Morašice vs Janov u Litomyšle

První neděle v novém školním roce patřila v Morašicích fotbalu. Mladší žáci bohužel po úvodní výhře z minulého týdne tentokrat narazili, když prohráli s družstvem Němčice/Sloupnice, ale tím byl všem chmurám na našem hřišti konec. Dorost Horního Újezdu s našimi kluky Lukášem Němcem, Lukášem Machem a Honzou Kopeckým porazil po otočce souklubí Orel/Stolany 4:2. S úderem páté hodiny pak na naše poměry nadstandartně zaplněné ochozy vytleskaly oslavence Lojzu Ropka, a pak následovalo utkání áčka proti Janovu.

Přes poměrně nabuzeně působící rozcvičku soupeře vypadala úvodní desetiminutovka jako setkání dvou trudomyslných chuďasů ztrápených chrudimsko-pardubickou šlechtou, když míč strávil asi 80% času na našich kopačkách, ale zároveň podobnou porci času i na naší polovině, což hosté zatažení na své půlce sledovali s ledovým klidem. Z toho je na chvíli vytrhl Ondráček, který zhruba v 10. minutě dostal na půlce dostatek prostoru, aby drobným lobem vyslal za obranu nabíhajícího Sokola, jenž větším lobem sice překonal vyběhnuvšího brankáře, ale bohužel netrefil bránu. O poznání lépe si se svou útočnou situací poradil Novák, jenž těžil z obranné práce Válka a jeho následné přihrávky po lajně, po které prvně jmenovaný pláchl hostujícímu L. Zvěřinovi a svůj nájezd zakončil nikterak tvrdou, ale za to přesnou střelou šajtlí okolo gólmana. Nedlouho na to zahrozil na opačné straně Boháček, jeho tvrdá střela z levé strany vápna se však mezi tyče nevešla. Zasahovat musel náš čapájev po ztrátě D. Štancla na středu hřiště, když včasným výběhem dostatečně zmenšil úhel zakončujícího soupeře. Po naší akci na pravém křídle našel Vít na přední tyči volného Sokola, ale ten se příliš zdržel zpracováním, až jeho střela byla zblokovaná obráncem. Do dvojitého zakončení na hranici vápna se dostal Válek po Novákově zpětné přihrávce, ale první pokus byl zblokovaný a druhý se nevešel mezi tři tyče. Soupeř s mankem v zádech trochu zvýšil pohyb, my taktickou a technickou liknavost, což vedlo k větší vytíženosti našich obranných řad. A to včetně Rusnáka, který vyrazil střelu na přední tyč po vráceném rohu. Svoji svatyni uchránil rovněž po rychlém brejku hostí středem, když nohou zlikvidoval střelu uvnitř vápna. Svůj výkon mohl ozdobit i asistencí, když před odchodem do kabin vyslal nákopem do úniku Nováka, ale ten se kličkou gólmanovi vyhnal z ideální pozice, aby mu následně vrátil míč do náruče.

Dá se říct, že zcela výjimečně se nám povedl nástup z kabin, když si Válek s Novákem zopakovali přesný pas po lajně, Novák s L. Zvěřinou si zopakovali nerovný rychlostní souboj, po kterém přišla od našeho útočníka zpětná přihrávka na Sokola. Ten na přední tyči nechal překvapivě chladnokrevně proběhnout dva soupeře a přesně zakončil. O minutu později si bohužel po špatné rozehře netroufl zkusit své štěstí z dálky proti příliš vyběhnutému Křemenákovi a pak začali dle očekávání hrozit hosté. Nejprve z toho byl pouze nepřesný obstřel Hegera z naší levé strany, brzy na to se však hosté dostali na kontakt, když po povedené kombinaci na naší pravé straně dostali míč až do vápna na Boháčka, který křižnou střelou snížil. Po zbytek zápasu jsme už nebyli schopní dostat míč nebo vývoj zápasu na delší dobu pod kontrolu, víceméně jsme bránili a už v zárodcích jsme trestuhodně pohrdali okénky v soupeřově otevřené obraně. Rozhodčí v prvním poločase překvapil nejen hosty poměrně přísnou kartou za protesty, o to více benevolence ke slovním výlevům ale projevil během závěrečné pasáže zápasu, např. v případě dovolávání se penalty po přízemním centru, který Pirkl (náš, ne janovský) na poslední chvíli vypíchl před nabíhajícím Boháčkem, jenž se následně vlivem setrvačnosti srazil s vybíhajícím Rusnákem. Pojistit náskok mohl na druhé straně Novák, ale jeho vyložená hlava po Nádvorníkově centru mířila nad. Ještě větší příležitost k uklidnění situace měl Válek, když se díky Hurytově práci a domácím zmatkům dostal ve vápně k Rusnákově odkopu, ale místo odkryté brány pouze trefil Hurytu, který se mu po souboji s gólmanem na hranici vápna doslova přikutálel do cesty. Poslední minuty byly přímo obléháním, kdy míč létal do vápna, kolem vápna, skrz vápno, ale naštěstí bez účinku. V největší šanci se objevil Bureš po přihrávce Hegera před bránu, ale toho zastavili jak Rusnák svým zákrokem, tak zdvižený praporek pomezního. Že se na našeho gólmana můžeme v krajních situacích spolehnout se ukázalo i v závěrečných minutách, když po centru na přední a následném zakončení po zemi míč nejprve chytil nohama a následně zalepil. Poslední tři doteky zápasu pak patřily nám, když prvním Skala kopnul přímák z pravé strany, druhým se ho ve vápně neobsazený V. Štancl snažil uklidit pravačkou do brány, v čemž mu třetím dotykem bleskově zabránila jeho pravá tvář. Na které se ale vzápětí objevila radost z důležitého a sladkého vítězství. Jednak jiné domácí derby už hrát letos nebudeme, jednak jsme body potřebovali jako sůl a za další jsme díky těmto třem bodům splnili první, miniaturní cíl této sezóny - uhrát více bodů než Cerekvice. Další metu můžeme pokořit už příští týden v relativně nedalekém Svratouchu.