Články ze sezóny 2024/2025

Naši fotbalisté za sebou mají další sezónu. Vedení A-týmu měl na starosti hrající trenér Václav Štancl, kterému s tréninky pomáhal brankář Luboš Rusnák, a při zápasových absencích se mohl spolehnout na pomoc rovněž hrajícího Josefa Kopeckého. Muži obsadili v okresním přeboru 2. místo se ztrátou 10 bodů na mistra z Hradce nad Svitavou. Ztráta vypadá značně, ale soutěž byla dlouhou dobu vyrovnaná, a naši muži odpadli z boje o první místo až v půlce května, a ještě před posledním zápasem bylo ve hře „až“ 5. místo. V půlce května také v domácím semifinále přišli o šanci na vítězství v okresním poháru, když v domácím zápase po jednom z nejlepších výkonů doplatili na prachbídnou koncovku a vypadli s naopak stoprocentně efektivním Mladějovem. Za celý rok muži odehráli 33 zápasů s bilancí 20 výher, 6 remíz a 7 porážek. Nejlepším střelcem byl Tomáš Huryta s 15 góly. Podrobnější statistiky najdete zde nebo v galerii. Početní stav kádru byl během sezóny jako na houpačce, během sezóny naskočilo do zápasů 33 lidí, přitom například do Jevíčka jich odjelo pouze 11. Sice nám z dorostu přišel Tomáš Huryta a v průběhu sezóny se po delší pauze vrátili Jan Pitra s Filipem Halsbachem, ale ti pouze kompenzovali ztráty. Před sezónou se totiž Michal Kopecký vrátil do Dolního Újezda, v zimě změnil působiště rovněž Jan Špinar, jenž odešel do Českých Heřmanic, do zahraničí odjel v té době nejlepší střelec Filip Bureš, zajímavé jarní posílení v podobě litomyšlského florbalisty Michala Smoly se vzhledem k jeho vytížení bohužel do dalšího roku nepřenese. A ze zdravotních důvodů byl nucen skončit Martin Ropek, který si v posledním zápase sezóny užil rozlučku s aktivní kariérou, svým gólem přispěl k výhře, která znamenala posun nejen na druhé místo, ale nakonec i do I.B třídy. Na posílení kádru se v současné době intenzivně pracuje.

Starší žáci byli tuto sezónu opět zapůjčeni do spojeného družstva Horního Újezda a Čisté, které za nás vedl Martin Kovář. Základní část okresního přeboru 8+1 se nemohla vydařit lépe, děti ji zakončily na prvním místě bez ztráty bodu. Nadstavba se začínala opět od nuly a v ní se o celkovém prvenství rozhodovalo v posledním kole v přímém souboji proti Kunčině. Tento souboj nakonec opanovali naši, a tak se po minulém roce, kdy jim titul proklouzl mezi prsty, mohli radovat z okresního primátu. O nejlepšího střelce této kategorie se dělili hned tři hráči – Jan Kvapil, Šimon Flídr a David Klusoň, kteří nastříleli po 14-ti brankách. Mladší žáci odehráli sezónu v okresním přeboru 7+1 opět ve spojení s Horním Újezdem, z naší strany pod vedením Jiřího Lněničky. Zejména u této kategorie patří velký dík trenérům z Horního Újezda, kteří zabezpečili chod společného družstva i ve chvílích Jirkovy nucené absence. Děti střídaly lepší zápasy s horšími, což bylo zapříčiněno i širokou soupiskou a spravedlivou rotací všech dětí. V konečném účtování to vyneslo 5. místo v tabulce. Nejlepším střelcem se stal hornoújezdský David Klusoň s 24 góly, který se mj. výraznou měrou podílel na úspěchu starších žáků. V příští sezóně budou obě žákovská družstva fungovat ve spojení s Horním Újezdem.

Starší přípravka letos fungovala samostatně, i když většinu turnajů byla doplňována spoluhráči z mladší kategorie. Bylo vidět, že některé děti již nabraly patřičné zkušenosti, a tak se nejednou radovaly z celkového vítězství, ovšem neúspěšné dny se jim také nevyhýbaly. Se sezónou se rozloučily na deštivém závěrečném turnaji v Jevíčku, kde obsadily konečné 9. místo. Mladší přípravka, spojená s Horním Újezdem, nedostatkem dětí netrpěla, i kvůli nutné pomoci nejlepším hráčů starší přípravce bylo během jara několik možností zapracovat nové děti ze školičky. Na zápasy se byla radost dívat a pravidelně se na turnajích končilo na 1. či 2. místě. Vrcholem sezóny byl organizačně i výsledkově povedený závěrečný turnaj pod hlavičkou OFS Svitavy uspořádaný na našem hřišti, kde si děti nakonec připsaly domácí triumf. Snad se bude minimálně stejně dobře dařit i v příští sezóně i bez největších opor týmu, které se posunou o kategorii výše. Pro příští sezónu spojíme obě přípravky opět do souklubí s Horním Újezdem. O starost o naše nejmenší se opět podělí trenéři ve složení Milan Chmelík, Milan Klement a Jiří Famfulík.

Mimo to stále funguje i naše fotbalová školička pod vedením Jiřího Famfulíka, kde je hlavním cílem rozvíjet nejen fotbalové dovednosti, ale hlavně probudit a udržet zájem o sport a zábavu s ním spojenou.

Kam až může vést cesta z naší školičky nám nadále ukazují naši odchovanci ve vyšších mládežnických soutěžích. Vojtěch Huryta odehrál prakticky celý rok v základní sestavě FK Pardubice v 1. lize žáků U14, ve které si připsal i jeden gól. Podzimní výsledky poslaly jeho tým do vrchní skupiny, ve které nakonec obsadili 3.místo. Po roce náročného dojíždění mu příští sezónu už drží místo v tamější regionální akademii. 1.ligu starších žákyň hrála v této sezóně v ženském družstvu FK Pardubice Marťa Famfulíková. Ta odchytala většinu zápasů, a když přepustila místo v bráně kolegyni, povedlo se jí v poli rovněž vstřelit gól a v druhé půlce sezóny si užít zlepšené výsledky svého týmu, včetně výhry nad rivalem z Hradce Králové. 25gólů ve 24 zápasech si pak v dresu Vysokého Mýta připsal Daniel Válek, který tím pomohl starším žákům k okamžitému postupu z krajského přeboru zpět do české divize.

V areálu probíhaly pouze drobné úpravy, větší investicí byla výměna starých železných branek za hliníkové. Nutností je oprava alespoň části laviček, za pomoci dotace by na obecní náklady mohla za střídačkami v dohledné době vzniknout běžecká dráha s doskočištěm.

TJ Sokol Morašice děkuje všem, kteří pomáhají s chodem klubu i zajištěním zápasů, obci za podporu a spolupráci, rovněž všem ochotným rodičům i věrným příznivcům, děkujeme všem trenérům z Horního Újezda. Přejeme hezké prázdniny a doufáme, že se potkáme 5.7. na tradičním Turnaji morašických čtvrtí a později znovu na trénincích a zápasech. Další informace a aktuality sledujte na facebooku TJ Sokol Morašice nebo na stránkách www.sokolmorasice.cz

Přesně 72 hodin po definitivním potvrzení druhého místa letošního okresního přeboru nám přišla nabídka na postup do I.B třídy, těžké pardubicko-chrudimské skupiny A. Ve stanové 16-tihodinové lhůtě mezi osmou večer a polednem (sic!) jsme dali whatsappové hlavy dohromady a dnes, v den výročí jednoho z nejhrdinštějších českých bojů, jsme se rozhodli, že se možnosti kraje nevzdáme. Se zvážením všech pro a proti, s vědomím všech faktů, rizik i nezbytných víceprací, více srdcem než rozumem, ale s odhodláním, že našim fanouškům uděláme radost nejen přivedením nových soupeřů až k jejich dveřím, ale snad také předvedenými výkony a dosaženými výsledky, byť těžko budou takové jako v předchozích 10 okresních sezónách. Těšíme se na Vaši podporu!

Poslední zápas sezóny a přímý souboj o první místo v domácím prostředí. Soupeřem byla Kunčina, která nás v bodově vynulované nadstavbě dokázala jako jediná v celé této sezóně nejen obrat o body, ale dokonce porazit. Naše družstvo se ale nezaleklo ani tíhy okamžiku, ani toho, když se hosté díky své efektivitě ujali vedení. David Klusoň a z penalty Honza Kvapil otočili skóre, které kolem přestávky navýšili zaslouženě Šimon Flídr a podruhé David Klusoň. Ten nakonec ve skvělé atmosféře, kterou vytvořili (nejen) jeho vrstevníci a kterou by dětem mohl závidět leckterý pamětník, dosáhl na hattrick, kterým odrazil potenciální návrat hostů do zápasu po jejich korekci. Zápas pod naší kontrolou dospěl k závěrečnému hvizdu, po kterém mohla propuknout u dětí nefalšovaná radost z oprávněného okresního triumfu. Snad se díky tomu Samu Vomočilovi rychleji zahojí ruka, protože veselá mysl je půl zdraví. Snad si děti užily radost dosyta a bude jim tenhle zážitek motivací k podobným úspěchům. A kdyby jim to příště o fous nevyšlo, snad si vzpomenou na sportovní přijetí prohry, jaké předvedla Kunčina.

Poslední kolo sezóny je specifické vždy, ale v sobotu 14.6. L.P. 2025 to bylo ještě o něco slavnostnější. Ke svému poslednímu mistrovskému zápasu nastoupil Martin Ropek, jedna z největších legend našeho oddílu. Až do této soboty za více než 37 let absolvoval napříč kategoriemi 1070 zápasů, z toho 884 za muže. K jeho smůle máme i jednoho většího vytrvalce, ale druhé místo v našich historických tabulkách působí stejně nedostižně jako Gretzkého body. Dosáhl na první místo s žáky v roce 1990, postoupil do kraje s dorostem v roce 1995, patřil do generace, která vykopala náš mužský fotbal z okresu až na třetí místo 1.A třídy v roce 2004. V tomto roce, stejně jako o dva roky dříve, byl i nejlepším střelcem áčka. Jako kapitán dovedl mužstvo k návratu do 1.A třídy v roce 2009 i k triumfům v okresním poháru v letech 2016 a 2017. V témže roce se ujal i trénování týmu, áčko provedl covidovými roky a na jeho lavičce vydržel přes 150 zápasů. Patří mezi deset nejlepších střelců v historii našeho oddílu, celkem za Morašice nastřílel 145 gólů, z toho 103 za muže a minimálně polovinu z toho hlavou, která jako magnet přitahovala všechny obranné i útočné míče. Kromě fotbalové činnosti je i naším dlouholetým funkcionářem, ekonomem, pořadatelem morašických čtvrtí i zábav, brigádníkem a vším, co je a bylo potřeba. Bobeš Kopecký by asi řekl, že je škoda, když musí z trávníku předčasně odejít tak mladý člověk, ale pro nás ostatní je obdivuhodná jak Maryho věková výdrž, tak i jeho zarputilost, touha neprohrát a obrovské morašické srdíčko, které mu za celou kariéru dovolilo pouze 5-zápasový odskok "domů" do Dolňáku, na ochutnání krajského přeboru. Nikdy se nemá říkat nikdy, ale když už jeho kyčel, rovněž legendární, dospěla do stavu, který sebere téměř všechnu radost z fotbalu, rozhodli jsme se na jeho přání to ukončit oficiálně a se všemi poctami, který jsme v našich skromných podmínkách schopni. To například znamená, že "jeho" šestku z provozních důvodů nebudeme slavnostně vyřazovat (nemáme náhradu) ani vyvěšovat (nemáme strop ani tribunu), ale potlesk na otevřené scéně a nějaká pozornost jsou to nejmenší, jak mu poděkovat za léta služeb a rozdané fotbalové radosti. Když se tak v režii spřízněného redaktora ČR Plus Martina Matějky stalo, šlo o to, nezkazit rozlučku špatným výsledkem, nehledě na to, že pořád bylo ve hře druhé místo.

Ale na začátku jsme zůstali duchem jaksi ve slavnostním módu, na hřišti jsme hledali klid v rozehrávce, protihráče k těsnému hlídání i pohyb při nabídce. Po pár minutách měl D. Štancl větší štěstí než jeho bratr proti Mladějovu, protože rozhodčí po toleranci s našimi ceremoniemi dokázal tolerovat i jeho smradlavý střet ve vápně s Vyhnánkem. O chvíli později se hosté nachomýtli k míči na malém vápně a vzhledem k prostoru, který při zakončení dostali, lze rovněž hovořit o štěstí, že se jim střela vůbec nepovedla. Rázně ukončit naše trápení mohl Pitra, který si z pravého wingbeka naběhl na Nádvorníkovu průnikovku, ale vyběhnuvší gólman stihl jeho zakončení vyrazit do strany. Tam mohl Huryta rázně ukončit souboj o našeho nejlepšího přeborového střelce, ale jeho slabé zakončení do odkryté brány zvládl vracející se obránce vykopnout. A protože náš celkově nejlepší střelec nedlouho poté hrubě přestřelil i z výborné pozice ve vápně, a ve zbytku zápasu už se do větší šance nedostal, zůstal v přeboru na 10 gólech společně s Burešem, toho času už půl roku objevujícího radosti a strasti Severní Ameriky. I přes zvýšené nebezpečí vůči soupeřově bráně náš výkon působil ledabyle, jeden z brejků hasil Černohorský suverénním uklizením míče k tyči naší brány, z vnější strany. S ohledem na přístup zasloužený trest pak přišel po rohu hostů, možné hned po tomto zákroku, když Pitra na přední tyči pouze prodloužil za sebe na penaltu, kde ho pohotově k tyči uklidil hlavou neobsazený Hanák. Bleskovou odpověď si ale nachystal náš dnešní oslavenec. Ten si v nezvyklé pozici útočníka naběhl na další průnikovku Nádvorníka, na hraně vápna si míč špičkou píchnul před hostujícím obráncem, sveřepě ho doběhl na souřadnicích cca 5 metrů od brankové čáry a 10 metrů od bližší tyče, a jal se z první lobovat proti němu špatně vykročivšího gólmana. Nekonečně se vlekoucí oblouček zapadl přesně k zadní tyči a námi připravované ceremonie tak dostaly tu nejlepší, ale námi nejméně ovlivnitelnou třešničku na dortu. Tu si Mary musel zařídit sám a povedlo se mu to vskutku náramně. Pro úplnost dodejme, že se 146.gólem osamostatnil od Karla Kuty na devátém místě v historickém střeleckém pořadí. Z další čtvrthodiny jsme přímé ohrožení soupeřovy brány nevytěžili, a tak se dalším klíčovým bodem stala až 39. minuta, kdy se jednak vcelku dojemně, zdlouhavě a pompézně naplnil Ropkův čas a jednak nadešel čas střídajícího Franka. Ten se ve 45.minutě důrazně protlačil k autu Lněničky (hrajícího 150.zápas) a nadvakrát, a celkově jubilejně podesáté, dostal míč do sítě, v čemž rozhodčí narozdíl od rozčilených hostů neviděl nic neregulérního.

Přestávkový program nám vyplnilo poločasové studio moderátora a oslavence, jeho necelý záznam najdete zde. Zkoušeli jsme to zachytit na dvou zařízeních, ale jedno nesepnulo a druhé se bohužel přehřálo. Komu to uteklo, aspoň se na příští Maryho rozlučku dostaví. A kdo si chce připomenout kariéru nejen Martina, ale i našich dalších legend, může tak učinit prostřednictvím 5 let starého, hluboce covidového rozhovoru zde. (pod každou částí rozhovoru je odkaz na pokračování - pozn. redakce)

V druhém poločasu se nám dařilo soupeře držet prakticky mimo dostřel Rusnákovy brány, v nejvážnější situaci stihl Černohorský zavčasu zakřižovat slibně se vyvíjející Zomberův nájezd. Z naší aktivity se nejvíce otvíral prostor Pitrovi na pravé straně, ale tomu nebylo dvakrát dopřáno gólové radosti, když už totiž prostřelil vybíhajícího brankáře mezi nohy, stihl hostující gólman patou vyrazit míč na roh. Jestli to byl právě tento nebo jiný roh je zastřeno hektickými večery a dny, ale nic to nemění na tom, že v 63. minutě Pitrův roh odvrátila hostující obrana pouze na velké vápno přímo k Nádvorníkovi, který se nerozpakoval a prostřelil obranný val přesnou ranou k tyči. Času ještě zbývalo dost, ale po tomto gólu bylo zřejmé, že hosté nemají síly na větší odpor. Vůči našemu fotbalu. Na odpor a slovní výpady proti rozhodčímu, který několika pochybnými a otočenými verdikty na obě strany začal ztrácet nad zápasem kontrolu, se v Boršově nějaká síla vždycky najde. To byla voda na náš mlýn a další ránu hostům zasadil z Kanárů se navrátivší Ondráček, kterému po centru Lněničky přiťukl míč Pitra a prvně jmenovaný už měl snadnou úlohu. Frustrace Boršova nakonec vedla ne k jedné, ale dokonce ke dvěma červeným kartám. Nejprve se poroučel do sprch po faulu na V. Štancla a druhé žluté kartě Matoušek, kterého o pár minut později následoval kapitán Vyhnánek, který na okresní poměry obdržel přísnou druhou žlutou za ironický potlesk, ale určitě by se v tom daly sečíst všechny předchozí výlevy. Tečku za tímto zápasem udělal Nádvorník, který po Sokolově dobrém pokrytí a přiťuknutí téměř ze stejné pozice jako při prvním gólu poslal míč k druhé tyči boršovské brány a pojistil si tak vítězství v našem kanadském bodování před druhým Hurytou. Tím jsme se rozloučili nejen s tímto zápasem a celou sezónou, kterou jsme díky zaváhání Mladějova na půdě hradeckého mistra zakončili na krásném 2. místě, ale i s naší legendou, které jsme mohli dopřát toto takřka snové zakončení povedené kariéry.

Na závěrečný turnaj starších přípravek jsme vyrazili v neděli 8.6. do Jevíčka. Dle předpovědi počasí mělo dopoledne pršet, což se bohužel naplnilo. Déšť se podepsal na stavu hrací plochy, nicméně nijak neovlivnil chuť našich hráčů poměřit se s ostatními týmy okresu, kterých dorazilo celkem 12, rozdělených do 2 skupin.

Sestava: Jiří Famfulík - Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Daniel Hlušička, Jan Klement, Lukáš Chmelík, Pavel Kubík, Filip Hájek

Morašice - Čistá 0:3

Na začátek turnaje jsme poměřili síly s následným vítězem z Čisté. Utkání sice dopadlo v náš neprospěch, ale považovali jsme ho více za pěkný výsledek než za zklamání. I přes herní převahu soupeře jsme si vypracovali několik slibných šancí, jen škoda, že se některou z nich nepodařilo proměnit. Věřím, že by gól v úvodním utkání vnesl klid, pohodu a optimismus do týmu.

Morašice - Sebranice 0:2

Přijatelnější soupeř, ale opět se nám nepodařilo vstřelit gól.

Morašice - Hradec nad Svitavou 0:2

Zase o něco zlepšený výkon, ještě více vytvořených šancí, jen ten gól ne a ne vstřelit.

Morašice - Jaroměřice 3:0

branky: Matouš Jetmar, Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík

Konečně vstřelené góly a kontrolované vítězství.

Morašice - Horní Újezd 0:3

Vyrovnaný zápas plný emoci, ve kterém se postupem času přece jenom projevila větší herní vyspělost a zkušenost soupeře.

Morašice - Němčice 2:0

branky: Lukáš Chmelík, Jan Klement

Po pátém místu ve skupině nás čekal souboj o konečné umístění. Se soupeřem jsme s sezóně odehráli několik dobrých utkání a kluci si věřili, což se v zápase potvrdilo, i když vůbec ne jednoznačně. Několikrát nás, stejně jako v celém turnaji, podržel výborný gólman, k tomu se podařilo vstřelit dva góly a mohli jsme slavit celkové 9.místo., které považujeme za velmi pěkný výsledek. I vzhledem k věku našich hráčů, i vzhledem k tomu, že 5 z 9 dětí mělo za sebou sobotní turnaj mladších přípravek. Fakt, že většina dětí z tohoto turnaje bude pokračovat v této kategorii i v příštím ročníku, je určitě příslibem.

Na závěr bych chtěl rodičům a fanouškům poděkovat za podporu nejen na tomto turnaji, ale v celé uplynulé sezóně.

Milan Chmelík

V Jevíčku jsme odehráli upracovaný zápas. Byli jsme lepším týmem, ale vůbec se nám nedařilo dostávat se do šancí, v prvním poločase jsme skórovali jedinkrát a po ojedinělém útoku hostů přežili díky brankáři penaltu po nastřelené ruce. Pojistku jsme nakonec přidali až v nastaveném čase druhé půle. Ať bylo vítězství jakékoliv, díky němu si to můžeme v neděli od 10 hodin na hřišti v Horním Újezdě rozdat v přímém souboji o první místo s Kunčinou. Tu jsme v základní části dvakrát porazili a nevydařil se nám až první nadstavbový duel, hlavně z hlediska efektivity. Přijďte děti podpořit v boji o okresní primát!!

V posledním zápase jsme narazily na lídra soutěže. Domluvili jsme se na hře na větším hřišti pro starší žáky a našim dětem to pozičně dělalo problémy. Stejně jako kvalitní soupeř, který se během šesti minut dostal do třígólového vedení a i ve zbytku zápasu potvrzoval svoji letošní dominanci a zasloužené prvenství. Poslední zápas sezóny, ve které skončíme na 5. místě, odehrajeme v sobotu od 10hodin v Morašicích.

K poslednímu venkovnímu utkání jsme vyrazili do Rohozné, kde jsme se utkali s rezervou Poličky. Na rozdíl od posledních dvou týdnů jsme se sešli v rozumném počtu a nebylo zapotřebí povolávat členy staré gardy. Do vedení jsme mohli jít hned v úvodních minutách zápasu, když Huryta prošel po pravé straně a centrem našel Nováka na vápně, jehož obstřel obránce i gólmana se ale nevešel mezi tři tyče. O chvíli později na druhé straně pláchl Pham, kterého na poslední chvíli zastavil čistým skluzem Halsbach. Hlavní sudí sice nejprve ukázal na penaltový puntík, ale na doporučení pomezního svůj původní verdikt odvolal. Následovaly vyhozené míče na obou stranách. Slibně vypadala zpočátku průnikovka Sokola na Hurytu, ale u míče byl dříve domácí gólman. Úspěchem už ale skončila akce Nováka, který našel Hurytu a ten tváří v tvář gólmanovi nezaváhal. Slabší dostupování hráčů zapříčinilo, že se do úniku dostal Pham, který se ale kličkou před vyběhnutým Rusnákem vyhnal z ideální pozice a zakončení po jeho zpětné nahrávce odvrátil před odkrytou bránou D. Štancl. Po této ojedinělé šanci domácích se opět hrálo více u druhé brány. Nádvorníkova střela z hranice vápna mířila mimo, Vít v dobré pozici pouze slabě hlavičkoval do prostoru gólmana a průnikovka na Nováka byla o fous delší, aby mohl obejít vyběhnutého brankáře a zakončovat do prázdné. Rychle rozehraným volným kopem na půlce vyslal Skala do úniku po levé straně Nováka, který zakončil přesně na protější tyč. Za pár minut se tentýž hráč prohnal ve stejných místech do vápna, kde byl nedovoleně zastaven, ale Huryta z nabídnuté penalty odmítl navýšení skóre, když netrefil bránu. Chuť si mohl spravit posléze, když ho do nájezdu vyslal Sokol, ale v důležité chvíli nechal míč za sebou, a tak možnost k zakončení dostal Skala, který střílel nad. Další gól tak přidal sváteční střelec Vít, který si z levé strany navedl míč na střed hřiště a střelou do horního rohu branky nedal brankáři šanci a zaznamenal svůj 10. morašický gól. A nezůstal jen u toho, když ho nedlouho poté našel Novák před prázdnou bránou a zvyšoval již na 4:0 z našeho pohledu. Vysoké vedení vedlo k mírnému opadnutí soustředění, čímž jsme dovolili soupeři trochu zavařit naší obraně. Před odchodem do šatny si během krátké chvíle musel Rusnák připsat 3 zákroky, především poslední z nich stojí za zmínku a za pochvalu, kdy předvedl ukázkovou robinzonádu proti střele k tyči a i díky tomu zůstalo skóre neměnné.

Do druhého poločasu provedli domácí v sestavě několik změn a na herním projevu to bylo ihned znát, i když větší příležitosti si nevytvořili. Do úniku byl vyslán Pham, ale náš gólman mu včasným výběhem znemožnil jakékoliv zakončení. Ze Sokolova presinku mohl těžit D. Štancl, kterému míč na vápno předložil Skala, ale vůbec netrefil bránu. Po autovém vhazování pronikl po pravé straně Novák, který centroval na zadní tyč do ideálních míst, ale bohužel nikdo ve žlutém dresu si do těchto prostor nenaběhl. Z dobré pozice vyslal svůj projektil Sokol, ale jeho střela byla sražená. Z rychlého brejku zahrozili i domácí, když Pham hledal přihrávkou pod sebe spoluhráče, ale jeho střelu zblokovali společnými silami Černohorský s Pitrou. Místo toho udeřil na druhé straně Nádvorník, kterého poslal za obranu Vít a střelou na přední překvapil gólmana a připsal si tak celkový 30. gól v našem dresu. Po kombinaci na pravé straně přihrával pod sebe do vápna Novák na Kopeckého, ale jeho střelu gólman chytil. Završit hattrick mohl Vít po vysunutí od Skaly, ale z dobré pozice střílel nad. Pobídku od Kopeckého dostal střídající V. Štancl, hrající 550. zápas, který obešel gólmana a před odkrytou bránou vehementně hledal nabíhajícího Víta, ale jeho „nepřesná“ přihrávka našla až na vápně Skalu, který potřetí v tomto zápase zakončil nad. Poslední zápis do tabulek mohl přidat Nádvorník, kterému se i k jeho překvapení otevřela uprostřed hřiště dálnice. Svůj samostatný únik se rozhodl vzít na sebe, místo nahrávky na vedle sebe nabíhajícího V. Štancla, ale jeho střelu gólman vyrazil nohou. A tak posledním zajímavým zápisem bylo pozápasové tlačení auta našeho poručíka, jenž před zápasem neodhadl schopnosti svého vozidla pro práci v těžkém terénu. I když mohlo padnout více gólů, po delší jsme odehráli zápas, kdy jsme se nemuseli o výsledek strachovat až do konce, jak bývá naším dobrým zvykem a dnešní vítězství nás katapultovalo zpátky na třetí místo tabulky. Příští sobotu nás čeká poslední zápas, ve kterém přivítáme na domácí půdě Boršov.

Závěrečný turnaj mladších přípravek jsme letos uspořádali na našem hřišti, na kterém v pátek vznikly tři hrací plochy. Deset týmů se rozdělilo na dvě skupiny a po porci dvaceti zápasů bylo před polednem jasné, které týmy se utkají o jednotlivá umístění. 

Naše děti byly nalosovány do skupiny B.

Sestava: Jiří Famfulík - Vít Šimek, Lukáš Chmelík, Timotej Vomočil, Jan Klement, Filip Šplíchal, Jiří Voženílek, Kateřina Kovářová, Pavel Kubík, Sofie Nováková, Jáchym Vomáčka, Marie Flídrová, Nikola Kovářová, Antonín Flach, Gabriela Hlušičková, Jan Kroulík

Horní Újezd/Morašice – Opatov 3:0

branky: Vít Šimek 2, Lukáš Chmelík

V prvním utkání s Opatovem jsme zvítězili 3:0, což bylo hlavně zásluhou soupeřova výborného brankáře, který pochytal spoustu dalších našich šancí.

Horní Újezd/Morašice – Radiměř 6:1

branky: Vít Šimek 3, Timotej Vomočil 2, Jan Klement

Ve druhém zápase jsme pustili soupeře do vedení, ale nakonec jsme vysoko zvítězili.

Horní Újezd/Morašice – Němčice 7:2

branky: Lukáš Chmelík 3, Timotej Vomočil 2, Vít Šimek, Jan Klement

V souboji stoprocentních týmů proti Němčicím to dlouho bylo výsledkově vyrovnané, ale v závěru jsme odskočili k vysokému vítězství.

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 2:3

branky: Timotej Vomočil, Vít Šimek

V posledním zápase skupiny jsme ale na předchozí vítězství nenavázali, když jsme jednak trochu polevili, jednak snad pětkrát trefili brankovou konstrukci a k dovršení všeho chvilku před koncem inkasovali nešťastný rozhodující gól.

Souhra okolností nás tak mohla v závěrečných skupinových utkání našich soupeřů připravit o první místo a postup do finále, ale Jevíčko na své překvapení na náš účet nenavázalo, a my díky lepšímu vzájemnému zápasu s Němčicemi postoupili do finále, kde nás čekal vítěz druhé skupiny, suverénní Čistá.

Horní Újezd/Morašice – Čistá 4:2

branky: Timotej Vomočil 2, Lukáš Chmelík, Jáchym Vomáčka

V něm jsme šli bleskově jsme do jednobrankového vedení, ale soupeř dokázal otočit na 2:1. Nesložili jsme zbraně, po dvou standartkách skóre otočili a z brejku potvrdili vítězství 4:2. Myslím si, že zaslouženě, na našich hráčích bylo více vidět, že chtějí vyhrát. Velice nás zklamalo, že si s námi soupeř po zápase nepřišel podat ruku, my bychom našim hráčům toto nesportovní gesto nedovolili. 

Závěrečné zápasy o umístění nabídly i dva penaltové rozstřely, ze kterých vyplynulo toto pořadí.

1.Horní Újezd/Morašice

2.Čistá

3.Březová n. S.

4.Němčice

5.Jevíčko

6.Sebranice

7.Opatov

8.Bystré

9.Radiměř

10.Borová

Individuální ocenění ci při závěrečném ceremoniálu i za účasti našich mládežnických ligistů Marti Famfulíkové a Vojty Huryty převzali nejlepší střelec Michal Hubinka z Němčic, nejlepší brankář Radim Budig z Jevíčko a nejlepší hráč Kryštof Kocourek z Čisté.

Pro nás je vítězství v závěrečném turnaji sladkou tečkou za vydařenou sezónou. Radost máme i z toho, že si kolektivní vítězství užili i ty děti, které do finále nezasáhly. Byla to výjimka, ale všichni to vzali sportovně a věříme, že si radost z výhry poháru přenesou do příští sezóny, kde dostanou po odchodů svých starších spoluhráčů více prostoru, třeba k zopakování podobných výkonů.

Pro více zážitků (i informací) mrkněte do galerie níže.

Starší přípravka

31.5.2025 Čistá

Tento turnaj nebyl herně nejpovedenější, a tak jsme skončili na 3. místě. Celkové vítězství patřilo suverénním domácím.

Sestava: Jiří Famfulík - Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Pavel Kubík, Matyáš Tóth

Čistá - Morašice 5:0

Městečko Trnávka - Morašice 6:4

Branky: Matouš Jetmar, Matěj Vrbica, Jan Klement, Matyáš Tóth

Sebranice - Morašice 3:5

Branky: Matouš Jetmar 2, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Matyáš Tóth

Tabulka turnaje:

1. Čistá
2. Sebranice
3. Morašice
4. Městečko Trnávka

Mladší přípravka

1.6.2025 Němčice

Další turnaj jsme odehráli v Němčicích. Herně se jednalo o naše nejlepší jarní představení. Na hřišti jsme hýřili aktivitou, dokázali jsme měnit rytmus hry, poznali jsme, kdy dát finální přihrávku a kdy naopak vystřelit. Některé naše akce by se neztratily ani v žákovských kategoriích. Odehráli jsme pět velice dobrých poločasů, trošku mrzí druhá půle s domácími, kdy jsme brzy inkasovali, což nás vyvedlo z rytmu. Největší pochvala míří k obvyklým oporám (Jířa Famfulík, Luky Chmelík, Vítek Šímek, Honza Klement), díru v obraně velice dobrým výkonem zalepila Maruška Flídrová.

Sestava: Jiří Famfulík – Lukáš Chmelík, Vít Šimek, Jan Klement, Marie Flídrová, Pavel Kubík, Filip Šplíchal, Jáchym Vomáčka, Jiří Voženílek, Ondřej Sýkora, Tomáš Chadima

Horní Újezd/Morašice - Jevíčko 11:0

Branky: Jáchym Vomáčka 5, Vít Šimek 2, Lukáš Chmelík 2, Jiří Voženílek, Jan Klement

Němčice - Horní Újezd/Morašice 4:8

Branky: Lukáš Chmelík 3, Jan Klement 2, Jiří Voženílek 2, Jáchym Vomáčka

Horní Újezd/Morašice - Radiměř 8:2

Branky: Lukáš Chmelík 3, Filip Šplíchal 2, Vít Šimek 2, Jáchym Vomáčka

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd/Morašice
2. Němčice
3. Radiměř
4. Jevíčko

Horní Újezd

K dalšímu venkovnímu utkání jsme vyrazili na nový stadion prvního týmu tabulky Hradce opět ve značně okleštěné sestavě, čtyřčlenná lavička trochu klame pohledem, protože měla na jaře suma sumárum odehrané cca 3 Ropkovy minuty. První poločas vůbec nešel podle našich představ, domácí nás téměř nepustili za svoji polovinu. Ne že by nás přehrávali kombinační hrou, ale jejich důraz v osobních soubojích a sbírání druhých míčů byl zbraní, proti které jsme byli s naším přístupem krátcí. Přesto se nám dařilo odolávat náporu soupeře, většinu zakončení jsme odvrátili na rohy, které jsme rovněž přečkali. Spoustu šancí jsme také vytvořili sami naši špatnou rozehrávkou nebo špatným odkopem, ale Rusnák nemusel nijak výrazně zasahovat. Ojedinělou šanci jsme si připsali po prvním rohovém kopu, když na zadní tyči vyplaval Kopecký, ale ten z pozice, odkud dle jeho slov by to měl proměňovat, netrefil bránu. Chvíli na to přišel poněkud přísnější přímák před naším vápnem, který z Juklovy levačky zapadl přesně k tyči poté, co poněkud přísně prošel přes naši neskákající zeď (jestli těsně nad ní nebo mezi hlavami obránců je celkem jedno, věrně to vystihuje náš přístup k prvnímu poločasu). Obraz hry se změnil až ve 40. minutě, když jsme s pomocí náhlého větru z blížící se bouře hostům lehce zavařili sérií přímáků a rohů, ale nakonec to byl domácí Škeřík, který po centru hlavičkoval sám z malého vápna vedle a jako poslední odmítl změnu poločasového stavu.

Do druhého poločasu jsme museli oželet nejen do služby nastupujícího Lněničku, ale i zraněného Hurytu, což katapultovalo do hry Sokola s Kutzerem (jednoho po více než půl roce, druhého po více než půldruhém). Když jsme naši první zdařilejší kombinaci v prvních minutách druhé půle nedotáhli k úspěšnému finále, nevadilo to tolik, jako když po třech minutách a prodlouženém autovém vhazování zůstal ve vápně neobsazený Škeřík, který s přispěním teče blokujícího Černohorského dostal míč za Rusnákova záda. Netrvalo to dlouho a bylo to už o tři branky. První roh na zadní, kde osamocený Jukl zakončoval střelou z voleje se nám podařilo srazit opět na roh. Nebyl to však dostatečný vykřičník, a proto i po tomto rohu Jukl zakončoval sám ze stejné pozice, tentokrát ale úspěšněji, když jeho střelu dokázal tečovat Uhlíř do okryté části brány. Ať už to bylo polevením domácích nebo naší touhou dohrát zápas se ctí, začala se do naší hry místo hozeného ručníku vkrádat i jakási mezihra, a zvládli jsme se dostávat k soupeřově bráně, ovšem už bez patřičného zakončení. Příležitost v podobě penalty jsme dostali po souboji V. Štancla s obráncem, a i když Šperka vystihl směr, Nádvorník umístil svoji střelu přesně za háčky. Po tomto gólu byli domácí opaření a hřiště patřilo spíše nám, ale domácího brankáře jsme nikterak neotestovali. Tato pasáž ale vydržela maximálně 10 minut, když nám nevšední show naservírovali zbytečně penaltově faulující Kutzer a domácí exekutor Jukl. Ten zvolil razanci a svoji střelu poslal přímo do břevna. Do hry se ale zapojil asistent rozhodčího (podle našeho VARu zcela správně), protože Rusnák příliš brzo opustil prostor brankové čáry. Jukl tak dostal možnost k nápravě, ale ke smůle domácích s ní naložil na chlup stejně jako v prvním případě. O chvíli později se ještě postavil k volnému přímému kopu z podobné pozice jako v první půli, ale tentokrát jeho pokus Rusnák vyrazil. Poté jsme už soupeře do ničeho velkého nepustili, ale stejně tak my jsme nijak nezahrozili, neboť střely Nováka a Nádvorníka zpoza vápna mířily mimo. Herně to nebyl takový šlágr, jaký by si tento zápas zasloužil, ale nelze upřít zaslouženou výhru domácích. A protože rezerva Dolňáku porazila v souběžně hraném utkání Mladějov, nezbývá, než soupeři pogratulovat i k čerstvému titulu mistra.

Mladší přípravka

25.5.2025 Borová

Předvedli jsme zodpovědný výkon, od začátku bylo vidět, že si jdeme pro vítězství na turnaji. Soupeře jsme předčili ve všech směrech.

Sestava: Jiří Famfulík - Timotej Vomočil, Jan Klement, Lukáš Chmelík, Vít Šimek, Sofie Nováková, Kateřina Kovářová, Jan Kroulík, Nikola Kovářová, Pavel Kubík, Antonín Flach

Borová - Horní Újezd/Morašice 1:9

Branky: Timotej Vomočil 4, Vít Šimek 3, Jan Klement, vlastní

Litomyšl "B" - Horní Újezd/Morašice 1:8

Branky: Timotej Vomočil 4, Jan Klement, Lukáš Chmelík, Vít Šimek, Nikola Kovářová

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd/Morašice
2. Borová
3. Litomyšl "B"

Ani na další zápas jsme se nevyhnuli z několika různých důvodů početnému množství absencí, a tak jsme do Opatova vyrazili doplněni o makovské duo Chmelík – Klement. Očekávali jsme nepříjemného soupeře, o čemž se velmi rychle přesvědčil Frank, který svedl dva „souboje“ bez míče s domácím Polákem. Po druhém takovém souboji ve stylu držení a pošťuchování ale náš útočník neudržel nervy a po strčení do soupeře a jeho velmi ochotném pádu a chycení se za obličej mu rozhodčí udělil červenou kartu. Jako by nás už tak nebylo málo. Nicméně se ukázalo, že na této úrovni početní výhoda v poli nemusí hrát velkou, nebo dokonce žádnou roli. Na pořádnou kombinaci to nebylo, vystoupený útok nás v podstatě nutil k jednoduchým nákopům od Rusnákovy brány, ostatně ani domácí si hru nikterak nedělali složitou, ale jejich doslova líný pohyb nám vytvářel prostor na sbírání odražených míčů a hledání obrovských oken v soupeřově obraně. Byli to však domácí, kteří se mohli ujmout vedení. Nejprve to byl kapitán Štěrba, který střílel sám z hranice vápna, ale jeho střela se vytočila mimo tři tyče. Rovnou dvojitou obrovskou šanci měli domácí po střele na zadní tyč, která se odrazila na brankovou čáru, odkud míč odvracel Pitra, ale pouze k dobíhajícímu útočníkovi, jehož dorážka byla naštěstí tak slabá, že ji podruhé z brankové čáry vytáhnul pro změnu Černohorský. A tak přišel trest na druhé straně, když křižný míč našel za obranu nabíhajícího Ondráčka, který předložil pod sebe na volného Hurytu a ten poslal míč rovnou do brány, ne moc daleko od šibenice. Opaření domácí měli možnosti na srovnání, ale dvakrát zasáhl Rusnák proti střelám uvnitř vápna a v samostatném úniku neuspěl ani Kalánek, který přestřelil bránu. V samotném závěru poločasu se míč po našem přímém kopu z hloubi pole odrazil do lajny, kde u něj byl jako první Nádvorník, ten si poradil s protihráčem a poslal centr před bránu, kam si naběhl nikým nehlídaný Štancl, jenž hlavou nedal brankáři šanci a tímto „šatňákem“ zajistil, že do druhého poločasu půjdeme s dvougólovým náskokem.

Kdo očekával tuhý nápor domácích, ten musel být zklamán. Je pravda, že jsme si hru příliš nekomplikovali „nebezpečnou“ kombinací, ale až na pár standardních situací jsme soupeře drželi mimo dostřel Rusnákovy brány. A dokonce po jedné z nich, konkrétně po rohovém kopu, jsme se mohli jít radovat, když odvrácený roh se dostal k Vítovi, který okamžitě vyslal průnikovkou do samostatného úniku Hurytu a ten se nemýlil. Tímto gólem prakticky zhasly v domácích naděje a vůle s vývojem utkání cokoliv udělat, čímž se nám otvíral prostor nejen na středu hřiště ale především na útočné polovině. Huryta ještě nezavršil hattrick, když se opět po uvolnění dostal k zakončení tváří v tvář gólmanovi, ale jeho pokus skončil na tyči, možná i s lehkým přispěním domácího strážce. Do brány se nevešly ani hlavičky Chmelíka, kterému k naprosto klidnému úklidu chyběl krok, a Halsbacha, který měl dostatek klidu, ale prostě jen mířil nad. Stejně jako v minulém týdnu neuspěl ve svých nájezdech z pravé strany Ondráček. Dvakrát jako by se vyloženě zalekl své šance a trefil prostor gólmana, potřetí už raději hledal nepřesnou přihrávkou před prázdnou bránu Víta. Na počtvrté už to ale vyšlo, když mu tentokrát útočného parťáka dělal Huryta, kterému naservíroval míč před prázdnou bránu a druhý jmenovaný se tak přece jen dočkal hattricku. Další trefu mohl přidat Nádvorník, ale jeho střela z dálky mířící do šibenice skončila pouze na břevně, a protože Ondráček své šance předtím neproměnil a druhé asistence se v zápase nepočítají, musel se náš špílmachr v tomto zápase spokojit pouze s bilancí 0+1. Gólový účet uzavřel 5 minut před koncem ten nejzkušenější. Nádvorník vyslal po lajně Klementa, který ukázal, že neztratil nic ze své rychlosti a po průniku do vápna přihrál na pod sebe nabíhajícího Kopeckého, který se z takové pozice nemýlí. Výsledek rozhodně nečekaný, ale dle předvedené hry zcela zasloužený. Pravda, v první půli mohlo být všechno jinak, ale touha po vítězství byla jednoznačně na naší straně. Příští týden nás čeká další těžký soupeř, vedoucí Hradec nad Svitavou.

Na domácím hřišti v Čisté předvedly děti jeden z nejhezčích zápasů v letošním roce. Hned od první minuty bylo jasné, že si chtějí jít pro další vítězství. Neustále se tlačily dopředu a opět předváděly krásný kombinační fotbal. V předešlých týdnech jsme dětem vytýkali, že nestřílí a tím zahazují spoustu šancí. V neděli byla vidět velká změna a soupeřův brankář se nenudil. Pepa předvedl dvě nádherné dalekonosné střely, které končily gólem. Další dva přidal Honza a o zbytek se podělili Šimon a Fanda. Dalším plusem bylo, že se nám konečně vyléčil Šimon Dřínovský a poprvé jsme letos byli v kompletním složení.

Horní Újezd

Je to pouhých 10 dní, kdy k nám v rámci okresního poháru přijel soupeř z Mladějova, aby nás vytrestal za naše neproměněné šance. Nyní k nám ve 22. kole okresního přeboru zavítal znova a my tomuto protivníkovi měli jednoznačně co vracet. Chybět u toho nemohli v sestavě Černohorský se Skalou, kteří zápisem do tohoto utkání načali čtvrtou, respektive pátou, stovku zápasů za morašický Sokol. Obraz hry byl podobný jako v předchozím souboji, hosté si nedělali těžkou hlavu s rozehrou a těžili z rychlosti útočníka Šmehlíka a individuálních kvalit Němce a Staňka na středu hřiště. Vysoko vystoupená obrana hostů nám rovněž vytvářela spousta okének pro průnikové přihrávky, ale spousta z nich byla buď velmi nepřesných, nebo se po mokrém trávníku svezla k zavčasu vyběhnutému Slezákovi. V jednom případě se ale k míči dostal rychleji Novák, který dokázal brankáře Mladějova překonat, jenže jeho střela by potřebovala větší razanci, aby ji před brankovou čáru nedokázal vykopnout navrátivší Kudyn. Svůj nájezd ze strany až příliš zbrkle zakončil Smola, který chvíli na to nezavřel zadní tyč poté, co Vítův centr přeletěl obě domácí věže. Teoreticky by uklízel balón do odkryté brány, prakticky takové situace mohou dopadat i jinak, jak jsme se přesvědčili o hodinu později. Hosté se první čtvrthodinu drželi víc zkrátka než minulý týden, ale opět jim stačil povedený brejk, tentokrát po ztrátě D. Štancla, na jehož konci byl opět penaltový faul V. Štancla, i když to autorovi článku po Opletalově ochotném pádu vůbec nejde přes prsty. Rusnák Mullera nepřečetl ani ve svém padesátém zápase a znovu nám nezbylo než dohánět. Ještě jednou, ale z většího úhlu a s ještě menším nebezpečím se hnal vstříc bráně Smola, zakončení D. Štancla po otočce z hranice vápna minulo zadní tyč. Možnost zahrání pokutového kopu jsme dostali i my, když byl ve vápně nedovoleně zastaven Novákův průnik, a náš exekutor Nádvorník se stejně jako hostující kapitán nemýlil. Možnosti dalších úniků měl na levé straně Vít, ale ten, už nezdravě rozhozen, volil místo úniku zpětnou kličku do obránců.

Do druhého poločasu jsme vstoupili aktivně a s Hurytou na hrotu, ale místo pořádného zakončení přišla v 53. minutě rána v podobě gólu Opletala, který zůstal po zpětné přihrávce na hranici vápna sám a svou střelu umístil přesně k tyči. Až na poněkud vyhrocenější souboje by se ale ve zbytku zápasu dala najít nemalá podobnost z pohárového utkání. Nejprve Novák hlavičkoval nad po Skalově centru z hloubi pole. Ve vyložené šanci zklamal Smola, ke kterému se dostal míč na zadní tyči, ale odkrytou bránu svým posledním dotekem v zápase přestřelil. Míč naopak vůbec netrefil Huryta, kterého po úniku hledal před prázdnou bránou Novák, ale domácí obránce dokázal do míče píchnout tak, že si prvně jmenovaný nedokázal srovnat nohy a míč mu mezi nimi prošel. Někde mezitím mohli z brejku opět zahrozit hosté, když se na pravé straně uvolnil Šmehlík, ale jeho střelu Rusnák vyboxoval. Další nebezpečné situace se naštěstí podařilo zblokovat a volný přímý kop Staňka směřoval nad Rusnákovu bránu. Vyrovnání jsme se dočkali, když Novák u rohového praporku nevypustil souboj s hostujícím hráčem, dostal míč k Hurytovi, který nacentroval na zadní tyč, kde byl připravený D. Štancl, který se nezalekl prázdné brány a hlavou míč uklidil do sítě. Hostující taktické polehávání po každém kontaktu mohl vítězným gólem potrestat Ondráček, ale jeho samostatný únik po Staňkově brečení na naší půlce zakončil z pravé strany nepřesně. Ze závěrečného nakopávání v už celkem solidních oboustranných emocích stojí za zmínku hlavně centr na zadní tyč, na který osamoceně naskakovali v těsném závěsu Huryta s Novákem, jehož hlavička bohužel skončila jen slabým koníčkem do náruče gólmana. Bohužel jsme tak ani napodruhé nedokázali soupeře z Mladějova porazit, i když jsme si za oba zápasy vytvořili tutovek alespoň na 10 gólů. A přerušení vítězné šňůry hostů je v tomto případě slabá útěcha. Příští týden nás čeká další náročný zápas na půdě Opatova.

Starší přípravka

17.5.2025 Březová nad Svitavou

Kluci na turnaji v Březové podali velmi dobrý výkon, ale kvalitnější soupeři byli nad jejich síly.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jiří Voženílek

Jevíčko - Morašice 6:3

Branky: Matouš Jetmar 2, Matěj Vrbica

Morašice - Bystré 3:4

Branky: Matěj Vrbica 3

Březová nad Svitavou - Morašice 4:0

Tabulka turnaje:

1. Jevíčko
2. Březová nad Svitavou
3. Bystré
4. Morašice

Mladší přípravka

17.5.2025 Radiměř

K dalšímu turnaji jsme odjeli bez většiny opor, a tak očekávání ohledně výsledku nebyla velká. V Radiměři jsme však vyloženě nepropadli, oba dva zápasy (Borová na turnaj nedorazila) byly vyrovnané a v obou jsme dokonce i poměrně dlouho vedli. K větší spokojenosti chyběla především větší důslednost při bránění, kdy jsme soupeřovým obráncům nechávali zbytečně moc času k tomu, aby rozjížděli útočné akce. Nejlepším hráčem turnaje byl určitě Tim Vomočil, v obraně se statečně prala Sofča Nováková, druhý turnaj v kariéře odchytal mlaďák Ondra Sýkora.

Sestava: Ondřej Sýkora - Timotej Vomočil, Filip Šplíchal, Sára Nováková, Kateřina Kovářová, Gabriela Hlušičková, Tomáš Chadima, Pavel Kubík, Jan Kroulík, Nikola Kovářová

Radiměř - Horní Újezd/Morašice 8:5

Branky: Timotej Vomočil 5

Horní Újezd/Morašice - Bystré 6:6

Branky: Timotej Vomočil 5, Pavel Kubík

Tabulka turnaje:

1. Bystré
2. Radiměř
3. Horní Újezd/Morašice

Horní Újezd

První zápas nadstavby jsme hráli proti soupeři, který na nás umí hrát a většinou se dost dlouho bojíme o výsledek. První poločas jsme hráli hezký fotbal, většinou na soupeřově půli, ale končili jsme ho bez branek. Druhá půle byla trochu nervóznější a i soupeř se dostal do šancí. Nakonec se rozjel David Klusoň a během čtvrt hodiny stihnul hattrick. V poslední minutě soupeř korigoval výsledek.

Horní Újezd

Starší přípravka

10.5.2025 Kunčina

Do Kunčiny jsme odjeli v plné sestavě. Především výsledkově to bylo velmi povedené a domů jsme nakonec odjížděli jako vítězové turnaje.

Sestava: Jiří Famfulík - Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Morašice - Kunčina "A" 8:4

Branky: Matouš Jetmar 3, Matěj Vrbica 3, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Kunčina "B" - Morašice 2:2

Branky: Jan Klement 2

Morašice - Němčice 6:1

Branky: Jan Klement 3, Daniel Hlušička 2, Matouš Jetmar

Tabulka turnaje:

1. Morašice
2. Kunčina "B"
3. Němčice
4. Kunčina "A"

Mladší přípravka

11.5.2025 Bystré

Začátek turnaje byl hodně podobný minulému týdnu v Jevíčku, solidní začátek, poločasové vedení, ale v druhém dějství chtěl soupeř více vyhrát a díky zdařilým střelám ze střední a větší vzdálenosti otočil skóre, branky. Další dva zápasy byli plně pod naší kontrolou.

Sestava: Jiří Famfulík - Jan Klement, Vít Šimek, Lukáš Chmelík, Timotej Vomočil, Jiří Voženílek, Pavel Kubík, Antonín Flach, Ondřej Sýkora, Jan Kroulík, Jáchym Vomáčka, Kateřina Kovářová, Gabriela Hlušičková

Horní Újezd/Morašice - Čistá 3:4

Branky: Lukáš Chmelík, Vít Šimek, Timotej Vomočil

Jevíčko (modrá) - Horní Újezd/Morašice 0:8

Branky: Jan Klement 2, Timotej Vomočil 2, Vít Šimek, Jáchym Vomáčka, Jiří Voženílek, Kateřina Kovářová

Horní Újezd/Morašice - Němčice 8:0

Branky: Timotej Vomočil 4, Jan Klement 2, Lukáš Chmelík, Vít Šimek

Celkové 2. místo je asi spravedlivým resumé turnaje, Čistá byla o chlup lepší. Utkání s domácím týmem a Němčicemi byly především díky našim individualitám jasnými záležitostmi. Věřím, že starší hráči budou svými výkony a přístupem vzory pro své mladší spoluhráče.

Horní Újezd

V neděli v Dolním Újezdě 16 lidí, ve čtvrtek na pohár 14, a na sobotní výjezd do Jevíčka přesně 11 kusů. Takovou sestupnou tendenci měla naše zápasová účast ve třech zápasech v rozmezí 6-ti dnů. A zrovna na tento výjezd do Jevíčka by se kusy navíc hodily, protože náročný program byl na naší fyzičce znát. Vzhledem k těmto okolnostem jsme si dali za cíl držet míč a nikam se nehrnout, k čemuž nám velkou měrou přispívali i téměř nepresující domácí. Většina našich útočných akcí vedla po křídlech, kde především Ondráček dostával spoustu prostoru, ale jeho centry bohužel nenacházely ani jednoho z Michalů v útoku. Rušno ve vápně domácích bylo po našich prodloužených autech, především při jednom, při kterém Kopecký o krok nedokázal píchnout do míče před brankářem. V bráně neskončily ani dalekonosné pokusy Nádvorníka a D. Štancla. Rusnák „musel“ v první půli řešit pouze rychlý brejk po našem autu, při kterém pouze jistil střelu směřující vedle své pravé tyče. O jediný gól zápasu se postaral Smola, kterého vybídl do šance Ondráček a i když se na první pohled zdálo, že si s míčem poradí domácí obránce, neustál na hranici vápna souboj se Smolou a ten si poté tváří v tvář s brankářem poradil. Další a možná poslední šanci prvního poločasu jsme si opět vytvořili po souhře Ondráčka a Smoly, ale druhý jmenovaný z těžkého úhlu zvolil místo přihrávky pod sebe nepřesnou střelu. Zbytek poločasu už toho moc nepřinesl, soupeř nám nadále umožňoval klidnou kombinaci v zadních řadách, a tak jsme šli do kabin s jednogólovým vedením.

Hned v úvodu druhého poločasu domácí dvakrát zahrozili. Nejprve po propadnutí na naší pravé straně se řítil hráč do vápna, ale jeho prudká přihrávka před bránu nenašla nikoho ze spoluhráčů. Chvíli na to měli domácí druhou a vlastně poslední šanci zápasu, když Černohorský nezvládl na vápně souboj s útočníkem, který měl poté před sebou pouze Rusnáka, ale ten včas stihl vystrčit ruku proti jeho střele a náležitě svůj zákrok oslavil. Kdo očekával, že s přibývajícím časem, kdy nám docházely síly, nás soupeř více zmáčkne na naší polovině, ten se pletl. Pokračující nenapadání nám pomáhalo šetřit síly na občasné útočné výpady, ale k vážnému ohrožení brány to nevedlo. Ve velké šanci se objevil ve vápně zcela osamocený Skala, kterého našel centrem Smola, ale když si prvně jmenovaný chtěl posunout míč na zakončení pravou nohou, podklouzl. Většina hry se však odehrávala ve středu hřiště, s nemalým množstvím soubojů a oba brankáři byli prakticky bez práce. Výjimkou byla šance Smoly, kterému vlastní chybou namazal domácí obránce, ale gólman jeho střelu vykopl. V samém závěru se ještě nechal vykartovat domácí Havlíček, když po faulu na D. Štancla se mu nepozdávala příliš velká intenzita jeho řevu a poté, co se zvedl ze země, ho v přerušené hře pro jistotu poslal na zem ještě jednou pomocí rukou. Ani v jedenácti, natož v deseti lidech se soupeř na žádný nápor nezmohl, a tak jsme dokráčeli k relativně pohlídanému vítězství. Sice to nebyl tak pěkný fotbal jako ve čtvrtečním semifinále poháru, šancí bylo jako šafránu, ale i takové výhry se počítají.

Los semifinále okresního poháru nám určil, že ve čtvrtek 8. května vyzveme v domácím prostředí soupeře z Mladějova. Vidině prodlouženého víkendu pravděpodobně neodolalo několik hráčů obou mužstev, a tak jsme do našich řad povolali po delší době Buriana. Do sestavy se rovněž vrátili Smola a uzdravený D. Štancl, pro kterého účast v tomto zápase znamenala posunutí se mezi 30 hráčů s nejvíce odehranými zápasy v morašickém dresu. První dvě střely si připsali hosté, Staněk ale trefil pouze střed brány, druhé zakončení z mezery ve středu obrany zvládl Rusnák skokem k tyči vyrazit a poté zalepit. Co se hry týče, většinu našich akcí představovalo hledání ulic v rozestoupené hostující obraně a následného vyslání rychlého Nováka či Smoly. Bohužel Smolu dvakrát v samotném počátku zabrzdila tréninková praxe, když mu míč zůstal pod nohama. Přihrávka D. Štancla středem hřiště na nabíhajícího Nádvorníka byla naopak moc dlouhá. Hosté těžili především z individuálních kvalit Němce a rychlosti útočníka Šmehlíka. Právě ten byl hlavním aktérem dění, když mu při úniku na Rusnáka na poslední chvíli vystavil stopku V. Štancl a tento hraniční souboj, jak provedením tak místem určení, rozhodčí nakonec vyhodnotil jako žlutý a penaltový. K exekuci se postavil kapitán Müller, jehož střelu k tyči Rusnák pouze líznul konečky prstů a hosté šli do vedení 0:1. Šanci na vyrovnání měl krátce nato dvakrát Burian. Nejprve z nadějné pozice po rohovém kopu hlavičkoval nad, podruhé si po Novákově akci nezvládl srovnat nohy i mířidla, když přihrávku skrz malé vápno nedokázal na zadní tyči uklidit do zcela odkryté brány. Vyrovnání jsme se nakonec dočkali, když si na centr po standardní situaci z hloubi pole naběhl V. Štancl, který přiťukl na vedle sebe stojícího Nováka a ten překonal Slezáka. Navýšit vedení mohl opět Novák, když si naběhl na přihrávku za obranu a zkusil přehodit vyběhlého gólmana, ale míč skončil pouze na břevně. Další možnost měl po akci z pravé strany, kdy se k němu na hranici vápna dostal míč, ale příliš dlouho si ho chystal, až musel hledat skulinu mezi hostujícími obránci a když už ji našel, zasáhl gólman soupeře. Ke konci poločasu se opět ozvali hosté, i když jsme jim šanci nabídli sami ztrátou míče na útočné polovině. Rychlý brejk vedený Němcem skončil u Pánika, který si nedělal těžkou hlavu a střelou zpoza vápna poslal míč do protější šibenice. Ještě větší sprchu před odchodem do kabin už Rusnák nedopustil, když chytil střelu útočníka, který se najednou sám zjevil ve vápně v tváří tvář našemu brankáři. V samotném závěru poločasu se do vápna ještě probil V. Štancl, ale ke střele z dobré pozice se nakonec nedostal a v následném závaru místo přihrávky na Nádvorníka čekajícího na hranici vápna vytloukl bloky obránců.

S takovým průběhem jsme se nehodlali smířit a druhý poločas se nesl v podobném duchu jako ten první. Novák stále hrozil svými výpady za obranu, ale když už se dostal za Slezáka, příliš se vyhnal ze střelecké pozice. Na vyrovnání jsme ale zas tak dlouho nečekali, když Skalův přímý kop z naší poloviny propadl za hostujícího obránce a pozorný Novák tentokrát přehodil Slezáka správným způsobem. Ani po tomto gólu jsme nepolevili v naší aktivitě. Z ojedinělé šance zahrozili hosté, konkrétně Staněk, který vystřelil z dobrých 25-30 metrů do břevna a následný odraz skončil na brankové čáře. Na druhé straně byl opět blízko gólu Novák, který se dlouhou kličkou dostal mimo Slezákův prostor, ale na střelu levačkou z vápna si do poloodkryté brány netroufl a následnou pravačkou nechal hostujícího gólmana vyniknout. Celkově potřetí v tomto zápase se rozezvonila branková konstrukce, tentokrát po střele Víta uprostřed vápna. Za záda vyběhnutého Slezáka se dostal i Smola, ale ten už byl v těžkém úhlu a navíc jeho střela postrádala potřebnou razanci. A tak nám hosté dali lekci z produktivity, když D. Štancl nedostatečně zavřel brankovou čáru před centrujícím Němcem, jehož přihrávka prošla malým vápnem až na zadní tyč a zakončující Špaček prázdnou bránou nepohrdl jako na naší straně v první půli Burian. Ze závěrečného tlaku jsme kromě dvou Nádvorníkových střel zpoza vápna už nic nevytěžili, a tak jsme se museli sklonit před branami finále i před soupeřem. Do kvalit Barcelony máme hodně daleko, ale nejednoho by napadla podobnost s úterním odvetným zápasem semifinále Ligy mistrů mezi Interem Milán a španělským gigantem. Proměnit šance a nebylo by se o čem bavit. I takové chvíle ovšem fotbal přináší, a tak nám nezbývá, než se soustředit na další zápasy. Navíc možnost vrátit Mladějovu dnešní porážku budeme mít hned příští neděli opět na domácím hřišti.

Starší přípravka

4.5.2025 Sebranice

Hned první zápas proti Sebranicím, kteří na nás vlétli, byl jakýmsi budíčkem. Než jsme se rozkoukali, už se prohrávalo. Druhý zápas se podařilo vyhrát. Poslední zápas byl velmi vyrovnaný. Remíza asi byla nakonec spravedlivá, i když nelze se ubránit dojmu, že větší množství šancí bylo na naší straně a mělo se vyhrát.

Sestava: Jiří Famfulík - Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Sebranice - Morašice 5:1

Branky: Lukáš Chmelík

Dlouhá Loučka - Morašice 0:4

Branky: Daniel Hlušička 2, Ivo Langr, Jan Klement

Jaroměřice - Morašice 3:3

Branky: Matouš Jetmar 2, Jan Klement

Tabulka turnaje:

1. Sebranice
2. Morašice
3. Jaroměřice
4. Dlouhá Loučka

Mladší přípravka

3.5.2025 Jevíčko

Dětem zezačátku chyběl zápal, což pramenilo v prohru v prvním zápase, který se ale měl vyhrát. Teprve až další zápasy byly takové, jaké odpovídají našim schopnostem. Nutno podotknout, že Jevíčko mělo dva týmy, ten druhý (modrý) byl tvořen převážně dětmi, které s fotbalem začínají, čemuž odpovídá i výsledek zápasu, který byl odehrán mimo zápis.

Sestava: Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Pavel Kubík, Jiří Voženílek, Sofie Nováková, Vít Šimek, Tomáš Chadima, Nikola Kovářvá, Jan Kroulík, Ondřej Sýkora

Jevíčko (žlutá) - Horní Újezd/Morašice 6:5

Branky: Lukáš Chmelík 2, Jan Klement, Jiří Voženílek, Vít Šimek

Horní Újezd/Morašice - Sebranice 8:1

Branky: Lukáš Chmelík 6, Jan Klement, Vít Šimek

Jevíčko (modrá) - Horní Újezd/Morašice 1:11

Branky: Jan Klement 5, Lukáš Chmelík 4, Jiří Voženílek, Vít Šimek

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd/Morašice
2. Jevíčko (žlutá)
3. Sebranice

Do derby s Dolním Újezdem "B" jsme vyslali sestavu, která vykrystalizovala po nuceném střídání z minulého týdne, tj. bez kapitána D. Štancla i jeho oficiálního zástupce Černohorského. Kapitánské pocty se dostalo Ondráčkovi, aby byl přece jenom blíže dění a mohl s rozhodčím otevřeně a věcně komunikovat. První vadou na tomto plánu bylo, že naše páska je prý od D. Štancla moc vytahaná(sic!), druhou a podstatnější, že s rozhodčím bylo opravdu hodně co řešit, ale páska na jakoukoliv diskusi s ním neměla vliv. Domácí od začátku nic nevymýšleli a volili dlouhé nákopy, se kterými měla naše obrana kvůli špatnému odhadu a zajišťování velké problémy. Nejlepší střelec okresu Svoboda se dostal po podběhnutém balónu do prvního nájezdu už po pěti minutách, ale při vší jeho moudrosti, zkušenosti a dobrém původu (zatímco nám prý čouhá sláma z bot), se nechal tváří v tvář Rusnákovi rozhodit pokynem pomezního "hraj", našemu gólmanovi poslal malou domů a pomeznímu od plic vyčinil. Toto varování nám bohužel nestačilo, po dalším propadnutí vyhlavičkovával Netolického střelu z prázdné brány V. Štancl. Ten o chvíli později při obranné hlavičce v souboji s Vomáčkou vlastní bránu naštěstí těsně minul. Bohužel minul i téměř každou přihrávkou své spoluhráče, a protože v tom nebyl sám, bylo nám často souzeno bránit se domácím rohům a nechat si zdát o dostřelové vzdálenosti k Váněmu. K tomu nám pomohli až domácí pomalou malou domů, ale Novákovi v jeho 300.zápase za muže chyběl krok k vypíchnutí míče. K dalšímu ohrožení domácí branky se dostal po rychlém Lněničkově autu a Vomáčkově minutí míče Huryta, místo nahrávky vzal únik ze strany na sebe, ale vytěžil pouze neproměněný roh. Ještě fotbalovější a nadějnější akci předvedli o chvíli později skvostně pasující Halsbach, dobře zaběhnuvší a míč předloživší Vít, ale Huryta kulatou věc na přední tyči minul. Jednoduchý domácí nakopávací styl nám nepřestával dělat problémy, ale kromě smrdutých situací před naším vápnem a domácích rohů, začaly přibývat i naše rohy a hlavně šance. Nadějný rychlý brejk po ose Huryta-Nádvorník-Novák zhatila příliš pomalá nahrávka na posledně jmenovaného, jeden ze Lněničkových dlouhých autů propadl na bohužel námi nezavřenou zadní tyč, ke střele uvnitř vápna se po nějaké standartní situaci dostal V. Štancl, ale neprostřelil blok před sebou. Po neojedinělých zmatcích v domácí obraně zakončoval z levé strany Lněnička a suverénně nereagující Váně si asi pořádně oddechl, když míč o fous minul zadní tyč. K dalšímu souboji těchto dvou hráčů už nedošlo, protože náš kraják po Skalově přesné křížné pobídce na zadní tyč nedokázal neobtěžován poslat míč směrem k bráně. Zatímco Ondráček už hrál tou dobou na středu omezen žlutou kartou po svém prvním faulu, opakované taktické fauly na Nováka nebo Nádvorníka, stejně jako výlevy domácích Svobody s Fulíkem zůstávali bez potrestání. Bohužel stejně jako Rusnákův nákop propadlý po Novákově souboji k Hurytovi, ten v poslední minutě prvního poločasu tváří v tvář Váněmu zvolil povedenou střelu, kterou ale domácí brankář ještě povedenějším, a ve finále klíčovým zákrokem, vyrazil.

Vstup do druhého poločasu byl od nás vlažný, ale jak se později ukázalo, furt to bylo lepší než následná horkokrevnost. Nejprve tedy po Pitrově váhavé rozehrávce střílel Frank nad, Svobodu posléze vychytal Rusnák, jehož prostor si nalezla i pozdější hlavička Vomáčky. Za nás zahrozil průnikem po lajně Novák, ale jeho zakončení bylo zblokované, pár pozdějších centrů Lněničky bohužel končilo na přední tyči u Váněho. Zkušený krajský rozhodčí nás vlastně nijak nezaříznul, bohužel se nám tendenčním hodnocením drobných věcí dostal pod kůži natolik, že jsme ze hry postupně vypadli. Doslovně to platilo hlavně pro Víta, kterému se to v jeho 150.zápase pravděpodobně stalo cca posté. Ještě jedno Svobodovo zakončení jsme díky zaskakujícímu Ondráčkovi ustáli, ale v 77.minutě už domácí udeřili, když střídající Nantl lacině ztratil míč na 35 metrech, domácí ho rychle dostali mezi naše obránce a následnou přihrávku před prázdnou bránu bez problému uklidil Večeře. Jakékoliv debaty o ofsajdu s pomezním rozhodčím utopeným zhruba na těch 35 metrech byly samozřejmě zcela zbytečné. Zbytek zápasu už od nás byl chaos na hřišti i na střídačce. V 81. minutě Fulík, hrající tou dobou "už" pět minut pod žlutou kartou, naběhl po odpískání do Lněničky, ten s ním místo teatrálního pádu hodil o zem a šel po zásluze do svahu. Že to bylo bez druhé žluté pro Fulíka byla další čárka pro hlavního. Na hrot dostřídavší Ropek si své krátké dostaveníčko proti synovi v jednom z posledních zápasů své kariéry určitě představoval jinak. Vylepšit se nám ho nepodařilo ani po Váněho zaváhání ve vlastním vápně, míč se ze vzniklé skrumáže dostal k Novákovi, ten si asi pomohl k zisku míče ve vápně faulem, tak se to místo odpískání kompenzovalo tím, že samozřejmě ani Novák posléze faulován nebyl. Že byl pak závěrečný střet Váněho s Novákem závěrem celého zápasu, toho si všimli jen ti nejpozornější. My jsme bohužel v prvním poločase nevyužili šance, abychom se v druhém zvládli na některé věci lépe povznést, protože fotbalu jsme v tom rozpoložení předvedli žalostně málo. Naštěstí se v této prohře nemusíme dlouho hrabat, protože nás čeká angličtější než anglický týden, když ve čtvrtek hostíme od 17:00 v semifinále poháru Mladějov, abychom o 48 hodin později nastoupili v Jevíčku.

Čekal nás poslední zápas základní části, ve kterém, co se pořadí v tabulce týče, o nic nešlo. Šlo ovšem o psychologickou výhodu před dalšími boji v nadstavbě. A všichni na hřišti si toho byli vědomi. 

Oba týmy se do sebe pustili od úvodního hvizdu. My jsme se snažili kombinačně, soupeř hrál více na brejky, což nám předvedl ve 13. minutě při nedůrazu našeho stopera s brankářem.

Při poločasové přestávce jsme si dost důrazně vysvětlili určité herní situace a do druhé půle šli s velkým odhodláním s výsledkem něco udělat. Jen bohužel po dvou minutách přišla opět další minela v zadních řadách. To nás naštěstí nakoplo a na soupeře jsme přitlačili. I on nám díky našemu tlaku daroval pár chybiček a za deset minut jsme otočili zápas na 2:4. Konec zápasu jsme si už pohlídali a psychologickou výhodu do dalších bojů nadstavby si odvážíme my po výsledku 3:5.

Po měsíci nás opět čekal domácí zápas, ve kterém jsme přivítali poslední Horní Újezd. Z posledních vzájemných střetnutí bylo více než jasné, že bodový rozdíl ani tabulkové postavení hraje mnohem menší roli než náš přístup k této roli favorita, na které nic neměnilo ani několik zdravotně načnutých kusů. Začátek zápasu bohužel proběhl přesně podle trenérova nejčernějšího scénáře. Hlavy evidentně nebyly nastavené na velké nasazení, pohyb hráčů byl střídmý, pohyb míče z našich kopaček pomalý a velmi nepřesný, a pohyb D. Štancla až příliš limitovaný, pročež ho po patnácti minutách asi poprvé vystřídal jeho starší bratr. Do té doby nás stihli hosté během prvních deseti minut prakticky zavřít na naší polovině, ale na bránu mířil jen dalekonosný pokus Kusého. Mnohem nebezpečnější bylo náš první ofenzivní růžek, totiž dalekonosná střela Nádvorníka, proti které se ale vytáhl náš odchovanec v bráně soupeře. Pár minut na to vyslal Novák pasem za obranu do úniku Víta, který se poohlížel po přihrávce na úplně volného Hurytu, ale veškeré jeho plány zhatil špatný první dotyk. Neproměněný rychlý brejk hostů po našem rohovém kopu byl zatím jen pouhým varováním. Ve 29. minutě už ale soupeř potrestal Štanclovo ofsajdové nevystoupení a jeho následné nedosáhnutí na průnikovou přihrávku, protože Opletal s míčem na středu hřiště a hranici vápna naložil tak, jako léta páně 27. 10. jakýsi Zahoran z Poličky "B". Ten byl totiž posledním, kdo překonal Rusnáka v mistrovském zápase, od té doby se o naše inkasované góly podělili Špinar s Kubešem. Statisticky vzato, protože minutové záznamy z dřívějších dob nemáme, 4 čistá konta v řadě v podání V. Andrleho, J. Lněničky a A. Ropka na tu tuto šňůru nestačí, a tak náš historický panel prohlašuje těchto celkem 549minut za nejdelší dochovanou sérií (Prešinský se v sezóně 2016/2017 zastavil na 522 minutách a Špinar v sezóně 2019/2020 na 477). Pocitově vzato se dá spekulovat, zda by Rusnákova hlava a levá ruka nespolupracovaly rychleji na zastavení Opletalovy umístěné střely k levé tyči, kdyby nebyly po odchodu D. Štancla premiérově obtěžkány kapitánskou páskou a zodpovědností. Když se vrátíme do zápasu, za minutu či dvě mohl být rozdíl už dvoubrankový, když se z podobné pozice hnal sám na Rusnáka jiný hráč ve žlutém dresu, ale naštěstí pro nás netrefil bránu. S tímto vývojem zápasu se ale rozhodně nehodlal smířit Novák, který z dálky dokázal překonat Němce, ale jeho střela skončila na břevně a na následnou dorážku nebyl ve vápně hostů nikdo z našich hráčů přítomen. Důležitý gól do šatny se nám podařilo vstřelit, když po krásném křížném míči Skaly poslal ze stejné pozice svoji střelu do břevna i Huryta, a poučen z předchozí situace byl na následnou dorážku připraven Novák, který určil remízový poločasový stav.

Do druhé půle jsme nastoupili v úplně jiném rozpoložení než v tom prvním, což vyústilo v až enormní tlak (jako hodně veliký), „Horňák“ jsme prakticky nepustili k míči, ale spousta centrů ze stran ani standardní situace nebyly využity. To se změnilo až 59. minutě, kdy byl Skalův roh odvrácen pouze zpátky k němu a jeho druhý centr našel na zadní úplně volného Hurytu který zakončoval hlavou v klidu do prázdné brány. Vedoucí gól znamenal mírné polevení, ale přesto jsme v našem tlaku pokračovali. Špatný odkop Němce zůstal nepotrestán, do zakončení se nakonec ani nedostal Skala, který si nedokázal zpracovat přihrávku pod sebe od aktivně napadajícího Ondráčka. Do samostatného úniku se po Rusnákově nákopu za obranu řítil Huryta, ale při pokusu si píchnout míč před vyběhlým Němcem ho vůbec netrefil. Zřejmě v překvapení, že se k němu míč vůbec dostal, zakončoval hlavou vedle na zadní tyči Frank. Zaslouženého pojišťujícího gólu jsme se přece jen dočkali, když Nantl nejprve vybojoval při návratu míč, předal na střed Nádvorníkovi, který vyslal průnikovkou do úniku Nováka a ten střelou mezi Němcovy nohy korunoval svůj dnešní výkon a zároveň dorovnal V. Štancla v tabulce mužských střelců. Navýšit skóre ještě mohl Skala poté, co Novák vystihl propadlý balón, ale jeho přihrávka pod sebe byla vysoká a na dlouhou nohu, a tak Skala zakončil nad. Výjimečně otevřené okénko v obraně mohl potrestat Flídr, ale Rusnák jeho střelu mezi nohy dokázal zalepit. Nechybělo moc a Novák mohl završit hattrick, když se podobně jako dříve Huryta dostal za obranu po Rusnákově pobídce, ale Němec tentokrát jeho úmysl v podobě kličky vystihl. V poslední šanci se objevil Nantl, kterého Ondráček vyslal do úniku lobem za obranu, ale prvně jmenovaný si v poslední chvíli míč ukopl. Zprvu tradičně utrápené, ale nakonec zasloužené vítězství. Určitým pozitivem budiž i to, že 2 ze 3 zhmožděných „vojáků“ přežili zápas bez úhony. Příští týden nás čeká další derby s Újezdem, tentokrát s Dolním v Dolním. Snad se do té doby dají zranění dohromady, neboť půjde o důležitý souboj, který ukáže, zda jsme stále schopni držet krok se špičkou okresu.

Mladší přípravka

27.4.2025 Horní Újezd

Druhý jarní turnaj mladší přípravky jsme odehráli na hřišti v Horním Újezdě. Největší problém byl spravedlivě rozdělit herní minuty mezi 14 dětí, možná i proto jsme střídali herně lepší pasáže s horšími. Nicméně turnaj se nám podařil a nakonec ho celý vyhráli.

Sestava: Jiří Famfulík, Filip Hájek, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Pavel Kubík, Filip Šplíchal, Jiří Voženílek, Jáchym Vomáčka, Sofie Nováková, Vít Šimek, Timotej Vomočil, Marie Flídrová, Tomáš Chadima, Nikola Kovářová, Antonín Flach, Jan Kroulík

Horní Újezd/Morašice - Sebranice 7:3

Branky: Timotej Vomočil 2, Vít Šimek, Sofie Nováková, Jiří Voženílek, Jan Klement, vlastní

Horní Újezd/Morašice - Litomyšl "B" 7:0

Branky: Lukáš Chmelík 4, Jan Klement, Jáchym Vomáčka, Nikola Kovářová

Horní Újezd/Morašice - Němčice 5:1

Branky: Timotej Vomočil 2, Jáchym Vomáčka 2, Jiří Voženílek

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd/Morašice
2. Němčice
3. Sebranice
4. Litomyšl "B"

Starší na hezkém trávníku v Morašicích odehráli předposlední zápas základní části. Prvni poločas jsme sice měli více ze hry, ale nakonec skončil remízou. Druhý poločas  se hrálo prakticky na jednu bránu. Naším největším soupeřem bylo zakončení spousty hezkých akcí. Doufejme, že jsme si střeleckou smůlu vybrali na dlouho dopředu. Zápas rozhodl Dan z pozice stopera, který se už na to asi nemohl dívat a krásnou střelou nedal brankáři šanci. V poslední minutě Miky Kovář pojistil výsledek. Výhrou si děcka s předstihem zajistili vítězství základní části soutěže a nástavbu začnou úplně nepochopitelně s nulovým počtem bodů.

Gratuluji dětem k vítězství základní části a věřím, že se stejným přístupem budou pokračovat i v rozhodujících zápasech.

Horní Újezd

Zápas jsme začali dobře a prvních pět minut jsme byli lepším týmem. Bohužel jsme dostali gól a soupeř nás začal i přehrávat. Poločas končil naším mankem 2:4. V kabinách bylo na dětech vidět, že se rozhodně s prohrou nesmíří a v druhé části chtějí hrát líp. Druhý poločas probíhal na mladší žáky v dost vyhrocené podobě. Ale především z naší strany plný vítězných emocí. V druhém poločase děti předvedly asi nejlepší hru, kterou jsem od nich letos viděl, a zaslouženě vyhráli.

Horní Újezd

Jak v minulém kole starší žáci vítězně pokřtili nové dresy Horňáku, v Jevíčku to zopakovali s novými dresy z Čisté. Děti si po pěkném zápase odváží poměrně vysokou výhru 4:1. Všechny góly nastřílela posila z mladších David Klusoň. Na závěr si děti užily oslavy narozenin kapitána a už samozřejmě následoval pozápasový rozhovor reportéra Sama.

Horní Újezd

Mladší žáci odehráli dva rozdílné poločasy. V prvním se nám vůbec nedařilo a výsledkem bylo manko dvou branek. Do druhého nastoupil jiný a daleko bojovnější tým. Podařilo se nám srovnat hru i skóre. Bohužel chvíli před koncem jsme dostali třetí gól. Možná bychom dokázali v posledních minutách zápas srovnat Davidovými střeleckými schopnostmi, ale dal jsem přednost, aby si zahráli všichni týmově. Nakonec zápas skončil těsnou výhrou domácích, ale za druhý poločas zaslouží děti pochvalu.

Horní Újezd

Starší přípravka

19.4.2025 Bystré

Po velmi dobrém bojovném výkonu jsme si odvezli 2. místo z turnaje v Bystrém a nasázeli jsme soupeřům rekordních 29 gólů. A to i přesto, že jsme měli pouze jednoho hráče na střídání.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Ivo Langr, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Matyáš Tóth

Bystré - Morašice 4:3

Branky: Daniel Hlušička, Ivo Langr, Matyáš Tóth

Pomezí - Morašice 0:23

Branky: Matouš Jetmar 7, Jan Klement 6, Matěj Vrbica 5, Matyáš Tóth 4, Lukáš Chmelík

Březová nad Svitavou - Morašice 2:3

Branky: Matouš Jetmar, Jan Klement, Matyáš Tóth

Tabulka turnaje:

1. Bystré
2. Morašice
3. Březová nad Svitavou
4. Pomezí

Mladší přípravka

19.4.2025 Morašice

Na Bílou sobotu se ze zimního spánku probudila okresní soutěž přípravek. Úvodní dějství na domácím hřišti v Morašicích jsme absolvovali bez tří největších opor, a proto byly na místě obavy z toho, jak bude naše hra vypadat. Sobotní dopoledne nás ale zastihlo ve velice dobrém rozpoložení, tým, který nás bude z velké části reprezentovat v příští sezóně, předvedl odvážný, bojovný výkon. Největší pochvalu zaslouží Tim Vomočil, který odehrál velkou část turnaje bez střídání, na hřišti by nechal duši a svým nasazením byl příkladem ostatním spoluhráčům. Jsem rád, že vyrovnaný turnaj zaslouženě vyhrály Sebranice, protože posun v jejich hře je obdivuhodný.

Horní Újezd

Sestava: Jiří Famfulík, Timotej Vomočil, Filip Šplíchal, Marie Flídrová, Jiří Voženílek, Ondřej Sýkora, Tomáš Chadima, Antonín Flach, Sofie Nováková, Kateřina Kovářová, Gabriela Hlušičková

Horní Újezd/Morašice - Opatov 5:3

Branky: Timotej Vomočil 3, Jiří Voženílek 2

Horní Újezd/Morašice - Sebranice 3:5

Branky: Timotej Vomočil 2, Antonín Flach

Horní Újezd/Morašice - Bystré 4:4

Branky: Timotej Vomočil 4

Tabulka turnaje:

1. Sebranice
2. Horní Újezd/Morašice
3. Bystré
4. Opatov

Sérii venkovních zápasů jsme zakončili v Sebranicích, před početnou diváckou kulisou i početnou návštěvou našeho fanklubu. Bylo to po dlouhých 8 a půl letech, kdy jsme zde sehráli poslední mistrovské utkání a za tu dobu se změnilo několik věcí (např. příjmení Karla Vopařila na Kutzer). Již od samého začátku jsme měli herní převahu, díky čemuž jsme si vypracovali několik rohů, které ani jeden z rozhodčích neviděl a všechna čest domácím, že nám je férově přiznávali, a všechna čest nám, že jsme ani jeden z nich nevyužili. Nevyužit zůstal také propadlý Lněničkův dlouhý aut na přední tyči, ke kterému nikdo z našich hráčů nedokázal včas doběhnout. O chvíli později se teprve zastřeloval Nádvorník, jehož střela z hranice vápna mířila nad. V 15. minutě už se ale mohl radovat, když Lněnička vyslal po lajně Nováka, který poslal míč do vápna přímo na Nádvorníka, který si míč v klidu zpracoval a následně umístil k tyči. Navýšit vedení mohl Skala, který těžil z Vítova úspěšného napadání a jeho přihrávky do vápna, ale prvně jmenovaný měl nejspíš v hlavě tolik možných oslav gólu, že přestřelil bránu. Do další šance se řítil z levé strany Novák, ale gólman mu včasným výběhem pod nohy znemožnil jakékoliv zakončení. Loženku neproměnil dnes velmi dobře hrající Frank, ke kterému se míč dostal po prodloužení autu Skalou, ale tváří v tvář gólmanovi poslal míč šajtlí z malého vápna vedle. První výraznou šanci domácím jsme nabídli sami, konkrétně D. Štancl, který nedokázal u lajny uklidit jednoduchý míč, ale následná akce nakonec skončila bez střely. Slabší chvíli jsme si vybrali při volném přímém kopu domácích na hranici vápna, když jsme si příliš dlouho rozebírali protihráče, až rozehraná standardka skončila u kapitána Červa, který ale z penalty mířil pouze do tyče, a tak jedinou újmu mohla zaznamenat Rusnákova psychika, kterého dle jeho slov málem jeblo. Uklidňující gól do šatny dal hlavou V. Štancl po rohu Víta a posunul se tak mezi nejlepších 25 mužských střelců v morašické historii.

Tempo ve druhém poločasu mírně opadlo, výjimkou byl taktický faul Ondráčka na kapitána Červa, který si následně vylil srdíčko na jeho adresu, za což oba vyfasovali po žluté kartě a Ondráček si tak upevnil svoji pozici nejtrestanějšího hráče před řídce docházejícím, ale efektivně kartujícím Kubešem. Čím dál více jsme ztráceli balóny, především kvůli příliš dlouhým přihrávkám do otevřenější obrany domácích. Přesto jsme dokázali navýšit skóre, když Nádvorník vrátil asistenci Novákovi, který po jeho přihrávce mezi beky přesně zakončil na vzdálenější tyč. Touto úspěšnou akcí Novák odskočil v tabulce mužských střelců Skalovi a zároveň dorovnal Bureše a Nádvorník se asistencí posunul do čela letošní produktivity (15 bodů ve 13-ti zápasech, pozn. red.). Až na jednu hlavičku V. Štancla však tímto gólem skončili jakékoliv další ohrožení domácí brány, neboť další útočné akce končily převážně ofsajdy Nantla a Halsbacha. Zbytečně vyhrocené emoce následovaly po zbytečném faulu Filipiho na vyběhnuvšího Rusnáka, kdy se po celý zápas ozývající domácí trenér pustil do slovního křížku s Kopeckým, který mu byl zdatným oponentem. Zbytek zápasu už byl velmi kouskovaný, domácí dostali možnost zahrávat několik standardních situací z naší půlky. Po jedné z nich se soupeř dostal k zakončení, ale míč na dlouhou nohu poslal z malého vápna nad bránu. V samotném závěru po dalším přímáku a sklepnutém balónu se ke střele dostal domácí útočník, ale jeho loudavou střelu vytlačil Rusnák očima vedle brány a připsal si tak další čisté konto a my další tři body do tabulky. Příští týden se vrátíme po delší době na domácí půdu, kde přivítáme poslední Horní Újezd.

Po týdnu nás opět čekal výjezd k přímému konkurentovi z popředí tabulky, opět se nahromadily omluvenky, a protože přesvědčovací metody nepadly na úrodnou půdu, odjeli jsme hold v menším počtu. Vrátila se nám ale brankářská jistota v podobě Rusnáka, pozici stoperů zaujala zkušená dvojice V. Štancl a Kopecký, Novák pro změnu dostal šanci zazářit v útoku. Tristní přístup a výkon proti Dlouhé Loučce hrající v 10-ti lidech byl pro nás očividně správným výstražným signálem, a tak dnes byl bojovný duch na hřišti cítit již od první minuty. Nutno říci, že to byl hlavní klíč k úspěchu proti houževnatému a technicky lepšímu týmu. Proti rychlým a vystoupeným domácím útočníkům jsme si rovněž moc nekomplikovali hru konstruktivní rozehrou, a tak se naše akce odvíjeli především od Rusnákových nákopů až na soupeřovo vápno a sbírání míčů z Novákových soubojů. Více na míči ale byli domácí, kterým se podařilo kolem 10.minuty po naší ztrátě rozhýbat svá rychlá křídla, ale finální křížná přihrávka před prázdnou bránu šla naštěstí až moc "do šuplíčku", mimo dosah jejich dobíhajícího hráče. I když jsme byli několikrát zatlačeni k vlastnímu vápnu, do větších šancí jsme soupeře prakticky nepustili, Rusnák musel zakročit všehovšudy dvakrát. Nejprve si poradil se střelou Mojdla z hranice vápna, která ale mířila přímo do jím střeženého prostoru, podruhé to byl dalekonosný pokus, jenž se nepříjemně snášel pod horní konstrukci. My hrozili především ze standardních situací a Lněničkových dlouhých autů, ale až na povedený Nádvorníkův volný přímý kop nemusel domácí brankář téměř vůbec zasahovat. Vzhledem k obrazu hry pak nastal pro početné domácí publikum velký šok, když po odvráceném rohu Pitra od vápna vyslal Lněničku, ten z vlastní půlky nastartoval své nohy a ve svém neviditelně vyznačeném jízdním pruhu sprintoval někam mezi domácí bránu a rohový praporek. Nicméně ve finále našel přesným pasem na zadní tyči nabíhajícího Hurytu, který doslova dovedl míč do brány. Gól vybídl domácí k větší aktivitě, i za pomoci našich jednoduše ztrácených balónů a několika spornějších faulů a z nich plynoucích standartek následovala pasáž, kdy nás soupeř asi na pět nebo deset minut zavřel na naší polovině, ale i to jsme naštěstí přečkali bez úhony i výraznějšího ohrožení. Do slibné pozice se na druhé straně ještě prokličkoval Nádvorník, ale ve vápně si na zakončení levou netroufl a jeho následný pas nenašel nikoho ve žlutých barvách. Po posledním Vítově rohu propadl míč až na zadní ke Kopeckému, ale ten z ostrého úhlu netrefil bránu, přestože to podle jeho slov byla jasná šance. 

Že nebezpečí domácí útoků nepoleví ukázal brzy po příchodu z kabin Mojdl, ale jeho obstřel do levého horního rohu Rusnákovy brány mířil výš, než by si představoval. Velmi rychle jsme se dočkali uklidňujícího gólu (myšlenou pouze výsledkově), když se po kombinaci na pravé straně dostal míč na střed k Nádvorníkovi, který přešel přes dva obránce a jeho křižná střela zapadla přesně za tyč. Soupeř měl několik příležitostí na úpravu skóre, dvakrát to bylo po rohovém kopu, když jsme nezachytili náběh na přední tyči, ale obě zakončení mířila mimo bránu. Většinu hry domácích tvořili Šmíd a Hynek na středu zálohy, se kterými si D. Štancl nevěděl rady, ale až na pár nepřesných zakončení ztroskotala většina akcí ve finální fázi. Snížení mohl přinést špatný odhad situace V. Štancla, který propouštěl střelu z úhlu s vírou, že náš brankář je za ním připravený a předejde tím rohovému kopu. Rusnák připravený skutečně byl, ale určitě ještě víc překvapený a se štěstím dokázal míč zastavit mezi nohama. Z další ojedinělé akce mohl navýšit skóre opět Nádvorník ale jeho křižná střela, tentokrát z levé strany, se nestihla zakroutit z vnitřní strany tyče. S přibývajícím časem domácím nezbývalo nic jiného než přeskupit více sil do útoku. Nebezpečím zaváněla situace, kdy Kopecký nedokázal dostatečně uhlídat míč do zámezí, nechal se předskočit útočníkem, ale jeho následnou pobídku nedokázali spoluhráči správně zužitkovat. Otevřenější obrana soupeře nám umožnila ještě trochu vystrčit růžky, ale na Vítův centr D. Štancl o chlup nedoskočil a Nantlovo sólíčko uvnitř vápna nakonec skončilo odkopem od brány. Vedení a k tomu čisté konto jako bonus jsme si už ale ujít nenechali. Od nás to tentokrát byl spíše účelový fotbal, ale když to vede k vítězství a udržení kontaktu s čelem tabulky, kdo by se zlobil.

Na zápas v Dlouhé Loučce, u našeho přímého konkurenta z nejvyšších pater tabulky druhé nejnižší soutěže, neodjela prakticky celá osa z týmu z minulého týdne, včetně toho realizačního. Důvody byly rozličné, od těch radostných jako jsou křtiny, přes ty praktické jako je hlídání, po ty neradostné, jako je pohřeb. Na umření určitě musel být po faulu z minulého týdne i v roli vedoucího zaskakující Černohorský, který byl v základní sestavě našeho týmu předchozích 49 mistrovských utkání. Mezeru v bráně nakonec vyplnil Kubeš, na stoperu Chmelík, ve středu zálohy minule zazářivší Smola, v útoku do služby spěchající Lněnička. I dnešní zápas byl ovlivněn silným větrem a los určil, že první poločas bude foukat do zad nám. Možná to bylo na škodu, neboť předzápasové pokyny držet míč na zemi vzaly velmi rychle za své. Fotbalově toho k vidění moc nebylo. Chmelík úspěšně zvládal náročné souboje s rychlými domácími útočníky a kromě jednoho propadlého rohu a nadvakrát zlikvidované střely neměl Kubeš moc práce. Zato na druhé straně bylo docela živo. Nejprve Ondráček z nadějné pozice za vápnem střílel mimo, po Novákově stříleném lobu na zadní se brankář dokázal natáhnout a při jednom prodlouženém Lněničkově dlouhém autu nedokázal nikdo zavřít zadní tyč. O jasný gól byl připraven Chmelík, který se po rohu dostal k odraženému míči, ale jeho střelu na brankové čáře vyhlavičkoval obránce. Hned z následujícího rohu mohl opět udeřit Chmelík, když vracel míč před bránu, ale jeho centr nebo střela na zadní skončila přímo na tyči. O chvíli později už jsme se gólu dočkali, když po faulu na naší půlce vyslal Chmelík dlouhým nákopem za obranu Nováka, který si s naskákaným míčem nedělal žádné starosti a jeho střela levačkou z voleje zapadla s pomocí zadní tyče do brány. Naše vedení ale nevydrželo dlouho, když Smolovu pomalou zpětnou nahrávku nedokázal pod tlakem dostatečně odkopnout Ondráček a Konečný, který byl následně vyslán do úniku se proti Kubešovi nemýlil. Tímto gólem jako by naše hra a aktivita úplně opadla. Konečný se ještě výrazně zapsal do tohoto zápasu, když si nejprve vybojoval penaltu po souboji s Chmelíkem a po následných dohadech neudržel nervy, přišlápl u něj stojícího Kubeše (který druhý zápas po sobě byl přímo u vyloučení soupeře) a poroučel se ze hřiště. Penaltu však s přehledem domácí Bouček proměnil a my šli do kabin se ztrátou jednoho gólu a náskokem jednoho muže.

Bohužel s touto výhodou jsme naložili naprosto tragicky. I přes početní výhodu jsme nedokázali domácí obranu rozevřít, což se bez pohybu provádí těžko. Naši dlouho trvající rozehrávku velmi dobře narušovali aktivně napadající domácí, s čímž jsme si nebyli schopni poradit. Naší ojedinělou šancí byl nepřímý volný kop po malé domů, který Skala sehrál s Novákem, ale tomu zakončení vůbec nesedlo. Naprostou bezmoc podtrhl přímák o chvíli později, který Skala chtěl sehrát pro změnu s Ondráčkem, ale tomu na dva metry nahrál tak špatně, že Chmelík musel následný brejk uhasit alespoň na roh. Právě z tohoto rohu domácí byli blízko ke skórování, když jsme na zadní neuhlídali osamoceného hráče, ale ten v dobré pozici hlavičkoval nad. Definitivní hřebíček jakýmkoliv našim více než marným snahám byl uklidňující gól pro domácí, když Křivánek na středu hřiště připravil i s přispěním drobného faulu Štancla o míč a svůj samostatný nájezd proměnil. Šlo by se po této situaci cítit ukřivděně, ale ruku na srdce, toto nebyla situace, která nám prohrála zápas. Nelze se ani vymlouvat na to, že nám chybělo několik hráčů základní sestavy. Soupeř se porazit dal, ale 3 body zaslouženě získali domácí, protože to byli oni, kdo dneska chtěl víc. Lze pouze doufat, že se z toho ponaučíme a vše odčiníme příští týden proti dalšímu těžkému soupeři v Pomezí.

V prvním a v jednom z těch mála domácích jarních utkáních jsme přivítali Vendolí. Domácí prostředí, zaváhání vedoucího Opatova, založení oficiálního fanklubu a odčinění remízy z Moravské z minulého týdne, to byly jasné motivace k tomu, proč dnes dovézt zápas k vítězství. Už od začátku bylo jasné, že zápas silně ovlivní silný vítr a los určil, že v prvním poločase to budeme my, kdo kromě důrazného soupeře bude bojovat i s tímto živlem. Asi v 10. minutě se ve velké šanci objevil Halsbach, který se dostal do šance po pěkné kombinaci Nádvorníka a Víta na pravé straně, ale po následném centru mu bohužel nevyšel krok a v pádu zakončoval z pár metrů těsně vedle. Stejný hráč se objevil v další velké šanci, když se k němu odrazil Nádvorníkův přímý kop, ale tváří v tvář proti gólmanovi svou šanci neproměnil. O chvíli později už jsme se ale gólu dočkali, když Skalův roh dokázal v souboji prodloužit D. Štancl a Novák dokázal skákavý míč i přes skrumáž těl dopravit do sítě. Tím byl ale na nějakou dobu konec našim šancím a hra se začala trochu přiostřovat. Poté, co byl puštěn zákrok podrážkou proti Černohorskému, který musel nuceně střídat, jsme hráli pár minut v oslabení, z čehož soupeř vytěžil samostatný nájezd na Rusnáka, ale náš slovenský čapájev včasným výběhem dostatečně zmenšil střelecký úhel a vychytal hostujícího útočníka. I tato vzniklá šance rozhodla o tom, že Halsbach zůstane navzdory neproměněným šancím na hrotu a Černohorského nahradí matador Kopecký, který svůj záskok zvládl s přehledem. Zničehonic jsme mohli opět udeřit po rohu, ale stejně jako minulý týden jsme naněkolikrát odražený míč nedokázali u brankové čáry zasáhnout dřív než brankář.  Zbytek poločasu už se nesl především v duchu dohadování se soupeřem a rozhodčím a kouskovaná hra rozhodně přinesla jen málo fotbalové krásy a tak jsme šli do kabin za stavu 1:0.

Nástup do druhého poločasu neodpovídal tomu, že bychom chtěli situaci uklidnit přidáním dalších gólů a soupeři jsme umožnili několik situací, při kterých se dostal k zakončení, ale naštěstí ani při jedné nemusel Rusnák zakončovat. A možná proto bylo tak trochu překvapením, když Kopeckého přímák z půlky možná neúmyslně našel před hranicí vápna Skalu, který úmyslně přeloboval všechny obránce a nabíhající Halsbach již tentokrát nabídnutou šancí nepohrdl a hostujícího gólmana úspěšně přeloboval. Další ranou pro soupeře bylo vyloučení Daniše, který byl faulován a následně si neodpustil oplácení a nakopl Kubeše. Hra tím byla v naší režii, i když přesto jsme si neodpustili pár otevřených okének v našich zadních řadách, ale kromě dvou slabších zakončení do středu brány, kde stál připravený Rusnák, jsme větší zdramatizování nepřipustili. Ale s uklidněním výsledku jsme se stále drželi zpátky. Dobře mířená ale nedůrazná hlava Nováka po rohu do sítě nedošla, stejně tak zůstali nevyužity dva jeho nadějně vypadající průniky. Po přenesení hry na pravou stranu se sám před gólmanem ocitl i střídající Lněnička, ale slabší nohou (myšleno fotbalově, pořád ji má dvakrát větší než Nádvorník obě nohy dohromady) nedokázal střelu na zadní vměstnat mezi tři tyče. Debut snů prožil nováček v naší sestavě Smola, který si z vlastní poloviny doběhl na Skalův pas od hranice našeho vápna a samostatný nájezd proměnil s velkým přehledem lobem přes gólmana. Do podobné situace se dostal ještě jednou, ale to bychom asi chtěli moc, aby hlavním sportovním povoláním florbalista vstřelil ve svém prvním fotbalovém zápase dva góly. A tak tečku za zápasem udělal D. Štancl, když po akci z levé strany a přiťuknutí Nádvorníka napřáhl na hranici velkého vápna a svým celkově 40. gólem v morašickém dresu stanovil konečné skóre na 4:0. Stejné, jen bohužel v obráceném gardu, jaké svítilo na tabuli po předchozím dorosteneckém zápase.

V zimě nezahálela ani naše mládež a její trenéři. Nejmladší děti se scházely ve školní tělocvičně jednou týdně, přípravkové děti dvakrát. Starší přípravka se vypravila za soutěžním povyražením do Vysokého Mýta, mladší přípravka absolvovala 3 turnaje v Proseči, dva z nich zde organizoval TJ Horní Újezd. Jednou naše výsledky ovlivnila nemoc klíčových hráčů, podruhé obsadili v silné konkurenci po povedeném představení 4.místo, na třetím turnaji skončili o skóre druzí, momentálně si nahrazují soutěžení přátelskými zápasy na umělce v Dolním Újezdu. Až to počasí dovolí, bude snad v pondělí a ve středu hřiště plné dětí, pokud tedy ještě vaše dítko mezi nimi není, přijďte se společně podívat. Žáci trénují se svými hornoújezdskými spoluhráči jednou týdně v dolnoújezdské hale a na přilehlé umělé trávě, a objíždí víkendové turnaje, mj. zvládli 3.místa v Moravanech, Proseči a Svratce, a 2. místo v Bystřici a Litomyšli, tento víkend je čeká společné soustředění. Dorostenci se v zimě zapojovali do mužských tréninků u nás i v Horním Újezdu a tuto neděli se na ně můžete po dlouhé době přijít podívat na naše hřiště, kde budou od 12:30 hostit v rámci OP Chrudimska soupeře z Třemošnice. Výhledově to vypadá, že mládežnické živo bude na našem hřišti i ke konci jarní části, když na našem hřišti budeme 23.5. hostit turnaj základních škol a 7.6. turnaj mladších přípravek o pohár OFS.

K prvnímu jarnímu utkání jsme vyrazili do Moravské Třebové. Hned v první minutě zaváhal s rozehrávkou poslední Černohorský, ale soupeř se při úniku na Rusnáka sám vyhnal z dobré střelecké pozice a nakonec při zakončení vůbec netrefil bránu. Místní široké hřiště jsme od začátku trochu paradoxně nedokázali dostatečně využívat, úvodní dvacetiminutovku jsme tak nějak prospali a umožnili domácím sérii několika rohových kopů a zakončení zpoza vápna, ale naštěstí Rusnák nemusel ani jednou zasahovat. Několik tvrdých soubojů Ondráčka a Halsbacha, ale bohužel i několik rozhodcovsky banálních situací odhalilo, že sudí dnes nebude nejostřejší tužkou v penále, k naší smůle beztrestné opakované faulování, držení a  objímání hraničící až se sexuálním obtěžováním mnohem více diskvalifikuje útočící hráče než ty bránící, a např. náš útočník se kvůli tomu nemohl dostat do hry. Naštěstí domácí slabého pískání zneužili jen k jednomu chycení pod krkem a dvěma bezkaretním úderům do obličeje, ale o nohy v zápase bohudík nešlo. Naši první šanci měl na svědomí také soupeř, konkrétně brankář, který svým nepovedeným odkopem našel Skalu, ale ten střelou z dálky vůbec netrefil odkrytou svatyni a kromě našeho vedení tím odmítl i svůj osobní posun ve střeleckých tabulkách. Minulý týden vstoupil na svém "domácím" "pažitu" v Krouně do TOP30 mužských střelců, dnešním gólem mohl dorovnat závody se svým zámořským mysliveckým kolegou. Další gólovou šanci pro nás vytvořil Novák, který cestou od rohového praporku do vápna dvakrát obešel jednoho protihráče, ale jeho přihrávku pod sebe měl D. Štancl na dlouhou nohu a zakončující Nádvorník, hrající 100. zápas v morašickém dresu, z hranice vápna netrefil bránu. O chvíli později to Nádvorník ze stejné pozice zkusil znovu, ale jeho střelu dokázal domácí brankář vyrazit alespoň na tyč. Na to, kolik prostoru nám hřiště poskytovalo, opravdu bída. Nic dalšího zajímavého poločas nepřinesl, kromě naší nezvykle hlasité interní frustrační hádky.

Druhý poločas se naše hra výrazně zvedla a vypadalo jen jako otázka času, než se nám míč podaří dotlačit do brány. Nejprve Huryta vzal po průniku do vápna zakončení na sebe, ale z úhlu trefil pouze prostor brankáře, skákavou dorážku pak z penalty vůbec netrefil Nádvorník. Domácí gólman s obtížemi vyrazil i nikterak razantní, ale umístěnou střelu D. Štancla zpoza vápna, proti jeho hlavičce na přední tyči mu stačily oči tlačící míč nad bránu. V trochu obtížné pozici se k hlavičce probojoval V. Štancl, ale také zamířil těsně nad. O chvíli později byl zase v mnohem jednodušší, až jasné pozici, na přední tyči bohužel zezadu povalen párem domácích rukou, chvilku předtím, než mu na hlavě mohl přistát Skalův centr. Jak stylový by byl gól od hráče, který tímto zápasem vstoupil mezi 10 hráčů s nejvyšším počtem startů v naší historii. Největší příležitost jsme měli po po centru Nádvorníka, když se ve slunci ztratil míč hlavičkujícímu D. Štanclovi a za ním skluzující Huryta balón nestihl trefit nohou, ale pouze setrvačností těla, což bylo přes minimální vzdálenost od brány natolik slabé, že domácí brankář ve spolupráci s obráncem nebezpečí na brankové čáře zažehnali. Někde mezi tím vším měl na druhé straně možnost potrestat naši špatnou rozehru domácí kapitán, ale ten uspěchal své zakončení proti vyběhlému Rusnákovi a poslal mu malou domů. Velmi nebezpečně vyhlížela standardní situace domácích, když si na centr na přední nabíhal osamocený Polák, ale ten při pokusu tečovat naštěstí vůbec netrefil míč, který pak skončil v bezpečí Rusnákovy náruče. Asi poslední příležitost měl Vít, který jako jediný ze střídajících mohl více promluvit do dění zápasu a který na své poměry nezvykle vzal situaci na hranici vápna na sebe, ale jeho zakončení mířilo mimo. Utkání tak skončilo bezbrankovou remízou, což nás vzhledem k ostatních výsledků nemusí tolik mrzet, ale každý z nás ví, že se mělo vyhrát. Snad si fotbalové radosti užijeme příští neděli doma proti Vendolí.

Nejen v tělocvičně, ale i na okolních silnicích a umělkách našlo svoje útočiště i naše áčko, které muselo během zimní přípravy řešit další citelné oslabení. Za oceán totiž plánovaně odletěl nejlepší střelec Bureš (snad jen na rok), volání "átřídních" Českých Heřmanic vyslyšel Špinar (zatím na půl roku) a ze zdravotních důvodů musel ukončit kariéru M. Ropek. V kolonce "příchody" proti tomu máme dorostence Nantla z Makova (přestup z Litomyšle), navrátilce Pishtu a snad nejen dočasně uzdraveného Halsbacha, doufejme, že na ně naváže někdo další z podzimních "odpadlíků". Tréninková účast při dané šířce kádru byla obstojná i díky častým návštěvám našich dorostenců (dojíždějících střídavě i na Horní Újezd), téměř stoprocentní účast pak byla na tradičním soustředění v Daňkovicích, kde se i díky gardistům sešlo na pětadvacet fotbalistů v rozličných fázích kariéry.

Po podzimní zápasové náloži bude jarní dění na hřišti v Morašicích o poznání chudší, muži odehrají pouze 4 domácí zápasy okresního přeboru + semifinále poháru OFS s Mladějovem. Výhledově to vypadá, že poslednímu zápasu áčka v sobotu 14.6. by měl předcházet zápas staré gardy proti Českým Heřmanicím, snad spojený s malou připomínkou 55let morašického fotbalu. Víme, jak to na jaře chodí, ale bylo by hezké, kdyby v posledním zápase mužů bylo o co hrát.

Před zahájením jarní části odehráli muži čtyři přátelská utkání, jejich stručný zápis je popsaný níže.

22.2.2025 Morašice - Luže "B" 2:1 (1:1)

První přípravný zápas před startem jarní části sezóny jsme sehráli na UMT v Litomyšli proti třetitřídní Luži „B“. Na přání soupeře jsme se dohodli na odehrání zápasu ve formátu 3x30 minut. Na úvod nám nějakou chvíli trvalo, než jsme se rozkoukali a zvykli si na zápasový rytmus. Do té doby jsme ale stihli inkasovat z ojedinělé „šance“ soupeře při rohovém kopu. Lněnička na přední tyči nedoskočil na centr, s čímž nepočítal za ním stojící Černohorský, od jehož stehna se míč odrazil do vlastní brány. Brzy ale bylo srovnáno, když soupeřův gólman vyběhl pro dlouhý Lněničkův aut, ale Frank ho čistě rozhodil natolik, že si míč srazil do vlastní sítě. Postupem času jsme přebírali otěže hry a druhá třetina byla plně v naší, což vedlo zajistění vedení díky prvnímu gólu Nantla v jeho prvním zápase za Morašice, když si naběhl za obranu na křižný Nádvorníkův míč a s přehledem přeloboval vybíhajícího brankáře. Zbytek zápasu jsme víceméně kontrolovali, Rusnák až na pár výběhů byl prakticky bez práce a nebýt naší špatné finálky a zakončení, mohli jsme dosáhnout vyššího vítězství.

Sestava: L. Rusnák – J. Pitra, M. Černohorský, P. Lněnička, J. Vít, D. Štancl, T. Nádvorník, Z. Skala, Y. Pishta, V. Novák, M. Frank, T. Huryta, J. Nantl, J. Kopecký

Góly: J. Nantl (T. Nádvorník), vlastní (P. Lněnička)

1.3.2025 Morašice - Sruby 2:4 (1:0)

O týden později nás čekal těžší soupeř, první tým ústeckého okresního přeboru Sruby, který na podzim neztratil ani bod. Sice jsme šli poměrně rychle do vedení po Lněničkově dlouhém autu, který propadl až na zadní, kde ho doklepl do sítě Frank. To ale bylo na dlouhou dobu z naší strany vše, neboť se ukázala herní kvalita soupeře, který si z nás, i díky našemu chabému přebírání a navrátům do obrany, udělal místy tréninkové kužely. První poločas jsme ještě přečkali bez úhony, ale nástup do druhého poločasu nám vůbec nevyšel, když po velmi podobných akcích nám soupeř nasázel 4 góly během asi 15-ti minut. Poté soupeř povolil ve svém napadání, i když měl stále navrch a měl možnosti k navýšení skóre, ale díky tomu jsme si i my dokázali vytvořit pár šancí. Snížit dokázal Novák, když stanul sám před gólmanem po aktivním napadání soupeřova obránce Frankem. Pro Nováka to byla 40. trefa v mužské kategorii. Ještě jednu příležitost ke snížení měl Frank, opět po propadlém dlouhém autu, ale z jasné pozice přestřelil. Výsledek zasloužený, k nám možná ještě přívětivý, ale budiž tento zápas ponaučením pro naši disciplínu.

Sestava: L. Rusnák – J. Pitra, M. Černohorský, V. Štancl, P. Lněnička, J. Vít, D. Štancl, T. Nádvorník, Z. Skala, V. Novák, M. Frank, T. Huryta, J. Nantl, J. Kopecký

Góly: M. Frank (P. Lněnička), V. Novák (M. Frank)

8.3.2025 Morašice - Jehnědí 4:0 (1:0)

Poslední přípravný zápas na UMT v Litomyšli jsme sehráli proti „bétřídnímu“ Jehnědí. Oproti minulému týdnu se jednalo o soupeře k nám vyrovnanějších kvalit a co se týče napadání, tak i přívětivějšího. Určitě to nic nemění na těžké premiéře, ale určitě za to byl rád i náš dorostenec Lukáš Mach, který si tak vyzkoušel svůj první zápas v dospělé kategorii. Často jsme měli dostatek prostoru na středu hřiště, což nám i umožňovalo poměrně poklidnou kombinaci ze zadních řad. Zápas provázelo až nezvyklé teplé počasí a možná i to bylo z jedním faktorů na přibývajících těžkých nohách, což hrálo více do karet naší straně, ovšem nelze říci, že bychom překypovali výraznou aktivitou. Skóre otevřel v prvním poločase Nádvorník, který využil spousty volného prostoru před vápnem a střelou na zadní nedal gólmanovi šanci. Do stejného místa se ve druhém poločase trefil Štancl po střele z první, když těžil z aktivního presinku Franka a Nováka a následného přiťuknutí (nebo možná špatného zpracování) Víta a připsal si tak 20. „áčkový“ gól. Také v třetím zápase jsme zužitkovali Lněničkův dlouhý aut, který za sebe prodloužil Novák, ale obránce ve snaze zabránit střele si míč srazil do vlastní sítě. O poslední zápis do listiny střelců, a celkově svůj desátý v mužské kategorii, se postaral Huryta, který ve vápně ustál souboj se dvěma obránci a po uvolnění chladnokrevně zakončil. Nemalý podíl na udrženém čistém kontě měl i Rusnák, který musel jednou skokem k levé tyči vytáhnout skrytou střelu z hranice vápna a v závěru vychytal tváří v tvář střelu ve vápně úplně osamoceného protihráče.

Sestava: L. Rusnák – J. Pitra, M. Černohorský, V. Novák, J. Vít, D. Štancl, T. Nádvorník, J. Kubeš, P. Lněnička, M. Frank, T. Huryta, J. Nantl, J. Kopecký, L. Mach

Góly: T. Nádvorník (V. Novák), D. Štancl (J. Vít), vlastní (V. Novák), T. Huryta (J. Nantl)

16.3.2025 Krouna - Morašice 0:8 (0:3)

Generálku na jarní část sezóny jsme si odbyli na hřišti v Krouné. Po předchozích zápasech na umělé trávě byl pro nás nerovný terén trochu šok. Domácí nás naštěstí tolik nenapadali, ale i tak jsme ztráceli spoustu míčů. Toho mohl soupeř dvakrát využít z rychlých brejků, ale jeho křižné střely na zadní se naštěstí mezi tři tyče nevešly, a tak se skóre měnilo na druhé straně. Dvakrát se o to zasloužil dnes velmi aktivní Huryta, který tváří v tvář gólmanovi zachoval chladnou hlavu. Dnešním výkonem překonal hranici 20 gólů v morašickém dresu. Třetí gól do poločasu přidal navrátilec do sestavy Halsbach, když vyslal nikterak razantní, ale zato dobře umístěný projektil k tyči. Poté, co na začátku druhého poločasu Huryta završil hattrick po krásné individuální akci, už neměl soupeř, který dnešním zápasem končil víkendové soustředění, ani morální síly na to s výsledkem cokoliv udělat. Mezi střelce se ještě zapsal dvakrát Nádvorník, poprvé se vydal na výlet středem hřiště a výlet to byl úspěšný, podruhé napálil odražený míč zpoza vápna do protějšího rohu branky. Do podobných míst se i s přispěním tyče trefil i „domácí“ Skala. A až na třetí pokus dokázal proměnit svůj nájezd i Novák. Rozdíl v gólech mohlo být i vyšší, ale proti byla buď branková konstrukce, nebo jinak výborný gólman. V samotném závěru mohl soupeř alespoň kosmeticky upravit skóre, ale více než trestuhodně neproměnil akci 3 na nikoho tak, že Rusnák ani nemusel zasahovat. Je dobře, že jsme si odbyli jeden zápas na trávě a i když výkon by se mohl, nebo spíše měl, do příštích zápasů zlepšit, za podobné výsledky bychom se na jaře rozhodně nezlobili.

Sestava: L. Rusnák – J. Pitra, M. Černohorský, D. Ondráček, V. Novák, J. Vít, D. Štancl, T. Nádvorník, Z. Skala, T. Huryta, F. Halsbach, J. Nantl, J. Kopecký

Góly: T. Huryta 3 (T. Nádvorník, F. Halsbach, V. Novák), T. Nádvorník 2 (J. Pitra), Z. Skala (T. Nádvorník), V. Novák (J. Nantl), F. Halsbach (D. Ondráček)

TJ Sokol Morašice přeje ještě jednou všem svým členům, trenérům, partnerům, pomocníkům i příznivcům klidné svátky, a stálé zdraví i spoustu osobních radostí a úspěchů v novém roce. Fotbalové rozloučení se současným rokem proběhne tradičně na Silvestra od 10:00 na našem hřišti. Bude nás více nebo méně než loni (33+3)?

PO 06.01.2025 UMT Dolňák fotbálek???

PO 13.01.2025 UMT Dolňák fotbálek???

ČT 16.01.2025 17:30 ZŠ Morašice trénink

ÚT 21.01.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

ČT 23.01.2025 17:30 ZŠ Morašice trénink

ÚT 28.01.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

ČT 30.01.2025 17:30 ZŠ Morašice trénink

ÚT 04.02.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

ČT 06.02.2025 17:30 ZŠ Morašice trénink

ÚT 11.02.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

ČT 13.02.2025 17:30 ZŠ Morašice trénink

PÁ 14.02. - NE 16.02. Daňkovice soustředění

ÚT 18.02.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

PÁ 21.02.2025 19:00 UMT LITOMYŠL trénink

SO 25.02.2024 12:00 UMT LITOMYŠL PU - Luže

ÚT 25.02.2025 18:00 ZŠ Morašice trénink

PÁ 28.02.2025 19:00 UMT LITOMYŠL trénink

SO 01.03.2025 11:00 UMT Litomyšl PU - Sruby

ÚT 04.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

ČT 06.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

SO 08.03.2025 11:00 UMT Litomyšl PU - Jehnědí

ÚT 11.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

ČT 11.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

NE 16.03.2025 14:00 hřiště Krouna PU - Krouna

ÚT 18.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

ČT 20.03.2025 17:30 hřiště Morašice trénink

NE 22.03.2025 15:00 M. Třebová V

NE 30.03.2025 15:00 Vendolí D

SO 05.04.2025 16:00 Dlouhá Loučka V

NE 13.04.2025 16:30 Pomezí V

SO 19.04.2025 16:30 Sebranice V

NE 27.04.2025 17:00 Horní Újezd D

NE 04.05.2025 17:00 Dolní Újezd "B" V

ČT 08.05.2025 17:00 semifinále poháru ??? ???

SO 10.05.2025 17:00 Jevíčko V

NE 18.05.2025 17:00 Mladějov D

SO 24.05.2025 17:00 Opatov V

NE 01.06.2025 17:00 Hradec nad Svitavou V

SO 07.06.2025 17:00 Polička "B" V

SO 14.06.2025 17:00 Boršov D

Pro rok 2024 je na fotbalovém hřišti dobojováno. Než si přečtete hodnocení uplynulého půlroku očima trenérů mládeže, rádi bychom jim i touto formou poděkovali, protože ve fotbalovém oddíle prakticky není záslužnější činnosti. Do mistrovských zápasů zasáhlo za podzim 35 dětí ve věku 7-15 let (pro srovnání to loni bylo 31 dětí). Ke starším žákům se se svými kluky posunul Martin Kovář, k mladším nastoupil Jiří Lněnička, o přípravky se starají Milan Chmelík, Milan Klement a Jiří Famfulík, který k tomu ještě rozvíjí pohyb a chuť k němu u těch nejmenších, což je dalších přibližně 12 dětí navíc. Dík patří i Miloši Kopeckému, který se po letech u žáků ujal role řidiče našich dorostenců. Přejeme všem hodně síly a chutě do jejich práce, budiž jim odměnou nebo motivací působení Vojty Huryty a Marti Famfulíkové v ligových soutěžích v dresu FK Pardubice. 

Mladší přípravka

Po poměrně úspěšné sezóně 2023/2024 jsme se z důvodu menšího počtu dětí, kdy nám několik hráčů odešlo do starší přípravky, rozhodli spojit síly v souklubí s týmem Horního Újezdu. Začali jsme trénovat po letní prázdninové pauze na začátku září. Tréninky jsou v sezóně pravidelně v pondělí a středu společně se starší přípravkou. První turnaj jsme odehráli netradičně ve středu 11. září v Borové, kde jsme si poprvé otestovali spolupráci s hráči HÚ. Vše klapalo na výbornou a dařilo se, po těsné prohře s Čistou jsme skončili druzí. Za podzim jsme odehráli celkem 7 turnajů, resp. 18 zápasů, z nichž jsme 12 dokázali dovést do vítězného konce. 

3 hráči se pravidelně účastnili zápasů starších přípravek. Místo nich jsme zapojili děti z fotbalové školičky, které sbíraly své první zkušenosti z "mistrovských" zápasů. 

Starší přípravka

Starší přípravka začala trénovat spolu s mladší na začátku září a hned 8. jsme si mohli poměřit síly se soupeři na prvním turnaji v Němčicích. Po odchodu několika stěžejních hráčů do kategorie žáků nás zajímalo, jak na tom budeme. Skončili jsme třetí po jednom vítězství a 2 prohrách, což nebylo špatné. Zápasy se hrají v počtu  5+1 a vzhledem k dlouhodobější nepřítomnosti několika dětí jsme byli nuceni povolat 3 hráče z mladší přípravky, nakonec na celý podzim. Kluci se velmi dobře zapojili. 

Celkem jsme se zúčastnili 7 turnajů s následující bilancí: 16 odehraných zápasů z nichž jsme 4 vyhráli, jednou remizovali a 12x prohráli. Vzhledem k věkovému složení týmu to nejsou špatné výsledky. Za nejlepšími týmu okresu jsme zaostávali, ale věříme, že s postupem času budou rozdíly mizet. Přes zimu chceme pilně trénovat a na jaře soupeře řádně potrápit.

Přes zimu budeme trénovat v tělocvičně místní ZŠ. V pondělí a středu společně mladší a starší přípravka, úterý je vyčleněno pro fotbalovou školičku. Začátky tréninků vždy od 17h. Srdečně zveme všechny nové zájemce. Kromě tréninků nás určitě čekají i nějaké halové turnaje, ale jejich rozpis zatím není znám.

Milan Chmelík

Mladší žáci

Do nové sezóny jsme vstoupili opět spojení s Horním Újezdem a s nezvykle velkým počtem dětí. Z něho musíme mít samozřejmě radost, ale zároveň je potřeba zmínit, že je to často oříšek. Hrajeme soutěž 7+1 (na šířku velkého hřiště), ale byly i zápasy, na kterých se nám sešlo 18 dětí. Při takové rotaci je samozřejmě složité jednak zajistit spokojenost všech, jednak udržet tempo a kvalitu zápasu, i proto u nás s výsledným podzimním 5.místem (17 bodů z 10 zápasů) panuje spokojenost.

Jiří Lněnička

Starší žáci

Letošní sezónu jsme opět v trojklubí, tentokrát s Čistou místo Sebranicemi. Naše "spoluúčast" se bohužel smrskla na pouhé tři kluky, ale díky "Horňáku" se nemění mimořádně šikovná kostra týmu, který už před dvěma roky ovládly přebor mladších žáků, loni skončil o bod druhý a letos na podzim byl v deseti zápasech stoprocentní. Děti si díky skvělé partě i silným individualitám umí poradit jak v soubojích 1 na 1, tak jako tým a my trenéři se jim do toho snažíme mluvit, jen když je opravdu třeba, protože z předchozích let víme, čeho jsou schopní.

Martin Kovář

Dorost

Naši dorostenci, pro tento rok Lukáš Němec, Lukáš Mach a Jan Kopecký, jsou stejně jako loni a stejně jako kluci ze Sebranic, součástí dorosteneckého družstva Horního Újezdu, který nakonec skončil v okresním přeboru Chrudimi, kde mají kluci možnost hrát klasický velký fotbal. Sezónu jsme začínali se sedmnácti hráči na soupisce, ale během prázdnin jsme nestihli žádné přátelské utkání, takže jsme do ní vlétli na konci prázdnin naostro. V zápasech nám vypomáhali i starší žáci, především Jan Kvapil. První zápasy jsme se sehrávali, od větších porážek náš často uchránil Lukáš Němec. Třetí zápas jsme poznali, že i soupeř se dá porazit, další zápasy jsem střídali prohry s výhrami. Ze zdravotních i jiných důvodů se pak začaly kupit omluvenky, ale kluky to nijak neodradilo, myslím, že mají dobrou partu, ve které budou dále pokračovat. Po podzimu jsme s 12 body na osmém místě. 

Miloš Kopecký

Muži

Na první pohled mají za sebou muži úspěšný podzim, když skončili na 2. místě okresního přeboru, postoupili do jarních bojů okresního poháru a vyhráli 10 z celkových 15 zápasů. Na druhý pohled stálo neskutečné komunikační úsilí, abychom trénovali alespoň jednou týdně a abychom se na zápasy vůbec scházeli, čestná výjimka asi třem utkáním. Před sezónou odešel do Dolního Újezdu Michal Kopecký, dlouhodobé zdravotní problémy vyřadily několik hráčů (Ropek, Vít, Novák, Nádvorník, J. Štancl), někteří mají jiné priority a někteří během léta nebo podzimu prostě přestali chodit a komunikovat, což je pro trenéra a koneckonců i kabinu ta nejmíň pochopitelná varianta. Právě děravé sestavy a nulová možnost zásahu do zápasu stojí podle mě za jedinými prohrami s Pomezím a Opatovem, ve spojení s kvalitou soupeřů. Naštěstí z dorostu přišel Tomáš Huryta, v průběhu podzimu se vrátil po dlouhé době Jan Pitra a naštěstí máme dost gardistů, kteří se jednou nebo vícekrát nechali přemluvit na výpomoc (Burián, Chmelík, Vosmekovi). Tak se stalo, že se ve zmíněných 15 zápasech protočilo těžko uvěřitelných 28 fotbalistů, ale pouze 12 jich absolvovalo více než polovinu. Tohle úzké jádro se ale obdivuhodně semklo a z mého pohledu se oproti minulému roku zvýšil počet těch zápasů, které jsme díky bojovnosti zvládli. Za všechny vypíchnu derby s nabitou sestavou "dolňácké" rezervy nebo výhru nad Dlouhou Loučkou. Dalšími důvody k nejlepšímu podzimnímu bodovému zisku od našeho pádu do okresu jsou podle mě pevná defenziva (pouze 13 minut chybějící a výjimečně chybující Černohorský + výborná brankářská dvojice), neúnavný kapitán D. Štancl ve středu pole (3 góly, všechny vítězné, jednoznačný vítěz týmové ankety o nejužitečnějšího hráče), ofenzivní standartní situace (téměř polovina gólů) a gólová produktivita Bureše (téměř třetina gólů). Ten vstřelil v podzimních mistrovských utkáních celkem 11 gólů (10 v přeboru, 1 v poháru), což se za celou zmapovanou historii Sokola povedlo pouze Standu Hanusovi na podzim 1979 ve III. třídě.

Když se tímto přesuneme k číslům, druhým nejlepším střelcem byl T. Huryta s 5 góly, na 3 góly se dostali D. a V. Štanclovi spolu se Z. Skalou. Ten byl s pěti asistencemi nejlepším nahrávačem a s 8 body (3+5) 3. nejproduktivnějším hráčem právě střelci Burešem (11b.-11+0) a Hurytou (9b. - 5+4). Kompletní statistiky najdete zde nebo v galerii článku.

Můj dík za podzimní část patří Lubovi Rusnákovi za vedení tréninků, všem těm hráčům, na které byl s účastí spoleh, stejně jako těm, na které spoleh být neměl, ale jednorázovou pomoc neodmítli. V tomto ohledu patří zvláštní dík, a vlastně i obdiv, J. Kopeckému za to, že patří stále do té první skupiny i za pomoc s trenérským vedením zápasů. Děkuji také všem fanouškům, kteří si nás na podzim užili víc než dost (10 domácích zápasů), doufám, že jsme jim povětšinou dělali radost a že tomu tak bude i na jaře, kdy si nás zdaleka tolik neužijí.

Václav Štancl

Kromě zmíněných trenérů bychom za podporu a spolupráci poděkovali obci Morašice, díky za příspěvky patří i okolním obcím, díky za spolupráci posíláme i TJ Horní Újezd a jejím trenérům, vděční jsme i za každého rodiče, který nám pomůže s dopravou nebo jiným zajištěním chodu oddílu, stejně tak jsme rádi za dobře fungující občerstvení na hřišti. Jeden zápas nám v tomto roce přece jenom zbývá, a to tradiční silvestrovský fotbálek, na který jsou v poslední den v roce od 10:00 zváni všichni, co si troufnou po svátcích na trochu pohybu. Pro děti, co by si troufly na více pohybu, budou naši trenéři ve všední dny nového roku v tělocvičně, každé pondělí a středu tam sportují děti ročníků 2014-2017, každé úterý ti ještě mladší, vždy od 17:00. Neváhejte a přijďte se s dětmi podívat. Stejně tak máme dveře otevřené pro všechny dospívající a dospělé, kteří by nám chtěli pomoct jinak, práce je pořád dost.

Závěrem TJ Sokol Morašice přeje všem členům, příznivcům i ostatním Morašákům klidné a příjemné prožití vánočních svátků, a hodně štěstí a zdraví v novém roce, ve kterém náš fotbalový oddíl oslaví 55 let.

Poslední turnaj tohoto kalendářního roku jsme odehráli v hale poličského gymnázia. Turnaj byl rozdělen na dvě části, my jsme se zúčastnili odpoledního dějství, které bylo výrazně kvalitněji obsazeno, mimo jiné jsme se utkali s týmy ze Svitav nebo Poličky. Ostudu jsme určitě neudělali – spíše naopak. Celý tým předvedl poctivý, bojovný výkon, kdy všechna střídání byla od všech stoprocentně odkmakána. Z jednotlivců se mi dnes nejvíc líbil Honza Klement, který v obraně působil jako zeď a navíc byl nebezpečný i v ofenzivě. Na turnaji se nezapisovaly výsledky a nevyhlašovalo se konečné pořadí, ale statistika je statistika:

Sestava: Jiří Famfulík – Jan Klement, Filip Šplíchal, Jiří Voženílek, Pavel Kubík, Vít Šimek, Timotej Vomočil, Marie Flídrová, Antonín Flach

Zápasy:

Horní Újezd/Morašice - Polička černá 1:3

branka: Jan Klement

Horní Újezd/Morašice – Svitavy černá 1:1

branka: Jan Klement

Horní Újezd/Morašice – Svitavy žlutá 5:0

branky: Jan Klement, Timotej Vomočil, Vít Šimek, Pavel Kubík, vlastní

Horní Újezd/Morašice - Polička bílá 1:0

branka: Vít Šimek

Horní Újezd/Morašice – Bystré 1:0

branka: Filip Šplíchal

Horní Újezd/Morašice – Čistá 2:1

branka: Vít Šimek, Jan Klement

Zdeněk Beneš

K poslednímu podzimnímu zápasu jsme odjížděli plným autobusem, kde někteří diváci museli i stát. I hráči jeli v plném počtu, bohužel Fanda Flídr se stále zotavuje po nemoci, Šimon Flídr onemocněl cestou a zápas jenom sledoval z lavičky. Naopak Sára nastoupila hned po nemoci.

V kabině bylo na dětech vidět, jak strašně moc chtějí vyhrát i poslední zápas, jenže poslední krok někdy bývá nejtěžší. Domácí byli kvalitní soupeř, hodně chyběl i Šíma, který umí připravit spoustu příležitostí pro sebe i ostatní a hlavně byla vidět nervozita z úžasné atmosféry na tribuně. Až v poslední minutě prvního poločasu otevřel skóre David Klusoň. Po přestávce ještě přidal druhý gól Dříňa a i díky výborným zákrokům Filipa v bráně děti končí polovinu soutěže bez ztráty bodu. V zápase se ne všem úplně dařilo, ale výborně zahrál Pepa Rosypal i nenápadný, ale platný David Čapek.

Na zpáteční cestě děti ukázaly, jak umí oslavit svůj úspěch. Vysoký jalovec už mají zmáknutý na jedničku. Dospělí zase dětem ukázali, jak jsme jezdili z fotbalu dřív.

Ziskem posledních bodů a atmosférou na hřišti daly děti hezký dárek Ivě k narozeninám.

Pavel Beneš

V úplném závěru podzimu nás čekalo odložené utkání 6. kola na „Horňáku“. Počasí jak malované, daleko lepší než v původním termínu. Jak jsme díky jarní blamáži s tímto soupeřem jsme měli ještě v živé paměti, tabulkové postavení v tomto souboji nehraje žádnou roli, což se potvrdilo i dnes. A na naší roli jasného favorita nic neměnila ani neplánovaná omluvenka Nádvorníka na poslední chvíli, ani plánovaný poločasový odjezd Ondráčka na florbal. Nástup do utkání byl jedním z těch našich světlejších momentů v prvním poločase, aspoň co se týče aktivity. Ale slibně rozjeté akce jsme nedokázali dotáhnout do konce, třeba i proto, že jsme se báli vystřelit z pozic okolo vápna. Rovněž veškeré standardní situace byly odvráceny, ve velké většině případů domácím Šplíchalem. Soupeře jsme ale pouštěli do hry naší velmi špatnou rozehrou, jež pramenila i ze špatné nabídky, ale především naším nezodpovědným bráněním, přebíráním hráčů a slabou komunikací. Hned při první vážnější akci a zakončení ze střední vzdálenosti musel Špinar vytáhnout míč padající pod břevno. Kolem dvacáté minuty se domácí dostali ke dvěma akcím, na kterých bylo až příliš vidět, kolik prostoru protihráčům dáváme k dispozici. První akci jsme ještě přežili bez úhony díky Špinarovu zákroku zblízka, ale při druhé za obranou vyplul domácí útočník, jehož střelu sice dokázal Špinar vyrazit, ale přímo Novákovi na ruku. Gólovou dorážku domácím rozhodčí necitlivě utnul zapískáním, bohužel pro nás si s nařízenou penaltou Kladiva hravě poradil. Nebylo by divu, pokud se v tu chvíli mnohým prohnalo hlavou, že nás čeká po půl roce další ostuda, ale je s podivem a k zamyšlení, že na tuto notu najel náš zbabělý výkon. V naší největší a de facto jediné šanci se objevil V. Štancl po přímém kopu Skaly, když se k němu ve vápně odrazil míč, ale sám před Havlíkem se dle pomezního zjevil díky ofsajdu, a tak byla jeho klička a zakončení k ničemu. My jsme domácím dovolili ještě jedno zakončení zpoza vápna, které dalším dobrým zákrokem vyrazil Špinar. Nic zásadního fotbalového se už v první půli nestalo, vyjma nešťastného pádu a zranění domácího Hanáka, k němuž ale vůbec nemuselo dojít, pokud by rozhodčí písknul akci předcházející faul.

Do druhého poločasu jsme vstoupili ve větším nasazení a s touhou zvrátit utkání v náš prospěch. Zvýšená aktivita rychle přinesla své ovoce, když si Rusnák za vápnem zpracovával míč hrudí, od níž se následně odrazil do ruky a k Hurytovi, který z 25-30 metrů napřáhl ke krásné střele pod břevno, kde ji stihl Havlík v domácí bráně ve spolupráci s břevnem pouze kosmeticky přikrášlit. Přestože bylo těžké s rozhodčím v tomto zápase s čímkoliv souhlasit, zneplatnění tohoto gólu kvůli Rusnákovým brankářským instinktům bychom vůbec nezpochybnili. Ale když rozhodčí řekne: „ruka to byla, ale ne úmyslná.“ , máme se s ním hádat? Zkusil to Kladiva a domácí tak kromě náskoku přišli i o hráče. Početní převahu jsme dokázali velmi rychle využít, když Lněničkův dlouhý aut propadl mezi malé vápno a penaltu, kde stál připravený D. Štancl a zajistil nám vedení. Stylový způsob, jak oslavit 400. zápas v morašickém dresu. Náskok musel záhy po našem nepochopitelném výpadku dvakrát uhájit Špinar skoky ke svým tyčím po střelách zpoza vápna. Ke zvýšení náskoku byl blízko Bureš, který se po závaru v domácím vápně objevil sám před Havlíkem, ani obdržený dlouhý čas na srovnání míče pod nohou mu ale nestačil ke kvalitnějšímu zakončení, Havlík jeho střelu zvládl vykopnout. Další uklidnění mohlo přijít po Lněničkově centru do „šuplíčku“, ale nabíhající Huryta s Burešem na míč nedosáhli a na zadní tyči zavírající Rusnák zakončil vedle. Ve své poslední šanci v sezóně 2024/2025 se pak Bureš neprodral po centru z pravé strany k zakončení, pouze "přinutil" k zakončení nad vlastní branku domácího Šplíchala, srdečně mu vyčinil za nepřiznaný roh a přepustil místo Frankovi. S přibývajícím časem, nastoupením Kusého na hřiště a odchodem klidu z našich kopaček to byl opět „Horňák“ který měl více šancí. Nejvíce to ale smrdělo poté, když po standardní situaci z hloubi pole prodloužil Kusý míč za sebe na nabíhajícího spoluhráče, kterého nikdo nezachytil, ale na poslední chvíli mu do střely skočil Novák. Podařilo se nám přežít závěrečný tlak z rohových a volných přímých kopů (některé z nich spadaly vyloženě do kategorie kompenzačních), a tak mohl v nastavení využít brejk Frank, jenž měl před sebou po Rusnákově pobídce pouze gólmana, a aby se vyhnul přímému potenciálnímu neúspěchu v souboji 1v1, rozhodl se zpoza vápna vyběhnutého Havlíka levačkou úspěšně přelobovat. Jeho neradost z pojistky byla všeříkající, bylo to neskutečně utrápené, dalo by se říci, že i nespravedlivé. Na hřišti nebyl tým, který by se měl ucházet o přední příčky, ani tým, který by měl být poslední a bohužel ani rozhodčí, který by měl pískat okresní přebor (i když víme, že není kde brát). Ale tři body a přezimování na druhém místě tabulky nám už nikdo nevezme.

V posledním utkání podzimu jsme hostili družstvo z Borové. Po dlouhé době se nám sešla skoro kompletní sestava dětí, a tak byl trochu problém dopřát všem dostatečný herní čas a zároveň udržet tempo a úroveň hry po celou dobu. Ve vyrovnaném zápase se soupeř v prvním poločase ujal vedení, ale dvěma rychlými góly po přestávce jsme vývoj otočili. Borové se podařilo vyrovnat pro nás velmi nešťastnou brankou. Přes šance na obou stranách už se vítězného gólu žádný tým nedočkal a remíza působí jako spravedlivý výsledek, který nás po podzimu udrží v lepší polovině soutěže.

Do zápasu jsme vstoupili dobře a už ve třetí minutě jsme vedli zásluhou slabší nohy Honzy. I přes naši územní převahu jsme v prvním poločase další gól nepřidali. Ve druhém poločase jsme přidali dva góly a v pohodě si pohlídali vítězství.

Opět musím pochválit děti za hezký fotbal, který nám předvádí celý podzim. A vyzdvihnout i Filipa, který to jistí v bráně a i když nemá úplně moc práce, dokáže v případě potřeby vytáhnout skvělé zákroky.

K poslednímu podzimnímu zápasu jedou starší v sobotu do Trnávky autobusem, zřejmě i s velkou podporou mladších a rodičů.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

V oficiálně posledním podzimním kole nás po sérii třech domácích zápasů čekal výjezd do Boršova, kam jsme i kvůli dovoleným vyrazili opět v zúžené sestavě. Zatímco domácí sázeli na jednoduchou hru a Raclovy dlouhé nákopy za obranu, naší snahou byla kombinační hra po zemi, kterou nám soupeř i poměrně rovné hřiště umožňovali. Ale bylo to nakonec ze vzduchu, odkud jsme v úvodu utkání udeřili, když Lněničkův dlouhý aut poslal V. Štancl hlavou do sítě (gólem číslo 45 se v historické tabulce odpoutal od F. Bureše a dorovnal R. Bureše). Další ranou pro domácí mohlo být vyloučení Zombera, když příliš dlouho čekal s autovým vhazováním, až rozhodčí aut přiřknul pro nás. Následný Zomberův slovní výlev hlavní ocenil červenou kartou, ale po přímluvě pomezního, že nadávky směřovali k vlastní lavičce, změnil barvu karty na žlutou. Snad jediné vážné ohrožení naší brány jsme dopustili, když jsme nechali propadnout aut až na penaltu, kde byl nikým nehlídaný Zomber. Ten ale ztratil příliš času zpracováním míče a v následném závaru se už dostal do příliš složitého úhlu, odkud Rusnák v klidu vykryl jeho zakončení. Jinak jsme soupeře téměř do ničeho nepustili a hru víceméně kontrolovali. Naše místy pohledné kombinace ale ke kýženému úspěchu nevedli, ani další Lněničkovy auty či Skalovy rohové kopy jsme nedokázali zužitkovat. Nejblíže ke gólu byl dvakrát Novák, ale ani on neuspěl. Nejprve po rozehrání volného přímého kopu gólman jeho střelu dokázal vyrazit nohou a o chvíli později jeho pokus z hranice vápna dokázal zblokovat obránce.

Málokdy se stává, že co se řekne v kabině, se splní a nám se to povedlo navíc docela rychle. V 50. minutě poslal Skala do vápna centr z volného přímého kopu, na který si naběhli úplně osamocení bratři Štanclovi. Mladší Dominik na Skalův centr sice nedoskočil, ale dostatečně tím zmátl gólmana, který na míč nedosáhl a starší Václav už na zadní tyči pouze jistil a k jeho „zklamání“ sledoval, jak se míč neodráží od tyče k němu, ale zapadl přesně za háčky. Tento gól vysunul domácího Racla z obrany do útoku a bylo to znát. Po jedné z našich zbytečných ztrát, provázejících tuto pasáž hry, se domácí dostali do rychlého kontru, centr z naší pravé strany našel na velkém vápně Racla a ten z první poslal umně do břevna. Dorážku mu znemožnil V. Štancl, který narozdíl od minulého týdne dorazil do hlavičkového souboje včas a fňukání domácího útočníka o penaltu nepadlo na úrodnou půdu. K jeho nářkům se přidávalo i nesoudné domácí publikum, o přestávce dobrácky žadonící o „nechání bodu“, po přestávce spílající nám i rozhodčímu úplně za všechno. Nenávistná a vzteklá atmosféra se přelila i na domácí hráče, zejména na Racla, jehož opakované výlevy chladil hlavní rozhodčí pouze slovy „Míšo, klid“, ale protože nepoužil hanlivých výrazů, nezasloužilo si to prý ocenění kartou, což mu dovolilo později trochu nevybíravým způsobem faulovat Ondráčka. Být to o gól, ještě bychom se o výsledek hodně strachovali. A to i proto, že jsme nedokázali proměnit žádnou ze svých dalších šancí. Přihrávka D. Štancla pro Hurytu do úniku byla příliš dlouhá, další střelu Nováka po propadlém rohu na zadní vychytal domácí brankář. Největší příležitost na zvýšení náskoku měl Ondráček, který se po pěkné kombinaci a přízemním centru Skaly objevil sám na penaltě, ale přestřelil. V samotném závěru se objevil znovu po velmi podobné kombinaci ve velmi podobné pozici, ale tentokrát na míč nedosáhl a za ním nabíhající Špinar odkrytou bránu netrefil. Radost z vítězství nám to ale už nevzalo a my si po více jak měsíci mohli opět užít vítězný pokřik a díky ostatním výsledkům se opět přiblížit k vedoucí dvojici v tabulce. Příští týden nás čeká odložené derby s „Horňákem“ a tím i poslední zápas podzimu, tak nás přijďte podpořit.

V Březové nás čekal soupeř, který za námi zaostával v tabulce pouze o 3 body a vyrovnanost hry tomu zcela odpovídala. Hrálo se sice za naší územní převahy, ale do velkého množství vyložených šancí nás pozorný domácí blok nepouštěl, naopak jeho brejky do naší otevřené obrany nás musely držet v opatrnosti. Z tohoto obrazu hry vyplynuly dva góly, když domácí dokázali po přestávce odpovědět na gól do šatny v podání Davida Klusoně, který pak v poslední minutě zápasu svou druhou trefou dokázal zlomit výsledek na naši stranu. V posledním zápase sezóny nás v neděli v Morašicích čeká další tabulkový soused z Borové.

Poslední z 9 podzimních domácích zápasů jsme díky vstřícnosti soupeře odehráli netradičně v žižkovském čase, tj. 10:15 dopoledne, a to z čistě personálních důvodů. Předpoklad dobré účasti se potvrdil, ale na hřiště se stejně více než 11 hráčů nevejde, takže oproti minulému týdnu pouze Lněničku nahradil Ondráček, kterému po dlouhé době dobře vyšel florbalový los. Změnou oproti minulému týdnu byl i přístup poličského béčka, které nás narozdíl od Hradce nechalo v klidu rozehrávat a vyčkávalo si v bloku. Což jim vzhledem ke katastrofální rozehrávce z našich zadních řad i tradičně slabšímu pohybu stačilo. I proto, že Huryta vyplavavší v prvních deseti minutách za hostující obranou navázal na naše neúspěšná řešení nájezdů z minulého týdne a ztroskotal na gólmanových nohách. A o to víc, když se Černohorskému o chvíli později asi nějak střetly myšlenky, při vyvážení míče nouzově vytloukl bloky Pohla, který zvládl jak obtížné zpracování vytlučené svíce v plném běhu, tak suverénní zakončení proti bezmocnému Rusnákovi. Odpovědět chystal Bureš důsledným napadáním, zavezením a i přenou zpětnou nahrávkou, ale Novák míč prolítnutý celým vápnem napálil z voleje přímo do prostoru gólmana. A ještě ne úplně čistě, dá se s klidným svědomím říct, že k dnešnímu 350. zápasu v mužích by určitě napočítal minimálně 175 lepších. Ve dvacáté minutě skončila série hostujících rohů a autů hlavičkovým soubojem před naší bránou, ve kterém byl V. Štancl později než hostující Hromádka a jejich střet posoudil rozhodčí Frank s ledovým zpožděním jako penaltový. Zahoran se při exekuci nemýlil a naše manko bylo dvougólové. Až po půl hodině hry to začalo vypadat, že jsme našli dostatek chuti nebo schopností k překonávání hostující obrany, ale k ohrožení jejich brány nám musel až těsně před přestávkou pomoci sám gólman, když jeho nepovedený odkop poslal Skala z první do úniku Hurytovi a ten levačkou podél brankáře tentokrát zamířil přesně. Ještě do poločasu jsme se dostali i k rohu, ale ani z něho, ani z následného obehrávání vápna jsme svoje momentum nevyužili.

To se ale podařilo záhy po přestávce, když téměř stojící Ondráček vyslal průnikovkou mezi stojatými soupeřy do vápna Hurytu, jeho zpětná přihrávka se štěstím prošla na Bureše a ten procedil míč do sítě. Podesáté v přeboru, pojedenácté v sezóně, po čtyřiačtyřicáté v mužích (po podzimním předběhnutí Nováka a Skaly tím mimochodem dorovnal v historické tabulce V. Štancla). Obrat jsme pomohli dokonat jednom z několika dobře umístěných rohů Skaly, konkrétně v případě, kdy si na přední tyči naskočil D. Štancl. Bohužel nezamířil přesně, ale míč pouze protečoval, bohužel prázdnou zadní tyč nezavíral Novák. Ještě větší šanci měl na noze Huryta, který vystihl špatnou zpětnou hlavičku soupeře, ale ve svém dalším nájezdu namířil svůj obstřel těsně vedle tyče. Poprvé na podzim pak ze hřiště musel Černohorský (Protože mu co? Protože mu za půl hodiny jel vlak), po prostřídání našeho útoku pak náš tlak na soupeřovu obranu polevil, i když dvakrát jsme ještě byli blízko gólu. Nejprve když rozhodčí sice viděl hostující ruku ve vápně, ale odbyl nás řečmi o přirození a poloze. Nebo možná bylo nějaké to přirození slyšet z ochozů, když se i v lize takové penalty pískají. Na obranu rozhodčího, v tomhle pravidle se nevyznají i větší kapacity než on, na druhou stranu bylo z řízení utkání znát, že jeho kapacita je stejně jako naše fotbalové schopnosti ryze okresní a v klíčových momentech ryze příměstská než vesnická. Jak víme, samotná penalta pro nás ještě nemusí znamenat vstřelený gól, a bohužel po dnešku víme, že to ani míč před prázdnou bránou u penalty. Po pasáži několika zblokovaných střel a nepovedených odkopů se totiž přesně taková šance naskytla Skalovi, ale ten z ložené pozice zbrkle pálil pouze do tyče a odmítl tak načnout druhou stovku kanadských bodů, kterou dokonal asistencí u prvního gólu (zatím tedy 41+59). V naší touze po výhře ale ani hosté nezabalili ofenzivní snažení. První varování vyslali z dálky, když napálili břevno nad Rusnákem, další podobnou, o chlup přesnější střelu náš gólman vytáhl zpod břevna, uspěl i proti dvěma zakončením uvnitř tváří v tvář, po každé z jedné strany naší obrany. Až na ty čtyři padlé góly tak diváci až do konce sledovaly podobnou podívanou jako před týdnem, kdy jsme po mátožném začátku mohli utkání zlomit ve svůj prospěch, stejně jako ho ztratit úplně. Je z toho každopádně čtvrtá nevýhra v řadě a logicky se vzdalující čelo tabulky.

Starší přípravka

26.10.2024 Březová nad Svitavou

Odložený a zároveň poslední podzimní turnaj v Březové nad Svitavou se nám nevydařil ani herně, ani výsledkově. Dokonce to i vypadalo, že si neužijeme ani gólové radosti, ale aspoň této malé ceny útěchy jsme se v posledním poločase dočkali.

Sestava: Matěj Vrbica, Daniel Hlušička, Lukáš Poslušný, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jiří Famfulík, Matyáš Tóth, Jiří Kubík, Ivo Langr

Morašice - Hradec nad Svitavou 0:9 (0:3)

Březová nad Svitavou - Morašice 3:0 (2:0)

Morašice - Čistá 2:7 (0:6)

Branky: Ivo Langr, Matěj Vrbica

Tabulka turnaje:

1.Čistá (9 bodů, skóre 17:5)

2.Hradec nad Svitavou (6 bodů, skóre 16:7)

3.Březová nad Svitavou (3 body, skóre 4:8)

4.Morašice (0 bodů, skóre 2:19)

Mladší přípravka

26.10.2024 Němčice

Stejně jako minulý týden jsme předvedli vynikající výkon. Na hřišti všichni makali a výsledek se dostavil. Mám radost jednak z toho, že naše opory si udržují stabilní výkonnost, ale také z toho, že na hřišti jsou stále více vidět jejich mladší kamarádky a kamarádi. Máme za sebou poslední turnaj velice vydařené podzimní části. Pevně doufám, že nás fotbal bude bavit stejně i v začínající halové sezoně.

Sestava: Jiří Famfulík - Vít šimek, Timotej Vomočil, Lukáš Chmelík, Filip Šplíchal, Marie Flídrová, Ondřej Sýkora, Antonín Flach, Nikola Kovářová, Kateřina Kovářová, Jiří Voženílek, Sofie Nováková

Morašice/Horní Újezd - Bystré  8:0 (2:0)

Poctivý výkon na úvod turnaje.

Branky: Lukáš Chmelík 2, Vít Šimek 2, Ondřej Sýkora, Jiří Voženílek, Filip Šplíchal, vlastní

Němčice - Morašice/Horní Újezd 3:6 (3:1)

Po vysoké výhře z prvního zápasu jsme vstoupili do utkání v přílišné pohodě, nadšeně bojující domácí toho využili a dostali se do vedení 3:0, my jsme ale zvedli hlavu a předvedli nevídaný obrat.

Branky: Vít Šimek 4, Lukáš Chmelík 2

Morašice/Horní Újezd - Čistá  2:0 (1:0)

V napínavém zápase o první místo na turnaji jsme měli větší vůli po vítězství.

Branky: Lukáš Chmelík, Vít Šimek

Tabulka turnaje:

1.Horní Újezd/Morašice (9 bodů, skóre 16:3)

2.Čistá (6 bodů, skóre 8:8)

3.Němčice (3 body, skóre 10:13)

4.Bystré (0 bodů, skóre 4:14)

Zdeněk Beneš (Horní Újezd)

Zápas jsme začali naší herní převahou, ale většinou střel jsme trefovali jenom rukavice soupeřova brankáře. Teprve v polovině prvního poločasu jsme se mohli radovat. Do kabin jsme šli s náskokem dvou gólů. V druhém poločase jsme už začali přidávat branky výrazně rychleji. A i přes spoustu zahozených příležitostí jsme vysoko vyhráli. Děti nám zase předvedly hezký fotbal a jako každý týden si užily vítězné oslavy v kabině.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

Na posledního soupeře ze Sebranic jsme byli dobře připraveni a takřka v plné sestavě. Všichni hráči si moc dobře uvědomovali, že hrajeme s týmem, který nás moc dobře zná z minulé sezony, kdy jsme hráli společně. To se potvrzovalo i na hřišti, ale jen počátečních 10 minut. Poté se povedla krásná souhra našich děvčat, kdy Sára krásně vyslala do volného prostoru Báru a ta nedala brankáři žádnou šanci. Následně to odšpuntovali i ostatní kluci a převrátili zápas v jednoznačnou záležitost. Do bezchybného zápasu nám chyběla jen nula vzadu, o kterou jsme přišli v posledních minutách po nedorozumění ve vlastních řadách a zápas skončil naší výhrou 7:1.

Martin Kovář

V dalším rozpisově neplánovaném domácím utkání jsme přivítali Hradec nad Svitavou. Výsledky konkurentů z předchozího dne i pohled na poněkud plnější lavičku představoval ty pozitivnější věci, náš výkon z minulého týdne i pokračující tréninková mizérie byly naopak z těch, kterých se dalo obávat. A jak ukázal první poločas, tak zcela po právu. Naše pozdní rozebírání hráčů při soupeřově rozehrávce nebo sbírání většiny odražených míčů hosty dostávalo našeho soupeře snadno na koně či do nadějných pozic, náš chybějící zápal a pohyb, coby příčina těchto jevů, nám naopak při hře bez míče ubíral další síly. I když se více hrálo na naší polovině a soupeř si vytvářel spoustu slibných šancí, veškeré centry, rohy a přihrávky pod sebe se nám podařilo odvrátit, včetně přímáku hned v první minutě, a s výjimkou dvou hlaviček mimo bránu. Největší nebezpečí představovalo zakončení Janka, který se za vápnem opřel do odraženého míče, ale jeho tvrdou a k tyči dobře mířenou střelu zlikvidoval skvělým zákrokem Rusnák. I když jsme se u hostující brány tak často nevyskytovali, měli jsme výraznější šance, a to dvakrát ze samostatných nájezdů, ale v obou případech se jednalo o skákavý balón a jak Huryta, tak Bureš nedokázali vyběhnutého gólmana přelobovat, první z nich si v další podobné situaci ukopl míč. Povedené Skalovy centry ve většině případů odvrátila ragbyová helma D. Jukla, jen jednou s ním V. Štancl vyhrál ofenzivní vzdušný souboj, ale jeho pobídku na zadní tyč spoluhráči nezachytili včas.

Dost možná to nějakých 15-20 minut trvalo, než jsme si v hlavách uvědomili, že začal druhý poločas, kdy jsme v rozebírání a nabíhání tápali možná ještě více než v tom prvním. Naštěstí soupeř naše zaspání nedokázal potrestat. Jestli to pak bylo naší zvýšenou odvahou, či slabším napadáním hostů, dokázali jsme si klidnou rozehrou od brány a postupnou kombinací postupně vytvářet šance a tlačit soupeře k jeho vápnu, i když spolklo dalších 10 minut než než jsme dokázali dát souvislejší řadu přihrávek. Pozice z kategorie nadějných měl Huryta, který dvakrát centr z pravé strany promáchl ve vápně, pozice vyložené si pro sebe zabral nejlepší střelec Bureš. Nejprve při rohovém kopu doslova ukradl hlavičku lépe postavenému Novákovi a netrefil bránu. Podruhé po Nádvorníkově vysunutí přehlédl při samostatném nájezdu krátké podklouznutí gólmana a místo jednoduchého zakončení navedl míč až do něj, potřetí se po prodloužené hlavičce rozhodl z úhlu pro zakončení do prostoru gólmana místo přihrávky na volného V. Štancla. Po jednom z mnoha Skalových centrů na penaltu se po pár odrazech míč odkutálel těsně vedle levé tyče překonaného gólmana. Možná by k tomu opravdu stačilo více zbývajících sil nebo čerstvé síly z lavičky, ale náš tlak z poslední čtvrthodiny jsme bohužel nedokázali zužitkovat, a tak v samotném závěru ještě zahrozil soupeř z brejku, když pláchl po pravé straně a po centru se na hraně vápna objevil nikým nehlídaný Dvořáček. Ten svým dlouhým zpracováním dal Rusnákovi možnost zúžit mu prostor, a i když našeho gólmana prostřelil, dokázal Rusnák míč zpomalit natolik, aby ho na brankové čáře odvrátil včas za něj zaskočivší Nádvorník. Když se to vezme kolem a kolem, remíza to byla asi zasloužená, na naší mezihře se prostě s přibývajícími zápasy až příliš projevuje fyzické manko, řešení útočných akcí by asi taky prospělo pilovat častěji než půl hodiny týdně. Naše škoda a naše vina, že jsme nedokázali zapnout dřív a lepším výsledkem využít zaváhání našich tabulkových soupeřů. Tak snad příští týden v posledním podzimním domácím zápase proti Poličce „B“, z personálních důvodů v netradičním dopoledním čase 10:15.

Starší přípravka

19.10.2024 Morašice

Na domácím hřišti se jednalo o jeden z nejlepších turnajů, které jsme letos odehráli. Měli jsme pouze jednoho hráče na střídání, což nám paradoxně pomohlo. Kluci byli mnohem více vtaženi do hry, každý si zahrál na více postech a byla na nich vidět radost ze hry. Podařilo se nám několik pohledných kombinací včetně gólového zakončení, pochvalu si zaslouží všichni hráči za bojovnost a fyzickou aktivitu v průběhu všech zápasů.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Morašice - Sebranice 2:3 (0:1)

První zápas s pozdějším vítězem turnaje jsme prohráli pouze o gól, zápas to byl vyrovnaný a rozhodovaly maličkosti. 

Branky: Lukáš Chmelík, Matěj Vrbica

Morašice – Horní Újezd 1:1 (1:1)

Šance byly na obou stranách, my jsme bohužel neproměnili několik slibných příležitostí v prvním poločase a následně dostali zbytečný gól. V druhém poločase jsme už více bránili a nakonec byli spokojeni s remízou.

Branky: Lukáš Chmelík

Morašice - Němčice 7:2 (3:1)

Závěrečný zápas jsme si už pohlídali, i když tak jednoznačný jako konečný výsledek rozhodně nebyl. 

Branky: Jan Klement 3, Matouš Jetmar 2, Ivo Langr, Matěj Vrbica

Tabulka turnaje:

1.Sebranice (9 bodů, skóre 15:8)

2.Horní Újezd (4 body, skóre 12:6)

3.Morašice (4 body, skóre 10:6)

4.Němčice (0 bodů, skóre 6:23)

Mladší přípravka

19.10.2024 Radiměř

Dnešní turnaj se vydařil jak výsledkově, tak herně. Když pominu nepřesvědčivý první poločas s Bystrým, troufnu si říct, že jsme se přiblížili maximu, co v této sestavě můžeme hrát. Ocenit chci především naše elitní obranné duo Vítek Šimek – Tim Vomočil, které hrálo ve velké intenzitě, kluci stíhali bránit, ale také neúnavně útočit. V bráně se zdárně zabydlel Jířa Famfulík. Pochvalu za úspěšný turnaj ale samozřejmě zaslouží i všichni ostatní.

Sestava: Jiří Famfulík - Vít šimek, Timotej Vomočil, Filip Šplíchal, Marie Flídrová, Jiří Voženílek, Kateřina kovářová, Sofie nováková, Antonín Flach, Filip Hájek, Filip Hájek

Morašice/Horní Újezd - Bystré  8:4 (3:2)

První poločas byl z naší strany ospalý, dvakrát jsme prohrávali, dvakrát jsme dokázali vyrovnat, krátce před pauzou jsme poprvé dostali do vedení, které jsme v druhém dějství postupně navyšovali.

Branky: Vít Šimek 4, Marie Flídrová 2, Timotej Vomočil, Sofie Nováková

Morašíce/Horní Újezd - Radiměř  9:0 (7:0)

Do zápasu jsme vletěli jako vítr, minulý týden jsme s tímto soupeřem bojovali o vítězství až do konce, tentokrát bylo rozhodnuto brzy, těší nula vzadu.

Branky: Vít Šimek 4, Timotej Vomočil 3, Marie Flídrová, Jiří Voženílek

Tabulka turnaje:

1.Morašice/Horní Újezd

2.Bystré

3.Radiměř

Soupeř z Pomezí pro nás byl velkou neznámou. Ve vyrovnaném prvním poločase jsme jako první prohrávali, těsně před poločasem dokonali obrat, ale po chybě v naší obraně jsme dovolili domácím bleskově srovnat. Očekávání vyrovnaného druhého poločasu vzalo po dvou našich dvou rychlých gólech za své, soupeř odpadl a zbytek zápasu se hrál prakticky na jednu bránu, což se projevilo i na konečném skóre.

Jiří Lněnička

V dalším zápase o čelo tabulky jsme byli po většinu zápasu lepším týmem. Soupeře jsme přehrávali naší tradiční hrou po zemi. Kluci z Němčic naopak vepředu byli lepší ve vzduchu. Nakonec jsme slavili poměrně vysoké vítězství a děti si opět v kabině s chutí zazpívaly.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

V sérii dalších domácích podzimních utkání nás čekal rozjetý Opatov. Sestava vykrystalizovala z důvodu přetrvávající personální krizi a místy to bylo znát. Los určil, že první poločas se budeme prát nejen s nepříjemným soupeřem, ale i zákeřným větrem. Na nás vystoupený soupeř nám znemožňoval klidnou rozehru odzadu a tak se naše nucené dlouhé nákopy buď zastavily na naší polovině, nebo rovnou vracely. S těmito aspekty si ale dokázal poradit Špinar, který jednou či dvakrát dokázal vytěsnit na roh nepříjemné soupeřovy střely. Dalším aspektem, který nám velmi komplikoval život, byl hostující „dvoumetrový“ Burda, kterého téměř nebylo možné odstavit od míče. V jednom případě, však zůstal nikým neatakovaný na půlce, díky čemuž rozjel hostující útočnou akci, na jejímž konci se po zpětné přihrávce objevil Kalánek sám na malém vápně a pohodlně uklidil míč do sítě. Toto vedení ovšem nevydrželo dlouho, když po několika vzdušných soubojích na středovém kruhu se dostal míč ke Kubešovi, který přihrávkou vyslal do samostatného úniku Hurytu, který s přehledem proměnil. To však bylo poprvé a na dlouhou dobu naposledy, co jsme se dostali blízko k ohrožení soupeřovy brány. Následující pasáž byla víceméně podle šablony. Odkop od brány vrácený větrem, útočná akce odvrácená na roh a opět odkop od brány. To se změnilo ve 38. minutě, kdy míč propadl na přední tyči a pohotový Zeman poslal před Špinarem míč do brány. Naši druhou výraznější šanci jsme měli v samotném závěru poločasu, kdy jsme po ostrém faulu na Hurytu měli možnost standardní situace. Na Skalův centr si naběhl D. Štancl, ale ten hlavou nedokázal umístit míč mezi tři tyče.

Nástup do druhého poločasu nás nezastihl v nejlepším světle, kdy jsme nedostatečným dostupováním hráčů vytvořili soupeři prostor pro jeho útočné akce, ale naštěstí jsme se mohli spolehnout na Špinara v bráně. V krátkém sledu jsme poté mohli zvrátit výsledek na svou stranu. Nejprve to byl D. Štancl, který se dostal k propadlému dlouhému Lněničkovu autu od hostující střídačky, ale nakonec mohl být rád, že jeho nepříliš umístěnou střelu vyrazil gólman ještě o břevno na roh. Právě při tomto rohu se nejvýše do vzduchu dostal Novák, ale jeho hlavičku umístěnou k tyči opět vyrazil výborný gólman hostí. Poté však nastal útlum v našem útočném snažení a další nebezpečnou příležitost jsme nabídli soupeři sami, když po Špinarově přihrávce se Pitra s Lněničkou nedohodli, komu je přihrávka určená a museli zatáhnout za záchranou brzdu. K volnému přímému kopu se postavil Křivka, který i s přispěním větru poslal míč za Špinarova záda. Za pár minut už bylo v podstatě rozhodnuto, když po brejkové situaci zůstal ve vápně nikým nehlídaný Paar, který nedal Špinarovi šanci. Šanci zmírnit brankový rozdíl jsme dostali po nařízení pokutového kopu po faulu na Rusnáka, i když s pozápasových rozhovorů vyplynulo, že to nejspíš byl faul od vlastního spoluhráče. K penaltě se postavil D. Štancl, ten ale potvrdil, že tento zápas mu nesedl a nechal vyniknout hostujícího gólmana. Jistou naději nám však dodal volný přímý kop, když Skala přiťuknul Novákovi, který prudkou ranou propálil vše, co mu stálo v cestě a zaznamenal tak celkově 60. gól v morašickém dresu. Ale bohužel, na více jsme se již nezmohli. Je potřeba uznat, že soupeř byl lepší a více bojovnější. A sice jsme pustili dnešního protivníka před sebe a opustili tak první příčku, ale asi to není to hlavní, co nás na tomto zápase trápí. Příští týden ve stejný čas proti Hradci nad Svitavou máme co napravovat, tak doufejme, že to bude i ve větším počtu!

Den před zápasem to vypadalo na problémy se sestavou, a tak se povolaly děti ze starší přípravky. Nakonec se ale některé děti uzdravily a na zápas jsme odjeli v 15-ti lidech. Nasazení i hra byli o sto procent lepší než minulý týden, ale na soupeře to i tak nestačilo, i proto, že jsme chtěli hráče protočit a nechat zahrát i ty menší. Ale i přes prohru velmi cením výkon, ze kterého se dá pro příště odrazit.

Jiří Lněnička

Mladší přípravka

12.10.2024 - Březová nad Svitavou

Jako již téměř tradičně v neúplné sestavě jsme se zúčastnili dalšího turnaje v Březové. Odehráli jsme tři vyrovnané zápasy s bilancí dvě porážky a jedno vítězství. K lepšímu výsledku nám chyběla troška štěstíčka, dneska nám to do branky moc nepadalo. Je škoda, že nám po solidním úvodu vzala vítr z plachet vynucená změna v defenzivě.

Sestava: Jiří Famfulík, Vít Šimek, Timotej Vomočil, Filip Šplíchal, Marie Flídrová, Ondřej Sýkora, Kateřina Kovářová, Jiří Voženílek, Nikola Kovářová, Antonín Flach

Březová nad Svitavou - Horní Újezd/Morašice 6:4 (4:1)

Branky: Timotej Vomočil 2, Jiří Famfulík, Kateřin Kovářová

Horní Újezd/Morašice – Borová 1:4 (1:1)

Branky: Timotej Vomočil

Horní Újezd/Morašice – Radiměř 4:3 (2:2)

Branky: Timotej Vomočil 2, Marie Flídrová, Vít Šimek

Tabulka:

1.Radiměř

2.Borová

3.Horní Újezd/Morašice

4.Březová nad Svitavou

Pavel Beneš (Horní Újezd)

V zápase bylo vidět, že na sebe narazily týmy z popředí tabulky. Oba soupeři chtěli hrát a k vidění byl hezký fotbal. Po remízovém poločase jsme skórovali hned po přestávce a chvíli před koncem pojistili druhým gólem. Výhra je cennější o to, že jsme opět hráli bez dvou nemocných kluků ze základní sestavy.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

Mladší přípravka

5.10.2024 - Morašice

Na domácím turnaji nám i kvůli výpomoci starší přípravce chyběli ti nejlepší hráči, takže zápasy byly hlavně o otrkávání dětí, jejichž čas přijde v příštích ročnících.

Sestava: Ondřej Sýkora – Vít Šimek, Marie Flídrová, Nikola Kovářová, Jan Kroulík, Filip Šplíchal, Jiří Voženílek, Pavel Kubík, Katěřina Kovářová, Sofie Nováková, Jakub Tomaš

Horní Újezd/Morašice – Březová 2:11 (1:6)

Branky: Jakub Tomaš, Jiří Voženílek

Horní Újezd/Morašice – Jevíčko 2:13 (1:5)

Branky: Vít Šimek, Filip Šplíchal

Horní Újezd/Morašice – Čistá 0:15 (0:7)

Tabulka:

1.Čistá (skóre 30:7, 9 bodů)

2.Březová (skóre 20:15, 6 bodů)

3.Jevíčko (skóre 20:13, 3 body)

4.Horní Újezd/Morašice (skóre 4:39, 0 bodů)

Starší přípravka

5.10.2024 - Třebařov

Na turnaji v Třebařově jsme sestavu lepili pomocí mladších elévků a jejich snaživý výkon stačil na jednu výhru nad domácím týmem.

Sestava: Jan Klement, Lukáš Chmelík, Jiří Famfulík, Matouš Jetmar, Ivo Langr, Matyáš Tóth, Jiří Kubík

Morašice - Třebařov 2:1 (1:1)

Branky: Ivo Langr, Lukáš Chmelík

Morašice - Jevíčko 0:16 (0:7)

Morašice - Hradec nad Svitavou 0:8 (0:3)

Zápas proti spojenému družstvu Němčice a Sloupnice rozhodl první poločas, který jsme prohráli žalostně 1:7, za což mohla jak soupeřova vysoká efektivita, tak náš trestuhodný (ne)zápal pro hru. Začátek druhého poločasu a tři rychle vstřelené góly představovaly jistou naději na zdramatizování utkání, ale poté přišla rychlá odpověď soupeře, který si nakonec pohlídal vítězství s celkovým skóre 6:12. Příště to bude chtít mnohem víc chuti a bojovnosti.

Jiří Lněnička

Jako magnet kola bylo označeno naše utkání v Mladějově, kde nás čekal vzájemný souboj o průběžné první místo v tabulce. Je až trestuhodné, že k takovému zápasu jsme vyrazili v pouhých 13-ti lidech, ale protože se fotbal hraje v 11-ti, na hřišti to nebylo znát. Už od začátku jsme byli lepším týmem a soupeře jen výjimečně pouštěli na dostřel Špinarovy klece. Naše akce ale nejčastěji končily promeškanou příležitostí na střelu zpoza vápna nebo nepřesnými centry. Jedna výjimečná příležitost domácích se naskytla, když Chmelík u rohu vápna zahrál nešťastně rukou, Staněk se ujal volného přímého kopu a ten přesnou střelou na přední tyč nedal Špinarovi šanci, byť si na míč šáhnul. Ne že bychom chtěli ubírat kvality domácího střelce, ale z videa přiloženého na facebookových stránkách Mladějova je patrné, že mu úlohu ulehčila postavená zeď, skrz kterou míč proletěl. Inkasovaný gól nás ale spíše nakopl a my začali stále více ohrožovat soupeřovu bránu. Nejprve z toho sice byla nepřesná Nádvorníkova rána, který se po pěkné kombinaci dostal až o zakončení. Ve 25. minutě už byl ale úspěšný, když po rozehrání autu se Skalou vystřelil zpoza vápna a jeho střelu tečoval domácí obránce mimo dosah brankáře. Vedení jsme se ujali po postupné a pohledné kombinaci ze zadních řad, na jejímž konci Huryta našel přízemním centrem Bureše a ten bezpečně uklidil míč za záda špatně postaveného gólmana. I nadále jsme se dostávali do šancí, například Kubeš, který po průnikovce od D. Štancla se objevil z úhlu sám před brankářem, ale jeho střela či přihrávka na zadní tyč skončila mimo bránu. Po centru a následném závaru ve vápně domácích vyboxoval brankář míč přímo k Rusnákovi, jenž zakončoval do okryté brány, ale jeho gól nebyl uznán, protože už předtím byl signalizován faul Bureše na brankáře. Mezi tři tyče se nevešly ani střely Nádvorníka z nadějných pozic. V jednom případě musel zasahovat i Špinar na druhé straně, když dokázal vyrazit přízemní střelu k tyči, čímž zajistil, že se skóre do poločasu už nezměnilo.

Stejně jako na jaře, kdy jsme s tímto soupeřem odehráli poslední zápas sezóny, jsme do druhého poločasu nastupovali s jednogólovým náskokem, a stejně jako na jaře, nás domácí téměř na celý druhý poločas tlačili na naši polovinu. Ať už zvýšeným nasazením domácích nebo naší nervozitou, nedařilo se nám držet míč na kopačkách a příliš rychle jsme ho ztráceli. Naše obrana v čele se Špinarem v bráně byla ve stále větší permanenci. Náš brankář stále ještě držel vedení, když na rozdíl od našeho obránce ustál naznačení útočníka a následnou střelu dokázal zlikvidovat. Stejně tak, když dokázal dostatečně ztlumit střelu zpoza vápna natolik, aby se nedokutálela za brankovou čáru. Zvýšení tlaku domácích vedlo i k sérii několika rohů a po jednom z nich se dostalo k zaslouženému vyrovnání, když D. Štancl nedokázal vyskočit dostatečně vysoko a za ním nabíhající Špaček dokázal hlavou protlačit míč za Špinarova záda. Nedlouho poté se mohli domácí dostat do vedení, když se jejich útočník po kombinaci hnal z úhlu sám na Špinara, ale střelu na zadní nedokázal vměstnat mezi tři tyče. Postupem času jsme se i my začali dostávat zpět do hry a na soupeřovu polovinu, ale k výraznějšímu ohrožení brány to nevedlo. Proto bylo pro všechny překvapením, když Nádvorník z pravé strany našel centrem Bureše, který i v mírném záklonu dokázal hlavou umístit míč k tyči. Pro Bureše druhý gól v zápase, celkově 43. a posunutí do TOP 30 mužských morašických střelců. Po tomto gólu se dal očekávat závěrečný tlak domácích, ale než k tomu vlastně došlo, přišla rychlá odpověď. Brzy po rozehrání prošel na pravé straně Šmehlík přes Černohorského, který pod hrozbou druhé žluté karty nechtěl tahat za záchranou brzdu. Domácí útočník přihrávkou pod sebe na vápno našel volného Němce a ten poslal míč z první do šibenice. Úplný závěr zápasu byl takový, aby ani jeden tým už neinkasoval, ale uprostřed hřiště se nám ještě vytvářel prostor pro pár akcí, ale z nadějných pozic byla Skalova střela zblokovaná a Nádvorník své pokusy nedokázal řádně umístit. Souboj o první místo tak skončil zaslouženou remízou, ale je škoda, jak jsme nedokázali inkasovaným gólům zabránit. Díky skóre si ale stále držíme první příčku, kterou si budeme chtít příští týden udržet v domácím utkání proti Opatovu.

Neuškodí ani připomenout, jak se daří našim mládežnickým vyslancům ve vyšších až nejvyšších patrech mládežnických soutěží.

Vojtěch Huryta, který v létě přestoupil do FK Pardubice, naskočil do všech zápasů 1.ligy žáků U14, v týmu dosud stoprocentního lídra nastoupil většinou v základní sestavě, ve zbylých byl mezi prvními náhradníky. Odkaz na soutěž zde

Martina Famfulíková hájila branku FK Pardubice dosud ve všech 4 odehraných zápasech české 1.ligy starších žákyň s bilancí dvou výher, dvou porážek a 7 inkasovaných gólů. Její soutěž najdete zde.

Daniel Válek letos ve Vysokém Mýtě hraje krajský přebor starších žáků, skupinu A, kam tato kategorie loni spadla. V dosavadních 5 zápasech tam nastřádal 6 gólů, viz statistiky soutěže zde.

Děkujeme jim za reprezentaci našeho oddílu a přejeme i nadále radost ze hry a dosažených výsledků.

St. přípravka

28.9. 2024 - Morašice

Domácí turnaj jsme zakončili s bilancí jedné výhry a dvou porážek, o kterých rozhodly druhé poločasy.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík, Jan Klement

Morašice - Němčice 5:3 (3:1)

Morašice - Třebařov 3:7 (3:3)

Morašice - Dlouhá Loučka 1:4 (0:1)

Branky: Jan Klement 5, Lukáš Chmelík, Jiří Kubík, Ivo Langr

Ml. přípravka

29.9.2024 - Sebranice

Sestava: Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jiří Famfulík, Pavel Kubík, Jiří Voženílek, Tim Vomočil, Marie Flídrová, Jan Kroulík, Nikola Kovářová, Vít Šimek, Antonín Flach

Místo klasického turnaje jsme zajeli pouze k zápasu do Sebranic. V oficiální části jsme zvítězili 13:2, stejný výkonnostní rozdíl panoval i v pokračujícím "přátelském" utkání. A to jsme ještě domácí hráče šetřili.

Branky: Vít Šimek 4, Tim Vomočil 2, Jiří Voženílek 2, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Marie Flídrová

Ve Vendolí jsme byli od první chvíle týmem dominujícím ve všech směrech a brzy vedli o dva góly. Na přelomu poločasů jsme polevili, čehož soupeř využil, stejně jako svojí "zvyklosti" na domácí terén, který nám dělal problémy, a dvěma slepenými góly vyrovnal. Na to kluci zareagovali zlepšenou hrou a uklidňujícími čtyřmi fíky v soupeřově síti.

Martin Kovář

Zatímco domácí Čistá šla na začátku do vedení z ojedinělé akce, naše vyrovnání o chvíli později byl zaslouženým výsledkem dosavadního obrazu hry. Celý poločas se hrál prakticky na jedné polovině, poločasový stav mohl klidně být 4:1, ale k větší efektivitě nám chyběl drajv. Když jsme se brzy po přestávce konečně dostali do vedení, zdálo se, že soupeř nemá na odpověď, ale po chybě v naší obraně se mu podařilo lacině srovnat. Pak to byla stejná písnička jako v prvním poločase, ale 2 minuty před koncem se nám zaslouženě, ale vlastně šťastně podařilo překlopit zápas na naši stranu.

Jiří Lněnička

Dá se říct, že nejtěžší část nedělního zápasu s Jevíčkem byla ta předzápasová, když to jednu chvíli to vypadalo, že bude jednodušší postavit imaginární jedenáctku ze všech absentérů (zranění, nemoci, dovolená, jiné sporty, nechuť), ale usilovným žhavením telefonních drátů se nakonec podařilo sehnat alespoň Chmelíka, který v našem týmu převzal roli Draka, a na střídající výpomoc po delší době Lebedu se Severou. Pohov naopak nebyl dopřán Novákovu kolenu v rekonvalescenci a Černohorského temenním stehům. Přesto se dá říci, že jsme měli herně navrch, ale srážela nás spousta nepřesností v rozehře a někteří se potýkali se zpracováním míče. Asi v 5. minutě se do první velké šance dostal Huryta, kterého do samostatného úniku vyslal Skala, ale bohužel si příliš předkopl míč. Hosté se v první půli dostali k ojedinělým, ale zato dost nebezpečným, šancím. Nejprve po kombinaci z pravé strany, kdy se hostující hráč dostal až před Špinara, ale ten jeho střelu z úhlu dokázal vyrazit. Po chvilkovém zmatku se podobná akce opakovala ze strany levé a i tentokrát byl Špinar úspěšnější, když včasným výběhem a roztažením svého těla výrazně zmenšil soupeři střelecký úhel. Poslední vážnější závar vznikl po zpětné ale pomalé přihrávce mezi penaltu a velké vápno, kterou stihl před útočníkem odklidit D. Štancl. Naší největší hrozbu představovali rohové a přímé kopy, ale vyjma zblokované hlavičky V. Štancla jsme z toho více nevytěžili. Přihrávkami za obranu byl Skalou často vyzýván k únikům Huryta, ale ve velkém procentu případů ho zrazovalo zpracování nebo přesnost centrů. Svůj dojem napravil v závěru poločasu, když vzduchem naprosto přesně našel na penaltě úplně osamoceného D. Štancla, ale ten nepříliš důraznou hlavičku umístil přesně do prostoru brankáře, byť mu nadělala problémy.

Naše klasické zaspání v úvodu druhého poločasu jsme si vybrali hned v první minutě, když při bránění zaváhal V. Štancl, ale finální zakončení se naštěstí podařilo blokem ztlumit a umístit do prostoru Špinara. Ten se musel vzápětí luxusně natáhnout proti nenápadné střele hostujícího Stehlíka z cca 35 m, která najednou rychle padala směrem do šibenice. Další zakončení se projelo kolem pravé tyče našeho gólmana, v pozdější fázi se k téže tyči zvládl včas složit k dalšímu dobrému zákroku proti střele zpoza vápna. Na opačné straně jsme stále (ne)hrozili ze standardních situací. Nejblíže byl opět D. Štancl, ale z malého vápna propadlý centr na dlouhou a vysokou nohu přestřelil. Škoda, že míč nepustil na staršího bratra, který byl sice v souboji, ale nejspíš by v klidu uklízel hlavou do odkryté brány. Mezi tři tyče se nevešlo ani zakončení Chmelíka, který uvnitř vápna napálil odražený míč těsně vedle. S přibývajícím časem se náš tlak stupňoval a soupeře jsme čím dál víc zamykali na jeho polovině hřiště. Nejprve se Huryta uvolnil na levé straně a po obejití obránce si navedl míč do vápna, ale střelu na zadní nedokázal dostatečně zakroutit. Skala dvakrát vysunul průnikovkou Bureše, ale ten z nadějné pozice jednou přestřelil, podruhé trefil vyběhnutého gólmana, a přes svou místy až enormní bojovnost si dnes výrazně pohoršil svoji statistiku "očekávaných gólů". Po další kombinaci na levé straně, a tentokrát opravdu hezké, se míč dostal až do vápna k zakončujícímu Chmelíkovi, ale ten bohužel trefil spoluhráče Bureše, k odraženému míči se dralNovák, který byl ale sporně ubráněn soupeřem. Kýženého gólu jsme se ale přece jen dočkali, když z přímého kopu poslal Skala centr na přední tyč, tam dokázal V. Štancl posunout míč podbřiškem na svého mladšího bratra, který se střelou z první dokázal vyhnout všem blokujícím hráčům a poslat míč do sítě. Závěr zápasu jsme si ještě dokázali zdramatizovat zbytečnými ztrátami míče a všem se nám ulevilo, když střelu zpoza vápna dokázal Špinar očima vytlačit kousek vedle tyče. Nakonec jsme to přežili bez úhony, ale podobné situace bychom určitě měli zvládat lépe. Ale to nic nemění na tom, že opět jsme doma dokázali vybojovat těsné vítězství a udržet se na první příčce, o kterou se příští týden utkáme v přímém souboji v Mladějově. Doufejme, že také úspěšně a tentokrát už v početnější sestavě.

Po volném týdnu jsme měli premiéru v Čisté. Oba poločasy jsme začali naprosto stejně špatně, po našich chybách nás soupeř potrestal gólem. Pro děti to byl jenom signál k zvýšení tempa a rychlému otočení výsledku. Zápas nebyl takové představení jako v Koclířově. Bylo k vidění dost špatných přihrávek, ale také moc hezkých akcí, které baví je i diváky. Poděkovani patří i rodičům. Byli všichni, mimo těch, kteří měli povinnosti u hasičů, nebo na jiném fotbale.

Jiří Lněnička

Mladší přípravka

22.9.2024 Horní Újezd

Sestava: Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Pavel Kubík, Filip Šplíchal, Vít Šimek, Timotej Vomočil, Marie Flídrová, Nikola Kovářová, Antonín Flach, Jan Kroulík

Horní Újezd/Morašice - Opatov 9:0

Branky: Lukáš Chmelík 3, Vít Šimek 2, Jan Klement, Filip Šplíchal, Timotej Vomočil, Antonín Flach

Horní Újezd/Morašice - Sebranice 15:0

Branky: Vít Šimek 7, Jiří Famfulík 2, Lukáš Chmelík 2, Timotej Vomočil 2, Jan Klement, Filip Šplíchal

Horní Újezd/Morašice - Březová nad Svitavou 11:1

Branky: Timotej Vomočil 3, Jan Klement 2, Jiří Famfulík, Filip Hájek, Lukáš Chmelík, Filip Šplíchal, Vít Šimek, Antonín Flach

Tabulka turnaje:

1. Horní Újezd/Morašice
2. Opatov
3. Sebranice
4. Březová nad Svitavou

I když výsledky nejsou v této kategorii to nejpodstatnější, tohle zahřeje u srdíčka. Domácí turnaj naše ratolesti jednoznačně ovládli, a to navíc se skóre 35:1. Jen houšť takových turnajů.

Starší přípravka

18.9.2024 Morašice

Morašice - Borová 2:14

Starší přípravka si místo víkendového turnaje zahrála středeční zápas na domácím hřišti s Borovou, díky čemuž měli aspoň trenéři k dispozici i kluky z mladší přípravky, a ti naopak nemuseli běhěm víkendu absolvovat dva turnaje. Nicméně rozdíl v kvalitě byl i kvůli našemu doplnění mladšími ročníky příliš velký.

Sestava: Daniel Hlušička, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, David Soukup, Matěj Vrbica, Lukáš Chmelík, Jan Klement, Jiří Famfulík

Branky: Matouš Jetmar, Matěj Vrbica

Venkovní zápasy nám během podzimu prostě nejsou přány, stejně jako pravidelná dostatečná hráčská účast, takže se dá cynicky říct, že pohled na Desnou rozlitou minulou neděli na hornoújezdské hřiště nadělal našemu trenérovi mnohem méně starostí než pohled na docházku proti dolnoújezdské rezervě. Jejich sestava byla nabitá zvučnými jmény, naše sestava prostě zbyla neb jsme během delší pauzy přišli do konce podzimu o Víta, několik dalších hráčů nezvládlo přechod do bacilovější sezóny, a tak jsme si museli vyztužit lavičky několika návraty. Hosté nás hned po rozehře zaskočili svým rozestavením na útočné polovině, ale zakončení po centru z levé strany přes blok našeho obránce znamenalo první rutinní a po zbytek zápasu prakticky jediný zásah novopečeného ženicha Rusnáka. Náš střed pole vypadal dynamičtěji než soupeř, ale k největší šanci první dvacetiminutovky se propracoval Huryta díky cílenému presinku, bohužel svůj postup z levé strany zakončil vysoko nad. Díky tlaku na hostující rozehru jsme se dostali i k dalším slibným náznakům, z některých byly alespoň rohy a jeden z nich proměnila ve 25. minutě naše myslivecká letka, když si Skalův centr našel před gólmanem Bureš a hlavou nás poslal do vedení. Svého centrujícího parťáka tím dorovnal v naší mužské střelecké tabulce na 41 gólech, své soupeře z dalších týmů tím dorovnal na čele okresních statistik se 7 letošními zásahy. Přestože se hrál fotbal s nasazením hodným derby, žádný zákrok nevybočoval z férových mantinelů, hlavní rozhodčí na sebe i tak strhnul pozornost, když po opravdu žertovně míněné poznámce dobře naladěného Kopeckého rázně prokázal absolutní nesmysl pro humor i neúctu ke starším. Alespoň trochu smrdící akce hostů vycházely buď z pouhé přítomnosti stověžatého J. Vomáčky na ofenzivých standartkách, nebo z našeho pozdního přebrání či špatného vystoupení, ale naše obrana k Rusnákovi žádnou střelu nepropustila, i když třeba D. Štancl se měl co ohánět poté, co naše pravá strana, náhle posílená i Lněničkou, lehce pustila centr na dva volné hráče na levé straně, náhle oslabené o Lněničku. Hosté se jinak nepokoušeli ani o presink, naše obrana tahala čas rozehrávkou zezadu, často končivší Černohorského nepřesným nákopem. Největší šanci ke zvýšení vedení si vybojoval Skala dalším výborným presinkem, při postupu z pravé strany bohužel volil nahrávku, asi správně, ale bohužel mimo dosah kteréhokoliv ze čtyř svých spoluhráčů ve vápně.

O přestávce musel do služby odjet Lněnička, což plánovaně katapultovalo Rusnáka do útoku a Špinara do brány. Ani druhý z našich gólmanů ale nemusel řešit kardinálně špatnou situaci, přestože v nástupu do druhého poločasu se nám horko těžko dařilo držet balón a soupeř nás svíral na naší půlce. Asi nejošemetnější byl skákavý přízemní centr na přední tyč, který náš brankář sebral ze souboje Kopeckého s hostujícím útočníkem. V 65. minutě jsme sáhli k druhému střídání a nebyl to Novák, jak je uvedeno v zápise, ale L. Vosmek, který za áčko nastoupil naposledy při domácí átřídní prohře 0:3 se Starým Hradištěm. Za tři týdny tomu bude sedmnáct let. Devět měsíců od tohoto posledních zápasu se mu narodil syn Vojtěch, který se s ofenzivními úkoly záhy dostal dostal v dresu soupeře na hřiště také, ale nutno říct, že přínos "našeho" Vosmeka byl větší a dokonce i zakončení si připsal, byť jeho levačka zpoza vápna Pravce nikterak nevyděsila. Přímá generační rodinná konfrontace utekla zraněnému M. Ropkovi, jehož syn naskočil v dresu soupeře také a vlastně si připsal i "nejnebezpečnější" zakončení "Dolňáku", když si naskočil na centr z naší levé strany, ale jeho hlavička minula bránu o dobré tři metry. Přes otvírající se okénka v soupeřově obraně se přímé ohrožení nedařilo ani nám. Vyjma Vosmekovy střely hlavičkoval pouze slabě po rohu Kopecký, po akci D. Štancla z levé strany dorážel Rusnák tak slabě, že jeho pokus stihl nějaký Vomáčka zpoza Pravce v pohodě vykopnout, a když už náš centr z otevřených krajních pozic nepřeletěl až k druhému praporku, jal se ho Bureš na penaltě zpracovávat, samozřejmě že liknavě, a míč odskočivší od jeho nohy pak ještě takřka komicky přeběhl. Čímž mu neupíráme obrovské nasazení patrné ze všech našich hráčů. V poslední desetiminutovce nám přišli svými prvními letošními starty pomoct ještě Frank a Novák, který stihl první žlutou v této sezóně ještě před svou první minutou na hřišti. Na svou příležitost si počkal i prakticky neviditelný Svoboda, který si přebral míč poté, co V. Štancl nešikovně za sebe vyhrál hlavičkový souboj s J. Vomáčkou a Kopeckým, ale hostující útočník při postupu dva na jednoho předložil svému spoluhráči takovou přihrávku, že do ní poslední Černohorský stihl skluzem zasáhnout (byť šel od něho míč ještě blíž naší bráně než při Ropkově zakončení). Sladké a v okleštěné sestavě opravdu vydřené vítězství nám už neuteklo. A možná, že i díky rivalitě se soupeřem a chuti porazit právě jeho, jsme prolomili i mindrák z posunu na první místo. Kdykoliv jsme ho totiž měli v uplynulých letech na dosah, shořeli jsme jako papír. Zatímco dnes hořela tráva.

V utkání, které se kvůli velké vodě přesunulo z Horního Újezda do Morašic, jsme byli po většinu zápasu lepším týmem. Tomu nasvědčuje i zasloužené poločasové vedení 4:0. Do druhé půle jsme ale trochu polevili a dovolili soupeři snížit na rozdíl dvou branek. Čtyřgólový náskok jsme si ale vzali zpět a dokráčeli tak k vítězství 6:2.

Starší přípravka

8.9.2024 Němčice

Sestava: Jiří Famfulík, Daniel Hlušiča, Lukáš Chmelík, Matouš Jetmar, Jan Klement, Jiří Kubík, Ivo Langr, Lukáš Poslušný, David Soukup, Matěj Vrbica

Janov - Morašice 4:3

Morašice - Hradec nad Svitavou 1:7

Němčice - Morašice 2:7

Branky: Matěj Vrbica 4, Lukáš Chmelík 3, Matouš Jetmar 2, Dan Hlušička, vlastní

Tabulka turnaje:

1. Hradec nad Svitavou
2. Janov
3. Morašice
4. Němčice

Mladší přípravka

11.9.2024 Borová

Sestava: Lukáš Chmelík, Jan Klement ml., Jiří Famfulík, Pavel Kubík, Filip Šplíchal, Timotej Vomočil, Marie Flídrová, Jan Kroulík, Nikola Kovářová

Borová - Horní Újezd/Morašice 0:8

Po celkem vyrovnaném prvním poločase jsme o osudu utkání rozhodli krátce po pauze.

Branky: Lukáš Chmelík 3, Jan Klement 2, Tim Vomočil 2, Filip Šplíchal

Horní Újezd/Morašice - Sebranice 8:3

Zasloužené vítězství, zápas jsme měli po celou dobu pod kontrolou.

Branky: Lukáš Chmelík 3, Tim Vomočil 2, Jiří Famfulík 2, Jan Klement

Horní Újezd/Morašice - Čistá 3:5

V zápase o vítězství na turnaji jsme velkou část první půle vedli, ale před pauzou soupeř skóre otočil a pak si brzy vypracoval bezpečný náskok.

Branky: Jan Klement, Jiří Famfulík, Lukáš Chmelík

Tabulka turnaje:

1. Čistá
2. Horní Újezd/Morašice
3. Borová
4. Sebranice

Přestože šlo o první společné setkání, vstup do nové sezóny se nakonec vydařil nad očekávání. Zkušenější hráči tým táhli a mladší se jim svým nasazením snažili přiblížit. Takto by to mělo vypadat. Doufejme, že se nám na dnešní výkon podaří navázat v dalších turnajích.

31.8.2024 Horní Újezd/Čistá - Sebranice 2:0

K prvnímu zápasu přijely Sebranice, se kterými část týmu hrála minulou sezonu. Na začátku byla na dětech vidět nervozita, že hrají proti bývalým spoluhráčům. A určitě se projevila i únava z noci v hotelu Průchod. Ovšem většinu zápasu jsme byli lepším týmem. První dvě branky sezóny jsme vstřelili až ve druhém poločase a konec zápasu jsme už v pohodě dohráli.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

Sestava: Filip Jadrný - Sára Vomočilová, Matěj Kovář, Barbora Kučerová, Daniel Branda, Jan Kvapil, David Čapek, Michal Kovář, Samuel Vomočil, Daniel Křivka, Šimon Flídr, Šimon Dřínovský, František Flídr

Branky: Šimon Dřínovský, Barbora Kučerová

7.9.2024 Koclířov - Horní Újezd/Čistá 1:10

Toto jednoznačné vítězství asi není třeba více rozepisovat.

Sestava: Filip Jadrný - Sára Vomočilová, Matěj Kovář, Barbora Kučerová, Nikita Izzy Ondrůšek, Jan Kvapil, David Čapek, Michal Kovář, Samuel Vomočil, Daniel Křivka, Šimon Flídr, Josef Rosypal, David Klusoň, Šimon Dřínovský, František Flídr

Branky: Šimon Flídr 3, Šimon Dřínovský 3, Jan Kvapil 3, David Klusoň

Proti společnému družstvu Jevíčka a Jaroměřic jsme na hřišti v Morašicích měli především v prvním poločase mírnou převahu, kterou jsme přetavili ve vedení 1:0. To však nevydrželo dlouho, protože soupeř rychle ,a celkem lacině, vyrovnal a dokonce vývoj zápasu otočil. Do konce poločasu se nám podařilo vyrovnat, a po obrátce si vzít vedení zpět. To jsme bohužel ve druhé půli neudrželi, když soupeř vyrovnal po laciné penaltě, ale náš brankář tuto penaltu odčinil v poslední minutě, kdy vytáhl přímý kop soupeře na břevno a zajistil nám tak alespoň bod.

Téměř po celý zápas jsme měli jasnou převahu. V prvním poločase jsme se dostali dvakrát do vedení, ale soupeř pokaždé dokázal z ojedinělé šance odpovědět. Ve druhém poločase už to byla hra na jednu bránu a po třech velkých neproměněných šancí jsme se dokázali prostřílet až ke konečnému výsledku 5:2.

Sérii domácích zápasů jsme zakončili utkáním proti nováčkovi soutěže ze Sebranic. Výsledky soupeře, který k nám přijel po dvou vítězně otočených zápasech v řadě, ukazovaly, že hosté budou nebezpeční v útoku, ale v zadních řadách by mohly mít slabiny. Špatnou komunikací našeho vedení s rozhodčími nebo jejich pouhou netrpělivostí došlo před samotným výkopem ke „krádeži“ ceremoniálu pro Miloše Kopeckého, jenž letos slaví 50 let. Pro ty, kteří nebyli na utkání přítomni, nebo při souběžném nástupu hráčů na hřiště neslyšeli těch pár slov o našem oslavenci, zde jde jejich znění: „Napříč kategoriemi odehrál za Morašice 302 zápasů, ve kterých vstřelil 51 gólů. Kromě toho po konci aktivního hraní věnoval našemu oddílu dalších více než 160 víkendů jako trenér dorostu, "B" mužstva a v posledních třech letech žáků, ve výčtu mu vlastně chybí jenom trénování áčka. Jako člen výboru se podílí na organizaci i mimofotbalových akcí Sokola, pravidelně nám pomáhá s domácími zápasy, jak pořadatelsky, tak jako jeden z nejhlasitějších fandů. Přejeme mu pevné zdraví a hodně spokojenosti jak na fotbale, tak v osobním životě.“

Že úvod zápasu a vlastně celý první poločas bude až tolik bohatý na góly, čekal asi jen málokdo. Hned v první minutě dostal z pravé strany až příliš prostoru Černohorský, jehož projektil zpoza vápna nedokázal gólman udržet v náruči a dobíhající Pirkl nám svým 10. gólem v morašickém dresu zajistil vedení již v první minutě. Náskok nám vydržel jen chvíli, když o 4 minuty později se zblokovaná střela odrazila přímo k Otavovi, jenž zakončoval do prázdné brány. Vedení jsme si ale záhy vzali zpět, když chtěl Skala asi ze 30 metrů poslat skákavý balón před bránu, ten však zavál vítr až za záda nevěřícně koukajícího brankáře. Za pouhé dvě minuty se prosadil V. Štancl hlavou po Pirklově rohu, čímž se osamostatnil na 27. místě v tabulce mužských střelců (44 gólů). Za další dvě minuty se doslova na dostřel svému mysliveckému parťákovi (Skalovi) opět přiblížil Bureš, když po Nádvorníkově průnikovce prostřelil hostujícího brankáře a připsal si tak 40. gól za muže (Skala má na kontě 41 gólů – pozn. red.). Druhý zásah v zápase mohl přidat Pirkl, který natáhl krok ve středu hřiště, ale ve finální fázi si předkopl míč do strany víc, než bylo potřeba a do následné střely mu stihl skočit obránce. Slabší chvíle si ovšem vybírala i naše obrana, konkrétně v případě, kdy po váhání s rozehrávkou nezpracoval Černohorský přihrávku od Rusnáka. Brejk hostí zakončil střelou na zadní sebranický Bureš a v 19. minutě tak na tabuli svítilo skóre 4:2. Tento gól polil hosty živou vodou a v kombinaci s rychlými křídly a našim liknavým bráněním nám zatápěli, ale k výraznějšímu ohrožení Rusnákovy svatyně to nevedlo. Proto byl především pro hosty šok, když se ve 38. minutě uvolnil na pravé straně Pirkl, který centrem na zadní našel Víta, jenž ve skluzu nezakončil sice razantně, ale dostatečně silně a přesně na to, aby míč dopravil za brankovou čáru a zaznamenal tak 10. gól za Morašice. První set, vlastně poločas, završil ještě jedním gólem Huryta, který se jako první dostal ke zblokované střele Nádvorníka, a z hranice vápna propálil vše, co mu stálo v cestě.

V druhém poločase už se žádné gólové hody nekonaly. Velkou většinu času jsme vzadu drželi míč před málo atakujícím soupeřem. Dá se říci, že obě strany utrpěli střídáním a přeskupením sil (za hosty v poločase střídal nebezpečný Krivák), které hru příliš neoživily. Hosté měli velikou příležitost ke snížení, když se hnali v přečíslení na Rusnáka. Na jejím konci se ale sebranický Bureš natolik snažil zakončením vyhnout narychlo zaskakujícímu D. Štanclovi v bráně, že jedinou střelou trefil nejprve břevno a tyč a následná dorážka už byla zblokována. Z našich šancí stojí za zmínku jen střela V. Štancla, ale z dobré pozice málem trefil osvětlení za bránou, a v posledních minutách hlavička Sokola do břevna po centru Pitry, který se po více jak 7 letech, kdy naposledy nastoupil ve vítězném finále okresního poháru proti Janovu, opět radoval z vítězství. Cíl byl splněn, náskok z prvního poločasu relativně v klidu pohlídán a do tabulky byly započteny další body za vítězství. Ale je velká škoda, že po takovém prvním poločase jsme nebyli schopni navázat na útočnou hru z prvního dějství a více ohrozit soupeřovu bránu.

Podruhé v tomto týdnu jsme si zajeli zahrát do Bystrého. Bohužel jsme oba zápasy prohráli. Většinu mistrovského utkání jsme byli spíše lepším týmem, měli jsme poměrně hodně střel, ale z dosti nepřipravených pozic. O těsné porážce rozhodl trestný kop po faulu, který by rozhodčí možná ani nepískl, kdyby na sebe narazili stejně velcí hráči.

Pavel Beneš (Horní Újezd)

Třetí domácí zápas během jednoho týdne a podruhé byli naši diváci svědky přímého souboje dosud stoprocentních celků. Po zdolání Dlouhé Loučky k nám tentokrát přijelo loni bétřídní Pomezí. V sestavě jsme poprvé v sezóně přivítali Nádvorníka, zraněnou obranu nám znovu pomohl zalepit Chmelík, jindy zdvojenou pozici brankáře zachránil Burián. Začátek dalšího úmorného zápasu obstarala zblokovaná hlavička Chmelíka (po hříchu šlo po zbytek zápasu o náš nejnebezpečnější roh) a Buriánova cílená udička hostům, když před sebe beztrestně vypustil první centrovaný míč. Start ale obecně patřil nám a když v 5. minutě zpoza vápna napřáhl Huryta, i díky prázdnému letu hostujícího gólmana to asi nebylo daleko od cíle. Což se bohužel nedalo říct o chvíli později, kdy náš útočník v rychlostním souboji přetlačil obránce, ale zakončil zbrkle bodlem nad. V 10. minutě se do souboje 1 na 1 pustil Bureš, po jeho práci se dostal míč na volného Nádvorníka, který ale z hranice vápna tváří v tvář gólmanovi vystřelil pod své možnosti. Z hostující rozehry se ale brzo dostal míč na Bureše, který potáhl po lajně a předložil míč zpětnou přihrávkou na Nádvorníka. Ten nevystřelil nebo špatně zpracoval, každopádně míč od něj putoval těsně za vápno, kde si ho připravil Skala, který přesnou přízemní střelou k tyči oslavil návrat do základní sestavy a připsal si jubilejní 40.gól za muže (do TOP 30 mu tak chybí pouhé dva zásahy). Hosté hrozili dlouho pouze rychlostně, poprvé střelecky to bylo až po dvacáté minutě, ale hned z toho byla drtivá tříminutovka. Nejprve Burián vychytal útočníka, který před ním vyplaval po průnikovce středem, po druhém z následujících rohů hosté přehráli naši pravou stranu, ale po centru do vápna trestuhodně trefili tyč odkryté brány, naše další rychlá ztráta vedla k prakticky totožné situaci s podobně velkým xG, jen místo tyče odvrátila balón skála jménem Skala. Když jsme se uklidnili, podařilo se po ose Nádvorník a Vít dostat míč na ofsajd lajnu pilujícího Bureše, ten dal bohužel prvním dotykem šanci stoperovi i k zakřižování. Přes lepší herní dojem jsme si už větší šanci po zbytek poločasu nevypracovali, a to ani z rohů nebo nepřímého kopu, nařízeného ve 40.minutě za hádání rozehrávkově bezradných hostů mezi sebou. V době jejich psychického dna jsme jim málem darovali gól sami, když si Ondráček s Buriánem špatně vykomunikovali malou domů, ale hlavičku našeho obránce do prázdné brány stihl Burián heroickým návratem a skokem vyškrábnou.

Za podobného počasí a při stejném výsledku se nám bohužel stejně jako ve středu nepodařilo udržet výhodný výsledek déle než pár minut. Hosté od naší střídačky hodili dlouhý aut po lajně, Chmelík se při něm nedostal před Sílu, jehož už pak neměl nárok dohnat, hostující útočník našel zpětnou přihrávkou jednoho z trestuhodně neobsazených spoluhráčů a ten už prázdnou bránu nepohrdl. Rozdíl oproti středečnímu srovnání byl ale v tom, že se to povedlo podstatně kvalitnějšímu soupeři. Síla podobně pláchl hned minutu po gólu, ale jeho centr tentokrát odvrátil Chmelík. Za nás odpověděli Skala s Nádvorníkem, když nejdříve prvně jmenovaný potřeboval pár centimetrů navíc, aby mohl lépe zakončit centr svého kolegy na zadní tyči, chvilku nato si role prohodili po autovém vhazování, ale Nádvorníkův oblouk si domácí gólman pohlídal. Pirkl ještě po rohu vracel do ohně místo pokusu o zakončení a to bylo, co se týče našeho ofenzivního snažení, prakticky vše. Vadnoucí fyzická kondice byla proti rychlostně velmi disponovanému soupeři obnažena víc než by bylo zdrávo, asi i v důsledku sil nás neposlouchal balón při triviálních věcech, oživení ze střídačky se minulo účinkem. Vzápětí po Nádvorníkově oblouku se hosté dostali k zakončení z pravé strany, které Buriánovi propadlo naštěstí mimo bránu. V 65.minutě se Síla v souboji 1 na 1 s Ondráčkem dostal ke střele, kterou zneškodnil Burián a dorážku již pokryl náš obránce. O pět minut později už Sílovi v zakončení žádný obránce nepřekážel, ale Burián mu při samostatném nájezdu přečetl skokem pod nohy gólovou kličku. Kvóta tří branek na náš přeborní zápas se naplnila o něco později, když Skala ztratil míč na půlce, hosté rychle rozehráli akci středem a druhý z Hegerů byl u míče za obranu dříve než Ondráček i vybíhající Burián, před kterým stihl míč píchnout do sítě. Ve snaze o vyrovnání jsme se ale nezmohli na nic, o čem by se psalo do novin, naději mezi fanoušky vzbudil míč, který po standartce propadl pod nohy V. Štancla a Sokola, nebo střela Pishty z ostrého úhlu do boční sítě, ale za největší šanci se dá možná označit moment, kdy mohl Sokol vysunout rozběhnutého Nádvorníka, ale neprocedil přihrávku přes posledního obránce. Bohužel jsme v prvním poločase nevyužili naši převahu a šance, v druhém poločase posadili lacino soupeře na koně a pak už objektivně neměli na kvalitního a rychlého protivníka dostatek sil, ani na hřišti, ani na lavičce. S takovými prohrami se musí umět žít.

Podzimní los přeboru napěchovaný domácími zápasy jsme si ještě zhutnili 2.kolem poháru OFS Svitavy, po deseti dnech jsme si střihli odvetu "ligového" klání s Vendolím. Protože z obranných řad před zápasem vypadli fandící Ropek, pracující Kopecký a v neděli nakopnutý V. Štancl, dostavil se na pomoc Chmelík, celkově již po osmisté padesáté. Dusné počasí dusilo běžecké choutky většiny z 22 aktérů, o to větší škoda je, že se nám při líném výkonu nepodařilo dotáhnout několik finálních nahrávek z křídelních prostor nebo zakončit jeden ze série 4 rohů. První opravdovou šanci nám tak až po půl hodině přichystali sami hosté, kteří špatnou nahrávkou vyslali do nájezdu Pishtu, ten si ale po delším doteku zblízka vylámal zuby na gólmanovi. Následný roh se na přední tyči podařilo protečovat D. Štanclovi, ale nikdo další nedokázal balón do brány dotlačit. Absence nabídky pak dohnala od půlky si vykračujícího Ondráčka až ke křížné střele zpoza vápna, která zazvonila na tyč kousek od vinglu. Hosté, do té doby na kontě pouze s jediným rohem, pak zahrozili poté, co jejich stoper z přemíry volného času vyslal středem průnikovku, u které byl Špinar před vápnem později než vendolský útočník, ale protečovaný balón odklidil z prázdného pokutového území Chmelík. Z útočné bryndy nás nakonec vytáhl propadlý rohový kop Pirkla, který na zadní tyči důsledně zavřel Huryta a poslal nás do vedení. Ještě před přestávkou Pishta vybojoval balón, který po několikerém alibistickém předávání na vápně donutil do koncovky Víta, ten ale ve skluzu křížnou střelou o metr minul.

Nucené střídání Huryty a nucený přesun zataveného Pirkla na stopera mohl po minutě druhého poločasu vypadat jako velká chyba, protože nově složená obrana záhy kapitulovala. Černohorský neodvrátil nákop, hosté několika nahrávkami na nedůsledně obsazené hráče navedli míč na vápno na Hladíka a ten křížným obloučkem donutil Špinara k prvnímu letošnímu výlovu ze sítě. Náš gólman si spravil chuť vzápětí, když vyrazil další střelu zpoza vápna, ale Ondráček, který před touto střelou prohrál důležitý souboj, ani další jeho spoluhráči v poli, se zpátky na koně takhle rychle zdaleka nedostali. Osmělili jsme se až střeleckými pokusy myslivců Bureše a Skaly, ale ty byly spíše propagačního rázu, byť obráncova teč Skalovy střely při pohledu od lavičky vzbuzovala naděje ve šťastný gól, který by nám pomohl do sedla a Skalovi k odskočení od jeho nimrodského souputníka. Vedení nám nevrátil ani Sokol, který nějak doběhl na zadní tyči Vítův centr, ale už mu nezbyly síly na zakončení, které levačkou svým posledním dotykem v zápasu poslal z 5 metrů vedle. O pár minut později naštěstí zachytil pomýlenou rozehrávku hostí D. Štancl, včas posunul míč na volného Bureše, který po neideálním prvním doteku ideálně převezl vyběhnuvšího gólmana precizní kličkou a uklizením do prázdné. Naši myslivci se tímto srovnali na 39 zářezech na pažbě, což je řadí mezi aktivními hráči hned nad absentujícího Nováka. Bureš navíc k šestému letošnímu gólu za chvíli přidal výborné podržení míče doplněné včasným předáním na D. Štancla, ten se na 25 metrech vyznamenal oku lahodící kličkou a finálkou na Ondráčka, který si zběhl z levé strany tam, kde vůbec neměl být, a podél gólmana s přehledem zakončil. Dvojitý rychlý direkt obraz hry uklidnil, neboť to na obě strany vypadalo, že výsledek zápasu už nemá kam uhnout, zvláště když se naše obrana rozehrála k jistému bránícímu i konstruktivnímu výkonu. Sedm minut před koncem ale až moc spolehlivě vystavila do ofsajdu hostujícího útočníka, na neofsajdový náběh záložníka z hloubi pole naštěstí nerezignoval Chmelík, který stihl nepřesvědčivého nájezdníka dostihnout a dostatečně rozhodit. Kdoví, na co bychom si jinak ještě zadělali. Blízko gólové odměny za rozpohybování naší ofenzivy byl pak Rusnák, jehož rychlý pokus po další hostující chybné rozehrávce stihl vracející se gólman vyrazit na tyč a našemu gólmanovi tak stoupl počet minut v poli potřebných ke gólu už na "hrozivých" 100 (nejlepší střelec Bureš si mimochodem v této statistice drží dlouhodobý  průměr pod úctyhodnými 180 minutami). V posledních vteřinách zápasu si hosté ještě mohli vyzkoušet nájezd 3 na brankáře, ale držitel míče tuto možnost sobecky zúžil na souboj jeden na jednoho, který díky povedenému zákroku vyhrál Špinar. Jarní semifinále "MOL cupu" je tedy po šesti letech naše, stejně jako další třígólové vítězství, na které zkusíme navázat hned v neděli.

Sérii nadcházejících domácích zápasů jsme započali proti jednomu z favoritů soutěže Dlouhé Loučce. Na očekávaný tahák kola dorazili oba týmy s plnou lavičkou, a také nemalý počet diváků. Kdo si však myslel, že uvidí atraktivní fotbal, ten se spletl. I když se oba týmy snažili kombinovat, přísný metr rozhodčího a jeho pískání většiny kontaktů vedl nejen k častému kouskování hry, ale také ke spoustě dohadů a slovním přestřelkám. Brankáři se v první čtvrtině zápasu příliš nezapotili, pár rohů na obou stranách se bez větších obtíží podařilo odvrátit, Lněničkovy dlouhé auty zůstaly po nějakou dobu nevyužity. To ovšem neplatilo ve 27. minutě, když V. Štancl, hrající 350. zápas v mužském dresu, prodloužil právě zmíněný aut. Na ten v malém vápně nedosáhl Bureš, ale za ním byl připravený mladší z rodu Štanclů, který dokázal protlačit míč pod rukou brankáře. Soupeř poté zahrozil ze dvou situací. Při té první se nákop za obranu snažil Vít vrátit míč hlavou do rukou Rusnáka, ale těžkému míči nedal patřičnou razanci. Hostující hráč tak málem stanul sám před naším brankářem, ale na poslední chvíli mu do střely stihl strčit nohu Černohorský. Další šance byla z podobné pozice, když zpoza naší obrany vyplaval útočník, ale stopku mu vystavil jak Rusnák, který kromě jeho střely vykopl i část trávníku, tak zdvižený praporek pomezního. Zvyšující se nesouhlas s verdikty rozhodčího gradoval na konci poločasu, když hostující D. Křivánek, věřme že neúmyslně, ale zcela nešetrně došlápl na kotník Huryty. Ať už by byl nastavený metr jakýkoliv, tento faul nesl tak jako tak parametry červené karty, čehož si byl asi vědom i viník, který se bez omluvy schoval do středu pole a k jeho faulu se dobrovolně hlásili spoluhráči. Protože hlavní ani pomezní údajně zákrok u míče úplně neviděli, o čemž svědčí i zmatky ohledně nalezení viníka, obdržel hostující záložník pouze žlutou kartu. Což zvláště v porovnání s předchozími verdikty a dřívější žlutou kartou pro Hurytu za pouhé přistrčení soupeře v souboji vyznívá až směšně. Nejlepší odpovědí na to však byl chvíli na to vstřelený gól, když Pirklův precizně ostře rozehraný roh prošel za přispění "soutělí" V. Štancla a Lněničky do brány, a my tak odcházeli do kabin s dvougólovým náskokem.

Do druhého poločasu jsme nastoupili s cílem uklidnit emoce a přidat třetí gól. Druhou část plánu jsme naplnili již po třech minutách na hřišti, když se Huryta dostal do vápna, přihrávkou našel na penaltě volného Pirkla, který bezpečně proměnil. Po tomto gólu se hosté téměř nezmohli na žádný odpor a kromě dvou střel Konečného (hostující verze našeho bývalého spoluhráče M. Kopeckého), kdy jednou mířil vysoko nad bránu a podruhé jeho pokus vyboxoval Rusnák, jsme Loučku téměř nepustili před naší bránu. S hostujícím přeskupením sil do útoku se v naší rozehrávce začaly vyskytovat nepřesnosti a zbytečné ztráty míče, takže se hra přelévala z jedné strany na druhou. Ještě jeden moment však dokázal rozdmýchat emoce na obou stranách, když hostující Ruml při pokusu o zpracování míče zasáhl V. Štancla kopačkou do obličeje, ale i zde zůstala barva karty žlutá. Hra hostí nám nabízela spoustě volného prostoru na útočné polovině a vůbec nemuselo zůstat pouze u tří gólů. Dvakrát orazítkoval břevno aktivní Huryta, když po úniku z levé strany zkoušel přelobovat vyběhnutého gólmana. Jeho druhý neúspěšný pokus mohl do sítě ještě doklepnout, za nás poprvé hrající a naše mezinárodní řady rozšiřující, Pishta, ale v záklonu hlavičkoval nad prázdnou bránu. Nováček v našem dresu měl ještě dvě velké příležitosti, když se mu na pravé straně otevřel prostor, ale poprvé zakončoval vedle, podruhé trefil přesně prostor brankáře. Síť se nám nakonec ještě jednou podařilo rozvlnit, když střelu Pirkla z hranice vápna tečoval Špinar. Ten se ale nacházel v ofsajdovém postavení, a tak si zatím stále v okresním přeboru držíme normu 3:0 na zápas. Na domácím hřišti ještě nějakou chvíli zůstaneme, a to hned ve středu, kdy od 17:30 sehrajeme 2. kolo okresního poháru proti Vendolí a v neděli přivítáme loňského účastníka I. B třídy Pomezí, které doposud také neztratilo ani bod.

Na druhý zápas nové sezóny jsme zavítali do Vendolí, tentokrát již s navrátivšími dovolenkáři Ropkem a D. Štanclem (dnes hrající 250. zápas za muže), zato bez na dovolenou odjetého Rusnáka a děti hlídajícího V. Štancla. Tuto dovolenkovou absenci jsme vyztužili Vosmekem, který nastoupil v dresu našeho „áčka“ po více jak 10-ti letech. Loňskou sezónu jsme odehráli oba zápasy s tímto soupeřem, z důvodu rekonstrukce kabin, na našem hřišti, přesto teď pro nás (ne)bylo překvapením, jaký drnitý terén na nás čeká. Ten nám zpočátku dělal značné problémy, ať už ve zpracování nebo rozehře, což více vyhovovalo domácímu týmu, který nás zatlačoval do vápna, ale ani to nepřispělo k zapocení Špinara v bráně více než rozpálené slunce. Přesto největší příležitost mělo Vendolí, když přetažený centr na zadní vrátil jeden z domácích před bránu. Zde ale hrál terén v náš prospěch, neboť míč se před nohou útočníka odrazil tak, že ho vůbec před odkrytou bránou netrefil. Ve druhé části první půle se nám dostávalo více prostoru ve středu hřiště a k náznaku několika šancí. V jedné z nich se objevil Bureš, když po rozehrání standardní situace vrátil míč do ohně Ropek, ale prvně jmenovaný si v dobré pozici špatně zpracoval balón, i když si to možná říkalo o přímé zakončení. Neujaly se ani dlouhé auty Lněničky, ani náběh Sokola do vápna, který z úhlu střílel nepřesně na zadní tyč. Strhnout vedení na svoji stranu mohli ještě ke konci poločasu domácí, když pravý záložník zachytil Lněničkovu nepřesnou přihrávku dozadu, doběhl až do vápna, kde pod sebou našel svého spoluhráče, ale ten z prostoru mezi malým vápnem a penaltou vysoko přestřelil.

Do druhé půle jsme nastoupili aktivněji než soupeř, což přineslo své ovoce, když Lněničkův, oproti prvnímu poločasu výrazně delší, dlouhý aut si srazil domácí obránce do vlastní sítě. Tento pro nás šťastný gól nám přinesl klid na kopačky a soupeře jsme téměř nepouštěli do zakončení. Vyjma střely po rohovém kopu, která opět mířila vysoko, jedné v poklidu zalepené střely a jednoho centru byl Špinar, pro kterého to byl 150. zápas za muže v našem dresu, prakticky bez práce. Ještě větší klid nám přidal Bureš, který zužitkoval další Lněničkův dlouhý aut a prostřelil gólmana mezi nohy. Do šance se řítil i Huryta, který zachytil špatnou rozehrávku domácí obrany, ale únik z úhlu na gólmana zakončil levačkou nad bránu. Skvělou formu potvrdil Bureš, když po centru Lněničky zakončoval přímo do šibenice již na 3:0 a připsal si tak již 5. gól za dva zápasy. Vabank hrající domácí nám otevírali okénka pro další vylepšení skóre. Nejprve to byl Ondráček, kterému se po vyhraném hlavičkovém souboji Bureše otevřela dálnice, ale při samostatném nájezdu se mu míč na těžkém terénu nejprve zasekl pod nohama, aby si ho následně předkopl až do rukou gólmana. Určitě nejenom Bureš měl v hlavě myšlenky na druhý hattrick v řadě, když ho Skala hledal průnikovkou mezi obránci, ale i jeho zradil terén a ve finální fázi mu míč sebral z kopačky včas vyběhnutý gólman. Nic už to ale nezměnilo na tom, že jsme zvládli druhý zápas v řadě, v teplém počasí opět fyzicky náročný, poměrem 3:0 a připsali si tak další čisté konto a hlavně tři body do tabulky. Příští týden nás čeká doma od 17:00 Dlouhá Loučka, která také ještě neztratila bod, tak snad si uchováme formu i nadále

V prvním utkání nového ročníku okresního přeboru jsme hostili z kraje dobrovolně přišedší béčko Moravské Třebové. Velké otazníky nad lepením naší sestavy bez dlouhodobě zraněných a nezvěstných, i bez dovolenkujících srdcařů, vyřešené nakonec např. postavením J. Kopeckého nebo dočasným povýšením Ondráčka, se ukázaly jako slabý odvar hostujících starostí. Ti za velkého vedra přijeli pouze v jedenácti kusech, a to je ještě odvážné označit za kus jejich hroťáka Kudyna, indisponovaného evidentně nejen pohybově. Tempo fotbalu odpovídalo hlavně cíli přežít utkání bez úpalu, v naší hře bylo spousta nekvality fyzické i technické, a tak když už bylo komu dát balón, provedlo se to špatně a přišla na řadu zase soupeřova pasáž poklidného rozehrávání bez našeho většího nátlaku. V. Štancl, který minulý týden dovršil sedmou desítku gólů v morašickém dresu, mohl znovu smazat svůj mizerný konstruktivní příspěvek nečekaným ofenzivním počinem, když se po čtvrt hodině uvolnil na půlce a po trochu šťastné narážečce s Hurytou se ocitl sám před gólmanem, ale v podobné a vlastně ještě výhodnější pozici než v zápase s Němčicemi volil zbytečnou, a hlavně nepřesnou přihrávku na ještě volnějšího Bureše. Ten si první zakončení připsal až o chvíli později po centru Víta, ale hostujícího gólmana nijak zásadně nevylekal. Spojení těchto dvou nám nicméně přineslo gól po necelé půlhodině hry, když si na zcela zpackaný rohový kop Víta naběhl do zcela neplánovaného prostoru na něj duchem napojený Bureš, jehož střelu z halfvoleje zvládl soupeřův brankář pouze kosmeticky vyhezkat zazvoněním na břevno. Za dalších pět minut si tato dvojice zopakovala spolupráci ze hry, když Vít na několikátý pokus dokázal po obejití protihráče lahůdkově nacentrovat na zadní tyč, kde stačilo Burešovi pouze nastavit hlavu. Hosté prominou, z jejich snažení se těžko pamatuje něco jiného než roh, který Rusnák k překvapení svému i ostatních pohledem jistil na břevno.

Do druhé půle hosté vysunuli presink, a protože pohybu na naší straně ubývalo, ocitl jsme se s rozehrávkou ještě více na štíru než v prvním poločase. Vrcholem našeho zmaru a hostujících nadějí byla jejich akce z pravé strany po necelé hodině hry, samostatně postupující útočník naštěstí neprojevil dostatek klidu v podvěsku mozkovém a napálil míč přímo Rusnákova podvěsku kulového. My jsme tahali čas rozehrávkou přes Rusnáka, hosté potěšili milovníky emotivních až vaginálních výjevů, ale jedním i druhým jsme se relativně v poklidu blížili k devadesáté minutě. Naše vedení nedokázal pojistit Bureš, jehož falšovaná střela z prakticky záporného úhlu by ale potřebovala pochopení soupeřova obránce, který ji z brankové čáry odvedl do bezpečí. A dvakrát se zastřelil i Sokol, který si tak nedopřál odměnu za nečekanou plnou porci minut. Rusnák si pět minut před koncem pohlídal ještě překvapivou střelu na přední tyč a těsně před závěrečným hvizdem se Skala postavil ještě k jednomu našemu rohu. Ten si našel Bureš, respektive jeho rameno bylo nalezeno Skalovým centrem, a náš útočník, který se v 80.minutě už už loučil se hřištěm, se nakonec díky Pirklovým křečím a svému nucenému setrvání, dočkal svého premiérového hattricku. Utrpěli jsme tak podobnou výhru jako v posledním domácím zápase loňské sezóny, díky těm, kteří ji ocenili i takovou, jaká byla.

Los určil, že první kolo okresního poháru, a tudíž i první soutěžní zápas v nové sezóně, odehrajeme na hřišti loni sestoupivších Němčic. Byť papírově jsme byli považováni za favority, první poločas tomu tolik nenasvědčoval. Ať už to šlo na vrub naší nervozitě nebo vydatnému dešti, který na úvod zápasu pokropil místní hřiště, docházelo k častým laciným ztrátám naší neschopností míč zpracovat nebo ho přesně rozehrát z našich zadních řad. Domácí sázeli na jednodušší styl hry a především na své rychlonohé útočníky, kteří větrali naši obranu. To vedlo k několika důležitým zákrokům Rusnáka, který stále držel bezgólový stav, a k několika rohům, které jsme s menšími či většími obtížemi dokázali odvrátit. Na opačné straně se v nadějných situacích objevili Huryta a později Lněnička, když utíkali již téměř sami na gólmana, ale v poslední fázi si příliš předkopli balón. Gólové radosti se tak dočkali Němčice po chybné rozehrávce Černohorského, kterou zachytil Sršeň. Ten nejprve přešel přes dva naše obránce, následnou střelu Rusnák zvládl pouze zpomalit, a tak měl při dorážce domácí útočník poměrně snadnou úlohu. Dalo by se říci, že po inkasovaném gólu se naše hra mírně zvedla, ale pořád to nebylo ono. Nebýt dvou nájezdů zastavených Rusnákem, těžko by se nacházela odpověď. Šancí na naší straně ale začalo pomalu přibývat. Po kombinaci u lajny a také díky pár šťastným odrazům se procpal do vápna Sokol, ale z mírného úhlu nedokázal zamířit na zadní tyč. Dosud největší šanci měl po centru Huryty Ondráček, ale hlavou mířil pouze do tyče, a tak skóre se do konce poločasu již nezměnilo.

Do druhé půle jsme vstoupili aktivněji a vyrovnání mohlo přijít velmi rychle. Lněnička hodil do vápna aut, k prodlouženému míči se dostal D. Štancl, který se hlavou snažil přehodit gólmana, což se mu i povedlo, ale míč se zastavil na břevně. Nedlouho poté se tentýž hráč dostal opět k zakončení hlavou, když tečoval centr k zadní tyči, ale gólman dokázal míč zastavit ještě před čárou. Postupně jsme přebírali otěže hry a hledali skulinky v domácí obraně, ale ve finální fázi buď Hurytovi opět utekl balón, nebo nám zkrátka chyběl krok. Domácí, kterým začali docházet síly, ještě více zjednodušili hru. Jejich až nadmíru přesné nákopy, které letěly příliš daleko za naši obranu, ale také příliš daleko od vybíhajícího Špinara, nám činily velké problémy, ale buď útočná akce skončila zvednutým praporkem pomezního, nebo zákrokem Špinara. Naše postupné utahování šroubů čím dál víc tlačilo domácí obranu do jejich vápna, ale kýženého gólu se ne a ne dočkat. Za obranou vyplul V. Štancl, který si nabíhal na centr Skaly, ale o krok nedosáhl. Ve svém prvním zápase za „áčko“ se mohl prosadit Odehnal, ale jeho hlava mířila těsně mimo šibenici. O vyrovnání se nakonec postaral V. Štancl na první pohled z ne až tak nebezpečné situace. Z pravé obrany si naběhl na Vítův aut, po přiťuknutí Huryty prošel přes obránce do vápna a z poměrně těžkého úhlu dokázal dopravit míč do sítě pod rukou brankáře. Toho asi v zahajovacím zápase předloňské sezóny nenapadlo, že na další gól si počká dva roky a že bude od toho předchozího natolik odlišný. Domácí v závěru ještě dostali možnost volného přímého kopu, ale ten byl nakonec lahůdkou pro Špinara. Rozhodnout jsme však ještě mohli my, když v úplně poslední akci si na centr naskočil Pirkl, ale hlavou mířil těsně vedle, a tak musel rozhodnout penaltový rozstřel. Ten ale pod taktovkou pohárového specialisty Josefa Kopeckého zvládáme. I bez Josefa Kopeckého jako exekutora. Všichni naši exekutoři (Pirkl, Ondráček, Huryta a Štanclovi) proměnili, zatímco pokus domácího Votřela Špinar ve třetí sérii lapil. Díky tomu jsme v původně asi až nečekaném dramatu postoupili do dalšího kola, kde nás čeká Vendolí, se kterým se utkáme ve středu 28.8. od 17:30 na našem hřišti.