Rosice nad Labem vs Morašice

10.kolo 7.ligy nás zavedlo časově i lokačně téměř na Velkou Pardubickou, jen jsme byli o den a pár kilometrů jinde. S Rosicemi nad Labem jsme se dosud utkali pouze v I.A třídě v sezóně 2007/2008, tehdy u toho byli mj. nadějný a hbitý mladík Skala a šestatřicetiletý veterán Kopecký. O 18 let později byl trenér i za tyto již ne tak hbité a ještě veteránštější kusy rád, neboť spousta mladších, na pohled zdravých a nezničitelných členů našeho kádru se nechala skolit nemocemi, případně vrhli své síly někam jinam. Úvod zápasu patřil až nehezkou měrou domácímu favoritovi, který nám po našem prvním, podezřele hlubokém ofsajdu, prakticky nepůjčil míč, zkusil nás roztrhnout pár náběhy, až mu hned na konci první minuty vyšlo přetížení naší pravé strany, po kterém střílený centr unikajícího hráče tečoval na přední tyči do vlastní brány D. Štancl, který tak nehezky "oslavil" svůj vstup do TOP30 hráčů s nejvíce starty v našich mužských kategoriích (zápas č.290). Ani rychle inkasovaný gól nás neprobral z pasivity, nepřesnosti a komunikační letargie, domácí si vybojovali, resp. snadno získali několik nebezpečných náběhů a rohů, ale ze souvislého tlaku po gólu vyloženě volal až jejich centr z naší levé strany, který našel na malém vápně neobsazeného útočníka, jenž naštěstí trestuhodně přestřelil. Až po dobré čtvrt hodině hry se nám podařilo dát pár souvislých přihrávek i na soupeřově polovině, z čehož rezultoval náš první roh zápasu, který Válek po týdnu opět zakroutil pouze na břevno. Místo šokujícího vyrovnání mohli domácí rázem zvýšit na téměř zasloužený dvougólový náskok, ale samostatný nájezd po chybě Kopeckého zakončili pouze razantně přímo do Rusnáka. Nevyužité šance domácích, a možná i naše přeskupení sestavy, postupně rosický tlak otupilo, byť jsme na středu hřiště museli počítat další ztrátu, nebo aspoň poloztrátu - Nádvorník po nevinném souboji dohrával se sebezapřením a pozápasový rentgen byl neúprosný - fjaktuja pjsteníčku. Ale ve středu hřiště se rodily i pozitivní momenty, nebo aspoň polopozitivní - D. Štancl totiž odvážně zkusil štěstí z dálky, ale jeho lehce tečovaný pokus skončil pouze na tyči. Naše postupné osmělení vyústilo dvě minuty před přestávkou ve Vítem vybojovaný přímý kop před domácím vápnem. Při jeho exekuci po menších průtazích Válek sešteloval výšková mířidla a o břevno poslal míč do sítě, co na tom, že to bylo prakticky na střed brány, když se domácí gólman jaksi nemohl rozhodnout, kde stát a co dělat. V napjatém sledování trajektorie Válkovy střely a následném výbuchu radosti si nikdo nevšiml, co přesně se stalo u zdi stojícímu Kopeckému, respektive kdo přesně a proč způsobil, že stejně jako Nohavica měl jizvu na rtu. Ta si bohužel vyžádala ošetření, které nás na poslední minutu poločasu poslalo do deseti. Po domácí rozehře jsme se nepochopitelně pasivně zatáhli až k vápnu, přežili dva centry, jednou neúspěšně zkusili míč odkopnout, až chaotickou a nedisciplinovanou obranu rozčísla zpětná přihrávka z pravé strany na penaltu. Proti osamocenému domácímu kapitánovi a jeho ne extra povedenému zakončení vystoupil V. Štancl, který bezchybnou tečí sebral Rusnákovi možnost zákroku a poslal nás do kabin s mankem.

Nástup do druhého poločasu byl stejný jako úvod zápasu, jen domácím trvalo déle než se prosadili, mj. díky zákroku Rusnáka proti střele na bližší tyč. Pak domácí na naší levé straně vyťukali špatně vystoupivšího V. Štancla a k celkem pomalé zpětné přihrávce na penaltu se neměl nikdo, kromě domácího hráče s D. Štanclem v zádech. Kontakt našeho kapitána byl bohužel dostatečný k odpískání penalty, kontakt našeho gólmana s míčem o chvíli později bohužel nebyl dostatečný k chycení penalty. Ze hry jme si v této fázi poradit nedokázali, ale ze standartek jsme šanci cítili. Kopecký nejprve těsně nezvládl zavřít roh na zadní tyči a V. Štancl o něco později protečoval Skalův centr pouze do rukou vyběhnuvšího gólmana, ale protože se domácí v čele se svým brankářem nepoučili, při dalším přímáku Skaly z hloubi pole opět pustili našeho hrajícího trenéra do náběhu k penaltě, strážce rosické svatyně tentokrát vyběhl do lesa a bylo z toho laciné snížení, které naprosto převrátilo obraz zápasu. Pro statistickou úplnost se V. Štancl 47.gólem posunul do TOP25 mužských střelců, k čemuž mu Skala pomohl již osmou asistencí. Do konce zápasu bylo času dost a všechny soupeřovy snahy o útoky do otevřené obrany hasili naši beci až na jedno zakončení do boční sítě už v zárodku, v čemž vynikali zejména výborně načasované hlavičky nabuzeného Kopeckého. Přes neúnavnou Novákovu snahu na levém křídle byla dlouho největším ohrožením nepřesná Sokolova střela z dálky, ale v poslední desetiminutovce už viselo vyrovnání ve vzduchu. Ke křížnému pasu V. Štancla se ve vápně prodral střídající Huryta, ale ve vyložené pozici mířila jeho křížná střela těsně vedle. Na jeden z rohů si dokázal naskočit další střídající Frank, ale jeho hlavičku pár metrů před bránou dokázal nepřiznaně zblokovat jeho strážce v domácím dresu. V poslední minutě se pak před vápnem pustil do překvapivě úspěšného sóla přes 4 hráče V. Štancl, ale soupeřův gólman mu na malém vápně dokázal včas vběhnout pod nohy a zneškodnit jeho snahu posunout míč k prázdné bráně, a to byl konec našich nadějí na bodový zisk. Tedy, ještě jsme v závěrečném vabanku po ztrátě na středu pustili domácí do brejku 3 na 1, který by soupeř takových kvalit měl zakončit sám a nezneužívat k zakončení našeho polámaného a od čtvrtka fotbalově nešťastného Nádvorníka, který snad ve snaze protiútok ihned opětovat, "zpracoval" střílenou přihrávku před bránu tak, že se podruhé v zápase ozval závěrečný hvizd poté, co od naší nohy zamířil míč do naší brány. Nedovolili jsme jednomu z předních celků skórovat ze hry, de facto jsme dali bůra, přesto odjíždíme s prázdnou. I proto, že jsme kromě střeleckých vloh ukázali v zápase i velké obranné nedostatky a dvě hodně odlišné tváře. V rámci duševního zdraví nás po zápase hřála ta z druhé půlhodiny, oceněná i soupeřem, než bychom si kazili sobotní večer/noc pitváním té první. Ale v tenčící se soupisce bude potřeba se jí v týdnu podívat do očí a ideální ji zabít dřív, než nám zabije další zápas.