážel s Novákem, že vystřelil vedle, zranil se a vystřídal. Pak přišla ta hezká část zápasu - vysvitlo sluníčko. Dá se říct, že dalších 20 minut se nehrálo. Hosté si vždy našli příležitost ke zdržení, polehávání a podobným věcem, ale ruku na srdce, v 10 by se takto při bránění vedení choval leckterý mančaft a my jsme jim to laxním přístupem umožnili. Špinar se za celý poločas pouze dvakrát proletěl vzduchem proti dalekonosným pokusům soupeře. V prvním případě se po 40-timetrové střele Racla z lajny kopal roh, v druhém případě se k přímému kopu Vyhnánka z 35 metrů do šibenice dostat nestihl a v 80. minutě to bylo už o dva góly. Chvíli na to sice na přední tyči sebral V. Štancl gólmanovi Ondráčkův centr, srovnal svoji osobní bilanci v zápase a snížil, ale opravdová snaha o vyrovnání proti oslabenému a vyčerpanému soupeři by vyprodukovala víc než Novákovu přízemní střelu, která minula tyč zhruba o půl metru. Možná jsme si v zápase vybrali nějakou porci smůly, ale štěstí přeje připraveným. A to jsme stejně jako při podzimní půlhodinové přiseli proti Janovu nebyli. Šanci na reparát budeme mít už za týden, kdy hostíme Opatov. Tedy při vší úctě silnějšího soupeře, který se k nám díky dalšímu domácímu zaváhání dotáhl na dostřel.