Morašice vs Vendolí

Psal se podzim 1995, když k utkání našeho áčka naposledy dorazili hosté z Vendolí. Změnilo se za tu dobu mnohé. Například jsme se zmohli na předzápasový rozhlas nebo světelnou tabuli, což je k ničemu, když nemáme lidi ochotné je obstarat. Protože ti ochotní mají taky jiné předzápasové starosti. Proto tímto vyzýváme kohokoliv z pravidelných diváků, kdo by chtěl našim nedělím dodat trošku štábní kultury, ať se nám přihlásí - zaučíme, notičky dodáme a veřejný hold mu složíme. Další odlišností od posledního zápasu s dnešním soupeřem bylo počasí, tenkrát určitě nebyly tak strašný hice. Ale jedno jméno v základní sestavě zůstalo stejné. Stejně jako značka jeho rozcvičovací bundy. Josef Kopecký byl před necelými 28 lety jedním z našich 4 střelců, a i tentokrát se výrazně zapsal do dějin utkání. V něm jsme nemohli počítat mj. s Tmějem a Halsbachem, které po zranění z minulého týdne čekají delší pauzy. Hosté, doprovázeni početnou enklávou fanoušků a možná rozhicovaní úspěšným vstupem do soutěže, zkusili presovat hned naši úvodní rozehrávku, ale po jediném neúspěchu od toho upustili, a nám tak nezbylo než hledat cestu k otevření jejich bloku. To se nám poprvé povedlo již po třech minutách, když Vít vysunul po křídle Hurytu, k jeho přízemnímu centru na penaltu se před obránce zvládl natlačit Lebeda, ale k lepšímu zakončení mu scházel krok. Rušno bylo i po akci z pravé strany a centru Lebedy, ale srážky hostujícího gólmana s obráncem jsme bohužel nevyužili. Po čtvrthodině hry se hosté dostali k dlouhému autu do našeho vápna, Novákovi se střetly myšlenky, takže ani neodkopl, ani nezpracoval, ale zvítězila myšlenka číslo tři - dát Vendolským dárek k návratu do okresního přeboru. Poté, co mu lehký balón proklouzl pod nohou do malého vápna, uklidil ho nekrytý Navrátil za bezmocného Rusnáka, který si při výlovu mohl konečně osahat balón a vychutnat si krutou lekci okresního chytání. Náš herní projev se tímto momentem jaksi zastavil, a to do té míry, že to vypadalo, že se od nás hýbou právě jen zmiňování Novák s Lebedou, kteří pilovali své lajny. Jednoho delší ho sprintu po pravé straně se dopustil i Pirkl, ale k jeho centru na zadní se nikdo od nás prosadit nedokázal. A když se o chvíli později uvolnil za vápnem, střela mu z jeho kouzelné pravačky sjela. Nebyla to od nás pohybově, ani fotbalově dobrá pasáž, ale zas to neznamená, že by hosté převzali iniciativu, připsali si všeho všudy jednu nepřesnou střelu zpoza vápna. Poslední varování soupeřově obraně obstaral po půl hodině hry Ropek, který si naskočil na centr z přímáku, ale hlavičkoval nad. Ve 37. minutě zkrotil Lebeda vysoký balón, uhlídal ho před obráncem pro Pirkla, po jehož přistrčení si na 20 metrech udělal prostor Nádvorník a přesnou ranou k tyči srovnal skóre. Po pár minutách vybojoval Lebeda roh pro Víta, do jehož centru se v těžké pozici vložil Kopecký, u gólmanem vyražené střely byl jako první důsledně dobíhající D. Štancl, ten pobídl Víta k reparátu, který přesně našel na zadní tyči hlavu tentokrát neomylného Ropka. Ten načal druhou stovku mužských gólů, čímž se dotáhl na 8. Karla Kutu, pro centrujícího Víta to byla 20.asistence v mužích, z toho jich 9 zaznamenal v 18 zápasech roku 2023. Hlavně z toho bylo ale bylo poločasové vedení, vzhledem k předpodkládanému úbytku sil, velmi důležité.

To ostatně ukázal i průběh druhého poločasu, ve kterém nám stačilo trpělivě kombinovat, protože hosté na aktivní presink neměli síly. Neznamená to, že bychom neztráceli balóny a hráli od šance k šanci, nicméně Rusnákova branka byla v bezpečí. Což jsme si chvíli nemysleli o jejím strážci. Ten ve vápně sebral míč za obranu dříve, než se k němu dostal hostující útočník, který si neodpustil střet od cesty. Naše nejnebezpečnější zakončení dlouho představovala otočka Pirkla a střela těsně vedle. To už se ale dostával do herního varu Kopecký, který si nejdříve připsal nasazení jeslí soupeři, což mu evidentně nezevšednělo ani v celkově 1250. zápase, a po více než hodině hry si pak těsně zkušeně píchnul balón přes obranným skluzem, z čehož rezultovala penalta. Kapitán D. Štancl ji proměnil i na svůj vkus moc suverénně střelou pod pravou šibenici, kam natahující se gólman nemohl dosáhnout. Za našeho dvoubrankového vedení si do stejných míst zaplachtil hostující brankář ještě jednou, když po povedené přímočaré akci Pirkla a Nádvorníka hezky vyrazil hezký pokus neúnavného Lebedy. Zdramatizovat zápas mohli hosté po našich chybách při útočných standartkách, dvakrát se v přesile řítili do brejku, oba ale skončily velmi nepřesnými střelami z nikterak nebezpečných pozic, ale aspoň se je zase z čeho poučit před sousedským derby, které nás čeká příští neděli v Cerekvici.