Jaro ve zkratce
Protože už k nám dorazila realita fotbalových zápasů, a také proto, že srážka s realitou byla krutá, projdeme si zbytek fiktivního přeboru letem světem, abychom si každý týden zbytečně nehonili triko. O naší domácí výhře nad Dlouhou Loučkou ve 20.kole měl rozhodnout stárnoucí, ale věčně zelený matador Josef Kopecký. Ve 21. kole jsme zavítali do Mladějova a měl to být tuhý boj jako minule. Sice o tom v článku není zmínka, ale většina z nás si pamatuje, že Vít naskočivší do druhé půle předvedl, jak se bojuje o základ a vydatnou měrou a asistencí přispěl k obratu, který v poslední minutě dokonal Nádvorník. Ve 22.kole jsme měli hostit Boršov. Ten u nás nehrál přes dvacet let a na tehdejší dva góly Kopeckého měli o generaci později navázat proti slabšímu soupeři svými premiérovými góly Tobiášek a Vejrych. Ve 23.kole měl zase v Radiměři dostat šanci Hubáček a připomenout nám, že dokáže zastat beka, pomoci ubránit nulu i vydržet celý zápas. 24. kolo mělo přinést souboj jara, ve kterém jsme měli stále se nás ještě držící Jevíčko sfouknout jako svíčku. Výsledkově. Matematické stvrzení postupu v dalším pro nás mělo být v Linharticích snadná práce, ale na tamějším plácku je to z naší strany vždycky ofenzivně strašná bída a trn z paty by nám vytrhl leda D. Štancl, který má na tohoto soupeře střelecky spadeno. Před posledním kolem bychom si odskočili třeba do Pomezí na finále poháru, kam se postupem přes Jaroměřice katapultoval Opatov. A staly by se věci, které si většina z nás pamatuje. Soupeř vedl, ale naštěstí za nás střílel M. Kopecký a vítězství jsme si vybojovali až ve sladkém penaltovém rozstřelu. A na závěr, když už o nic nešlo, jsme si smlsli na Bortelu. Tak takové to třeba mohlo být.