Posledních šest zápasů, první šestka. Takové jsou aktuální vyhlídky protivníků poté, co jsme nedokázali využít příznivějšího losu v první polovině jara. První na řadě byli tabulkově nejhorší z těch nejlepších, defenzivně kvalitní, ale pravděpodobně pro nás nejhratelnější z těchto soupeřů, Načešice. Možná za to mohli příliš nepresující hosté, možná za to mohla naše uvolněnější psychika outsidera, ale byli jsme to my, kdo udával tempo hry. Přesto se nedá mluvit o nějakém velkém sletu šancí. Do samostatného úniku mohl poslat Nováka křižným pasem D. Štancl, ale prvně jmenovaný by potřeboval dostat míč blíž k noze, aby stihl uprchnout včas křižujícímu obránci. Neúspěšně dopadl i Nádvorníkův pokus zpoza vápna po kombinaci středem hřiště i Skalova nepřesná střela, původně myšlená jako lob, po zachycení špatné přihrávky od gólmana. Z řad hostí vyčníval především hbitý Hisan, který větral naše obranné řady, ale snad jediný zákrok poločasu si Rusnák v naší bráně připsal po závaru v malém vápně po rohovém kopu, kdy chytil míč nohama na brankové čáře. Pár špatných přihrávek a několik chybně vyhodnocených situací společně s dobře bránícím soupeřem nás ale drželo mimo výraznější ohrožení brány hostů, navzdory naší velké aktivitě, a tak se odcházelo do kabin za smírného stavu.

Úvod druhého poločasu jsme zaspali a dovolili soupeři na chvíli se usadit u našeho vápna, ale většinu vysokých míčů a jednu nebezpečnou hlavičku po rohu Rusnák stáhnul. Mezi tři tyče se nevešla dalekonosná střela po sólu V. Štancla, správným směrem šla střela mladšího z bratrů po narážečce se Skalou, ale té chyběla patřičná razance. Snad již každý zvedal ruce nad hlavu po hlavičce Kopeckého z rohového kopu, ale míč šel těsně vedle tyče. Co nikdo z nás nechtěl, to bylo dopřát soupeři ujmout se vedení. Bohužel po ukvapené rozehrávce od brány se dostal pod tlak ve vápně V. Štancl, kde ho o míč obral jediný zástupce Tanzanie na hřišti, jenž naservíroval míč spoluhráči do "podezřele ofsajdové" kapsy a bylo z toho vedení pro hosty. Ani po inkasované brance jsme na hřišti nepůsobili odevzdaným dojmem a hnali jsme se za vyrovnáním. Bohužel do podobných míst jako předtím Kopecký mířil i Pitrův obstřel z nadějné pozice ve vápně, Nádvorník z volného přímého kopu olíznul břevno z horní strany, brankáře nepřekonal rovněž Vít ani střelou z úhlu ani nepřesným centrem nečekaně se snášejícím pod břevno. Centry ze standardních situací létaly příliš daleko od brány, nebo končily odpískanými fauly po vzdušných soubojích s gólmanem. S ubývajícím časem ubývalo i našich sil a s postupným vabankem se otvírala okénka v naší obraně, ale v největší šanci skončil brejk hostů 3na1 velmi nepřesnou střelou (či přihrávkou). Výkon, za který se nemusíme stydět, nicméně opět se ukázalo, že bez vstřelení gólu se body získávají těžko. Na jaře to pro nás tak byla již čtvrtá trpká prohra 0:1. Být tomu naopak, kdo by se z nás zlobil?

Horní Újezd/Morašice - Janov 8:0 (6:0)

Na Janov jsme se sešli téměř v plné síle. Praktický celý zápas se odehrával v naší režii a byla z toho nakonec vysoká výhra 8:0.

Sestava: Lukáš Mach – Marek Renza, Lukáš Tichý, Markéta Lněničková, Štěpán Kovář, Jaroslav Chaun, Matouš Jetmar, Tereza Hlušičková, Magdaléna Drábková, Jakub Hlušička, Matěj Vrbica, Václav Andrle, Šimon Vrbica, Tereza Veselíková, Jan Langr

Góly: Lukáš Tichý 2, Matouš Jetmar 2, Tereza Hlušičková, Jakub Hlušička, Jaroslav Chaun, Šimon Vrbica

Němčice/Sloupnice - Horní Újezd/Morašice 0:3 (0:2)

Další zápas jsme odehráli na hřišti ve Sloupnici. Většinu zápasu jsme byli lepším týmem a připsali si zasloužené a cenné vítězství.

Sestava: Lukáš Mach – Lukáš Tichý, Markéta Lněničková, Anna Marie Vopařilová, Štěpán Kovář, Jaroslav Chaun, Matouš Jetmar, Tereza Hlušičková, Magdaléna Drábková, Matěj Vrbica, Šimon Vrbica, Tereza Veselíková, Julie Vodehnalová, Jan Langr, Tomáš Chaun

Góly: Lukáš Tichý 2, Tereza Hlušičková

V neděli nás čekal zápas s posledním tabulkovým sousedem z Býště. Během cesty, která kvůli havárkou ucpané "pětatřicítce" trvala o čtvrt hodiny déle, se trenér i přes hubenou sestavu rozhodl pro drobné rošády, o kterých si o tři hodiny později mohl říct, že hrubě nevyšly. Přestože teploměr se pohyboval někde okolo 27 °C, náš nástup do zápasu byl poměrně vlažný, neprobudila nás ani první chyba a nabídka soupeři ke skórování, ani nedůsledné bránění standardní situace, jejíž dorážka rozvlnila jak síť, tak naštěstí praporek pomezního.  Domácí nás dobrým presinkem, a za přispění naší nekvality, nepustili do rozehry a sami se spoléhali na jednoduché nákopy přes celé malé hřiště. Po čtvrt hodině jeden takový přeletěl Pitru a domácí Skutil si se svým nájezdem poradil. Bohužel prakticky totožná situace se stejnými aktéry se odehrála o další čtvrt hodinu později a rázem to bylo 2:0 pro domácí. Z naší strany se na nejpřesnější dlouhé balóny zmohl Rusnák, ale když už jsme se zmocnili míče v útočné třetině hřiště, byli jsme na štíru s provedením nebo myšlenkou. Závěrečná čtvrthodina poločasu přinesla i nějaký náš tlak a několik rohů i přímých kopů z pole, ale kdybychom za naše nejnebezpečnější pokusy označíli zakončení V. Štancla z úhlu ostrého a rohový kop Víta přímo do brány, čili zakončení z úhlu nulového, budeme za blbce. 

Takže radši jakoby nic a jdeme do druhé půle se vzpomínkami na náš podzimní obrat proti tomuto soupeři a vírou v jeho opakování. Bum, 50.minuta, Skutil po další chybě v obraně při průniku ze strany tentokrát předložil do lepší pozice svému spoluhráči, který nikým nenabrán zvýšil na 3:0. Dalších deset minut našich standartek přineslo leda střelu Nádvorníka, proti které skokem zasáhl domácí brankář, zbylých starostí jsme ho ušetřili a naopak dali domácím dost prostoru na souhru, na jejímž konci si Jirásek poradil jak rychlou kličkou s posledním Černohorským, tak přesnou křížnou střelou s Rusnákem. Vrcholem našeho zmaru budiž náš aut u obranného rohového praporku, který po těžké narážečce V. Štancl bez rozmyslu odkopl přesně na vápno k domácímu Jiráskovi, který jen tak střelou pod víko zkompletoval hattrick. Od té doby jsme hráli víceméně o desíti a jedinou otázkou byla výše skóre nebo náš čestný úspěch. Skalův pokus po přetaženém rohu si na přední tyči gólman pohlídal, ale o čisté konto ho připravil Novák, když se jeho spoluhráčům podařilo na malém prostoru udržet a vykombinovat míč, D. Štancl obloučkem za obranu vybídnul našeho rychlonožku, který se natlačil před obránce a následně tváří v tvář gólmana překonal křížnou střelou. Snad potěšila kromě hráčů i tři naše fanoušky, a zároveň asi příliš nezkazila radost nadšeně hrajícím i fandícím domácím, kterým můžeme energii jdoucí z týmu i jejich hlediště, i vybojovanou tabulkovou pozici tiše závidět. Následujících 6 týdnů nás čeká první šestka soutěže, a vzhledem k losu našich sousedů a našemu aktuálnímu personálnímu rozpoložení, je nutno kromě maximálního nasazení i doufat, že nám fotbaloví bohové budou pořádně naklonění.

Němčice - Horní Újezd/Čistá 3:0 (2:0)

Další utkání bez vstřeleného gólu a produktivní soupeř znamenali další prohru.

Sestava: Lubomír Fryc – Adam Brožek, Jan Švejcar, Jonáš Rovner, Matěj Kovář, Jonáš Cacek, Michal Kovář, Martin Sigl, David Boček, Jakub Pokorný, Antonín Krejsa, Dominik Prokop, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Matyáš Lněnička

Horní Újezd/Čistá - Bystré 0:5 (0:3)

Střelecká krize se prohlubuje i navzdory zlepšenému výkonu, ale soupeř byl nad naše síly.

Sestava: Matyáš Lněnička – Barbora Kučerová, Matěj Kovář, David Čapek, Michal Kovář, Martin Sigl, David Boček, Jakub Pokorný, Antonín Krejsa, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Lubomír Fryc, Jonáš Cacek, Dominik Prokop

Sebranice - Horní Újezd/Čistá 1:2 (0:0)

Konečně se podařilo prolomit sérii bez vstřeleného gólu a bylo z toho vítězství proti těžkému soupeři ze Sebranic. Snad nám toto vítězství dodá sebevědomí do nadcházející nadstavbové části.

Sestava: Lubomír Fryc – Barbora Kučerová, Adam Brožek, Jan Švejcar, Matěj Kovář, David Čapek, Michal Kovář, Martin Sigl, David Boček, Jakub Pokorný, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Matyáš Lněnička, Antonín Krejsa

Góly: David Boček 2

Starší přípravka

26.4.2026 - Sebranice

Další turnaj odehrála starší přípravka v Sebranicích, kde si připsala bod za remízu proti Jevíčku, které díky lepšímu skóre skončilo před našimi dětmi.

Sestava: Jiří Famfulík – Pavel Boštík, Jáchym Vomáčka, Jan Klement, Lukáš Chmelík, PavelKubík, Jiří Kubík, Adam Ferko, Jan Hlušička

Morašice - Bystré 2:4 (2:1)

Góly: Jan Klement, Adam Ferko

Sebranice - Morašice 9:0 (5:0)

Morašice – Jevíčko 5:5 (2:3)

Góly: Lukáš Chmelík 2, Pavel Boštík, Jan Klement, Jiří Kubík

Tabulka turnaje:

1. Bystré
2. Sebranice
3. Jevíčko
4. Morašice

3.5.2026 - Horní Újezd

Turnaj v Horním Újezdě se dětem herně i výsledkově vydařil a obsadili krásné druhé místo.

Sestava: Jiří Famfulík – Jan Klement, Lukáš Chmelík, Ivo Langr, Pavel Kubík, Jiří Kubík, Adam Ferko, Jan Hlušička

Morašice - Pomezí 5:2 (2:1)

Góly: Jiří Kubík 2, Jan Klement, Ivo Langr, Adam Ferko

Horní Újezd - Morašice 6:1 (1:0)

Góly: Lukáš Chmelík

Morašice – Opatov 8:2 (6:1)

Góly: Lukáš Chmelík 2, Jiří Kubík 2, Jan Klement 2, Ivo Langr, Adam Ferko

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd
2. Morašice
3. Pomezí
4. Opatov

Mladší přípravka "A"

26.4.2026 - Bystré

Na turnaji jsme už od začátku těžko chytali tempo. S dalšími zápasy se výkon postupně zlepšoval, ale na body to bohužel nestačilo.

Sestava: Filip Šplíchal, Tomáš Jakub, Jiří Voženílek, Marie Flídrová, Sofie Nováková, Josef Rosypal, Ondřej Sýkora, Jan Hubinka, Antonín Flach, Jan Kroulík

Morašice/Horní Újezd - Janov 2:7 (1:3)

Góly: Antonín Flach, Jan Hubinka

Bystré - Morašice/Horní Újezd 4:2 (3:2)

Góly: Ondřej Sýkora, Jiří Voženílek

Morašice/Horní Újezd – Sebranice 4:6 (2:3)

Góly: Antonín Flach, Filip Šplíchal, Sofie Nováková, Ondřej Sýkora

Tabulka turnaje:

1. Sebranice
2. Bystré
3. Janov
4. Morašice/Horní Újezd

3.5.2026 - Telecí

Stejně jako minulý týden jsme si připsali tři porážky. Proti silným soupeřům jsme byli fotbalově slabší, ale mnohem větší rozdíl byl v rychlosti. Všude jsme byli pozdě a jakmile jsme nechali šikovné protivníky rozběhnout s míčem, marně jsme je naháněli.

Sestava: Filip Šplíchal, Tomáš Jakub, Jiří Voženílek, Sofie Nováková, Tomáš Chadima, Josef Rosypal, Antonín Flach, Jan Kroulík

Borová - Morašice/Horní Újezd 5:2 (4:2)

Góly: Sofie Nováková, Tomáš Chadima

Čistá - Morašice/Horní Újezd 11:3 (2:2)

Góly: Jiří Voženílek 3

Němčice - Morašice/Horní Újezd 7:2 (2:2)

Góly: Sofie Nováková 2

Tabulka turnaje:

1. Němčice
2. Čistá
3. Borová
4. Morašice/Horní Újezd

Mladší přípravka "B"

25.4.2026 - Sebranice

Kvůli velkému množství dětí v mladší přípravce, jsme se rozhodli se Sebranice, Horním Újezdem a Dolním Újezdem, že v průběhu jara budeme pořádat turnaje, aby si dostatečně zahrály i ty děti, které neměly na podzim tak velké vytížení. Našim nejmladším se velmi dařilo a turnaj ovládli.

Sestava: Filip Hájek, Štěpán Hájek, Jiří Petříček, Jakub Voženílek, Jáchym Herold, Oliver Herold, Patrik Novák, Tobiáš Ryšan

Sebranice - Morašice 1:2 (0:1)

Dolní Újezd - Morašice 0:12 (0:5)

Horní Újezd – Morašice 0:11 (0:4)

Tabulka turnaje:

1. Morašice
2. Sebranice
3. Horní Újezd
4. Dolní Újezd

3.5.2026 - Morašice

Další turnaj naší „rezervní“ mladší přípravky se uskutečnil na našem hřišti. Dětem se opět velmi dařilo a po týdnu měli zase největší radost.

Sestava: Patrik Novák, Tobiáš Ryšan, Filip Hájek, Štěpán Hájek, Jiří Petříček, Jakub Voženílek, Jáchym Herold, Oliver Herold, Matyáš Zvěřina

Morašice - Dolní Újezd 8:1

Góly: FilipHájek 2, Jiří Petříček 2, Oliver Herold 2, Jáchym Herold, Patrik Novák

Morašice - Sebranice 6:3

Góly: Filip Hájek 3, Tobiáš Ryšan, Jáchym Herold, Matyáš Zvěřina

Morašice - Horní Újezd 8:1

Góly: Tobiáš Ryšan 2, Filip Hájek 2, Jáchym Herold 2, Matyáš Zvěřina 2

Tabulka turnaje:

1. Morašice
2. Horní Újezd
3. Sebranice
4. Dolní Újezd

Série klíčových zápasů pokračovala na domácí půdě proti poslednímu Svratouchu. Oproti týden starému derby v Janově byla pozitivem početnější lavička, naopak poprvé v sezóně jsme se museli obejít bez Válka a je otázka, jestli natržený hamstring vůbec stihne do konce sezóny doléčit. Hosté hned na úvod ukázali, že budou spoléhat na sílu ve vzduchu a sílu svých výkřiků po kontaktech s námi, my jsme naopak poznali, že máme proti sobě protivníka, kterého musíme na domácím trávníku porazit, máme-li si zasloužit setrvání v soutěži. Hned první roh Pitry spadnul nadějně v malém vápně, v první šanci ze hry se ocitnul Bureš, ale z těžké otočky uvnitř vápna přestřelil. Novákovu střelu bodlem z hranice vápna dokázal vysoký brankář hostů vytáhnout zpod břevna, stejně tak pochytal většinu našich centrů a rohů, včetně jednoho mířícího od Pitry přímo na zadní tyč. Bohužel jsme zatažené hosty nedokázali dostat pod nějaký intenzivnější tlak, naše tempo pořád působilo trochu rezervovaně. Ty rohy, ke kterým se brankář nedostal, jsme nedokázali na přední tyči dotlačit do brány, nebo V. Štancl hlavičkoval vedle. Nepříjemnou střelu vyslal Nádvorník, ale gólman byl u tyče včas, stejně tak i dokázal rychle skočit k vyraženému míči dříve než naši dobíhající útočníci. K závěru poločasu naše aktivita mírně opadla, a i vlivem našich vlastních nepřesností jsme dovolili soupeři ojedinělé výpady na naši polovinu, ale až na dvě velmi nepřesné střely a dva bezpečně odvrácené rohy byl Rusnák po celý poločas prakticky bez práce.

Druhý poločas jsme začali podobně aktivně jako ten první, po dvou minutách jsme dostali do nájezdu Bureše, ale ten levačkou gólmana nepřekonal. Dočkali jsme se o chvíli později, kdy náš teprve třetí jarní gól (a oficiálně druhý) vstřelil Novák, který zakončil Vítův centr do protipohybu gólmana. Za chvíli jsme byli na chvíli ještě veselejší, když se k dalšímu Vítovu centru prodral Bureš dřív než gólman, ale radost nám zhatil jistě zdvižený praporek pomezního. Pitrův průnik z levé strany a následný obstřel šel kolem tyče ze špatné strany. S přibývajícím časem docházely hostům postupně síly a nic nenaznačovalo, že by se zmohli na nějaký odpor. Přesto do našich hlav nebo spíše nohou vstoupila jakási nervozita a míra zbrkle vyhozených míčů stoupala, zatímco míra trpělivosti a tolerance vůči chybám spoluhráčů klesala. Stačilo se zklidnit, podržet míč a potahat čas, ale ukázalo se, že jsme toho odpoledne nebyli schopni ani jednoho a byli jsme za to potrestáni. V 85. minutě jsme rozehráli roh pouze k nijak nebezpečnému zakončení V. Štancla. Ten míč poslal pouze do náručí brankáře, který na nic nečekal a dlouhým odkopem vybídl svého spoluhráče na půlce. Ač to na první pohled vůbec nevypadalo jako nebezpečná situace, tak po netrefení míče Černohorským se Ondráčkovi nepodařilo ani dát balón domů Rusnákovi, ani odclonit protihráče, který se ve vápně dostal před něj a prvním dotekem zajistil hostujícímu gólmanovi lacinou asistenci a svému týmu vyrovnání, v které snad ani nedoufali. A to ještě nemuselo být všechno, protože zatímco naše snaha o zlomení zápasu byla křečovitá a neúspěšná, hosté se ještě jednou dostali k balónu, který proskočil naší obranou, a kdyby byla Černohorskému odpískána penalta za potažení za dres, mohli bychom nadávat jen sami sobě a nikoli sudímu. Ten hostující lamentování naštěstí pro nás nevyslyšel, a jestli to bylo ze soucitu s námi nebo třeba proto, že už mu hostující výkřiky přišly po celém zápase tak nějak samozřejmé, tím ať se zabývají jiní, my máme svých starostí dost, protože první remízu v sezóně jsme se představovali v úplně jiném než takto narýsovaném zápase.

Starší přípravka Morašice

18.4.2026 - Morašice

Kvůli velkému množství dětí vstoupila starší přípravka do jara bez spojení s Horním Újezdem. Přestože v zimě děti nezaháleli, první jarní turnaj na domácím hřišti ukázal, že je stále na čem pracovat.

Sestava: Jiří Famfulík - Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jáchym Vomáčka, Adam Ferko, Pavel Stříteský, Jiří Kubík, Pavel Doležal

Morašice - Opatov 2:6 (2:2)

Góly: Jáchym Vomáčka 2

Morašice – Bystré 0:8 (0:5)

Morašice – Čistá 3:6 (1:1)

Góly: Lukáš Chmelík 2, Jáchym Vomáčka

Tabulka turnaje:

1. Bystré
2. Čistá
3. Opatov
4. Morašice

Mladší přípravka Morašice / Horní Újezd

19.4.2026 - Hradec nad Svitavou

První jarní turnaj se velmi bojovalo, bohužel z toho bylo poslední místo. V prvním zápase se nevyužily šance a rozhodující gól byl z kategorie smolných. Ve druhém nás jednoznačně přehrál fotbalovější soupeř. Především díky bojovnosti se ale podařilo v posledním zápase urvat alespoň bod.

Sestava: Filip Šplíchal, Tomáš Jakub, Josef Rosypal, Ondřej Sýkora, Tomáš Chadima, Marie Flídrová, Sofie Nováková, Jan Kroulík, Antonín Flach

Morašice/Horní Újezd – Jevíčko 2:3 (2:1)

Góly: Josef Rosypal, Ondřej Sýkora

Morašice/Horní Újezd – Čistá 2:8 (1:3)

Góly: Ondřej Sýkora, Tomáš Jakub

Hradec nad Svitavou – Morašice/Horní Újezd 4:4 (2:1

Góly: Jan Kroulík, Marie Flídrová, Antonín Flach, Sofie Nováková

O týden později oproti většině ostatních týmů vstoupila do nové sezóny mladší přípravkav Janově. Celý turnaj se odehrál za vytrvalého deště, je na místě otázka, zda v takovém počasí už nemizí radost z fotbalu, speciálně v nejmladší kategorii. Po odchodu nesmírně talentovaných kluků ročníku 2016 do starší přípravky byly obavy, jak bude naše hra vypadat, ale ty se nenaplnily. Děti se snažily a bojovaly a jejich výkony, nehledě na výsledky, předčily očekávání. Nejpříjemnějším překvapením byl výkon Kuby Tomaše v brance.

Tabulka turnaje:

1. Hradec nad Svitavou
2. Čistá
3. Jevíčko
4. Morašice/Horní Újezd

Horní Újezd/Čistá - Březová nad Svitavou 1:1 (0:0)

První zápas odehráli starší žáci na hřišti v Morašicích. Většinu jsme byli na hřišti lepším týmem. Ve druhém poločase se ale ujali hosté vedení po ojedinělém přechodu vlastní poloviny. I přes velké množství šancí jsme vyrovnali šťastnou tečí.

Sestava: Matyáš Lněnička - Barbora Kučerová, Josef Hubinka, Dominik Prokop, Jonáš Cacek, Matěj Kovář, David Čapek, Michal Kovář, Martin Sigl, David Boček, Jakub Pokorný, Vojtěch Klusoň, Matyáš Kmošek, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Antonín Krejsa

Góly: Antonín Krejsa

Městečko Trnávka - Horní Újezd/Čistá 1:0 (1:0)

Další herně povedený zápas a zvedající se výkon starších žáků. Bohužel se ale fotbal hraje na góly a ty na naší straně v tomto zápase chyběly.

Sestava: Lubomír Fryc - Barbora Kučerová, Adam Brožek, Jan Švejcar, Matěj Kovář, David Čapek, Michal Kovář, David Boček, Jakub Pokorný, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Matyáš Lněnička, Jonáš Cacek, Dominik Prokop

Horní Újezd/Čistá - Koclířov 0:1 (0:1)

Druhý zápas v řadě bez vstřeleného gólu a opět těsná prohra, díky které nás soupeř přeskočil v tabulce.

Sestava: Matyáš Lněnička - Barbora Kučerová, Adam Brožek, Jan Švejcar, Matěj Kovář, David Čapek, Michal Kovář, Martin Sigl, David Boček, Jakub Pokorný, Dominik Prokop, Nikita Izzy Ondrůšek, Šimon Hladík, Lubomír Fryc, Jonáš Cacek, Antonín Krejsa

Další utkání ze série těch, co „musíme“, nás čekalo v derby s Janovem. Personální krize dosáhla takových rozměrů, že k takto důležitému zápasu jsme odjeli pouze ve 12-ti lidech, do základní sestavy byl nominován matador Kopecký, jenž si se svojí rolí poradil náramně, díru ve středu zálohy zalepil Ondráček, pro kterého se jednalo o 150. zápas za muže. K tomu všemu se ještě při střele v půlce poločasu zranil Válek, který dohrával zbytek zápasu s velkým sebezapřením. První poločas byl spíše opatrný, ani jeden tým nechtěl udělat chybu, o čemž vypovídalo málo šancí na obou stranách, z toho dvě byly po vlastních chybách. Domácí hned zkraje zápasu nevyužili možnosti volného přímého kopu z hranice pokutového území, ani pomalé malé domů Pitry a zaváhání Černohorského, kdy zavčasu vyběhl z brány Rusnák proti dotírajícímu Zvěřinovi. Na druhé straně po průniku z levého křídla dvakrát nepřesně střílel zpoza vápna Pitra. V největší šanci se objevil Novák, který vystihl chybu v domácí rozehrávce, ale jeho samostatný únik gólman zneškodnil. Po dalším jeho průniku poslal před bránu přihrávku, která ale byla příliš dlouhá pro nabíhající Ondráčka i Víta.

Do druhého poločasu vstoupili a prakticky v celém jeho průběhu byli aktivnější domácí. Jejich zvýšený presink, ale především naše slabá nabídka a neschopnost podržet míč na útočné polovině vedla k rychlému přenášení hry z jedné strany na druhou a postupem času i našemu úbytku sil. V první výraznější šanci se objevil zhruba po hodině hry Boháček po centru z levé strany, jeho hlavička do protipohybu ale skončila na tyči. V krátkém časovém sledu se do dvou ložených šancí dostal Novotný uprostřed vápna, ale poprvé přestřelil, podruhé jeho pokus skončil pouze na břevně. Z naší strany mohl zahrozit Pitra, ale po centru Víta hlavou vůbec netrefil bránu. Do nezaslouženého vedení nás mohl a měl dostat Bureš, kterému mezi obránci prostrčil míč do vápna Novák, ale přestože jsme střelu našeho čerstvého myslivce už viděli v bráně, její trajektorie nebyla tak přímočará jako z jeho kulovnice a o fous minula cíl. Promarněný moment, ke kterému jsme se v našem momentálním rozpoložení více méně upínali, vykolejil několik hráčů natolik, že jsme vůbec nezachytili domácí rychlou rozehru a akci po křídle, na jejímž konci byl Zvěřina, který z malého vápna přestřelil odkrytou část brány. Tak dlouho jsme si ale naší nedůsledností koledovali, až domácí vedli další akci, opět po naší levé straně a po přihrávce pod sebe na roh vápna poslal zcela volný domácí dorostenec Chlup s pomocí zadní tyče míč do brány. Zda se jednalo o střelu nebo o centr, na to se historie ptát nebude. I v tom málu času, který zbýval jsme ještě měli příležitost na vyrovnání, když si Bureš na vápně položil obránce a předložil do lepší pozice Válkovi, ale ten sám před gólmanem přestřelil. Stejně tak si mohli klid zajistit domácí, ale Zvěřinovu výbornou střelu ještě lépe vytěsnil Rusnák na břevno. Náš ofenzivní zmar podtrhla poslední akce zápasu, kdy Vít zvolil nepřesnou střelu namísto možná vhodnějšího centru. Další zápas prohraný v poměru 0:1, pokaždé jsme zůstávali „naživu“ jen díky výbornému Rusnákovi, ale nakonec všechno přišlo vniveč. Ani zopakování podzimních výsledků už nám nevyjde, nezbývá, než body, potřebné pro jistotu záchrany, posbírat jinde.

Horní Újezd/Morašice - Radiměř 4:2 (3:2)

Do prvního jarního utkání jsme vstoupili výborně a po deseti minutách jsme vedli o tři branky. Po prostřídání prakticky celého týmu se soupeř z rychlých protiútoků dotáhl na rozdíl jediného gólu. Ale nakonec jsme přidali další a děti si pohlídaly vítězství.

Sestava: Lukáš Mach - Marek Renza, Lukáš Tichý, Markéta Lněničková, Anna Marie Vopařilová, Jaroslav Chaun, Matouš Jetmar, Tereza Hlušičková, Magdaléna Drábková, Jakub Hlušička, Matěj Vrbica, Šimon Vrbica, Tereza Veselíková, Julie Vodehnalová, Jan Langr

Góly: Šimon Vrbica 2, Tereza Hlušičková, Jaroslav Chaun

Čistá - Horní Újezd/Morašice 1:1 (0:1)

V zápase proti druhé Čisté jsme se dostali do vedení. Bohužel další góly jsme nepřidali a soupeř naopak dokázal vyrovnat, takže body se nakonec rovnoměrně rozdělily.

Sestava: Lukáš Mach - Marek Renza, Markéta Lněničková, Anna Marie Vopařilová, Štěpán Kovář, Jaroslav Chaun, Radek Nespěšný, Tereza Hlušičková, Magdaléna Drábková, Jakub Hlušička, Václav Andrle, Matěj Vrbica, Šimon Vrbica, Patrik Vukmirovič, Tereza Veselíková, Julie Vodehnalová

Góly: Tereza Hlušičková

Série "šestibodových" duelů áčka pokračovala domácím zápasem proti Chroustovicím. Na podzim jsme u tohoto soupeře v hodně nekompletní sestavě prohráli, když se dostal po naší chybě do vedení prvním nákopem v první minutě, a proto po zbytek zápasu ani nemusel volit jinou taktiku než dlouhé míče na jednoho silného útočníka. Dnešní zápas se rozhodl mezi druhou a pátou hodinou odpolední, když se trenérovi odhlásil Nádvorník a trenér i pod zmíněným podzimním dojmem špatně trefil "vyvolenou" jedenáctku. Ta měla totiž dost problémů se svým pohybem, technikou i nasazením, nadto se proti nám postavil soupeř neočekávaně pohyblivý, presující, a technicky a soubojově zdatný. Už ve druhé minutě jsme pustili hosty do střetu 1 na 1 proti Rusnákovi, ale náš gólman opakování katastrofického scénáře z podzimu zabránil. Bohužel nás to z letargie neprobralo, za chvíli dva naši hráči prohráli svoje souboje na levé straně, další dva nezvládli odvrátit zpětnou přihrávku do našeho vápna, takže se míč po lehké teči jednoho z útočníků došoural přesně k tyči - 0:1. Naše mizérie ve všech aspektech hry trvala dobrou půl hodinu, během které jsme jen sporadicky podrželi míč vepředu, o střeleckém ohrožení brány ani nemluvě, naštěstí se hostující převaha do dalších nebezpečných zakončení taky nepropsala. Naše postupné "zapínání" se naplno projevilo v závěrečné čtvrthodině poločasu, když se hostům podařilo po rohu ubránit hlavičku i následný pokus o dorážku v podání Štanclových, zablokovat dost možná gólovou střelu Skaly z vápna, i přežít tutovou šanci Válka, kterému naservíroval prudkou přihrávku před prázdnou bránu po výborné individuální akci Novák, ale náš nejlepší střelec sezóny trestuhodně přepálil. V samém závěru pak obstřelem mířil přesněji, ale hosty zachránil zákrok domácího brankáře. Což bude Válka trápit určitě víc než poplatek do kasy za to, že se tímto 457. zápasem posunul na 14. místo našich mužských tabulek. Hosté si v této části vypracovali jeden přímák na nějakých dvaceti metrech, ale naštěstí nemířili přesně. Nebo toho možná měli víc, ale radši nevzpomínat.

Do druhého poločasu jsme vstoupili s Burešem a Vítem, ale byli to hosté, kteří si brzy vybojovali roh, po něm se díky tečované střele z vápna dostali opět tváří v tvář Rusnákovi, který naštěstí včas zmenšil úhel a s nasazením vlastního zdraví bránu uhájil. Na druhé straně znovu naservíroval míč před prázdnou bránu Novák, ale Bureš byl o krok, dva mimo dráhu balónu, těžko a zbytečně určovat čí vinou. Když to na sebe poté vzal Novák sám, jeho bodlo z velkého vápna vyrazil u přední tyče gólman hostí. Celkově byl druhý poločas od nás bojovnější, ale to by měla být samozřejmost. Ofenzivní kvality jsme předvedli zoufale málo - což mimochodem v 17. kole B.třídy trápilo naše áčko i před deseti lety, jen byla jeho tabulková situace ještě o něco horší, viz. zde. Hra v nedělní přítomnosti se hodně kouskovala, některé z nás zajímal víc rozhodčí než fotbal, centry z častých přímáků byly často krátké, ty prodloužené zase na zadní tyči nebyly zavřené a jen díky Rusnákovi, který v závěru lapil dva samostatné nájezdy, jsme mohli až do konce doufat v nějaký úspěch. Který se ale nedostavil, což je asi spravedlivý trest za to, jak jsme vstoupili do jednoho z klíčových zápasů jara. Hosty sice před zápasem zajímalo hlavně to, jestli se u nás netočí Polička, ale v samotném zápase předvedli lepší nasazení i individuální výkony než my, a tři body i pivo si zasloužili víc. Naše jaro zatím výsledkově kopíruje podzim, a když už jsme promrhali dva domácí zápasy, ve kterých jsme se od podzimu chtěli odlišit, nezbývá než dělat všechno proto, aby to kopírování pokračovalo, tzn. vyhrát derby v Janově.

O Velikonoční neděli jsme se vypravili k utkání do Horního Jelení, kde nás čekal tabulkový soused. To by před nás samo o sobě kladlo povinnost bodovat, nota bene při pohledu na naše i okolní výsledky, a možná to některým hráčům trochu svázalo myšlení při rozcvičce i v úvodu zápasu, který byl pro Černohorského jeho 150. v mužské kariéře. Herně vyrovnaný první poločas přinesl oběma týmům vyložené šance, přičemž my jsme díky nepřesnostem opět potřebovali značné množství nadějných pozic, abychom je přetavili v reálné ohrožení brány. První zahrozili domácí, když po přímém kopu hlavičkoval z penalty neobsazený útočník nad bránu. Vyšší hodnotu xG by od nás snesl až náběh Víta po pravé straně a jeho zpětná přihrávka na vysunutého Ondráčka, kdyby náš obránce nezakončil úplně jalově. Kolem půlky "půlky" musel po centru na naši zadní tyč výborný zákrok předvést Rusnák, kterého nakonec pojistil i zdvihnutý praporek pomezního, a v největší šanci po dalším centru vráceném do ohně se domácí z bezprostřední blízkosti tak lekli roztahujícího se Rusnáka, že míč napálili někam k jelenům. Po půl hodině jsme šance začali počítat my, bohužel se nám pravidelně nedařilo zavírat nestřeženou zadní tyč, ať při rozích nebo při Lněničkově autu, který proskákal doslova až před zadní tyč, kde ho Huryta o fous nestihl doklepnout do prázdné brány. Ještě blíže ke vstřelení gólu jsme byli, když D. Štancl prověřil gólmana zpoza vápna, vyražený míč se dostal Vítovi, ale ten z těžké pozice hlavou pouze orazítkoval břevno. Náš desetiminutový tlak vyústil v gól pár minut před odchodem do kabin, když se po Lněničkově centru dostal k odraženému míči na malém vápně nejrychleji D. Štancl, přiťuknul pod sebe na volného Válka a ten míč uklidil k tyči.

Jestliže úvod zápasu působil nervózně, začátek druhého poločasu byl místy až zbabělý, byť soupeř zaujal při naší rozehře nejvyšší možné postavení. Takže místo rozehry přišel Rusnákův odkop od brány, naše nepodržení míče nahoře, dvě tři domácí přihrávky a nákop za naši obranu. K soupeřově bráně jsme se dostali všehovšudy třikrát, ale v prvním případě byla Novákova finálka na Válka o trochu delší, než by bylo potřeba, ve zbylých dvou případech oba jmenovaní nehledali pomoc u volnějších spoluhráčů, ale rozhodli se vzít břímě uvnitř vápna neúspěšně na sebe. Hrálo se sice především na naší polovině, ale do vážnější šance jsme domácí nepustili. To se bohužel nedá říci o rozhodcovském triumvirátu, byť vedení utkání na tak horké půdě rozhodně není záviděníhodné. Domácí držel ve hře a v tlaku např. otočením nepřesné přihrávky ze 30-ti metrů na roh nebo karetními odpustky domácímu kapitánovi, který zvládl krvavý loket na Ondráčkově hlavě, hodně tmavě žlutý skluz na stojnou nohu našeho kapitána i kopnutí do ležícího Rusnáka s pouhou žlutou. Bylo toho víc, ale takhle křiklavé tendenční momenty jsme nezažili ani v okrese. Stejně jako na nás v okrese po zápase nikdy nevlétnul pořadatel (s prázdnými kelímky v ruce, jiskrou v oku a ohněm v dechu) s tím, že naši vystřídaní hráči v civilu nemají na hrací ploše při oslavách týmu co dělat. I když jsme se tedy druhým poločasem i pozápasovým děním především probránili, radost z vítězství se vždy násobí smutkem (nebo spíše vztekem) poraženého. A protože jsme si v domácím vzteku vyslechli leccos, např. o našem vzhledu s obvázanou ránou na hlavě nebo o našem původu, neexistovala letos sladší koleda než vyflákat a předskočit v tabulce velkoměsto Horní Jelení. Svůj šlechtický původ a vybrané mravy už nám dokazovat nemusí, snad nám na konci soutěže potvrdí, že se zde rodí i proroci, jako jejich kapitán, který pravil: „Raději bych spadnul, než byl zkur*veným jezeďákem!“.

O víkendu 26.-29.3. se konalo soustředění našich žáků spojených s Horním Újezdem v Dolní Čermné. Tento rok jsme si pro děti nachystali několik překvapení.

Ve čtvrtek po ubytování a večeři jsme děti seznámili s programem a pravidly. V pátek ráno začal první trénink. Nebylo to úplně jednoduché, protože skoro čtyřicet dětí se na umělku prostě nevešlo. Odpoledne nás navštívil Dominik Zdržálek. Pro rychlé představení je to mistr České a Slovenské republiky ve hře 1 na 1, mistr republiky ve fotbale v kategorii dorostu a mistr republiky ve futsalu v kategorii dorostu i dospělých. Vinou zranění ale musel ukončit kariéru a nyní se věnuje trikům s míčem a trénování dětí. Po jeho vystoupení s míčem byli děti rozděleni do čtyř skupin, které s ním postupně absolvovali trénink s míčem.

V sobotu jsme sehráli celkem 4 přátelská utkání. Dopoledne se hráli mladší (výhra 3:1) i starší žáci (prohra 1:5) proti Dolnímu Třešňovci. Odpoledne se představila i starší přípravka na hřišti v Rudolticích, kde vyhrála 12:2. Do Rudoltic jsme vzali i mladší žáky a ti své utkání zvítězili v poměru 7:2. Večer se hrály hry, holky si pro trenéry připravily stezku odvahy a my jsme ještě narychlo vymysleli půlnoční šipkovanou.

V neděli k nám zavítal Ondřej Piškula, který trénoval děti v akademiích AC Milán a FC Barcelona. Po jeho představení se děti přesunuly na umělku, kde proběhl společný trénink mladších a starších žáků. Na samotný závěr si ještě starší přípravka střihla rychlý zápas s Dolní Čermnou a vyhrála 6:1.

Myslíme si, že se soustředění moc povedlo. Oba trenéři byli úžasní, ale také jim se líbilo, co děti umí. S Dominikem se určitě uvidíme i u nás na tréninku a třeba i Ondra si mezi lítáním na nás udělá někdy čas.

V prvním jarním zápase jsme přivítali rezervu Pardubiček, kterým jsme v podzimním klání umetli cestu k vítězství jedním úplným a jedním tříčtvrtečním vlastňákem. Nyní, ve vlezlém počasí a na těžkém terénu, který ještě nevstřebal vše z předsezónního pískování, jsme vyhlíželi soupeře, proti kterému je zapotřebí bodovat. A kterému je slušné se aspoň touto formou za renonc s trávníkem omluvit. Do brány se nám vrátil uzdravený Rusnák, čímž se minimálně o půl roku odložila Němcova domácí mistrovská "áčková" premiéra, a do základu se naposledy (taktéž minimálně na půlroku) dostal náš druhý dorostenec Mach. Úvodní minuty patřily hostům, kteří díky rychlonohým útočníkům proháněli naše obránce, což rezultovalo v několik nepříjemných rohových kopů, které jsme ale i přes drobné závary dokázali ubránit. Cca po deseti minutách už už hosté slavili gól, když po průniku z pravé strany a přihrávce pod sebe střílel z prostoru penalty osamocený útočník, ale Rusnák rychlým přesunem a rozštěpem zalepil míč na brankové čáře. Tento okamžik by se dal považovat za odrazový můstek naší zvýšené aktivity a zlepšeného výkonu. Po zbytek poločasu jsme i v protivětru byli herně naprosto vyrovnaným soupeřem, který se snadno dostával kombinačně do závěrečné třetiny hřiště, kde nám ovšem chyběla kvalita, jako při slabé střele D. Štancla, nebo při finálních přihrávkách z křídel v podání Ondráčka, Víta či Nováka. Nejslibněji vypadal rodící se samostatný únik Nováka, kterého sevřela do kleští dvojice obránců. Že to bylo jen za žlutou vydýchávali hůř naši fanoušci než my, následný Nádvorníkův volný přímý kop do zdi asi mrzel všechny stejně. Bohužel se s těžkými kopačkami nedařilo ani umisťovat rohové kopy, které končily povětšinou na rukavicích vysokého hostujícího gólmana. Krátce před odchodem do kabin pak stanul na hranici malého vápna zády k bráně Válek, ale příliš dlouho mu trvalo zkrocení míče, takže nedokázal ani přiťuknout na některého ze spoluhráčů pod sebe.

Kromě větru v zádech jsme do druhé půle nastoupili i s nevídaným drajvem, a hosty patnáct minut nejen prakticky k ničemu nepustili, ale sami jsme mohli víckrát skórovat. Zejména z pravé strany jsme se dostali snad každou druhou minutu do vápna, ale přesnou zpětnou přihrávkou skončil asi až pátý z nich, to Novák našel ve vyložené pozici vysunutého V. Štancla, který z pár metrů trefil pouze prostor gólmana. Nový předseda zakončoval i o chvíli později levačkou po skrumáži ve vápně, tentokrát mimo dosah gólmana, ale těsně nad. Po rychlém přechodu do útoku po ose Nádvorník-Vít-Bureš šel poslední jmenovaný z úhlu do samostatného úniku, ale jeho střela silnější pravou nohou mířila přímo doprostřed a liknavá dorážka slabší levou nohou mimo bránu. Po sérii nevyužitých šancí polevila naše pozornost v zadních řadách, hostům pomohl přesun vysokého kapitána z kraje na střed pole, odkud svými vítěznými hlavičkovými souboji vysílal do útočných výpadů rychlou a pro nás nebezpečnou „pětku“. Najednou a nejednou tak hosté začali chodit jeden na jednoho, dostávali se k odraženým míčům v našem vápně a zkrátka to začínalo smrdět v naší defenzivě. Jednou nám hosté ukázali, kterak z křídla nahrát před bránu a proměnit, ale radost jim zkazil ofsajd, jaký asi svět neviděl. Z letargie, nejen defenzivní, neboť jsme ztratili i schopnost udržet balón, nás nevytrhla ani přežitá lapálie, ani střídající Huryta, který se po průnikovce Ondráčka a přiťuknutí od D. Štancla zamotal na penaltě do kliček místo zakončení. A tak přišel trest, když jsme na půlce znovu lehce ztratili míč a z akce jako přes kopírák při neuznaném gólu prostřelil hostující útočník nejen Rusnáka, ale jako bonus i jeslemi vracejícího se V. Štancla a zajistil svému týmu vedení. Za pár minut mohlo být ještě hůř, když Černohorský ve vápně vypíchl čistě míč před zakončujícím útočníkem, ale tentokrát přestupek, jaký svět neviděl, dostihl nás, neboť rozhodčí přes naše prosby a názor pomezního přisoudil hostům penaltu. Tu však Rusnák podruhé v řadě zneškodnil a dal nám do posledních minut naději ještě zabojovat o výsledek. To bychom ale museli se závěrečnými centry a rohy naložit lépe. Ze všech bodových ztrát v této sezóně je tahle asi nejbolestivější, ale bez vstřeleného gólu se body dělají těžko. Teď přichází série zápasů, ze kterých jsme na podzim body vyválčili a jejich přísun je nutné zopakovat, je-li nám kraj milý. A že je.

V pátek 27.3. se v Občerstvení Na Hřišti konala volební Valná hromada TJ Sokol Morašice. Přítomní členové a náš jediný host, paní starostka Pavlína Jarešová, si poslechli nejdříve hodnocení fotbalového roku 2025, který byl po všech stránkách úspěšný. Jak výsledky a postup mužů do krajské soutěže, tak úspěšné jarní výsledky mládeže i podzimní zapracovávání rostoucího počtu dětí, tak zorganizované turnaje, po kterých jsme přijímali na naše hřiště i zázemí nadšené zpětné vazby (finálový turnaj starších přípravek i školní turnaj "Pohár malých mistrů"). Hodnocení stolního tenisu v podání Milana Říhy už tak úspěšné nebylo, ale i na hubená léta se evidentně dá dívat s nadhledem. Po souhrnu investic, které VV uskutečnil za uplynulé volební období, přednesl Martin Ropek zprávu o hospodaření, ze které vyplynulo že se nám i přes pravidelné velké investice do trávníku, daří držet vyrovnaný rozpočet, na čemž mají podíl jak dotace od státu a pardubického kraje, tak štědrý příspěvek od obce Morašice i čím dál lepší výběr příspěvků od samotných členů i okolních obcí. Co by za to stát dal. Vystoupení paní starostky i ředitele ZŠ Miloše Krejčího potvrdilo spokojenost se vzájemnou spoluprací. Pak byl zvolen nový výkonný výbor, nově pouze 7-členný. Jeho jediným novým členem se stal Michal Frank, předsednické žezlo převzal Václav Štancl od Dany Krejsové. Ta byla pak jednou ze dvou obdarovaných osob, když jí bylo slovně i materiálně poděkováno za dvě funkční období. S prázdnou ze schůze neodešel ani pan Hendrych, který nedávno oslavil 80.narozeniny. V závěrečné diskusi jsme se nejvíce věnovali neutěšenému stavu laviček i prostranství za nimi - projekt na jejich opravu máme, stejně jako hrubý cenový odhad, který u tak "banální" věci nemile překvapí, žádost o dotaci je podaná a nezbývá než počkat - až se z toho čekání začalo osazenstvo naklánět k variantě tribuny Petra Kuty. Děkujeme všem členům za účast, všem trenérům za jejich práci, Verče a Martinovi za občerstvení a přejeme "novému" výboru hodně sil, úspěchů i pozitivní zpětné vazby.