Volno, pauza, zpívat!! A 5.7. přijďte na Čtvrtě.

Linhartice vs Morašice

Muži

Nejsme naddřeváci

Pěkný areál s tribunou, hezké hřiště i s pestrou flórou, někým opěvovaná krásná pole vůkol a soupeř dávno odsouzený k sestupu. Přesto jsme věděli, že fotbalově nás v Linharticích nic pěkného nečeká. Dalo se to očekávat ze zkušeností naprosto čerstvých, myšlen sobotní večer, zkušeností nedávných, myšlen nejen poslední zápas, i ze zkušeností dávných, viz. tabulka zápasů našeho áčka na moravském poli.

Linhartice

V těžkém vzduchu to vypadalo, že lehké nohy mají pouze dva hráči na každé straně. Za nás to byli D. Štancl a Novák. Prvně jmenovaný se neúnavně nabízel na relativně volném středu zálohy a často mu nezbylo nic jiného než nahrát dozadu. Nebo na druhého jmenovaného neúnavně sprintujícího po pravé straně. Ten bohužel své úsilí negoval nepovedenými přízemními centry, a když už se proštrykoval až do vápna, nepředložil v naší asi nejnadějnější pozici míč žádnému spoluhráči. Výjimečně se nedá říct, že by nám chyběla střelba, pokusů i autorů bylo dost, ale hodně jich bylo zblokovaných, nejvíce to mrzelo v případě Lněničky dorážejícího míč z penalty po nepovedeném gólmanově vyražení. Ty další byly nepřesné nebo propagační, brankáře vlastně vyděsil jen Válek, který z dálky minul maximálně o metřík. Náš kapitán ještě těsně nedosáhl na ojedinělou pobídku do sóla od Víta, předtím se mu naopak podařilo vysunout Bureše, který nájezd z pravé strany zakončil střelou nahoru, což pro vysokého domácího gólmana nebyl přílišný problém. Domácí tým byl kolem našeho vápna a v něm podobně bezzubý jako my, a přestože mu naše špatné bránění dávalo dost prostoru, dostal se vlastní liknavostí a "nekvalitou" jen k nepřesným nebo zblokovaným střelám, na naši bránu prošel jen jeden propagační pokus. A protože si ani jeden z týmů nepomohl ani rohovými kopy, nepřekvapivě se šlo do kabin za bezgólového stavu.

Při dvou poločasových střídáních, z nichž jedno bylo školní terminologií povinně volitelné (kvůli horečce sobotní noci), bohužel neměl trenér šťastnou ruku, protože jsme za první čtvrthodinu museli sáhnout i ke dvěma nuceným, což byla hlavně v případě čerstvého Kutzera čára přes rozpočet. Během tohoto úseku se lámal i zápas. První možnost měl po pěti minutách druhé půle Lněnička, ale jeho povedenou technickou střelu domácí gólman vyrazil. Na druhé straně se V. Štancl vleže pouze ohlížel, jestli Ropkův blok / teč do jeho protipohybu skončí vedle jeho pravé tyče. A těsně skončil, stejně jako o chvilku později střela z bezprostřední blízkosti. Vzápětí Novák jeden ze svých mnoha sprintů přes dva hráče na pravé straně zúročil přesnou přihrávkou pod sebe a Lněnička zblízka umístil míč na bližší tyč. Co se s námi po vedoucím gólu a nuceném stáhnutí Nováka na beka stalo, to je na hlubší rozbor. Každopádně dění na hřišti vůbec neodpovídalo tomu, že jsou domácí beznadějně poslední a my patříme k předním celkům přeboru (jak co se týče tabulkového postavení, tak co se týče naší vyhlášené defenzivy). Že by domácí měli být dřeváci a my naddřeváci. Bránili jsme totiž těsné vedení ještě hůře než Matějů Španěly. Prakticky jsme nepodrželi balón a z našeho bránění by padaly mdloby i na trenéry dětí. Špatné přebírání a laxní dostupování dávalo domácím spoustu nadějných pozic, ty ale ukázaly příčinu jejich tabulkového postavení. Ke střelám nejen ze střední vzdálenosti se odhodlávali málo, pozdě, až vůbec, získané výhody v křídelních prostorech několikrát zkazili špatným centrem nebo nahrávkou. Jejich největší šance ze hry symbolizovala naše i jejich počínání, když se prohnali po naší levé straně a po sérii nedůrazných soubojů doputoval míč k osamocenému hráči na druhé straně vápna, ten si naštěstí rovnal míč na deseti metrech od brány tak dlouho, že mu do střely stihl vběhnout náš nejlepší hráč zápasu D. Štancl. Nejblíže vyrovnání domácí byli po rohovém kopu, když do bezchybného centru vložil hlavu bezhybný a přesto neobsazený hráč, ale míč se naštěstí svezl po břevně za bránu. Kdyby se někomu zdálo divné, že článek neobsahuje nic o našich šancích na pojištění výsledku, zdá se mu to divné správně. Protože dál než k náznaku jsme se prostě nedostali. Protrápili jsme se posledními dvaceti minutami i vítězným pokřikem, ocenili domácí za jejich výkon i čepovaného Radka a vyrazili na poslední letošní cestu z výjezdu.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: V. Štancl - V. Tměj, M. Ropek, F. Halsbach, M. Černohorský (K. Kutzer, M. Frank) - J. Vít (Z. Skala), D. Štancl, B. Válek, V. Novák - P. Lněnička, F. Bureš (J. Kopecký)
  • Góly: P. Lněnička (V. Novák)

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.