Archiv článků

Čtvrté utkání sezony jsme odehráli v neděli dopoledne na domácím hřišti v Horním Újezdě proti Březové. Do zápasu jsme vstoupili aktivněji a začali jsme se dostávat do šancí. V 6. minutě utkání rozehrával Vojta Andrle rohový kop a obránce si nešťastně srazil míč do vlastní branky. Po tomto gólu jsme měli spoustu šancí, které jsme nedokázali proměnit. Soupeř si nedokázal vytvořit téměř žádné šance a když už se mu povedlo vstřelit gól, tak nebyl uznán, jelikož útočící hráč clonil v ofsajdu našemu brankaři. Do dvoubrankového vedení jsme se dostali ve 24. minutě po důrazu Vojty Andrleho ve vápně. Do konce poločasu již žádný gól nepadl. Druhý poločas jsme začali opět aktivně, ale stejně jako v prvním poločase nás trápila koncovka. Do vedení 3:0 jsme se dostali ve 39. minutě po pěkné střele Honzy Kopeckého. I nadále jsme přehrávali soupeře a ve 46. minutě jsme se dostali již do čtyřbrankového vedení po dorážce Vojty Andrleho. Poslední gól utkání vstřelil Josef Rosypal v 50. minutě po pěkné střele na zadní tyč. Příští utkání hrajeme 26. 9. ve 13:30 v Městečku Trnávka.

Protože Dlouhá Loučka (dále jen "Dloučka) předělává stadion nebo něco okolo něj, hráli jsme podruhé v řadě doma. A taková série domácích zápasů dělá divy, protože se nás na předzápasové focení sešlo 16, a to jsme doma nechali jednoho čerstvě prodaného, jednoho dovolenkujícího, jednoho nemocného, jednoho stále neuzdraveného a jeden se focení zdržel a odjel. Bohužel bylo znát, že počet hráčů je téměř roven počtu účastníků posledních tří tréninků, tak naše hra vypadala podobně uspořádaně jako společná fotka (naštěstí máme lepší fotku i hru máme v záloze). Silově dobře vybavení hosté nás od půlky dobře dostupovali, ze hry se nám nedařilo je přečíslit překvapivou přihrávkou nebo individuálním průnikem. O to víc by bylo záhodno pomoct si standartkou (naší silnou zbraní, jak psal onehdá svitavský deník). Bohužel Ropkova hlavička na protější tyč byla příliš široká pro bránu a příliš rychlá pro dobíhajícího Nováka. Dloučští zahrozili nepřesnou hlavou svého kapitána, nepřesnou a pomalou křížnou střelou a ze špatné komunikace našeho brankáře a stoperů vytěžili svůj jediný roh prvního poločasu. Nám se párkrát podařilo dostat k vápnu, ale D. Štancl nepotvrdil svou střeleckou formu z tréninku (velké vápno pro něj bylo příliš blízko) a Nádvorník nepotvrdil kopací techniku, kterou nás zaujal hned na svém prvním tréninku. V těsném, možná i žádném ofsajdu byl přistižen za obranu vyslaný Chmelík, který stejně trefil břevno. Po Chmelíkem nadělaném zmatku měl před sebou nadějně opuštěnou bránu Frank, ale jeho pokus z velkého vápna byl zblokovaný. Novák si i na záskoku na beku užíval míče a kliček dosyta, škoda, že ty úspěšné u soupeřova pokutového území znehodnotil pozdním centrem. Na pomalé rozhodování jsme žehrali celý poločas, ale když měl Válek moře času aby si po Černohorského křížném pasu rozmyslel, jak obejde posledního obránce, stejně to nevymyslel.

Náš vzývaný nástup do druhého poločasu vyústil ve čtyři domácí zakončení během deseti minut. Jedno chytil Špinar, jedno obránci, dvě zelená síť. Mezi ně se vešlo jen křížné zakončení Chmelíka, který těsně minul. Dloučský nástup do druhé půle přinesl po hodině hry i první gól zápasu, když se po trochu šťastné kombinaci středem odrazil míč za naši obranu a hosté u něho byli, tak jako celý úvod poločasu, dříve než my. Konkrétně dříve než vracející se Černohorský a vybíhající Špinar, který by, nebýt toho, že míč kolem něho došel do sítě, možná čelil pokutovému kopu za nabrání dloučského útočníka. Četná střídání nám pomohla více držet balón, dloučské vcelku pochopitelné natahování hry nám nepomáhalo držet nervy a probití se k brankové příležitosti bylo dlouho nad naše možnosti. Z jednoho faulu na Chmelíka jsme zvládli vyslat dvě střely zpoza vápna, ale jak D. Štancl z výhody, tak Chmelík z přímáku nemířili přesně. Stejně se vedlo i na dlouhou levou nohu Skalovi, jehož loudavý projektil mířil maximálně 135cm vedle šibenice. Další střídající Bureš se po Skalově přihrávce dostal za obranu, ale v rozhodující chvíli ve vápně si nezvládl pokrýt balón proti stoperovi, který čistým skluzem jeho nájezd překazil. Totéž se mu na poslední chvíli povedlo i proti V. Štanclovi, který se v závěrečném vabanku vysunul dopředu. A dvě minuty před vypršením řádné hrací doby byl na správném místě, když se za přetaženým Skalovým centrem prodral na brankové čáře Kubeš a poslal ho falšovaným vejšákem před prázdnou bránu, kde našemu nejlepšímu střelci stačilo na brankové čáře nastavit libovolnou část těla kromě ruky. Dloučka mocně reklamovala míč v zámezí, ale vzhledem k tomu, že dříve Kubeš přiznáním teče odmítl rohový kop, stačí nám jeho čestné slovo k vyvrácení jakýchkoliv pochyb. Pravda, chvíli na to zákrokem na půlce svou čest trochu zpochybnil, ale rozhodčího na karty moc neužilo (vždyť i naklapat pět střídání do zápisu bylo moc). Hned po vyrovnání se nám ještě podařilo ukořistit míč, ale Skala s naší euforií nenaložil dobře. Samozřejmě se takový last minute bod snáší lépe nám než Dloučce, ale my jsme byli doma, my jsme měli 5 střídajících, jenže my jsme zase vypadali, že zapneme jen na dvacet minut. Třeba nám chybí bubny a skandování, třeba potřebujeme hrát 120 minut, třeba takoví prostě jsme.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T., Chaun J., Vodehnalová J., Vurkminovič P., Valentín K., Vomočilová S., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 4:5 (2:4)

Na turnaj jsme kvůli dopravním komplikacím kolem Jevíčka dorazili na poslední chvíli, do zápasu jsme vstoupili téměř bez rozcvičky, což způsobilo, že jsme skoro celou dobu byli o jeden až dva góly pozadu.

Branky: Chaun J. 3x, Veselíková T.

Jevíčko – Horní Újezd/Morašice 7:5 (2:3)

Náš nejlepší výkon na turnaji, bojovalo se, ale stejně jako před 14 dny zápas rozhodly individuální výkony šikovných domácích děvčat.

Branky: Vomočilová M. 2x, Veselíková T., Vodehnalová J., Valentín K.

Horní Újezd/Morašice – Jaroměřice 9:0 (5:0)

Proti mladšímu soupeři jsme si s chutí zastříleli a poprvé udrželi nulu vzadu, i když výkon nebyl stoprocentní,

Branky: Valentín K. 4x, Veselíková T. 2x, Chaun J., Vodehnalová J., Hlušičková T.

Tabulka turnaje:

1.Jevíčko

2.Hradec n. S.

3.Horní Újezd/Morašice

4.Jaroměřice

Mgr. Zdeněk Beneš

Dne 15.9.2021 se v Českých Heřmanicích uskutečnil turnaj výběrů okresních fotbalových svazů v kategorii přípravek.

Výběr OFS Svitavy se utkal s výběry OFS Ústí nad Orlicí, OFS Pardubice a OFS Chrudim. Týmy byly složené výhradně z chlapců a dívek hrajících okresní přípravkové soutěže a výběr OFS Svitavy reprezentovali mj. hráči našeho společného přípravkového týmu, a to:

-Martina Famfulíková a Vojtěch Huryta z Morašic

-František a Šimon Flídrovi z Horního Újezdu

Náš tým OFS Svitavy skončil na třetím místě se čtyřmi body za jedno vítězství, jednou remízu a závěrečnou porážku. Nicméně hráčky a hráči odvedli velmi bojovný výkon, za což jim děkuje tým trenérů OFS Svitavy:

Jiří Mokrejš

Jiří Procházka

Jiří Famfulík.

28.8.2021

Litomyšl / Čistá - Horní Újezd / Morašice 2:1 (2:1)

Naši starší žáci si na úvod sezóny připsaly po dvou stoprocentních nedokončených podzimech první porážku, když doplatili na mizernou produktivitu a špatné řešení šancí, protože celý zápas se hrál za jejich vytrvalé převahy. Pochvalu za záskok v bráně zaslouží přes inkasované góly Martina Famfulíková

Sestava: Martina Famfulíková - Daniel Hanyk, Jonáš Krška, Jakub Kvapil, Jindřich Mičík, Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Ondřej Kusý, Anežka Břeňová, Vojtěch Andrle, Jan Kvapil, Jan Kopecký, Kryštof Tomšíček, Jiří Kučera

Góly: Jonáš Krška

1.9.2021

Horní Újezd / Morašice - Němčice 3:0 (0:0)

I v druhém zápase mělo naše družstvo navrch, ale pokračovalo jejich střelecké trápení, které by zápas dříve rozhodlo. Chvíli před koncem mohli hosté snížit na 1:2 z penalty, ale místo zdramatizování přišla vzápětí definitivní pojistka.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Ondřej Žďára, Ondřej Kusý, Jakub Kvapil, Jindřich Mičík, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Matěj Brettinger, Anežka Břeňová, Martina Famfulíková, Jan Kopecký, Jan Kvapil, Štěpán Řejha

Góly: Jonáš Krška, Matěj Brettinger, Anežka Břeňová

5.9.2021

Opatov - Horní Újezd / Morašice 1:7 (0:4)

Na rozdíl od mužstva mužů zvládli o den později naši žáci z opatovského hřiště odjet s plným bodovým ziskem, o kterém tentokrát rozhodli už v prvním poločase.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Vlastimil Hladík, Jindřich Mičík, Jakub Kvapil, Anežka Břeňová, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Jan Kopecký, Jiří Kučera, Jakub Bartoš

Góly: Jonáš Krška 2, Jakub Kvapil 2, Anežka Břeňová, Vojtěch Paťava, vlastní

12.9.2021

Horní Újezd / Morašice - Dlouhá Loučka / Křenov 11:0 (3:0)

Zápas proti poslednímu týmu tabulky byl celou dobu v naší režii, ale gólově se to podařilo vyjádřit až po přestávce, hattrickem ke kanonádě přispěl Jakub Kvapil.

Sestava: Lukáš Němec - Daniel Hanyk, Vlastimil Hladík, Matěj Brettinger, Jakub Kvapil, Anežka Břeňová, Jonáš Krška, Vojtěch Paťava, Ondřej Kusý, Jiří Kučera, Jakub Bartoš, Jan Kopecký, Lukáš Mach, Jan Kvapil

Góly: Jakub Kvapil 3, Vojtěch Paťava 2, Lukáš Mach 2, Daniel Hanyk, Anežka Břeňová, Jiří Kučera, Jan Kopecký

Je trochu nadnesené říct, že druhý turnaj mladší přípravky pořádaly Morašice. Spíš se sluší říct, že to byla rodina Famfulíkových, která se postarala o vše od hraní po občerstvení, a poděkovat jim za to.

Na turnaji jsme odehráli tři dobré zápasy. Proti Litomyšli jsme předvedli v prvním poločase výborný výkon, Bystré a Čistá byly urostlejší a fotbalovější, ale i tak od nás nikdo nic nevypustil. Pochvala za bojovnost pro celý tým. Vyzdvihnout bych chtěl Adama Bartoše, který statečně zaskočil v brance za nemocnou Terezu Hlušičkovou, Julii Vodehnalovou, která zalepila díru v obraně, a Patrika Vurkminoviče, který svůj první turnaj ozdobil dvěma góly. Snad nám budou děti dělat radost svými výkony i nadále.

Sestava: Bartoš A. – Chaun J., Vodehnalová J., Valentín K., Vurkminovič P., Vomočilová M., Kovář Š., Veselíková T., Langr J., Langr I.

Výsledky:

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl 8:1 (5:0)

branky: Chaun J. 2x, Veselíková T. 2x, Valentín K., Kovář Š., Vurkminovič P., Vodehnalová J.

Horní Újezd/Morašice – Čistá 3:10 (2:6)

branky: Chaun J. 2x, Vurkminovič P.

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:10 (1:6)

branky: Valentín K., Chaun J.

Tabulka turnaje:

1.Bystré

2.Čistá

3.Horní Újezd/Morašice

4.Litomyšl „B“

\ Mgr. Zdeněk Beneš

Na úvod domácího trojboje jsme přivítali Radiměř, a přestože do brány musel na záskok Kubeš a nemoc k utkání nepustila ani Nádvorníka, o ničem jiném než třech bodech nebyla řeč. Tedy byla, konkrétně o nasazení, ukázání, kdo je doma pánem a takové ta silácká slova, ale ty se nám nějak nepodařilo uvést v život. A protože hosté neměli úplně dispozice, aby našeho přístupu využili ke Kubešově ohrožení, nebylo toho věru moc k vidění. O nějakou střelu se pokusili Tměj a Chmelík, ale oba, zejména Chmelík, měli v danou chvíli na výběr lepší možnosti, joako třeba otevřenou pravou stranu s Vítem v náběhu. A tak to s naším rozhodováním chodilo často. Až po půlce prvního dějství se nám podařilo udržet míč na zemi a přes střed si nahrát až k malému vápnu, kde dal Novák svým šermováním proti hostujícím obráncům čas Válkovi, který do souboje vběhl a bodlem nebo nártem poslal míč k přední tyči. O pět minut později zabojoval v běžeckém souboji Vít, nehleděl odpadnuvšího obránce reklamujícího šlápnutí a nacentroval do vápna, Novák si někde za malým vápnem míč zpracoval, přiťukl pod sebe Válkovi a ten z velkého vápna mířil přesně k stejné tyči jako v prvním případě. Z pohody nás rychle vyvedlo špatné přebírání hráčů, díky kterému měli hosté čas si připravit pozici pro nevinný centr z hloubi naší půlky, a špatný odhad Černohorskému, kterému míč skočil na ruku. Opět po týdnu jsme tedy darovali soupeři penaltu, a přestože do té doby prakticky nezaměstnaný Kubeš vystihl stranu, na přesné provedení hostujícího exekutora nedosáhl. Do půli se už nepřekvapivě nic zvláštního nestalo.

Během první čtvrthodiny druhého dějství měl dvě možnosti k vylepšení svých statistik Bureš, ale při jednom brejku po jeho pasu přestřelil vysunuvší se Černohorský, při druhém chybělo našemu útočníkovi pár centimetrů výšky, aby mohl Chmelíkův centr hlavičkovat komfortněji. Naše hra s postupujícím časem postrádala jistotu, hosté se ale naštěstí dostali jenom k několika přímákům a rohům, po odchodu Ropka a vysunutí hostujícího kapitána na hrot nás třikrát v rychlém sledu uchránily offsajdy, které se hostům nelíbily stejně jako Tmějovo hraní na zemi ve vápně, dost podobné tomu, které minule předl V. Štancl. Ten odmítl přidat pojistku špatně vyřešeným přečíslením ve vápně, na padající list Franka hostující gólman dosáhl, Tmějův pokus rozvlnil síť pouze zvrchu, a tak jsme přidali pojistku až v úplném, a už docela nervózním závěru. Odražený nebo propadlý míč na brankové čáře doběhl Vedral, předložil na malé vápno Skalovi a ten s klidem vymetl pavouky v protějším rohu. Hosté už nedostali ani možnost rozehrát, my si oddychli a můžeme zase zkusit sbírat odhodlání na příště.

Třetí zápas aktuální sezony jsme odehráli v sobotu odpoledne na pěkném hřišti v Opatově. Hned od začátku se začal hrát důrazný, fyzicky náročný, ale férový fotbal. Již v 6. minutě jsme dostali gól po střele zpoza vápna, která zapadla pěkně pod břevno. Poté následovala část zápasu, která se odehrávala mezi vápny s minimem gólových šancí. Ve 24. minutě jsme vyrovnali na 1:1 po gólu Vojty Andrleho, který dostal pěknou přihrávku a následně předvedl krásnou individuální akci a zakončil do šibenice. Do konce prvního poločasu se již nic důležitého nestalo. Druhý poločas začal podobně jako první, hra byla vyrovnaná a hrálo se především mezi vápny. V 56. minutě jsme se dostali do vedení po přímém kopu z dálky, když Vojta Andrle zavěsil svoji střelu pod břevno a brankář byl na ni krátký. Po tomto gólu měl soupeř několik slibných šancí, ale naštěstí nic neproměnil, takže jsme dokráčeli k vítězství 2:1. Chtěl bych určitě pochválit hráče obou týmů za předvedený výkon a férový boj.

Mladší přípravka

Sestava: Hlušičková T. – Chaun J., Bartoš A., Vodehnalová J., Boštík M., Vomočilová M., Valentín K., Mach L., Langr J., Langr I.

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 5:1 (2:1)

– první poločas byl vyrovnaný, několika výbornými zákroky nás podržela naše brankařka, ve druhé půli jsme byli lepším týmem, branky: Chaun J. 3x, Vomočilová M., Boštík M.

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 3:9 (1:7)

– zápas rozhodly výkony šikovných jevíčských holek, branky: Chaun J. 2x, Vodehnalová J.

Bystré – Horní Újezd/Morašice 10:1 (5:0)

– domácí mají letos výborný tým, výsledek je obrazem průběhu utkání, branka: Vodehnalová J.

Z našich deseti hráčů na turnaji měli do této doby nějaký odehraný zápas pouze dva, je jasné, že každý turnaj bude cenná zkušenost. Všechny naše zástupce je třeba pochválit. Nejvíce mě potěšil výkon Terezy Hlušičkové v brance, k pilířům mužstva budou patřit Jára Chaun, Miri Vomočilová a Adam Bartoš. Turnaj vyhrálo Bystré, které všechny zápasy opanovalo, zbývající účastníci byli vyhlášeni na 2. místě, protože si shodně připsali 1 vítězství a 2 prohry. Další turnaj odehrajeme v neděli 12.9. od půl desáté v Morašicích.

autor: Zdeněk Beneš ml.

Starší přípravka

Po odchodu silného ročníku 2010 do kategorie mladších žáků a téměř roční pauze od soutěžních zápasů jsme byli zvědaví, jak se povede týmu poskládaného z ročníků 2011 a 2012, zejména zda se povede navázat na dobré výsledky z loňského podzimu.

HÚ / Morašice – Březová 7 : 0 – v prvním poločase byla na všech hráčích vidět herní přestávka, avšak s přibývajícím časem jsme se dokázali prosazovat, hráči pochopili, co je po nich žádáno a výsledkem bylo herní zlepšení ve druhém poločase a jasné vítězství. Branky: Šimon Flídr 2x, Michal Kovář 2x, Jarda Chaun 1x, David Klusoň 1x a Fanda Flídr 1x.

HÚ / Morašice – Bystré 3 : 3 – nepovedlo se nám zachytit úvod zápasu, neproměnili jsme pár šancí ,a tak šel soupeř do vedení 2 : 0. Kluci a holky se však nevzdali a zlepšeným výkonem otočili na 3 : 2. Když se už zdálo, že utkání dovedeme do vítězného konce, tak soupeř vyrovnal a zápas skončil zaslouženou remízou. Branky: Šimon Flídr 2x, Jarda Chaun 1x.

HÚ / Morašice – Opatov 7 : 2 – povedlo se nám poměrně brzy vstřelit dva góly, což určilo ráz celého zápasu, ve kterém jsme zaslouženě zvítězili a to jsme ještě neproměnili minimálně dalších 5 vyložených gólových příležitostí po skvělých nahrávkách Šimona Flídra. Nakonec nás to může trochu mrzet, protože právě jedna branka nám chyběla k vítězství v celém turnaji při shodném bodovém zisku s Bystrým. Branky: Šimon Flídr 2x, Fanda Flídr 2x, Vojta Huryta 1x, Dominik Prokop 1x a Jarda Chaun 1x.

Každopádně jsme se vstupem do podzimní části spokojení, celému týmu patří pochvala a poděkování za předvedený výkon (zde si dovolím vyzdvihnout Jardu Chauna, protože patří ještě do kategorie mladší přípravky) a těšíme se na další turnaje s vírou, že je budeme moci odehrát. Turnaj odehráli: Martina Famfulíková, Sára Vomočilová, Šimon Flídr, David Klusoň, Dominik Prokop, Jarda Chaun, Vojta Huryta, Samuel Vomočil, David Boček, Fanda Flídr, Michal Kovář a Matyáš Lněnička.

autor: František Bartoš

Druhý zápas sezony jsme odehráli v neděli dopoledne na domácím hřišti v Morašicích proti týmu Litomyšl/Čista. Hostující tým přijel pouze se sedmi hráči, takže se zápas odehrál v rámci fair play v počtu hráčů 6+1. Zápas jsme začali opět poměrně hezkým kombinačním fotbale, ale byla znát absence jednoho hráče na hřišti, s čímž jsme se poměrně dlouhou dobu vyrovnávali. Od začátku utkání jsme byli lepším týmem, ale nedokázali jsme se dostat do žádné vyložené šance a pokud jsme se do nějaké šance dostali, tak jsme ji nedokázali proměnit. Do vedení jsme se dostali v 17. minutě utkání, kdy se dokázal prosadit Filip Flídr po pěkně přihrávce od Vojty Andrleho. Ve 20. minutě jsme se dostali do dvougólového vedeni po krásné křižné střele Vojty Andrleho, kterému přihrával Ondra Kusý. O další čtyři minuty déle využil Ondra Kusý špatného postavení brankaře a střelou z dálky zvýšil už na 3:0. Více důležitého se už v prvním poločase nestalo. Druhý poločas začal postejně jako první, takže jsme se snažili kombinovat a byli jsme lepším týmem. V 37. minutě Vojta Andrle zvyšoval pěknou křižnou střelou už na 4:0. V té době už to vypadalo, že se zápas nemůže nijak zdramatizovat. O pár minut později se ale zranil hostující hráč a zápas se dohrával v počtu hráčů 5+1, v té době nás začal soupeř přehrávat, i když jsme si mysleli, že už musí fyzicky odejit, jelikož celý zápas nemohl střídat. V 50. minutě hostující tým snížil na 4:1 po špatné rozehrávce našeho brankaře. Do konce zápasu se už nic zásadního nestalo a utkání jsme vyhráli 4:1. Další zápas sezony odehrajeme 11. 9. 2021 ve 13:00 v Opatově.

autor: Tomáš Chadima

Nic naplat, v Opatově sice hřiště krásně zrekonstruovali, ale pořád je malé, pořád po něm běhá kupa hráčů, kteří se v soubojích z toho vyplívajících vyžívají, a tak nás pořád nebaví tam jezdit. Od začátku nám chyběla kvalita, nebo odvaha, nebo odvaha s kvalitou, abychom podrželi míč na zemi a kombinovali, což by na soupeře mělo platit. Ale dlouhé balóny se k nám buď vracely, nebo je Chmelík prodloužil do prázdna za sebe. A když už se brzo naskytla možnost očekávaného brejku, v zárodku vypadajícího dokonce jako 4 na 1, ale Nádvorník ho špatnou přihrávkou zbrzdil. Domácí svoji mírnou územní převahu opticky násobili tradičními dlouhými auty. Po čtvrthodině hry jsme odvrátili po jednom z každé strany, ale ztrestal nás následující roh, po kterém domácí stoper z přední tyče hlavičkoval oblouček na zadní a Špinar si neudělal dost místa, aby si mohl připsat lepší zákrok než takový proceděný volejbalový blok, při kterém se prohnou prsty a míč projde dál. Minutu na to Bureš zakombinoval s Chmelíkem, ale jeho dobře mířenou střelu zpoza vápna dobrým skokem vytáhl domácí gólman. Zajímavou podívanou byl i Novákův průnik z půlky, který zastavil až faul, jehož poloha, stejně místo dopadu Nováka, nápadně připomínali faul Mathiase Sammera na Karla Poborského. Rozhodčí nás bohužel postavil na vápno a Válek hravě přestřelil. Příliš dalších ložených šancí k vidění nebylo, zaujal určitě další aut domácích, který přímo z vinglu vyrážel Špinar, domácí centry z levé strany, na vteřinu včasné výběhy domácího gólmana proti souhrám našich hroťáků nebo žlutá karta pro Nádvorníka a následný nepřesný přímák zpoza vápna.

Nástup do druhé půle se nepovedl V. Štanclovi, který si pro jedno ze svých tří podklouznutí během 10 minut vybral naše vápno, na zemi se dotkl míče rukou a tentokrát už sudí penaltu u vzdálenější brány nařídil, nedbaje našich připomínek k současnému výkladu pravidel. Domácí kapitán si naštěstí na Špinara nepřišel ani z penalty, kterou náš gólman výborným skokem k pravé tyči kryl, ani z následného rohu, když tísněn Ropkem nehlavičkoval přesně. Brzy na to jsme nasměřovali koncovku na pravou stranu na čerstvého Kubeše, ale jeho filigránský oblouček lehce olízl břevno. A bohužel hned vzápětí si Nádvorník s Kubešem nepohlídali náběh na přímý kop a domácí záložník propálil Špinara na přední tyči. Stoupající nespokojenost s výroky rozhodčího, nebudeme zastírat že byla přiživena naší frustrací a nepříznivým vývojem, korunovalo sestřelení Chmelíka pozdě doběhnuvším stoperem, které nebylo oceněno červenou, "protože to nebyly sáně", na rozdíl od Nádvorníka. Po několika nepřesných nebo nedůrazných střelách nás na koně posadil až domácí ofsajd čtvrt hodiny před koncem. K jeho rozehrávce se postavil Tměj, nákop do vápna sklepl Chmelík hlavou na přední tyč před rozběhnutého Válka a ten se z první nemýlil. Tentýž hráč mohl své manko v historické tabulce stáhnout ještě víc, ale po Chmelíkově nahrávce se mu další nabíhaný volej svezl po vnějším nártu. Ve hře nás udržel i domácí "Lahváč", který z brejku těsně minul zadní tyč, a tak jsme se deset minut před koncem dočkali vyrovnání, když naše kratší obléhání zakončil Válkův centr na hlavu V. Štancla, na jehož protisměrné zakončení z penalty na zadní tyč domácí gólmana překvapivě vůbec nereagoval. Hru ještě rozkouskovala konfrontace Chmelíka s takřka celou domácí obranou, padaly tam štípance, lokty, strkání, ale sudí se dohodli, že z toho žádné závěry dělat nebudou. V závěru ještě na Kopeckého nahrávku středem na velkém vápně těsně nedosáhl Frank, domácí pohrdli v poslední minutě přímákem stejně jako v první půli Válek a bylo po válce. Dupat do toho od začátku jako posledních dvacet minut, mohlo by se jet domů s veselejší.

K prvnímu utkání sezony jsme vyrazili stejně jako v minulém roce do Telecího, kde jsme hráli proti týmu Borové. Od úvodních minut zápasu jsme hráli poměrně pěkný kombinační fotbal a mírně jsme přehrávali soupeře. V 5. minutě utkání jsme se dostali do vedení díky krásně střele z dálky od Lukáše Macha. Bohužel už v 7. minutě soupeř vyrovnal po podklouznutí naší brankářky, kdy následně útočník vstřelil gól do prázdné branky. Do konce poločasu jsme měli na hřišti převahu, ale bohužel jsme všechny střely mířili do soupeřova brankaře anebo mimo bránu, proto poločas skončil 1:1. Druhý poločas jsme zahájili v podobném stylu, jako jsme ukončili ten první, takže jsme měli převahu, ale bohužel jsme nedokázali žádnou šanci proměnit. V 58. minutě utkání se soupeř dostal do ojedinělé šance v druhém poločase a skóroval. Do konce utkání už žádný gól nepadl, a tak jsme první zápas smolně prohráli po tom, co nám dala Borová lekci v produktivitě

autor: Tomáš Chadima

Přestože covidem zastavené sezóny zastihli Boršov vždy na sestupových příčkách, naše výhry se zde v těch pohnutých letech nerodily lehce. A že to s odčiněním domácí derbyjovské prohry nebude lehké ani tentokrát nám hosté ukázali už po pár minutách, možná dříve než oficiálně uvedených čtyřech. Domácí názorně ukázali, že na malém hřišti může být i odkop finální nahrávka, a když se naši obránci ani nedrželi hráčů ani nezajišťovali, vyplynul z jednoho takového odkopu neférový běžecký souboj Ropka s domácím Raclem, který míč uklidil s přehledem na zadní tyč. A protože naše obrana pořádala první čtvrthodinu den otevřených dveří, nemuselo zůstat jen u jednoho gólu, ale naštěstí jednou nebo dvakrát zakročil Špinar, jednou střela těsně minula šibenici a v dalších případech, třeba i třech, mířil dosti volní útočníci dosti mimo. My jsme se střelbou otáleli podstatně více, ani k centrům ze strany jsme se nedostávali tak často, jak by bylo záhodno pro využití našich útočných tykadel. Naši první lepší pozici si připsal ve vápně Chmelík, hrající osmistý zápas za morašické oddíly, ale jeho střela byla zblokovaná. Velmi působivě vypadalo i sólo Nádvorníka, jehož průnik z půlící čáry zastavil až čtvrtý navazující faul těsně před vápnem. Následný přímák Válek otřel o břevno. Po centru Ondráčka hlavičkoval v dobré pozici Chmelík, ale trefil pouze střed brány. Naši největší šanci měl Novák, kterého obranným skluzem vyslal za obranu s klidnou rozehrávkou se trápící V. Štancl. Náš útočník si bohužel netroufl na zakončení a nezištná přihrávka na Válka nebyla až tak nezištná, jak by se na nahrávku z takto tutové pozice slušelo. Válek dostal míč na dlouhou nohu do skluzu a proti slabému zakončení se stihl domácí brankář přesunout. Častým a logicky neuspěchaným rozehráváním se 45 minut rychle okulilo, ale poločasové tématko na téma "hlav nahoře" se od úvodu úplně neujalo.

Hned v první minutě druhé půlky totiž domácí Racl vyslal z otočky z minimálně dvaceti metrů střelu, kterou Špinar od tyče s námahou poslal na roh. Chvíli na to si poradil i s klasicky nepovedeným soupeřovým centrem mířícím pod břevno. Naše první ohrožení zaznamenal střelou ze střední vzdálenosti Nádvorník, ale vyrovnat se nám podařilo až po hodině hry možná prvním rohem v zápase, když Chmelíkovu hlavičku ze zadní tyče vyrazil domácí gólman jen k neobsazenému Novákovi, který zblízka v pohodě doklepl do sítě a svou třetí stovku zápasů za muže přeci jen načnul gólem. Zápas na naši stranu mohli v rychlém sledu zlomit stopeři, ale V. Štancl byl rád, že jeho nepovedené zakončení Štěpánova přímáku škrtlo nějakou domácí zadnici a byl z toho alespoň roh. Ten rychle rozehrál Vít, ale osamocený Ropek hlavičkoval z ideální pozice nad. V. Štancl poté nezachytil dlouhý balón na Racla, ale jeho postup s vypětím všech sil zlikvidoval vracející se Ropek a zasahující Špinar, které rozhodčí na chvíli vyděsil tak vehementním ukazováním odkopu, že v nás až hrklo, že z předchozího souboje vzejde penalta. Brzy na to nám opět Racl ukázal, že i když mu dochází síly, chuť a schopnost zakončovat ho neopouští. Při jeho dalekonosné točené střele při nás stála Špinarova tyč, od které se míč odrazil do pole velmi těsně. Je hořkým paradoxem, když to takovému šutérovi o fous nevyjde a V. Štancl uklidí míč po odraženém rohu levačkou zpoza vápna přesně k tyči, ale my takové hořké rádi. Brzy po tomto gólu se k hlavičce po přímáku dostal Chmelík, u gólmanem vyraženého míče byl první V. Štancl a jeho vracečku před prázdnou bránu uklidil do sítě Vít. Ten se poté nechal vyprovokovat ke žluté kartě kartě nepřiznanou tečí domácích a musel být rád, když zakončení následného rohu z jeho prostoru ještě nezdramatizovalo zápas. Určitě by se dalo povzdechnout i nad tím, že Novák dostal v závěru žlutou za zakončení zbrkle odpískaného ofsajdu, zatímco dva zákroky na Nádvorníka prošly bez karet s odůvodněním, že kdyby ho opravdu trefili, tak by to bylo na červenou. Nervy je třeba držet na uzdě, to žádná, ale na ochranu hráčů by se taky nemělo úplně zapomínat. No naštěstí jsme domů ve zdraví vrátili všichni, a ještě jsme si na cestu přibalili tři body a dva kusy, co z Morašic vůbec neodjeli.

Nebylo to pro trenéra snadné, když mu zrovna před 82. derby s Cerekvicí zranění, dovolené, státnice, žně a kdoví co ještě zredukovalo sestavu. Proto bral všema deseti polozdravé, dlouho nezvěstné a ve sladké nevědomosti i ty, co byli ještě dvanáct hodin před srazem společensky aktivní. Přes to všechno mělo být v silách nastoupivší jedenáctky více držet míč a hrát koukatelnější partii. Hned ve druhé minutě jsme sice zaznamenali první tutovou šanci, když na malém vápně hlavičkoval mimo osamocený Bureš, ale v dalším průběhu jsme si s míčem moc neužili a bránili se hrajícím hostům. Ti se ze hry do žádné šance nedostali, Špinar se s míčem potkal pouze při boxování rohu a tlumení dalekonosné standartky, ale že bude předzápasové báčko až tak věrným obrazem naší hry a ofenziva bude za defenzivou tak výrazně pokulhávat, to nemohlo těšit nikoho. Protože to nešlo mezihrou, vzali jsme to k soupeřově bráně trochu příměji, dlouhý balón do rohu hřiště si v klidu doběhl Zerzán, nacentroval do vápna na Válka, ale toho na zadní tyči vychytal V. Vostrčil. Po následujícím rohu vyhráli své vzdušné souboje postupně Ropek, Chmelík a Bureš, který si svou hlavičku do břevna důsledně doběhl a zblízka ji dorazil do sítě. Chvíli poté si ještě vyhověli útočníci Zerzán s Burešem, ale prvně jmenovaný po přihrávce toho druhého odmítl svůj start po skoro přesně dvouleté odmlce ozdobit pojišťujícím gólem, tváří v tvář gólmanovi ho trefil do tváře.

Zbytek poločasu jsme v obranném bloku celkem v pohodě ubránili, ale obrázek hry se po přestávce bohužel nezměnil, vzdor střídání jsme možná byli v ještě hlubším bloku. Asi z toho leckterého fanouška bolely oči, ale jelikož to dlouho to z pohledu výsledku nemuselo vadit, určitě je víc trápilo sucho v hrdle. S jediným Špinarovým zákrokem jsme přežili i množící se standartky, některé provinilcům hnuly žlučí, některé byly žluté, některé hodně blízko vápna, ale nejzávažnějším momentem bylo dlouho K.O., které dostal míčem hostující Růžička. Sice jsme si o to koledovali, ale přesto mrzí způsob, jakým hosté po 70-ti minutách vyrovnali. Při rohu, který vznikl naší špatnou komunikací si naši obránci nestihli předat vysokého Kusého, Špinar zůstal stát a vyrovnávací hlavička z malého vápna byla na světě. Nabuzení hosté si o chvíli později vybojovali aut, který hodili hluboko do našeho vápna a na Chmelíkovo přizvednutí zareagoval na zadní tyči nejlépe R. Lněnička, který ho na dlouhou nohu stihl píchnout k tyči. Vyrovnání nám skoro nabídli sami hosté, ale Vítův nepovedený centr si stečovali jenom na tyč vlastní brány. Po souboji Nováka a Kusého musel hostující stoper s tržnou ranou střídat, i na to konto jsme vsadili vše na nákopy na víc jak dvě věže, ale bohužel to nevedlo k ničemu jinému, než hlavičkám V. Štancla a Kopeckého. Jenže první šla doprostřed a druhá mimo, to už vypadala nadějněji pozice trestňáku pro Štěpána po zmiňovaném souboji. Bohužel náš další navrátilec / záskok vytočil svou střelu mimo gólmanovu stranu. Naše domácí série tak skončila tím asi nejbolestnějším způsobem, hosté upravili vzájemnou bilanci na na 27 svých výher proti 41 našim a nám nezbývá než to odčinit příště.

Sobotní výheň nebyla ideální ani pro hráče (sešlo se jich 13 na každé straně), ani pro diváky (dle očitých svědků dovolovalo slunce v některých případech pouze pivo za poločas), ale při porovnání domácí sestavy s minulým týdnem bylo jasné, že netradiční termín si Horní Újezd nevybral náhodou. První poločas zápasu mládežnických spojenců nabídl vyrovnanou podívanou, ale ve větší permanenci byl rozhodně domácí gólman Havlík. Ten kryl jak Válkovu střelu z vápna, tak zvládl zblízka čelit Burešovi, který už měl ale zakončení na dlouhou nohu. Domácí se do vápna dostávali hlavně centry ze standartek, ale dřív než stihli z těchto situací zahrozit, přišel po deseti minutách první gól zápasu. Zatímco první Válkův roh hlavičkoval Ropek vysoko nad, druhý roh v podání Víta našel Chmelíka tak neobsazeného, že mu stačilo nastavit placíru a umístit míč někde od penalty na bližší tyč. Přímáky na druhé straně, zvláště ten koledující si od Pechance o příme zakončení, odrazila Novákova ruka. Podle rozhodčího to bylo chránění obličeje ve zdi, a dá se s klidem říct, že s tím z 22 hráčů minimálně 11 nemělo žádný problém. Hra s finálkami nepřesnými nebo ofsajdovými plynula až do poločasu, před jehož koncem si domácí vypracovali nejlepší, a vlastně jedinou loženou šanci zápasu. To se Tměj při rozehrávce zasekl o "klacek", ale jeho pobídku na zadní tyči naštěstí domácí kapitán Lněnička namířil mimo.

Vstup do druhého poločasu vyšel domácím opticky lépe, ale nebezpečněji vypadaly šance druhé straně. Ofenzivní duo navedlo koncovku na vysunutého D. Štancla, ten osamocen před brankářem doufal, že mu zakončení levou z první sedne, ale to si špatně přečetl horoskop. Novák měl zase míč i na sebe moc za sebou, aby po zpětné pobídce Víta zvládl lepší zakončení než zelená nebesa. Domácí se pak ne úplně bezdůvodně dožadovali penalty po střetu Špinara s Kusým, ale víc už našeho brankáře neohrozili, vyjma pár střel na hrudník a nepřesné hlavičky střídajícího Fógla. Zpětně viděno zápas se zápas zlomil po hodině hry, kdy "domácí" V. Štancl přesně věděl, že odražený míč po sraženém centru jeho bratra může z dálky cca 25 metrů doplachtit přesně mezi tři tyče, konkrétně docela přesně pod tu horní, mimo dosah brankáře. Na naši krajní zálohu naskočil místo zraněného Válka Ondráček, do útoku presuchtivý Frank a výsledkem byly další góly. Nejprve Frank při takřka sólovém postupu ze strany zvolil nahrávku na Nováka, který ukázal, že umí uklidit míč do sítě i ze země. Pak Ondráček nahrával pod sebe na vápno na křičícího V. Štancla, ten ve skluzu dlouze popřemýšlel, které místo by se hodilo pro jeho druhý gól v zápase a vybral si bližší tyč, o níž ještě drze otřel balón. Pak Novák po Frankově získaném balónu odcentroval z brankové čáry na vzdálenější tyč a náš nejmenší hráč Ondráček se zblízka nemýlil. A hned po zápase odjel do dáli. Takže zbožné přání zopakovat loňský exhibiční výsledek se takovými paradoxními góly podařilo naplnit a co by to bylo za okres, kdyby nás za týden nečekalo další derby, vlastně derby z největších.