Dolní Újezd B vs Morašice

V druhém zápase tohoto víkendu nás čekal jeden z našich nejčastějších soupeřů Dolní Újezd. Od páteční výhry jsme sice přišli o pár lidí, ale zase dostali vítanou motivaci v podobě sobotního zaváhání soupeřů a možnosti posunu na druhé místo. Náš aktivní nástup do zápasu mohl asi v 5. minutě vylepšit gólem Nádvorník, který po průniku Nováka dostal nabídku na vápno, ale přestřelil. S postupem času nás srážela naše zbrklá i chybná rozehrávka, čímž otěže hry převzali domácí a nám tak pomalu ubývaly síly. Burián ale pohledem vytlačil křížnou střelu z pravé strany, sám vyrazil pokus na přední tyč ze strany druhé, J. Vomáčkovi vychytal hlavičku a v další akci téhož hráče nejprve navnadil puštěním lehkého centru k jeho nohám, aby vzápětí jeho naději na skórování, a téměř i jeho samotného, řádně uzemnil. A když už našeho gólmana po soupeřově rohu nechtěně překonal spoluhráč M. Frank, na správném místě stál Tměj. Někdy mezi těmito akcemi domácích, dle zápisu konkrétně ve 28. minutě, podržel tentýž Frank, čili ten náš, odkop od brány, přiťuknul míč poblíž stojícímu Vítovi, který vyslal do úniku Nádvorníka. Ten po chvíli vzdal sprinterský souboj o samostatný nájezd, křižujícího obránce se kousek za vápnem radši zbavil zasekávačkou a střelou do šibenice nám zajistil vedení. Po gólu byli domácí stále více na balónu, ale naše zodpovědná defenziva je už do výraznějších šancí nepustila, s výjimkou Vomáčkovy hlavičky nad Buriánovu bránu a pár střel mimo brankovou konstrukci, a tak jsme šli do kabin s hubeným náskokem.

Ve druhém poločase jsme krátce drželi míč a soupeře na distanc, ale zhruba od 60. minuty měl Dolňák vyšší držení míče a hrálo se především kolem našeho vápna. Nutno ale říct, že kromě několika střel, které byly zblokovány nebo mířily mimo bránu, a pár posbíraných centrů a rohů neměl Burián mnoho práce. Naši soudržnost nejen v defenzivě nabourávaly pouze spory o to, zda se rozhodčímu a domácím přiznávat k tolika tečím, často nepostřehnutelným, zvlášť když domácí při první příležitosti, a byla do očí bijící, volili hanbu a roh místo cti a odkopu. S platonicky se utahujícími šrouby jsme se do větších příležitostí, především z brejkových situací, dostávali my. Frankova levačka z velkého vápna a střela Nováka po dalším průniku se mezi tři tyče nevešly. Nádvorník, kterého do samostatného úniku i s dávkou štěstí vyslal Štancl, dle jeho slov už nemohl a pokus překvapit vyběhnutého brankáře skončil možná i mimo ochrannou síť. Výborné zákroky však musel Váně předvést proti dalekonosné střele Ondráčka, která směřovala ne až tak daleko od šibenice a proti Kopeckého hlavičce pod břevno. A protože dva slibné protiútoky v závěru zhatily Štěpánovy nepřesné přihrávky, v utkání už k ničemu vážnějšímu nedošlo a připsali jsme si nejmenší možné vítězství, na jaře pro nás zcela typické. A i když to nebyl nejpohlednější fotbal, tři body v derby potěšily úplně stejně jako ty jednoznačné podzimní. Na celkovém skóre 6:0 má největší zásluhu Nádvorník, který soupeře obtěžkal bilancí 3+1. Což je přesně o 3 góly lepší počin, než proti všem ostatním soupeřům dohromady. Po plodném víkendu tak příští týden budeme v Opatově druhé místo nikoliv dobývat, ale hájit.