Cerekvice vs Morašice

Po dvou výhrách nás třetí kolo okresního přeboru zaválo k našim sousedům na Slovensko. Že to není nijak pejorativní, ale pouze rivalské a dle první zápasové fotky na pravdě založené označení Cerekvice, je všem fanouškům určitě dobře známo. Nejviditelnější články naší sestavy z minulého týdne jsme bohužel museli v základní sestavě oželet, Lebedu kvůli nemoci, Novák přijel z druhé strany republiky těsně před zápasem. I díky tomu dostal na hrotu příležitost Halsbach a domácí obrana ho cítila doslova od první minuty, stejně jako náš soustavný tlak na jejich rozehrávku, která se pod ním na začátku zápasu zcela rozsypala. Právě Halsbach po deseti minutách vyhrál hlavu, narazil si se spoluhráčem a průnikovkou poslal do úniku Víta, který tváří v tvář Vostrčilovi nedokázal přesně přihrát zcela volnému Pirklovi před zcela odkrytou bránu. A příliš síly investované do finálního centru zhatilo i další hezkou fotbalovou akci, která přímo vybízela Víta ke gólové asistenci z křídla. Domácí se v prvních dvaceti minutách zmohli pouze na fanatické žádání karetního trestu po každém našem faulu, v dalších deseti minutách pak alespoň na dočasné srovnání herního projevu, nepřesnou střelu za vápnem se otáčejícího Klesala,  a Lorencův přímý kop nad bránu poté, co byly jejich prosby po zákroku P. Lněničky po zásluze vyslyšeny. Po půl hodině hry už potřetí viselo ve vzduchu áčko pro Víta, ale jeho pobídku před domácí bránu Pirkl zblízka přes Vostrčila neprocedil. Kostrbatější průběh, ale zato loženejší závěr, pak měla akce P. Lněničky středem, po které náš hráč vyplaval na velkém vápně sám před cerekvickým gólmanem, do jehož náruče míč kolegiálně dovedl. První poločas ukončil střet Ondráčka s Válkem. Náš bývalý hráč si stihl píchnout míč o chviličku dříve než ho náš současný hráč trefil rameno na rameno. Z derby pohledu zákrok plynoucí z boje, z pravidlového pohledu faul, který uznal i náš hráč, z večerního pohledu sociálních sítí div ne cílený likvidační zákrok.

Kromě domácí lavičky faul bohužel (jsme lidi) nerozdýchal ani Válek, který brzy po přestávce musel nuceně střídat. Domácí už bez něj přežili tutovku Nádvorníka, který po Vítově vysunutí postupoval sám na Vostrčila, ale střelou z vápna ho neprostřelil, stejně jako z ofsajdu dorážející P. Lněnička. Po hodině hry přišla první šance i pro domácí, kteří se v druhém poločase vymanili z našeho tlaku. Rusnák proti nájezdu Řeháka z pravé strany vytáhl semafor pravačkou. Hned po naší následující akci zase zívala na našeho útočníka na penaltě minimálně polodkrytá klec, ale Skala nedostal míč do nohy, nýbrž příliš před sebe. Bylo to zprava, možná tedy znovu od Víta, který tak mohl v zápase klidně posbírat 5 asistencí, ale vinou svojí i zakončujících spoluhráčů zůstal jen u žluté karty. Rušná pasáž pokračovala útokem domácích po levé straně, po přízemní centru na přední a zakončení do protipohybu Rusnáka si celá obrana oddechla, že se míč nevešel mezi tyče. Vzápětí se ještě jednou před Vostrčila prosmýkl Lněnička, ale bodlem zakončil pouze do boční sítě. V době logicky sílících emocí, které hlavní rozhodčí odmítl krotit kartami, udeřili hosté lacině po rohovém kopu a přesné hlavičce Kusého. Z naší hry se vytratil pohyb i organizace, domácí ale své výpady do rozhozené obrany jenom jednou zakončili nebezpečnou přihrávkou, kterou odvrátil heroicky se vrátivší Štancl. Pár minut před koncem jsme s přispěním Pirkla dostali velmi pohledným způsobem míč z levé strany až na pravou, Kubešův centr našel hlavu právě Pirkla, ale jeho pokus zpacifikoval Vostrčil a dorážející Štancl byl bohužel u vyraženého míče příliš brzo, o půl vteřinky později by mu odraz míče asi poskytl větší šanci umístit míč z bezprostřední blízkosti mimo gólmanův dosah. V 90.minutě jsme dostali ještě možnost rohového kopu, poté co si Pirkl s Ropkem dávali na vápně při zakončení přednost, až míč uklidil cerekvický obránce. K exekuci rohu se postavil střídající Špinar, běžným povoláním gólman, jeho centr na zadní tyč vrátil k penaltě Rusnák, běžným povoláním též gólman, a o dělbě bodů mohl rozhodnout Černohorský, běžným povoláním obránce. Jeho zakončení nártem nepostrádalo razanci, ale mířilo vedle. Přesně opačně na tom byla hlavička Nováka, která napsala tečku za nastavením, které domácí takticky natáhli jedním, naněkolikrát nahlašovaným střídáním. Tři body tedy se štěstím a díky naším chybám (ofenzivním, defenzivním i taktickým) zůstaly v Cerekvici, nezbývá než se v neděli ještě o trochu zlepšit a porvat se doma s Opatovem o další.