Starší přípravka

Další díl našich turnajů nás zavedl do malebných kopců Jevíčska. Hřiště krásně připravené a trávník vzorně sestřižen. Sešli jsme se v hojném počtu.

Sestava: Martina Famfulíková - Samuel Vomočil, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, František Flídr, Matěj Kovář, Michal Kovář, David Klusoň, David Boček, Dominik Prokop, Antonín Krejsa

Morašice / Horní Újezd - Jevíčko / Jaroměřice dívky  3:0 (0:0)

Hned na začátek nás čekala válka – Dívčí válka. František Ringo Čech by se divil, jak se dá zažít jeho známé dílo přímo na hřišti. Děvčata z Jaroměřic/Jevíčka jsou fyzicky velmi dobře připravené a nebojí se hrát více do těla, na což jsme v prvních minutách neznali odpověď. Postupem času se nám dařilo hrát více náš styl a využívat naše šance.

Branky: Vojtěch Huryta, František Flídr, David Boček

Morašice / Horní Újezd - Jevíčko  5:4 (3:3)

O pár minut později nás čekal další lítý boj a opět s místním týmem z Jevíčka. Oboustranně velmi rychlý duel, kde útoky obou týmu převyšovaly obrany. Na každý vstřelený gól soupeř našel ihned odpověď a opačně. Takto se to přelévalo až do závěrečného hvizdu, kde šťastnějším týmem jsme byli my.

Branky: Vojtěch Huryta 3, František Flídr, David Boček

Morašice / Horní Újezd - Čistá  4:2 (1:1)

Třetí duel se nesl v podobném duchu jako ty dva předchozí. Tým Čisté je velmi dobře organizovaný v obraně s rychlými brejky. Několik našich hráčů se už potýkalo s bolestivými šrámy z předchozích střetů, proto náš herní projev do poločasu znatelně strádal. S nástupem do druhé půle se nám podařilo rychle navýšit vedení a uhájit ho až do závěrečného, pro nás šťastného konce.

Branky: Vojtěch Huryta, František Flídr, Antonín Krejsa, Matěj Kovář

Další výsledky turnaje: TJ SK Jevíčko – Čistá 3:2, Jaroměřice/Jevíčko dívky – Čistá 0:7, TJ SK Jevíčko - Jaroměřice/Jevíčko dívky 8:4.

Tabulka turnaje:

1.Horní Újezd / Morašice (9b, 12:6)

2.TJ / SK Jevíčko (6., 15:11)

3.TJ Sokol čistá (3b., 11:7)

4.Jaroměřice/Jevíčko dívky (0b., 4:18)

autor: Martin Kovář

Mladší přípravka

Na domácím turnaji se nám sešly všechny děti, které v současnosti hrají turnaje mladší přípravky. V počtu 13 hráčů se jen těžko dají uspokojit představy a přání všech o čase stráveném na hřišti, snad nikdo neodcházel zklamaný. Třetí jarní dějství bylo zatím nejkvalitněji obsazeným turnajem, kterého jsme se v druhé polovině sezony účastnili.

Sestava: Anna Vopařilová - Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Julie Vodehnalová, Tereza Hlušičková, Miriam Vomočilová, Jan Langr, Tereza Veselíková, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Patrik Vurkminovič, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 9:2 (5:0)

– skvělý vstup do turnaje, na našich dětech byla vidět chuť odčinit nezdar z minulého týdne, postupně jsme se dostali do vedení 9:0, soupeř vstřelil své čestné branky až v závěru

Branky: Jaroslav Chaun 3, Patrik Vurkminovič 2, Miriam Vomočilová 2, Tereza Veselíková, vlastní

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:5 (1:2)

– v zápase jsme vstřelili první gól, ale ještě do poločasu silný soupeř skóre otočil ve svůj prospěch, tým se snažil, ale na bodový zisk to nestačilo

Branky: Jan Langr, vlastní

Hradec n. S. – Horní Újezd/Morašice 3:3 (1:2)

– utkání o 2. místo na turnaji, nepodařilo se nám navázat na kvalitní výkony z dvou předchozích zápasů, i tak jsme po většinu času vedli, ale domácí ve druhé půli vyrovnali, škoda dvou našich velkých šancí v závěru, kterými jsme mohli rozhodnout

Branky: Jaroslav Chaun 2, Štěpán Kovář

Jsem rád, že jsme se po nevydařeném domácím turnaji zvedli a ukázali, že fotbal hrát umíme. Nejvíce nás potěšila Anička Vopařilová, která na dnešním turnaji musela zaskočit v brance a předvedla skvělý výkon. Svými výkony mužstvo i nadále táhne Jára Chaun. Pochvalu ale zaslouží všichni hráči. Díky lepšímu skóre jsme nakonec obsadili 2. místo.

Tabulka turnaje:

1.Čistá (9 bodů)

2.Horní Újezd/Morašice (4 b.)

3.Hradec n. S. (4 b.)

4.Jevíčko (0 b.)

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Zatímco opravované hřiště Dlouhé Loučky se teprve nesměle zelená, nedaleká křenovská "Bejčákaréna" září pampeliškami a deptá na jaře jednoho soupeře za druhým. I když při současném suchu musí tahle tvrdá louka deptat i samotnou Loučku. Naše stoperská dvojice se oproti minulé základní sestavě kompletně změnila, ale přesto měla opět věkové parametry otec-syn. I nevyzpytatelný terén přispěl k tomu, že hned v první minutě prošel míč středem obrany, ale až před vápno rychle vyběhnuvší V. Štancl vyděsil domácího útočníka natolik, že ten ho zblízka pouze trefil míčem na solar. Náš gólman si pak připsal dvojitý zákrok po akci domácího kapitána po jednom z mnoha rohů, našel si i jeho nepříjemně kroucený a nabíhaný přímák ze strany, při další střele měl štěstí, že hájil tu menší ze dvou branek na hřišti, protože šla lehce nad, ale že by z toho mohlo být hravě domácí vedení 5:0, jak v poločase hořekovali domácí fanoušci, to se jim možná pletlo se souběžně hraným hokejem. Pravda, že my jsme od narušení naší nuly byli ještě dál, protože Ondráček z pozic pilovaných celý čtvrteční trénink nedokázal přesně najít spoluhráče, Burešova otočka byla zblokovaná a Nádvorníkovy střely létaly mimo. Domácí gólman si možná kvůli nám nemusel lehnout ani jednou.

V nástupu do druhé půle se nám podařilo domácí důsledným presinkem zatlačit na jejich polovinu. Novák po sólové akci a natáhnutí na střed pálil vedle, ale jednu z dalších bezradných rozehrávek ukořistil po pěti minutách Válek a z 20 metrů nás poslal krásnou střelou o břevno do vedení. Když se dostal stejnou cestou k míči o pár chvil později, nacentroval křížem, jeho pobídku si zpracoval Novák a propálil domácího gólmana na přední tyč. Po dvou rychlých gólech jsme nechali domácí nadechnout, alespoň co se týče dobytých metrů, ale naše brána zůstala neohrožená. Hlavní rozhodčí z Blanenska se do zápasu chtěl míchat co nejméně, což nesli nelibě nejdříve domácí, pak regulérně škrcený a neoplácející (sic!) Vít, a nakonec i celý náš tým, když Ondráčkův zhacený nájezd znamenal jen žlutou kartu pro stopera a přímák pro nás. Tím, že ho Válek napálil do šibenice brankářovy strany, podobně jako jeho vzor Hložek, se jednak náš kanonýr opět posunul ve střeleckých tabulkách (dotáhl mezi muži 4. Vladimíra Bresta), a jednak jsme na to nevyloučení trochu zapomněli. Kromě Nováka, který si nevykoledoval ani kartu za soupeřův taktický faul, ani penaltu za šlapák. A obojího se mu mělo dostat. Ale stejně tak jsme měli přidat další góly i svépomocí. Ondráček v pozici volající po střele neodolal prosbám nabíhajícího, ale nakonec pokrytého Černohorského, Vít z podobné pozice minul, Ropek po Vítově rohu promáchl hlavou, Frank selhal nohou i hlavou, nějaký střelecký pokus k dosažení hattricku určitě vyslal i Válek. Domácí se do vápna dostali až v poslední desetiminutovce, ale v největší šanci mířili z úhlu mimo, a tak odjížděli z domácího hřiště domů úplně s prázdnou.

Starší přípravka

Po velmi vydařených turnajích v Čisté a na domácím hřišti v Morašicích, jsme k tomu třetímu cestovali v neděli do Němčic. Předchozí víkendy jsme měli hojnou účast, tentokrát jsme se museli popasovat s několika omluvenými i neomluvenými posty. 

Sestava: Matyáš Lněnička - Samuel Vomočil, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, František Flídr, Matěj Kovář, Michal Kovář, David Klusoň.

Morašice / Horní Újezd - Němčice   3:6 (1:2)

V prvním zápase nás čekal jeden z nejlepších týmů dnešního dne, domácí Němčice. Po většinu první půle jsme byli lepším týmem, ale protože jsme proměnili jen jednu z mnoha šancí, prohrávali jsme v poločase 1:2. Ve druhém se nám už zas tak nedařilo a prohráli celkově 3:6. 

Branky: Vojtěch Huryta 3

Morašice / Horní Újezd - Březová    9:1 (5:1)

Na druhý duel s Březovou už uměleckém vystoupení pro maminky dorazila i Sára Vomočilová, která výrazně zlepšila naši obranu. Soupeře jsme více napadali a začalo se nám dařit i vepředu. Velmi aktivní Fanda Flídr nás zásoboval krásnými šancemi, nahrávkami a samozřejmě góly.  Což dokazuje poločasové skóre 5:1. Ve druhé půli jsme pečlivě drželi obranný val a k našemu spolehlivému brankáři Matymu Lněničkovi jsme snad propustili jediný balon. Za to dopředu se valil jeden útok za druhým, což se nakonec projevilo i na výsledku. 

Branky: Vojtěch Huryta 4, Matěj Kovář 2, František Flídr 2, Samuel Vomočil

Morašice / Horní Újezd - Opatov   3:1 (1:1) 

Třetí duel byl s technicky i fyzicky velmi vyspělým týmem z Opatova. Před začátkem utkání jsme přišli o Davida Klusoně, který byl do té doby v obraně i útoku vynikající, ale odjel plnit hasičské povinnosti. I přes nevysoký vzrůst ho však v obraně bravurně zastoupil Sam Vomočil. Brzy jsme smolně inkasovali, ale manko jsme do poločasu srovnali. Ve druhé půli se nám dařilo více držet balón na našich kopačkách, a převahu jsme díky bratrům Kovářovým přetavili v další dvě branky a překlopili tím vítězství na naší stranu.

Branky: Vojtěch Huryta, Matěj Kovář, Michal Kovář 

Střelci celkově:  Vojtěch Huryta 8, Matěj Kovář 3, František Flídr 2, Samuel Vomočil 1, Michal Kovář 1

Další výsledky turnaje: Opatov – Březová 5:1, Němčice – Opatov 1:0, Němčice – Březová 10:1

Tabulka turnaje:

1. Němčice (9b.)
2. Morašice / Horní Újezd (6b.)
3. Opatov (3b.)
4. Březová (0b.)

autor: Martin Kovář

Mladší přípravka

Na domácím turnaji se nám sešly všechny děti, které v současnosti hrají turnaje mladší přípravky. V počtu 13 hráčů se jen těžko dají uspokojit představy a přání všech o čase stráveném na hřišti, snad nikdo neodcházel zklamaný. Třetí jarní dějství bylo zatím nejkvalitněji obsazeným turnajem, kterého jsme se v druhé polovině sezony účastnili.

Sestava: Tereza Hlušičková - Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Anna Vopařilová, Julie Vodehnalová, Miriam Vomočilová, Martin Boštík, Jan Langr, Tereza Veselíková, Kryštof Valentín, Štěpán Kovář, Patrik Vurkminovič, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Bystré 0:9 (0:4)

Do turnaje jsme vstoupili levou nohou, soupeř, se kterým jsme minulý týden prohráli o dva góly, byl všude dřív, dělali jsme spoustu chyb a nedařilo se vůbec nic.

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:3 (1:3)

Výrazně zlepšený výkon, sice jsme po 10 vteřinách prohrávali, ale na týmu byla vidět vůle s vývojem zápasu něco udělat, k vyrovnávací brance jsme se ale nedopracovali.

Branky: Jaroslav Chaun 2

Horní Újezd/Morašice – Hradec n. S. 1:3 (1:2)

Poslední zápas jen podtrhl zmar z domácího vystoupení, nechyběla snaha, vedli jsme 1:0, ale soupeř skóre otočil, s čímž už jsme nedokázali nic udělat

Branka: Jaroslav Chaun

Tabulka turnaje:

1.Bystré (9 bodů)

2.Čistá (6 b.)

3.Hradec n. S. (3 b.)

4.Horní Újezd/Morašice (0 b.)

autor: Mgr. Zdeněk Beneš

Do nedělního posledního zápasu základní části jsme vstoupili skvěle naladěni a hned v první minutě se ujali vedení. Hráli jsme pěkný fotbal plný krásných přihrávek s jedinou chybou - opět jsme neproměňovali šance. Až v závěru poločasu jsme díky dokonanému hattricku Vojty Andrleho soupeři nadvakrát odskočili na rozdíl dvou gólů a mohli si druhý poločas zahrát pěkný bojovný zápas plný šancí a krásných akcí. Ujala se z nich už jen jedna, což nemělo vliv na to, že jsme po základní části skončili na druhém místě. Do finálové skupiny spolu s námi postoupili Sebranice, Městečko Trnávka a Březová. S každým z nich se utkáme doma a venku, a tyto zápasy určí okresního přeborníka pro tento ročník.

Po dvou domácích ztrátách, z nichž byla každá jiným způsobem laciná, jsme třízápasovou sérii venkovních zápasů začali na hřišti tonoucí Radiměře. Ale protože naše fotbalové gentlemanství nezná meze, hodili jsme jim první čtvrthodinu pořádnou udičku, aby se chytli. Naštěstí z našeho šíleně laxního bránění a častých pádů jejich kapitána vytěžili pouze několik standartek a hlavičku mimo. I během té čtvrt hodiny jsme přes časté ztráty více hrozili my, ale domácí gólman kryl jak střelu Ondráčka, tak průnik Nováka, který si to z beka, kam byl umístěn abychom z něho setřásli tíhu očekávaných vstřelených gólů, namířil přes narážečky až do soupeřova vápna, ale z ostrého úhlu nepochodil. Po našem prvním rohu hlavičkoval neobsazený Bureš pouze do břevna a v přebírání otěží hry nás nevyrušilo ani vynucené omlazení obrany Ropkem. Hodně prostoru měl napravo Ondráček, který dvakrát předložil míč na malé vápno. Poprvé shluklé trojici Válek, Bureš, Skala, ale jeden to měl na dlouhou, druhý na paty a třetí nečekal, že to nikdo mít nebude. Podruhé si náš záložník jako cíl vybral Válka, který se ale osamocené pozice před gólmanem asi lekl, nebo mu zasvítilo slunce do zad, a zakončil slabounce přesně do náruče. Před přestávkou ještě jednou potvrdil dobrý výběr místa a špatné hlavičkářské schopnosti Bureš, ale poločasové vedení nám v poslední možné chvíli zajistil Novák, který do sítě protečoval Skalův přímák z levé strany.

Vstup do druhého dějství rozhodl zápas. Nejprve se po třech minutách prokličkoval k centru Tměj, a po Válkově přizvednutí do míče plácl na penaltě levačkou Bureš. Nebyla to zrovna střela nechytatelné rychlosti, ale do brány si cestu našla. O dvě minuty později zakončil obléhání vápna Ondráček průnikovkou na Válka, ten nezazmatkoval, potáhl míč až do lajny, nádherným obloučkem na zadní tyč vyšachoval obranu i gólmana a do útoku opět vysunutý Novák se jednoduchou hlavičkou do prázdné brány ocitl 40 minut od hattricku. Tempo pak opadlo, do vyložených pozic jsme se přes většinovou kontrolu míče vinou horších řešení ve finální fázi už moc nedostávali. Ty největší měli Frank a Skala, kterým ale hlavičku do břevna a samostatný nájezd pro strkání a ofsajd z říše snů stornovali rozhodčí. Ti se k lepšímu pískání nedali přesvědčit ani Vítem. Pět minut před koncem zahrával Skala přímák podobný tomu předpoločasovému a k němu se před stojícím gólmanem dostal Ropek, který míč hlavou takřka donesl do sítě a na tři góly se přiblížil metě sta vstřelených gólů za muže. V úplném závěru ještě Skala vyslal do nájezdu Válka, ale ten se rozhodl, že Skalovi zhatí bilanci 0+3 a že on bude mít raději třetí nahrávku než 1+2. Takže odrazem o gólmana napálil hlavu dobíhajícího Franka, od které míč doputoval do sítě. Povinná výhra tedy splněna, ale nedělejme z toho aféru.

Mladší přípravka

24.4.2022 - Sebranice

Sestava: Tereza Hlušičková – Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Patrik Vurkminovič, Martin Boštík M, Julie Vodehnalová, Anna Vopařilová, Tereza Veselíková, Jan Langr, Ivo Langr

Horní Újezd/Morašice – Borová 2:3 (1:0)

– pravý opak posledního podzimního měření sil těchto soupeřů, v utkání jsme byli po většinu času lepším týmem, ale více gólů dala Borová, mrzí řada neproměněných šancí.

Branky: Patrik Vurkminovič, Tereza Veselíková

Sebranice – Horní Újezd/Morašice 3:3 (3:1)

– domácí po první půli zaslouženě vedli o dva góly, ve druhém dějství jsme ale zápas nezabalili a dokázali vyrovnat

Branky: Martin Boštík, vlastní, Jaroslav Chaun

Horní Újezd/Morašice – Litomyšl B 3:2 (2:1)

– vyrovnaný zápas, který jsme rozhodli gólem v poslední minutě

Branky: Patrik Vurkminovič, Jaroslav Chaun, Julie Vodehnalová

Úvodní jarní turnaj hodnotím velmi pozitivně. Naši kluci a holky dělali na hřišti, co dostali nakázáno, a když se k tomu přidala stoprocentní bojovnost, museli mít z předvedeného výkonu dobrý pocit všichni přítomní. Turnaji nechybělo (kromě lepšího počasí) nic – nejprve jsme prožili zklamání z těsné porážky, pak radost z vybojované remízy a nakonec nadšení z vítězného gólu chvíli před koncem zápasu. Navíc jsou takovéto vyrovnané zápasy nejlepší pro fotbalový růst. Snad se budeme podobně prezentovat i nadále.

Tabulka turnaje:

1.Sebranice (5 bodů)

2.Borová (4 b.)

3.Horní Újezd/Morašice (4 b.)

4.Litomyšl B(3 b.)

1.5.2022 - Telecí

Sestava: Tereza Hlušičková – Jaroslav Chaun, Adam Bartoš, Martin Boštík, Miriam Vomočilová, Kryštof Valentín, Julie Vodehnalová, Anna Vopařilová, Tereza Veselíková, Jan Langr, Ivo Langr

Naše výsledky:

Borová – Horní Újezd/Morašice 1:3

branky: Jaroslav Chaun 2, Martin Boštík

Horní Újezd/Morašice – Bystré 2:4 (1:2)

branky: Ivo Langr, Jaroslav Chaun

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 3:1

branky: Jaroslav Chaun 2, Miriam Vomočilová

Také ve druhém turnaji jsme předvedli velice solidní výkon. Ve všech zápasech jsme inkasovali jako první a museli dohánět ztrátu, ve dvou ze tří utkání se nám ale podařilo skóre otočit. Opět musím tým pochválit za snahu a bojovnost.\ \ Tabulka turnaje:

1.Bystré

2.Horní Újezd/Morašice

3.Jevíčko

4.Borová

Mgr. Zdeněk Beneš

Na prvního máje jsme měli na delší dobu poslední šanci ukázat fanouškům i sobě samým, že doma hrát umíme a díky cerekvickému zaváhání se v případě výhry opět posunout na třetí místo. Aby to pokání za ostudnou prohru z minulého týdne bylo opravdu řádné, musel se trenér obejít bez prakticky celé středové osy z minulých zápasů - chyběli mj. Špinar, Štěpán, Chmelík i rozcvičku pokoušející Nádvorník. V bráně tak při svém 500. zápase za náš oddíl zaskočil V. Štancl a na stoperu J. Kopecký. Úvod zápasu patřil Válkovi, který nejprve dostal dres ke 14 dní starému pokoření morašického střeleckého rekordu a hned v páté minutě umístil placírkou k tyči tečovaný Ondráčkův centr a svým 124. gólem mezi muži dotáhl na pátém místě M. Buriána. A nás poslal do vedení. To mohl v 10. minutě navýšit Vít, ale přímák z 20 metrů, kterému předcházely hned dvě žluté hostující karty najednou, mezi tři tyče nevtěsnal. Náš soupeř branku nejvážnější ohrozil po standartní situaci, kdy několik odrazů zakončil střelou mimo bránu, v tu chvíli střeženou zejména D. Štanclem. Otevřenější a na krajích pomalejší obrany hostů se dařilo využívat zejména Ondráčkovi na pravé straně, ale při prvním postupu si hostující gólman jeho střelu na přední tyč pohlídal, při druhé zajímavé pozici za obranou zkusil bohužel z první nepřesně katapultovat do loženější pozice Bureše. V ochozech / před hospodou to zahučelo ještě při zákroku gólmana proti Novákově pokusu z úhlu, byť to byla prý nahrávka.

V úvodu druhého poločasu mohl naše vedení zdvojnásobit Novák, ale při svém nájezdu po Halsbachově odkopu si obhodil gólmana až do příliš velkého úhlu. Po této trochu náhodné šanci jsme si tu další vypracovali záhy krásnou akcí, po centru z pravé strany zakončoval hlavou do protipohybu gólmana střídající Lněnička, ale opatovský brankář stihl ještě vydařeně zasáhnout. Po rohu pak těsně vedle hlavičkoval Novák, když už  později povedenou střelu zpoza vápna umístil k tyči, vytáhlý strážce hostující svatyně ji zalepil až nečekaně snadno. Těsně nad pak stříleli Lněnička s Válkem, do soupeře si kolem 70. minuty už tradičně kopl Vít, zatímco hosté vyprodukovali pouze jednu slabou střelu doprostřed. Když pak Halsbach s Válkem před 90. minutou ušetřily nějaké ty minuty na rohovém praporku a veškeré hostující nákopy pomohl výbornému Kopeckému odrážet ještě uzdravený Ropek, pustily jsme hosty k poslednímu autu. Po pár odrazech z něj vytěžili svou druhou "střelu" na bránu, jednoduchý list bohužel V. Štanclovi zbytečně vypadl z rukou, v následujícím souboji rozhodčí neodpískal kopnutí do rukavic našeho gólmana, naši obránci nepokryli odražený míč a hosté ho poslali do opuštěné klece. Zklamání a rozhořčení vystřídalo ještě krátké vzepětí, sudí nás nechal kopat ještě asi tři rohy, ale z nich jsme vytěžili pouze křečovitou střelu Válka vysoko nad. Naši domácí bilanci jsme tedy moc nevylepšili, ale snad jsme aspoň dojem zanechali lepší.

Sobotní utkání o první místo v Sebranicích začínalo už v 9 hodin, a možná i tahle nezvykle brzká hodina ovlivnila náš výkon. Do zápasu jsme vstoupili bez energie a elánu, a i když jsme se brankou Ondry Kusého dostali na brzo do vedení, bylo to od nás na dlouho dobu vše. Všude jsme byli o krok pozadu a víceméně sledovali jsme koncert soupeře, který do přestávky třemi góly otočil skóre. Ve druhém poločase už to bylo lepší s naší snahou, podařilo se nám i snížit, ale jinak jsme prostě neměli svůj den a soupeř po zásluze vyhrál a vystřídal nás na prvním místě.

Slavnostní úvod, při kterém jsme předali našemu významnému členovi Petru Kutovi malý dárek k jeho významnému životnímu jubileu, byl až do vysvitnutí slunka v druhém poločase asi tím nejpříjemnějším momentem druhého domácí zápasu. Nasazení z předchozího derby asi spláchla předzápasová přeháňka a proti předposlednímu týmu soutěže to byl další slabý domácí výkon. Mokrý terén nám dělal problémy při nahrávání i zpracování, na pohyb jsme byli skoupí při nabídce i bránění. Přední okresní sniper Racl se tak cca po deseti minutách dokázal proháčkovat mezi několika našimi hráči, ale jeho zakončení z vápna na bližší tyč zlikvidoval Špinar. Naši první šanci jsme si připravili presem gólmana, ale ten stihl svou špatnou rozehrávku napravit vyražením naší střely, následující gólovou dorážku Štěpána skvělým hokejovým zákrokem vypíchl hostující stoper. Naše nepřesné počínání a tvrdá hra soupeře nás zbytečně snadno rozhodily a bohužel nás nenakopl ani moment z 23. minuty, kdy hostující bek poslal z přemíry snahy nebo nedostatku chytrosti svůj tým do deseti. Za minutu nás mohl do vedení poslat Štěpán, který na přední tyči tečoval centr D. Štancla, ale jeho první pokus zlikvidoval gólman a dorážku opět vytáhli obránci. Novákův neproměněný nájezd a tyč po voleji Lněničky byly bohužel vrcholem naší jalové početní převahy. Konstrukci trefili i hosté, když Špinara zachránilo břevno při dalekonosném pokusu. Před pauzou si pak netísněný V. Štancl při odkopu trefil ruku ve vápně a Boršov zadarmo přišel k penaltě. Jestli se taková ruka píská nebo ne, to ať si každý zkusí rozluštit sám zde, každopádně je lepší ji rovnou předejít. Špinar risknul stranu, míč zamířil po zemi doprostřed a my dostali do šatny svým způsobem zaslouženou facku.

V nástupu do druhého poločasu jsme hosty přikovali k vápnu, ale z křídelních pozic agilního střídajícího Ondráčka jsme, co se týče nebezpečného zakončení, vytěžili jenom další tyč, na kterou vytěsnil gólman ztečovaný centr. "Naši" čtvrthodinu zakončila konečně přesná nahrávka pod sebe, ale Štěpán si tak překážel s Novákem, že vystřelil vedle, zranil se a vystřídal. Pak přišla ta hezká část zápasu - vysvitlo sluníčko. Dá se říct, že dalších 20 minut se nehrálo. Hosté si vždy našli příležitost ke zdržení, polehávání a podobným věcem, ale ruku na srdce, v 10 by se takto při bránění vedení choval leckterý mančaft a my jsme jim to laxním přístupem umožnili. Špinar se za celý poločas pouze dvakrát proletěl vzduchem proti dalekonosným pokusům soupeře. V prvním případě se po 40-timetrové střele Racla z lajny kopal roh, v druhém případě se k přímému kopu Vyhnánka z 35 metrů do šibenice dostat nestihl a v 80. minutě to bylo už o dva góly. Chvíli na to sice na přední tyči sebral V. Štancl gólmanovi Ondráčkův centr, srovnal svoji osobní bilanci v zápase a snížil, ale opravdová snaha o vyrovnání proti oslabenému a vyčerpanému soupeři by vyprodukovala víc než Novákovu přízemní střelu, která minula tyč zhruba o půl metru. Možná jsme si v zápase vybrali nějakou porci smůly, ale štěstí přeje připraveným. A to jsme stejně jako při podzimní půlhodinové přiseli proti Janovu nebyli. Šanci na reparát budeme mít už za týden, kdy hostíme Opatov. Tedy při vší úctě silnějšího soupeře, který se k nám díky dalšímu domácímu zaváhání dotáhl na dostřel.

Sobotní zápas proti tabulkově dotírajícímu družstvu Městečka Trnávky jsme rozehráli rozpačitě. Soupeř nás zaskočil svým napadáním. ale dva slepené góly Vojty Andrleho nás uklidnili. I když nám zpracování balónu a přihrávky občas dělaly problém, podařilo se nám do poločasu vstřelit ještě třetí branku. Když brzy po pauze přidal druhý gól i Ondra Kusý, bylo rozhodnuto. Mohli jsme protočit sestavu, aby si všichni pořádně zahráli, a v klidu kontrolovali výhru, díky které jsme udrželi první místo. To budeme v sobotu v 10:00 hájit na půdě druhých Sebranic.

Zatímco my jsme se na derby v Cerekvici konečně vytasili s novými dresy, domácí si na nás, snad nechtěně, připravili nově pískovaný a nepěkně suchý trávník. Jakás takás kombinace se od úvodu dařila více nám, ale první větší šanci si vypracovali domácí, když se z levé strany protlačil do zakončení Klát, ale naštěstí neprostřelil rychle vyběhnuvšího Špinara. Potřebné štěstí nebo defenzivní kvalitu jsme měli i při jednom závaru končícím odkopem před prázdnou bránou, i při standartních situacích kolem vápna. Ještě že tak, protože většina z těchto situací plynula spíš z našeho nezajišťování a drobných bránících chyb než soupeřových povedených akcí. Naše jediné ohrožení domácího gólmana nadlouho zaznamenaly pouze nepovedené centry Ondráčka a Štěpána, z kterých se vyklubaly slabé padající listy. O poznání nebezpečnější byly naše standartky. Po jedné z nich z levé strany dostal míč do sítě oslavenec V. Štancl, ale jemu nebo tečujícímu Chmelíkovi byl odmávaný ofsajd. Pravidlově v pořádku byla Chmelíkova hlavička po centru zprava, ale ta se bohužel nevešla mezi tři tyče. Po půl hodině hry se k našemu dnešnímu útočníkovi dostal balón na levé straně, do jeho pobídky do vápna se skluzem vložil osamocený Novák a střelou do protipohybu gólmana otevřel skóre. Radost z vedení nám bohužel nevydržela dlouho, když sérii zbytečných autů a pozdních obranných zákroků ukončil riskantní zásah Štěpána na hraně vápna. Stoprocentní penalta to tedy za nás nebyla ani podle zákroku s míčem, ani podle místa přestupku, ale sudí byl neoblomný, domácí Netolický přesný a začínalo se zase od nuly. Domácí publikum se dožadovalo do poločasu ještě jedné penalty po střetu V. Štancla s jejich útočníkem, ale tolik radosti jim dopřáno nebylo.

Hned zkraje druhého poločasu se nechal vyniknout Špinar, když neudržel přízemní centr na první tyč, aby v nastalé skrumáži nadvakrát zlikvidoval pokusy dotírajícího J. Vostrčila. Poslední šanci zlomit zápas na svou stranu znamenal pro domácí plachtící přímák z uctivé vzdálenosti, který náš brankář vytáhl s pomocí břevna na roh. Domácí gólman se poté předvedl povedeným skokem proti střele z dálky. Jejím autorem byl Chmelík, ale přes jeho enormní nasazení v útoku a přes žádosti o střídání, začala být naše územní převaha nebezpečná až poté, co byl náš druhý nejstarší hráč stáhnutý do středu zálohy místo nejstaršího Štěpána. Asi aby si odpočnul. Poprvé jsme v gól zadoufali, když se Nádvorníkovi podařilo rychle vrátit odražený balón přesně na bránu, ale jeho gólový lob vykopli domácí z brankové čáry. Střídající Vít nepovedeným centrem za dohledu gólmana trefil tyč z boku a další žolík Lněnička neuspěl tváří v tvář domácímu brankáři. Zápas tak zlomil ten nejpovolanější - Černohorský opět potvrdil okresní pravdu, že i odkop může být finální nahrávka, míč se díky podskočení domácího stopera dostal za vápno k Válkovi, z jeho halfvoleje se stal mimořádně přesný lob a z jeho autora díky 248. gólu historicky nejlepší střelec našeho oddílu (napříč kategoriemi, mezi muži nadále vládne Petr Kuta, viz. zde). Chvíli na to se po Vítově práci do skákajícího míče u vápna přesně opřel Lněnička a zajistil nám do závěrečných minut potřebný klid. Domácí už se nedostali ani k šanci výsledek nějak zkorigovat a nám se zaslouženě povedlo jim v korektním derby oplatit podzimní výsledek i s úroky a předskočit je na třetím místě tabulky.

V nedělním utkání jsem soupeře z Březové dostali od začátku pod tlak, ale za celý poločas se nám nepovedlo vstřelit branku. To naštěstí hned po přestávce zlomil Filip Flídr a po dalších brankách v rychlém sledu jsme zápas ovládli a vrátili se do čela tabulky, které budeme hájit v neděli od 10:00 na hřišti v Morašicích proti spojenému družstvu Litomyšle a Čisté.

Na první domácí zápas se počasí s diváky ani hráči nemazlilo a polední sněhová přeháňka vsáknutá do hřiště předurčila, že derby s Horňákem bude víc o bojovnosti než fotbalovosti. A protože bylo té fotbalovosti opravdu málo a bojovnosti míň, než by se slušelo, není za první půlku o čem psát. My dostali jednu žlutou, hosté dvě, kopali jsme víc rohů, ale nejnebezpečnější na nich byly snahy hostů o rychlý kontr, míč jsme taky drželi víc, ale bránu jsme netrefili ani jednou, jen při Chmelíkově dalekonosném pokusu jsme se vešli do alespoň dvoumetrové tolerance. Náš brankář Špinar si v závěru poločasu jeden zákrok připsal, ale střela Opletala z vápna naštěstí mířila slabě doprostřed. Takže pro diváky dost bída, ale aspoň bylo hezky.

Do druhého poločasu jsme vstoupili dvěma šancemi z pravé strany, ale po akcích vystřídavšího Ondráčka nebo Nováka neuspěli v zakončení ani zablokovaný Skala ani nepřipravený Válek, který zblízka promáchl šanci osamostatnit se na prvním místě našich střeleckých tabulek před domácím publikem. Bohužel ne naposled. Pak na sebe strhlo pozornost počasí, a kdyby sněžilo o pár minut déle, asi by se ani nedohrálo. Výrazné oživení do hry přinesl Lněnička, který po hodině hry nahradil Nádvorníka a záhy se podařilo i změnit skóre. Chmelík se bratru 10 vteřin motal na středu mezi třemi protihráči, než vyslyšel pobídku J. Štěpána k vysvobození. Ten naopak nedal na volání Kutzera, z dobrých třiceti metrů napřáhl proti větru a míč krásně zapadl pod víko mimo dosah plachtícího gólmana. Nutno dodat, že ovace hřmějící po vyhlášení jeho jména naší legendou u mikrofonu, na našem stadionu neslýcháme často. Ale zase se na jeho gól v Morašicích čekalo bez jednoho měsíce 14 let, které strávil v divizi a na odpočinku, tak se těžko divit. Sic to pak kvůli zvýšenému tlaku hostí, silnému protivětru i těžkému terénu nebylo z naší strany moc ke koukání a na hřišti jsme působili až neklidně bránícím dojmem, šance jsme si vypracovávali i nadále. Lněnička postup z levé strany napálil do gólmana, střídající Halsbach zblízka hlavičkoval do tyče, Novák z dobrých pozic a zbytku sil pálil třikrát přesně do stejného místa, někam k lanku na krajním sloupku sítí za bránou. Hosté si připsali zvýšený počet standartek, ale Špinara už jinak než centrem neohrozili. Šplíchal po jednom z přímáku na zadní tyči hlavou balón jenom lízl a minutu před koncem jeho střel ofoukla šibenici zvenčí. Po delší době tři body pro diváky, ale za týden v Cerekvici to bude chtít přidat.

Po úvodní pohodlné výhře proti Němčicím čekal naše starší žáky ve druhém zápase soupeř z nejtěžších - Březová. Proti favoritovi jsme začali dobře a dostali soupeře pod tlak, z kterého jsme vytěžili první branku. Pak jsme začali ztrácet fyzicky, soupeř přebral aktivitu a třemi góly do přestávky otočil zápas. Naši snahu o vrácení se do zápasu v druhém poločase Březová zbrzdila další brankou, která odhodlání týmu hodně srazila. A když se nám přece jen podařilo snížit, soupeř hned znovu odskočil na tři góly a pak už šlo jen o to, dohrát zápas se ctí.

autor: Miloš Kopecký

V první zápase na UMT měli naši mladší žáci málo kluků na střídání. Po rychlém vedení, které zařídil Vojtěch Andrle, našim docházely síly, domácí vyrovnali do šatny, po půlce otočili a na zvrat už se kluci nezmohli.

V druhém zápase proti Opatovu už bylo dětí dostatek, ale proti poslednímu Opatovu z toho nakonec byla jen hubená výhra.