Archiv článků

V dalším rozpisově neplánovaném domácím utkání jsme přivítali Hradec nad Svitavou. Výsledky konkurentů z předchozího dne i pohled na poněkud plnější lavičku představoval ty pozitivnější věci, náš výkon z minulého týdne i pokračující tréninková mizérie byly naopak z těch, kterých se dalo obávat. A jak ukázal první poločas, tak zcela po právu. Naše pozdní rozebírání hráčů při soupeřově rozehrávce nebo sbírání většiny odražených míčů hosty dostávalo našeho soupeře snadno na koně či do nadějných pozic, náš chybějící zápal a pohyb, coby příčina těchto jevů, nám naopak při hře bez míče ubíral další síly. I když se více hrálo na naší polovině a soupeř si vytvářel spoustu slibných šancí, veškeré centry, rohy a přihrávky pod sebe se nám podařilo odvrátit, včetně přímáku hned v první minutě, a s výjimkou dvou hlaviček mimo bránu. Největší nebezpečí představovalo zakončení Janka, který se za vápnem opřel do odraženého míče, ale jeho tvrdou a k tyči dobře mířenou střelu zlikvidoval skvělým zákrokem Rusnák. I když jsme se u hostující brány tak často nevyskytovali, měli jsme výraznější šance, a to dvakrát ze samostatných nájezdů, ale v obou případech se jednalo o skákavý balón a jak Huryta, tak Bureš nedokázali vyběhnutého gólmana přelobovat, první z nich si v další podobné situaci ukopl míč. Povedené Skalovy centry ve většině případů odvrátila ragbyová helma D. Jukla, jen jednou s ním V. Štancl vyhrál ofenzivní vzdušný souboj, ale jeho pobídku na zadní tyč spoluhráči nezachytili včas.

Dost možná to nějakých 15-20 minut trvalo, než jsme si v hlavách uvědomili, že začal druhý poločas, kdy jsme v rozebírání a nabíhání tápali možná ještě více než v tom prvním. Naštěstí soupeř naše zaspání nedokázal potrestat. Jestli to pak bylo naší zvýšenou odvahou, či slabším napadáním hostů, dokázali jsme si klidnou rozehrou od brány a postupnou kombinací postupně vytvářet šance a tlačit soupeře k jeho vápnu, i když spolklo dalších 10 minut než než jsme dokázali dát souvislejší řadu přihrávek. Pozice z kategorie nadějných měl Huryta, který dvakrát centr z pravé strany promáchl ve vápně, pozice vyložené si pro sebe zabral nejlepší střelec Bureš. Nejprve při rohovém kopu doslova ukradl hlavičku lépe postavenému Novákovi a netrefil bránu. Podruhé po Nádvorníkově vysunutí přehlédl při samostatném nájezdu krátké podklouznutí gólmana a místo jednoduchého zakončení navedl míč až do něj, potřetí se po prodloužené hlavičce rozhodl z úhlu pro zakončení do prostoru gólmana místo přihrávky na volného V. Štancla. Po jednom z mnoha Skalových centrů na penaltu se po pár odrazech míč odkutálel těsně vedle levé tyče překonaného gólmana. Možná by k tomu opravdu stačilo více zbývajících sil nebo čerstvé síly z lavičky, ale náš tlak z poslední čtvrthodiny jsme bohužel nedokázali zužitkovat, a tak v samotném závěru ještě zahrozil soupeř z brejku, když pláchl po pravé straně a po centru se na hraně vápna objevil nikým nehlídaný Dvořáček. Ten svým dlouhým zpracováním dal Rusnákovi možnost zúžit mu prostor, a i když našeho gólmana prostřelil, dokázal Rusnák míč zpomalit natolik, aby ho na brankové čáře odvrátil včas za něj zaskočivší Nádvorník. Když se to vezme kolem a kolem, remíza to byla asi zasloužená, na naší mezihře se prostě s přibývajícími zápasy až příliš projevuje fyzické manko, řešení útočných akcí by asi taky prospělo pilovat častěji než půl hodiny týdně. Naše škoda a naše vina, že jsme nedokázali zapnout dřív a lepším výsledkem využít zaváhání našich tabulkových soupeřů. Tak snad příští týden v posledním podzimním domácím zápase proti Poličce „B“, z personálních důvodů v netradičním dopoledním čase 10:15.

V dalším zápase o čelo tabulky jsme byli po většinu zápasu lepším týmem. Soupeře jsme přehrávali naší tradiční hrou po zemi. Kluci z Němčic naopak vepředu byli lepší ve vzduchu. Nakonec jsme slavili poměrně vysoké vítězství a děti si opět v kabině s chutí zazpívaly.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

V sérii dalších domácích podzimních utkání nás čekal rozjetý Opatov. Sestava vykrystalizovala z důvodu přetrvávající personální krizi a místy to bylo znát. Los určil, že první poločas se budeme prát nejen s nepříjemným soupeřem, ale i zákeřným větrem. Na nás vystoupený soupeř nám znemožňoval klidnou rozehru odzadu a tak se naše nucené dlouhé nákopy buď zastavily na naší polovině, nebo rovnou vracely. S těmito aspekty si ale dokázal poradit Špinar, který jednou či dvakrát dokázal vytěsnit na roh nepříjemné soupeřovy střely. Dalším aspektem, který nám velmi komplikoval život, byl hostující „dvoumetrový“ Burda, kterého téměř nebylo možné odstavit od míče. V jednom případě, však zůstal nikým neatakovaný na půlce, díky čemuž rozjel hostující útočnou akci, na jejímž konci se po zpětné přihrávce objevil Kalánek sám na malém vápně a pohodlně uklidil míč do sítě. Toto vedení ovšem nevydrželo dlouho, když po několika vzdušných soubojích na středovém kruhu se dostal míč ke Kubešovi, který přihrávkou vyslal do samostatného úniku Hurytu, který s přehledem proměnil. To však bylo poprvé a na dlouhou dobu naposledy, co jsme se dostali blízko k ohrožení soupeřovy brány. Následující pasáž byla víceméně podle šablony. Odkop od brány vrácený větrem, útočná akce odvrácená na roh a opět odkop od brány. To se změnilo ve 38. minutě, kdy míč propadl na přední tyči a pohotový Zeman poslal před Špinarem míč do brány. Naši druhou výraznější šanci jsme měli v samotném závěru poločasu, kdy jsme po ostrém faulu na Hurytu měli možnost standardní situace. Na Skalův centr si naběhl D. Štancl, ale ten hlavou nedokázal umístit míč mezi tři tyče.

Nástup do druhého poločasu nás nezastihl v nejlepším světle, kdy jsme nedostatečným dostupováním hráčů vytvořili soupeři prostor pro jeho útočné akce, ale naštěstí jsme se mohli spolehnout na Špinara v bráně. V krátkém sledu jsme poté mohli zvrátit výsledek na svou stranu. Nejprve to byl D. Štancl, který se dostal k propadlému dlouhému Lněničkovu autu od hostující střídačky, ale nakonec mohl být rád, že jeho nepříliš umístěnou střelu vyrazil gólman ještě o břevno na roh. Právě při tomto rohu se nejvýše do vzduchu dostal Novák, ale jeho hlavičku umístěnou k tyči opět vyrazil výborný gólman hostí. Poté však nastal útlum v našem útočném snažení a další nebezpečnou příležitost jsme nabídli soupeři sami, když po Špinarově přihrávce se Pitra s Lněničkou nedohodli, komu je přihrávka určená a museli zatáhnout za záchranou brzdu. K volnému přímému kopu se postavil Křivka, který i s přispěním větru poslal míč za Špinarova záda. Za pár minut už bylo v podstatě rozhodnuto, když po brejkové situaci zůstal ve vápně nikým nehlídaný Paar, který nedal Špinarovi šanci. Šanci zmírnit brankový rozdíl jsme dostali po nařízení pokutového kopu po faulu na Rusnáka, i když s pozápasových rozhovorů vyplynulo, že to nejspíš byl faul od vlastního spoluhráče. K penaltě se postavil D. Štancl, ten ale potvrdil, že tento zápas mu nesedl a nechal vyniknout hostujícího gólmana. Jistou naději nám však dodal volný přímý kop, když Skala přiťuknul Novákovi, který prudkou ranou propálil vše, co mu stálo v cestě a zaznamenal tak celkově 60. gól v morašickém dresu. Ale bohužel, na více jsme se již nezmohli. Je potřeba uznat, že soupeř byl lepší a více bojovnější. A sice jsme pustili dnešního protivníka před sebe a opustili tak první příčku, ale asi to není to hlavní, co nás na tomto zápase trápí. Příští týden ve stejný čas proti Hradci nad Svitavou máme co napravovat, tak doufejme, že to bude i ve větším počtu!

Den před zápasem to vypadalo na problémy se sestavou, a tak se povolaly děti ze starší přípravky. Nakonec se ale některé děti uzdravily a na zápas jsme odjeli v 15-ti lidech. Nasazení i hra byli o sto procent lepší než minulý týden, ale na soupeře to i tak nestačilo, i proto, že jsme chtěli hráče protočit a nechat zahrát i ty menší. Ale i přes prohru velmi cením výkon, ze kterého se dá pro příště odrazit.

Jiří Lněnička

Mladší přípravka

12.10.2024 - Březová nad Svitavou

Jako již téměř tradičně v neúplné sestavě jsme se zúčastnili dalšího turnaje v Březové. Odehráli jsme tři vyrovnané zápasy s bilancí dvě porážky a jedno vítězství. K lepšímu výsledku nám chyběla troška štěstíčka, dneska nám to do branky moc nepadalo. Je škoda, že nám po solidním úvodu vzala vítr z plachet vynucená změna v defenzivě.

Sestava: Jiří Famfulík, Vít Šimek, Timotej Vomočil, Filip Šplíchal, Marie Flídrová, Ondřej Sýkora, Kateřina Kovářová, Jiří Voženílek, Nikola Kovářová, Antonín Flach

Březová nad Svitavou - Horní Újezd/Morašice 6:4 (4:1)

Branky: Timotej Vomočil 2, Jiří Famfulík, Kateřin Kovářová

Horní Újezd/Morašice – Borová 1:4 (1:1)

Branky: Timotej Vomočil

Horní Újezd/Morašice – Radiměř 4:3 (2:2)

Branky: Timotej Vomočil 2, Marie Flídrová, Vít Šimek

Tabulka:

1.Radiměř

2.Borová

3.Horní Újezd/Morašice

4.Březová nad Svitavou

Pavel Beneš (Horní Újezd)

V zápase bylo vidět, že na sebe narazily týmy z popředí tabulky. Oba soupeři chtěli hrát a k vidění byl hezký fotbal. Po remízovém poločase jsme skórovali hned po přestávce a chvíli před koncem pojistili druhým gólem. Výhra je cennější o to, že jsme opět hráli bez dvou nemocných kluků ze základní sestavy.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

Mladší přípravka

5.10.2024 - Morašice

Na domácím turnaji nám i kvůli výpomoci starší přípravce chyběli ti nejlepší hráči, takže zápasy byly hlavně o otrkávání dětí, jejichž čas přijde v příštích ročnících.

Sestava: Ondřej Sýkora – Vít Šimek, Marie Flídrová, Nikola Kovářová, Jan Kroulík, Filip Šplíchal, Jiří Voženílek, Pavel Kubík, Katěřina Kovářová, Sofie Nováková, Jakub Tomaš

Horní Újezd/Morašice – Březová 2:11 (1:6)

Branky: Jakub Tomaš, Jiří Voženílek

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 2:13 (1:5)

Branky: Vít Šimek, Filip Šplíchal

Horní Újezd/Morašice – Čistá 0:15 (0:7)

Tabulka:

1.Čistá (skóre 30:7, 9 bodů)

2.Březová (skóre 20:15, 6 bodů)

3.Jevíčko (skóre 20:13, 3 body)

4.Horní Újezd/Morašice (skóre 4:39, 0 bodů)

Starší přípravka

5.10.2024 - Třebařov

Na turnaji v Třebařově jsme sestavu lepili pomocí mladších elévků a jejich snaživý výkon stačil na jednu výhru nad domácím týmem.

Sestava: Jan Klement, Lukáš Chmelík, Jiří Famfulík, Matouš Jetmar, Ivo Langr, Matyáš Tóth, Jiří Kubík

Morašice - Třebařov 2:1 (1:1)

Branky: Ivo Langr, Lukáš Chmelík

Morašice - Jevíčko 0:16 (0:7)

Morašice - Hradec nad Svitavou 0:8 (0:3)

Zápas proti spojenému družstvu Němčice a Sloupnice rozhodl první poločas, který jsme prohráli žalostně 1:7, za což mohla jak soupeřova vysoká efektivita, tak náš trestuhodný (ne)zápal pro hru. Začátek druhého poločasu a tři rychle vstřelené góly představovaly jistou naději na zdramatizování utkání, ale poté přišla rychlá odpověď soupeře, který si nakonec pohlídal vítězství s celkovým skóre 6:12. Příště to bude chtít mnohem víc chuti a bojovnosti.

Jiří Lněnička

Jako magnet kola bylo označeno naše utkání v Mladějově, kde nás čekal vzájemný souboj o průběžné první místo v tabulce. Je až trestuhodné, že k takovému zápasu jsme vyrazili v pouhých 13-ti lidech, ale protože se fotbal hraje v 11-ti, na hřišti to nebylo znát. Už od začátku jsme byli lepším týmem a soupeře jen výjimečně pouštěli na dostřel Špinarovy klece. Naše akce ale nejčastěji končily promeškanou příležitostí na střelu zpoza vápna nebo nepřesnými centry. Jedna výjimečná příležitost domácích se naskytla, když Chmelík u rohu vápna zahrál nešťastně rukou, Staněk se ujal volného přímého kopu a ten přesnou střelou na přední tyč nedal Špinarovi šanci, byť si na míč šáhnul. Ne že bychom chtěli ubírat kvality domácího střelce, ale z videa přiloženého na facebookových stránkách Mladějova je patrné, že mu úlohu ulehčila postavená zeď, skrz kterou míč proletěl. Inkasovaný gól nás ale spíše nakopl a my začali stále více ohrožovat soupeřovu bránu. Nejprve z toho sice byla nepřesná Nádvorníkova rána, který se po pěkné kombinaci dostal až o zakončení. Ve 25. minutě už byl ale úspěšný, když po rozehrání autu se Skalou vystřelil zpoza vápna a jeho střelu tečoval domácí obránce mimo dosah brankáře. Vedení jsme se ujali po postupné a pohledné kombinaci ze zadních řad, na jejímž konci Huryta našel přízemním centrem Bureše a ten bezpečně uklidil míč za záda špatně postaveného gólmana. I nadále jsme se dostávali do šancí, například Kubeš, který po průnikovce od D. Štancla se objevil z úhlu sám před brankářem, ale jeho střela či přihrávka na zadní tyč skončila mimo bránu. Po centru a následném závaru ve vápně domácích vyboxoval brankář míč přímo k Rusnákovi, jenž zakončoval do okryté brány, ale jeho gól nebyl uznán, protože už předtím byl signalizován faul Bureše na brankáře. Mezi tři tyče se nevešly ani střely Nádvorníka z nadějných pozic. V jednom případě musel zasahovat i Špinar na druhé straně, když dokázal vyrazit přízemní střelu k tyči, čímž zajistil, že se skóre do poločasu už nezměnilo.

Stejně jako na jaře, kdy jsme s tímto soupeřem odehráli poslední zápas sezóny, jsme do druhého poločasu nastupovali s jednogólovým náskokem, a stejně jako na jaře, nás domácí téměř na celý druhý poločas tlačili na naši polovinu. Ať už zvýšeným nasazením domácích nebo naší nervozitou, nedařilo se nám držet míč na kopačkách a příliš rychle jsme ho ztráceli. Naše obrana v čele se Špinarem v bráně byla ve stále větší permanenci. Náš brankář stále ještě držel vedení, když na rozdíl od našeho obránce ustál naznačení útočníka a následnou střelu dokázal zlikvidovat. Stejně tak, když dokázal dostatečně ztlumit střelu zpoza vápna natolik, aby se nedokutálela za brankovou čáru. Zvýšení tlaku domácích vedlo i k sérii několika rohů a po jednom z nich se dostalo k zaslouženému vyrovnání, když D. Štancl nedokázal vyskočit dostatečně vysoko a za ním nabíhající Špaček dokázal hlavou protlačit míč za Špinarova záda. Nedlouho poté se mohli domácí dostat do vedení, když se jejich útočník po kombinaci hnal z úhlu sám na Špinara, ale střelu na zadní nedokázal vměstnat mezi tři tyče. Postupem času jsme se i my začali dostávat zpět do hry a na soupeřovu polovinu, ale k výraznějšímu ohrožení brány to nevedlo. Proto bylo pro všechny překvapením, když Nádvorník z pravé strany našel centrem Bureše, který i v mírném záklonu dokázal hlavou umístit míč k tyči. Pro Bureše druhý gól v zápase, celkově 43. a posunutí do TOP 30 mužských morašických střelců. Po tomto gólu se dal očekávat závěrečný tlak domácích, ale než k tomu vlastně došlo, přišla rychlá odpověď. Brzy po rozehrání prošel na pravé straně Šmehlík přes Černohorského, který pod hrozbou druhé žluté karty nechtěl tahat za záchranou brzdu. Domácí útočník přihrávkou pod sebe na vápno našel volného Němce a ten poslal míč z první do šibenice. Úplný závěr zápasu byl takový, aby ani jeden tým už neinkasoval, ale uprostřed hřiště se nám ještě vytvářel prostor pro pár akcí, ale z nadějných pozic byla Skalova střela zblokovaná a Nádvorník své pokusy nedokázal řádně umístit. Souboj o první místo tak skončil zaslouženou remízou, ale je škoda, jak jsme nedokázali inkasovaným gólům zabránit. Díky skóre si ale stále držíme první příčku, kterou si budeme chtít příští týden udržet v domácím utkání proti Opatovu.

Neuškodí ani připomenout, jak se daří našim mládežnickým vyslancům ve vyšších až nejvyšších patrech mládežnických soutěží.

Vojtěch Huryta, který v létě přestoupil do FK Pardubice, naskočil do všech zápasů 1.ligy žáků U14, v týmu dosud stoprocentního lídra nastoupil většinou v základní sestavě, ve zbylých byl mezi prvními náhradníky. Odkaz na soutěž zde

Martina Famfulíková hájila branku FK Pardubice dosud ve všech 4 odehraných zápasech české 1.ligy starších žákyň s bilancí dvou výher, dvou porážek a 7 inkasovaných gólů. Její soutěž najdete zde.

Daniel Válek letos ve Vysokém Mýtě hraje krajský přebor starších žáků, skupinu A, kam tato kategorie loni spadla. V dosavadních 5 zápasech tam nastřádal 6 gólů, viz statistiky soutěže zde.

Děkujeme jim za reprezentaci našeho oddílu a přejeme i nadále radost ze hry a dosažených výsledků.

St. přípravka

28.9. 2024 - Morašice

Domácí turnaj jsme zakončili s bilancí jedné výhry a dvou porážek, o kterých rozhodly druhé poločasy.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Morašice - Němčice 5:3 (3:1)

Morašice - Třebařov 3:7 (3:3)

Morašice - Dlouhá Loučka 1:4 (0:1)

Branky: Jan Klement 5, Lukáš Chmelík, Jiří Kubík, Ivo Langr

Ml. přípravka

29.9.2024 - Sebranice

Sestava: Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jiří Famfulík, Pavel Kubík, Jiří Voženílek, Tim Vomočil, Marie Flídrová, Jan Kroulík, Nikola Kovářová, Vít Šimek, Antonín Flach

Místo klasického turnaje jsme zajeli pouze k zápasu do Sebranic. V oficiální části jsme zvítězili 13:2, stejný výkonnostní rozdíl panoval i v pokračujícím "přátelském" utkání. A to jsme ještě domácí hráče šetřili.

Branky: Vít Šimek 4, Tim Vomočil 2, Jiří Voženílek 2, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Marie Flídrová

Ve Vendolí jsme byli od první chvíle týmem dominujícím ve všech směrech a brzy vedli o dva góly. Na přelomu poločasů jsme polevili, čehož soupeř využil, stejně jako svojí "zvyklosti" na domácí terén, který nám dělal problémy, a dvěma slepenými góly vyrovnal. Na to kluci zareagovali zlepšenou hrou a uklidňujícími čtyřmi fíky v soupeřově síti.

Martin Kovář

Dá se říct, že nejtěžší část nedělního zápasu s Jevíčkem byla ta předzápasová, když to jednu chvíli to vypadalo, že bude jednodušší postavit imaginární jedenáctku ze všech absentérů (zranění, nemoci, dovolená, jiné sporty, nechuť), ale usilovným žhavením telefonních drátů se nakonec podařilo sehnat alespoň Chmelíka, který v našem týmu převzal roli Draka, a na střídající výpomoc po delší době Lebedu se Severou. Pohov naopak nebyl dopřán Novákovu kolenu v rekonvalescenci a Černohorského temenním stehům. Přesto se dá říci, že jsme měli herně navrch, ale srážela nás spousta nepřesností v rozehře a někteří se potýkali se zpracováním míče. Asi v 5. minutě se do první velké šance dostal Huryta, kterého do samostatného úniku vyslal Skala, ale bohužel si příliš předkopl míč. Hosté se v první půli dostali k ojedinělým, ale zato dost nebezpečným, šancím. Nejprve po kombinaci z pravé strany, kdy se hostující hráč dostal až před Špinara, ale ten jeho střelu z úhlu dokázal vyrazit. Po chvilkovém zmatku se podobná akce opakovala ze strany levé a i tentokrát byl Špinar úspěšnější, když včasným výběhem a roztažením svého těla výrazně zmenšil soupeři střelecký úhel. Poslední vážnější závar vznikl po zpětné ale pomalé přihrávce mezi penaltu a velké vápno, kterou stihl před útočníkem odklidit D. Štancl. Naší největší hrozbu představovali rohové a přímé kopy, ale vyjma zblokované hlavičky V. Štancla jsme z toho více nevytěžili. Přihrávkami za obranu byl Skalou často vyzýván k únikům Huryta, ale ve velkém procentu případů ho zrazovalo zpracování nebo přesnost centrů. Svůj dojem napravil v závěru poločasu, když vzduchem naprosto přesně našel na penaltě úplně osamoceného D. Štancla, ale ten nepříliš důraznou hlavičku umístil přesně do prostoru brankáře, byť mu nadělala problémy.

Naše klasické zaspání v úvodu druhého poločasu jsme si vybrali hned v první minutě, když při bránění zaváhal V. Štancl, ale finální zakončení se naštěstí podařilo blokem ztlumit a umístit do prostoru Špinara. Ten se musel vzápětí luxusně natáhnout proti nenápadné střele hostujícího Stehlíka z cca 35 m, která najednou rychle padala směrem do šibenice. Další zakončení se projelo kolem pravé tyče našeho gólmana, v pozdější fázi se k téže tyči zvládl včas složit k dalšímu dobrému zákroku proti střele zpoza vápna. Na opačné straně jsme stále (ne)hrozili ze standardních situací. Nejblíže byl opět D. Štancl, ale z malého vápna propadlý centr na dlouhou a vysokou nohu přestřelil. Škoda, že míč nepustil na staršího bratra, který byl sice v souboji, ale nejspíš by v klidu uklízel hlavou do odkryté brány. Mezi tři tyče se nevešlo ani zakončení Chmelíka, který uvnitř vápna napálil odražený míč těsně vedle. S přibývajícím časem se náš tlak stupňoval a soupeře jsme čím dál víc zamykali na jeho polovině hřiště. Nejprve se Huryta uvolnil na levé straně a po obejití obránce si navedl míč do vápna, ale střelu na zadní nedokázal dostatečně zakroutit. Skala dvakrát vysunul průnikovkou Bureše, ale ten z nadějné pozice jednou přestřelil, podruhé trefil vyběhnutého gólmana, a přes svou místy až enormní bojovnost si dnes výrazně pohoršil svoji statistiku "očekávaných gólů". Po další kombinaci na levé straně, a tentokrát opravdu hezké, se míč dostal až do vápna k zakončujícímu Chmelíkovi, ale ten bohužel trefil spoluhráče Bureše, k odraženému míči se dralNovák, který byl ale sporně ubráněn soupeřem. Kýženého gólu jsme se ale přece jen dočkali, když z přímého kopu poslal Skala centr na přední tyč, tam dokázal V. Štancl posunout míč podbřiškem na svého mladšího bratra, který se střelou z první dokázal vyhnout všem blokujícím hráčům a poslat míč do sítě. Závěr zápasu jsme si ještě dokázali zdramatizovat zbytečnými ztrátami míče a všem se nám ulevilo, když střelu zpoza vápna dokázal Špinar očima vytlačit kousek vedle tyče. Nakonec jsme to přežili bez úhony, ale podobné situace bychom určitě měli zvládat lépe. Ale to nic nemění na tom, že opět jsme doma dokázali vybojovat těsné vítězství a udržet se na první příčce, o kterou se příští týden utkáme v přímém souboji v Mladějově. Doufejme, že také úspěšně a tentokrát už v početnější sestavě.

Zatímco domácí Čistá šla na začátku do vedení z ojedinělé akce, naše vyrovnání o chvíli později byl zaslouženým výsledkem dosavadního obrazu hry. Celý poločas se hrál prakticky na jedné polovině, poločasový stav mohl klidně být 4:1, ale k větší efektivitě nám chyběl drajv. Když jsme se brzy po přestávce konečně dostali do vedení, zdálo se, že soupeř nemá na odpověď, ale po chybě v naší obraně se mu podařilo lacině srovnat. Pak to byla stejná písnička jako v prvním poločase, ale 2 minuty před koncem se nám zaslouženě, ale vlastně šťastně podařilo překlopit zápas na naši stranu.

Jiří Lněnička

Po volném týdnu jsme měli premiéru v Čisté. Oba poločasy jsme začali naprosto stejně špatně, po našich chybách nás soupeř potrestal gólem. Pro děti to byl jenom signál k zvýšení tempa a rychlému otočení výsledku. Zápas nebyl takové představení jako v Koclířově. Bylo k vidění dost špatných přihrávek, ale také moc hezkých akcí, které baví je i diváky. Poděkovani patří i rodičům. Byli všichni, mimo těch, kteří měli povinnosti u hasičů, nebo na jiném fotbale.

Jiří Lněnička