Pohov.

Články ze sezóny 2022/2023

Muži

Když dojdou slova

Tak už to v životě bývá, že něco začíná a něco končí. 13.5.1996 začal náš hrající trenér Martin Ropek dávat góly za áčko a před zápasem s Poličkou na konec podzimu jsme mu připomněli, že minulý týden jejich počet jako 8. hráč v naší historii zaokrouhlil na rovnou stovku. A to je možná všechno, co se dá o tomto zápase napsat hezkého. A protože kvůli svatebnímu úklidu poprvé od 18.8.2013 chyběl v domácím zápase Morašic nějaký Štancl, je to asi tak všechno, co se o prohře 0:2 dá napsat celkově. Aspoň, že fotky máme.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, M. Ropek, M. Černohorský, V. Novák - J. Vít (F. Bureš), T. Nádvorník, B. Válek, Z. Skala - P. Lněnička (V. Štěpán), M. Sokol (J. Kopecký)
  • ŽK: B. Válek, J. Vít
Muži

Lepší v deseti než proti deseti

Předposlední podzimní kolo okresního přeboru jsme odehráli v Trnávce, kam jsme se vrátili po 3 a půl letech. Na zápas jsme se vypravili na naše poměry z posledních zápasů ve značně prořídlé sestavě, pouze s dvěma náhradníky, přičemž do této netradiční role pasoval sám sebe Válek svým pozdním příjezdem až v průběhu prvního poločasu. Čímž se logicky připravil o kapitánskou pásku, kterou převzal Novák, dnes načínající čtvrtou stovku zápasů za naše oddíly. Nástup do zápasu se nám povedl, domácí nervózní obránci se při zvýšeném presinku míče zbavovali, náš střed zálohy měl naopak na jeho zpracování a rozehrání času až až, ale naše herní převaha a nepřesná finálka nevedly k vážnějšímu ohrožení brány. V polovině poločasu jsme se přesto dostali do zaslouženého vedení, když standardku z poloviny hřiště rozehrál Halsbach k překvapení všech nakrátko na Skalu, ten měl na lajně dostatek času k centru a na zadní tyči našel nikým nehlídaného Ropka, který míč uklidil bezpečně pod víko. Levou nohou, z první, aby ten 100. gól za muže neměl tak všední ráz jako v případě hlavičky nebo nějakého pomalého zakončení. Od té doby začali domácí více kousat a jejich dlouhé nákopy za obranu nebo na vysokého Batelku nám dělaly problém. Jeho hlava po rohu skončila naštěstí mimo bránu, přízemní centr ze strany pouze prolítl vápnem a Lexmaul si při individuálním průniku předkopl míč daleko od nohy a následně zakončil ve skluzu mimo bránu. Do velké šance z protiútoku se hrnul soupeř po našem rohu, ale průnikovku za obranu zastavil včasnou „rybičkou“ Ondráček. Do poklidnějšího dvougólového vedení nás mohl na druhé straně dostat Novák, ale hlavou netrefil bránu. Když později rozkmital své rychlé nohy a z poloviny hřiště se probil na hranici vápna, tak dlouho rozmýšlel, zda to vzít na sebe nebo nahrát Sokolovi, až se pro tu první variantu rozhodl už v ne úplně ideální pozici a vystřelil vedle soupeřovy brány. A protože střely Štancla i Sokola mířily přímo do rukavic brankáře, respektive až příliš mimo jejich dosah, odcházeli jsme do kabin s hubeným náskokem.

Ve druhém poločasu začalo přibývat (ne)soubojů, které ve většině případů byly odpískány v náš neprospěch. Po jednom z takových verdiktů rozhodčího dostali domácí možnost standardní situace, v hlavičkovém souboji se srazili hlavami domácí Smolík s hostujícím Ropkem a museli být ošetřeni. Jelikož domácí hráč byl vzápětí vystřídán, hráli jsme chvíli, a jak se později ukázalo až do konce hrací doby, v oslabení. Stáhnutý Štancl se nejspíš nestihl zorientovat na pozici středního obránce, tudíž nezachytil nákop za obranu, za záchranou brzdu zatáhl Halsbach a evokoval tak vzpomínky na náš předminulý zápas na tomto hřišti. Naštěstí domácí přímý kop zblokovala dobře postavená zeď. I když měl soupeř početní převahu, byl Špinar prakticky bez práce, podobně jako bývají gólmani soupeřů při našich přesilovkách. Domácí marnou snahu srazil Skala, když si našel na přední tyči Válkův roh a procedil míč za záda domácího brankáře. Hřebíček do domácí rakve zatloukl o chvíli později Novák, kterého našel centrem Skala a první jmenovaný tentokráte hlavou dokázal rozvlnit síť. Svoji zápasovou bilanci (1+2) mohl Skala ještě vylepšit, ale jeho střela z vápna mířila nad domácí svatyni. Domácí jsme jen stěží pustili k vlastnímu vápnu, kromě střely ze střední vzdálenosti, která jen tak tak nepřelétla ochranou síť. Skóre mohl ještě navýšit Kopecký, kterého našel krásným centrem Černohorský, ale ten z pozice, ze kterého se často nemýlí, mířil hlavou vedle, a tak jsme si z pod Cimburka odvezli povinné a zároveň sladké tři body. .

Soupeři děkujeme jak za možnost pohledu na zápas z druhé strany, viz. zde, tak za fotografický archiv ze zápasu, viz. níže.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar – M. Černohorský, F. Halsbach, M. Ropek, V. Tměj – D. Ondráček, D. Štancl, M. Sokol (J. Kopecký), Z. Skala – V. Novák, F. Bureš (B. Válek)
  • Góly: M. Ropek (Z. Skala), Z. Skala (B. Válek), V. Novák (Z. Skala)
  • ČK: F. Halsbach
Starší žáci

Do jara bez výhry

V závěrečném utkání podzimu proti Němčicím jsme od začátku doháněli, ale na to, že jsme hráli s prvním, nebyl rozdíl na hřišti tak znát. Vytvářeli jsme si pěkné šance, všichni se snažili bojovat a nakonec jsme našli i dalšího střelce, přesto jsme prohráli i poslední zápas podzimu. Ale chtěl bych všem poděkovat za výkony, těším se na jaro a doufám, že po kvalitním "zimním spánku" začneme vozit nějaké body.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Vojtěch Štěpán - Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Šimon Flídr, Jindřich Mičík, Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Martina Famfulíková, Jan Kvapil, Filip Flídr, Vít Famfulík, Matyáš Bulva, Matěj Kovář, Daniel Branda, Jan Simonides
  • Góly: Jindřich Mičík 2 (1x pen.)
Mladší žáci

Závěrečnou výhrou na bednu

V sobotu jsme vyrazili na poslední střetnutí podzimní části sezóny do Telecího, kde se hrají zápasy s týmem Borové. Dojet ke hřišti byl ale oříšek, mlha s viditelností do deseti metrů by se dala krájet, naštěstí se s příjezdem ke hřišti situace začala lepšit, sluníčko se postupně začalo prokousávat skrz tuto bílou tmu a zápas mohl regulérně začít.

Začátek nám vyšel parádně. Povedené akce po lajnách i středem s výborným pohybem všech hráčů naznačoval pohodový zápas, ale postupem času jsme se přizpůsobili soupeři, který využíval znalost místního velmi malého a úzkého hřiště. Z čehož také pramenila domácí první branky zápasu v jejich podání. Z této sprchy se naši hráči oklepali celkem brzy, začali makat jako na začátku a odměnou jim byl míč v soupeřově síti a poločasové skóre 1:1.

Do druhé půle nebylo co měnit, jen drobnost, přidat na důrazu v soupeřově vápně. Jestli jsme soupeře v první půli pustili do šance tak čtyřikrát, ve druhé to bylo už jen jednou. Dnes pro nás byla šťastná minuta osmnáctá, ve které jsme vstřelili gól v prvním i druhém poločase.

Martin Kovář

  • Sestava: Martina Famfulíková, Vojtěch Štěpán, Sára Vomočilová, Šimon Flídr, Vojtěch Huryta, Josef Rosypal, Matěj Kovář, Matyáš Bulva, Jan Kvapil, Michal Kovář, František Flídr, David Klusoň, Jaroslav Chaun
  • Góly: Jan Kvapil, Matyáš Bulva
Muži

Moudře praví Ivánek

Týden starý dobrý výkon proti Jevíčku jsme chtěli zopakovat i proti soupeři z Borové a jediná změna v sestavě, kterou byl návrat Ondráčka do základu za nepřítomného Víta, neměla být překážkou. I když naše napadání nebylo tak enormní, jako hodně veliký, v porovnání s minulým týdnem, snažili jsme se kombinovat, ale soupeř nás rychle dostupoval a stěžoval nám náš přechod do útoku. V největší šanci úvodu zápasu se objevili hosté, když vrátili odražený roh na zadní tyč, kde stáli hned dva nehlídaní hráči, ale Černohorský dokázal hlavou tečovat míč tak, aby rozhodil zakončujícího Hrušku, jenž mířil vedle Špinarovy brány. Po čtvrthodině to začalo vypadat, že bychom mohli začít diktovat tempo zápasu nebo jít dokonce do vedení. Novák dotáhl akci z pravé strany až na malé vápno, jeho pobídku od brankové čáry Válek patou neusměrnil a po následných odrazech trefil skrytým obstřelem tyč. Další pohledná akce z druhé strany nasměřovala koncovku na Štancla, ale jeho pokus z vápna hostující brankář vyrazil. Náš desetiminutový pobyt na herní i psychické výši Bortel utnul naprosto jednoduše - nákopem na rychlého útočníka a úplně obyčejnou střelou zpoza vápna do protějšího vinglu. Co se dá dělat, když to sedne. Leda tomu spoluprací zkusit předejít. Naše opaření se pro jednou podařilo rychle ošetřit, když soupeřův gólman neudržel Válkovu střelu, ve všeobecném rozhořčení nad nezájmem našich dorážejících hráčů mu vypadl z ruky míč i napodruhé a Štancl tak lacino přišel k dorážce do prázdné brány. I soupeřovo opaření mělo bohužel jepičí život. Stačil k tomu znovu jednoduchý míč do běhu a pravděpodobně Špinarův soucit s chybujícím kolegou, protože nakonec gólová střela z naší pravé strany výstavní zdaleka nebyla. Možnost odpovědět měl vzápětí Válek, který dal nejprve liknavým zakončením nájezdu hostům šanci ke včasnému bloku a když se k němu míč odrazil do ještě větší šance, náš kapitán z penalty trefil v prázdné bráně pouze nohy gólmana, dávno ležícího v očekávání předchozí střely. Když nás chvíli na to hosté dostali do úzkých při rozehrávce a po zisku balónu ho z 25 metrů poslali do druhého Špinarova vinglu, zápas de facto skončil. V poločase už jsme se až k zakončení dostali pouze těsně před pauzou, ale evidentně špatně naladěnému Halsbachovi ukončil jeho kličkovanou ve vápně včasným pádem nohy hostující gólman.

Proklamovanou popřestávkovou honbu za kontaktním gólem asi nikdo z diváků nezaregistroval a po rychle dostoupeném Ropkovi a úspěšně zakončeném nájezdu hostí dokonce začali houfně odcházet. Jakoby. Na naší straně se za nepříznivého výsledku nenašla dostatečná vůle ani kvalita výsledek nějak zkorigovat, střídající Sokol zůstal ve své aktivitě téměř osamocen a zlepšit dojem ze zápasu se v závěrečných šancích nepovedlo ani jednomu z našich Filipů. Slovy klasika: "Voto právě víc, vole, když se nedaří a zlomí se to, žejo. Když se daří a padá to tam, to umí každej blbec."

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar – V. Tměj, F. Halsbach, M. Ropek (M. Sokol), M. Černohorský – Z. Skala (F. Bureš), D. Štancl, B. Válek, D. Ondráček – V. Novák, T. Nádvorník
  • Góly: D. Štancl
Starší žáci

Okolnosti horší výsledku

Proti Pomezí, se kterým jsme uhráli dosud jediný bod, to byl od začátku vyostřený zápas. Podařilo se nám otevřít skóre po pěkné kombinaci zakončené přesně k tyči Honzou Kopeckým. Přes stoupající emoce se nám i ve druhém poločase dařilo držet vedení na naší straně až do závěru, kdy jsme soupeře nechali dvakrát vystřelit ze středu hřiště a otočit skóre. Na úplném konci jsme měli ještě šanci na srovnání, ale krásnou střelu Marti Famfulíkové vychytal hostující brankář. Po zápase se bohužel děly věci, které nepatří k fotbalu a k mládeži už vůbec ne, jak uznala i disciplinární komise.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Vojtěch Štěpán - Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Šimon Flídr, Jindřich mičík, Martina Famfulíková, Ondřej Žďára, Vít Famfulík, Jan Kvapil, Filip Flídr, Josef Rosypal, Daniel Branda, Jan Simonides, Matěj Kovář Jan Kopecký
  • Góly: Jan Kopecký
Starší žáci

Kdo si počká....

V nedělním utkání jsme nastoupili proti domácí Litomyšli a konečně se nás sešlo dost, konkrétně třináct. Zápas jsme jako obvykle začali špatně brzo inkasovali. Pak jsme si dokázali vytvořit několik šancí, ale branku jsme nedali. Nad vodou nás držela Marťa, která po delší době nastoupila v brance a likvidovala soupeřovy šance, až na jednu těsně před poločasem. Druhý poločas se odehrával ve stejném duchu, jenom soupeř už neskóroval. Takže na první výhru si stále musíme počkat.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Martina Famfulíková - Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Šimon Flídr, Jindřich Mičík, Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Vojtěch Štěpán, Jan Kvapil, Filip Flídr, Vít Famfulík, Josef Rosypal, Matěj Brettinger
Muži

Jak uspokojit fanouška

Minulý domácí zápas jsme hájili první místo, po dvou nezdarech v řadě z toho tentokrát bylo pouze hájení "bedny" před o bod skromnějším Jevíčkem. Že k tomu bude zapotřebí přerušit nejdelší sérii bez vstřeleného gólu od podzimu 2019, kdy jsme střelecky tápali téměř 300 minut, bylo jasno všem 19 (!) přítomným hráčům (Kopečtí se svých míst v sestavě na rozdíl od jiných vzdali bez boje), ale nejvíce to hostujícímu gólmanovi dával pocítit Válek. Po kraťoučkém oťukávání přečíslil Jevíčko na pravé straně vysunutý Černohorský, který svým centrem našel právě našeho kapitána, jehož tísněný pokus na přední tyči zvládl strážce soupeřovy svatyně vyrazit na roh. Po deseti minutách převezl Vít na levé straně minimálně dva soupeře patičkou do vápna, Novák byl při protisměrné kličce faulován a Válek tak dostal třetí zápas v řadě s tímto soupeřem zahrávat penaltu. A protože se stejně jako v obou případech v minulé sezóně nemýlil, tentokrát s pomocí tyče, dostali jsme se celkem brzy do vedení. To mohl navýšit znovu náš top střelec, ale po krásném vysunutí Nádvorníka zkusil v samostatném nájezdu dlouhou kličku do levé strany, kterou gólman zvládl "vybruslit". Svou na šance plodnou dvacetiminutovku pak zakončil střelou z úhlu do tyče opuštěné brány, poté co si stihl píchnout míč před pomalu vybíhajícím brankářem. Ten si nejistý výběh zopakoval i proti Štanclovi, který už ale nestihl polovysoký míč na hranici vápna poslat mimo jeho dosah. Po půl hodině hry vyslal Černohorský odkopem do sóla Nováka, který při postupu z levé strany šajtlí předložil nezištnou přihrávku před prázdnou bránu na zadní tyči zavírajícímu Skalovi, jehož zaťaté pěsti po vstřeleném gólu obměkčily leckterá zkušená srdce. Poslední náznak šance v první půli zaznamenal pohybově i slovně aktivní Černohorský, kterému ale chybělo pár centimetrů, aby se zmohl na více než líznutí centru z levé strany. O hostech schválně nepíšeme, protože o nich náš gólman prakticky nevěděl, co neztratili sami, to jistila naše obrana, včetně v tělnatých soubojích se vyžívajícího navrátilce Halsbacha.

Prvních dvacet minut druhé půle nepřineslo nic zajímavého, protože hosté v nastoleném "bezpečném" trendu vůči naší bráně pokračovali a my si několik otevřených pozic zhatili příliš nepřátelskými nahrávkami, když jsme místo do nohou vyzývali jeden do druhého do špeků nebo "bazénů". První jakési zakončení si připsal až Štancl, který si sběhl na centr od Tměje, ale v osamocené pozici ve vápně se ukvapil a byl rád za zelenou síť. Když si střídající Ondráček sběhl na střílený centr na přední tyč a místo zakončení byl spíš centrem sestřelen, leckdo možná nabyl dojmu, že se od nás už ničeho nedočká. O to více pak takové muselo mrzet, když kvůli malichernostem propásli Novákovo vyslání Ondráčka do další akce, kterou zpoza vápna vyřešil utaženou střelou na přední tyč, čímž překvapil všechny, včetně gólmana i sebe. O chvíli později se prosadil z levé strany do vápna Novák, ale při vědomí dvou asistencí i brzkého stažení na beka vyřešil situaci 3 na 1 sobeckou střelou z úhlu do tyče. Na startu poslední desetiminutovky si pro nadýchaný roh Štěpána vyskočil střídající jevíčský brankář, kterému při dopadu na našeho pasivního hráče vypadl liknavě držený míč z ruky a Ropek hlavou pohodlně uklidil míč do brány. Vcelku rutinní gól, za který hosté rozhodčímu spílali, ho přijde draho, protože se 99. úspěšným pokusem osamostatnil na 9. místě mužských střeleckých tabulek. A když se do nich podívá, zjistí, že jubileum nebo posun ho čeká minimálně při třech dalších gólech. Jak se nepronudit celým zápasem okresního přeboru hned vzápětí ukázal Špinar, kterému po 85-ti minutách nečinnosti ztvrdly nohy natolik, že nestihl včas zakřižovat balón za obranu a místo míče trefil ve vápně hostujícího útočníka. Za daného stavu byl penaltový rezultát celkem nepodstatný, ale čekání na barvu kartonku utíkalo pomalu hlavně našemu vedoucímu. Naštěstí se rozhodčí na nápovědu pomezního slitoval, náš gólman byl potrestán pouze žlutou a inkasovaným gólem z penalty. Ropek se po ještě jednom našem rohu odmítl podílet na zruinování rodinného rozpočtu, hosté po své nejdelší souvislé kombinaci zápasu trefili poslední akcí mače břevno a dvou týdnech jsme zas mohli udělat takovéto "cigi caga, cigi caga".

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, M. Ropek, F. Halsbach (F. Bureš), M. Černohorský - J. Vít (D. Ondráček), D. Štancl, B. Válek (M. Sokol), Z. Skala (P. Lněnička) - T. Nádvorník (V. Štěpán), V. Novák
  • Góly: B. Válek (pen.), Z. Skala (V. Novák), D. Ondráček (V. Novák), M. Ropek (V. Štěpán)
  • ŽK: J. Špinar
Starší žáci

Jeden gólman za druhým

V neděli jsme odjeli k odpolednímu zápasu do Němčic. Sešlo se nás opět akorát 9. Tím, že nás zase doplnil Šimon Flídr, jsme měli alespoň jednoho navíc, který si mohl občas odpočinout. Začali jsme čisté s dívčím útokem Marťa a Sára a novým brankářem Vojtou Paťavou. A nezačali jsme moc dobře. Obdrželi jsme dvě rychlé branky a pak jsme pro zranění ruky museli opět poslat brankáře do pole. Ve zbytku poločasu už jsme zmátořili a bojovný fotbal nám přinesl i několik nevyužitých šancí.

Do druhého poločasu jsme nastoupili opět s novým brankářem. Tentokrát Honzou Kvapilem, který, ač se mu do brány moc nechtělo, předvedl skvělý výkon. Na třetí zásah soupeře jsme hned odpověděli, a i přes následný čtvrtý inkasovaný gól, byl náš výkon celkem vydařený. Musím všechny pochválit za bojovnost a opět poděkovat mladším žákům za jejich doplnění, bez kterého bychom nemohli odehrát zápas.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Šimon Flídr, Vojtěch Paťava, Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Vojtěch Huryta, Jan Kvapil, Filip Flídr, Martina Famfulíková, Vít Famfulík
  • Góly: Ondřej Žďára
Muži

Samá nula

Odčinit domácí vysokou porážku s Opatovem z minulého týdne jsme se vydali do Křenova, kde má již druhou sezónu zajištěný azyl tým z Dlouhé Loučky. Utkání řídil mladý rozhodčí, pro nějž to byl údajně teprve pátý odpískaný zápas. To, že se na takovou úctyhodnou metu dostal, je vzhledem k průběhu řízení utkání, smutná zpráva o stavu rozhodčích v Čechách. Ale je to tvárný materiál, třeba nás v budoucnu překvapí. Do utkání jsme vstoupili velmi aktivně, na rozdíl od zápasu s Opatovem jsme měli více času uprostřed hřiště, což nám umožňovalo snadnější kombinaci a zahájení útoků. Komplikací naopak byl nerovný terén, jenž nám stěžoval rychlé zpracování míče a rozehrávku. Asi hned ve druhé minutě se dostal do velké šance ofenzivně aktivní Černohorský, který si naběhl na centr Štěpána na zadní tyč, ale z nadějné pozice hlavičkoval nad. O chvíli později se dostal k odraženému míči za vápnem, ale jeho střela se nevešla mezi tři tyče. Na druhé straně mohl jít do samostatného úniku domácí kapitán Neumann, ale i díky zamotání míče mezi nohama ho dokázal na poslední chvíli zastavit Štancl. Hra se poté hodně kouskovala kvůli několika faulům, i z kategorie tvrdších či taktických, které ale nerozhodný rozhodčí nejen že neocenil žlutou kartou, ale místy by asi ani neodpískal, nebýt rady od ostatních. Po jednom z těchto odpískaných faulů dostal Válek možnost volného přímého kopu, ale jeho střela mířila kousek nad levou šibenici. Ten samý hráč poté vyslal do samostatného úniku Ondráčka, který ale s míčem běžel až příliš blízko k brankáři, a poté už ho nedokázal prostřelit. Téměř totožnou šanci si vytvořili i domácí, ale ani Špinar nepustil míč za svá záda. Posledních patnáct minut patřilo spíše domácímu týmu, který si vytvořil několik rohů i standardních situací, ale kromě hlavy Neumanna nad Špinarovu bránu to k výraznějšímu ohrožení nevedlo, a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu.

Úvod druhého poločasu opět patřil nám, když byl blízko gólu po rohu Skala, který na přední tyči lehce líznul míč, ale obránce na přední tyči stihl na změnu směru zareagovat a následná dorážka byla sražená na další roh. Z něj mohl skórovat Novák, ale jeho prudká hlavička mířila do prostor, kde stál gólman. Ve velké brankové příležitosti byl Štěpán, kterému po průniku po lajně předložil míč na penaltu Novák, ale prvně jmenovaný tak dlouho čekal na příchozí míč, až ho na poslední chvíli předběhl obránce. „Domácí“ hráli jednoduché nákopy za obranu, které naštěstí sbíral ve vápně Špinar, i když jednou mu pomohl údajný strach dotírajícího Neumanna, aby našeho brankáře nepovalil. Jeden z takových nákopů se ovšem setkal s úspěchem, když pomezní pustil asi nejjasnější ofsajd, protože nám prý v prvním poločase taky jeden ofsajd odpustil, a Neumann přelobováním Špinara poslal svůj tým do vedení. Po inkasovaném gólu naše kombinace s ubývajícím časem pokulhávala stále víc, přesto jsme si ještě vytvořili šance i na možný obrat vývoje utkání. Po jedné z těch lepších kombinací se dostal za obranu Válek, ale ani on nevyzrál na domácího gólmana. Velkou šanci měl také po rohu Štancl, kterému ale chyběl kousek na přední tyči, aby tečoval míč, který nakonec nikým nezasažen prolétl malým vápnem. Tím byl dovršen náš střelecký zmar v druhém zápase v řadě znamenající i druhou porážku. Příští neděli doma přivítáme Jevíčko, tak snad nás bude co nejvíc v dobré fyzické kondici a při střelecké chuti.

  • Sestava: J. Špinar – M. Černohorský, D. Štancl, M. Ropek, V. Tměj (M. Kopecký) – D. Ondráček (F. Bureš), B. Válek, T. Nádvorník, V. Novák – V. Štěpán (P. Lněnička), Z. Skala (J. Vít)
Přípravka

Jen počkejte...

Turnaj mladší přípravky 25.9. v Borové:

Sestava: Matyáš Tóth, Max Čechal, Jiří Famfulík, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Jan Klement, Lukáš Chmelík, David Soukup

Morašice - Jevíčko 1:8 (0:4)

branka: Maytáš Tóth

Morašice - Borová 0:17 (0:7)

Morašice - Litomyšl 1:7 (1:4)

Turnaj mladší přípravky 2.10. v Morašicích:

Sestava: Matyáš Tóth, Max Čechal, Jiří Famfulík, Matouš Jetmar, Jiří Kubík, Jan Klement, Lukáš Chmelík, David Soukup, Kateřina Kovářová, Filip Šplíchal

Morašice - Dlouhá Loučka 2:4 (1:1)

branky: Matyáš Tóth, Ivo Langr

Morašice - Borová 0:12 (0:6)

Muži

Dolů tabulkou, s míčem od nohy

Sérii tří domácích zápasů v jednom týdnu jsme zakončili duelem s bojovným soupeřem z Opatova, proti kterému jsme chtěli potvrdit své dosavadní umístění v čele tabulky a navázat na předchozí výsledky z domácích utkání. Naše hra se ovšem potýkala s nižším nasazením a nabídkou, než by bylo takového zápasu hodno. Úplně stačilo, že nám soupeř nenechával příliš prostoru a my si s tím nebyli schopni poradit. Hosté hrozili především dlouhými auty u našeho vápna, které se nám ale, někdy s obtížemi, dařilo odvracet. Gólu se opatovští paradoxně dočkali po našem autu, když se Válek s Lněničkou nedomluvili, pro koho je vhazovaný míč určený a následnou protiakci zakončil střelou na zadní tyč Kalánek. Hned vzápětí mohlo být srovnáno. Válek křižným pasem za obranu našel Ondráčka, který ale neposlal přesnou přihrávku Štěpánovi číhajícímu před odkrytou bránou. Vzápětí přišel trest v podobě druhého hostujícího gólu, když měl po centru nikým nehlídaný Kalánek na zadní tyči dostatek času jak ke střele, tak k úspěšné dorážce po Špinarově zákroku. Vrátit nás do hry se pokusil Novák, jehož průnik z levé strany hasil hostující Petruň, možná už v pozici posledního hráče, ale vyvázl pouze se žlutou kartou. Desetiminutovku obranné hrůzy pak završil třetí gól opatovských, opět po rychlém brejku po ztrátě na půlce hřiště. Hostující Křivka našel ve špatně vystoupené obraně Kalánka, který natáhl míč do vápna a předložil míč spoluhráči před prázdnou bránu. Psychická tíha nám následně sestoupila i do noh, neboť se velkým problémem pro nás stalo i pouhé zpracování míče. Přesto jsme poslední velkou šanci poločasu měli my, když k Válkovi propadlo autové vhazování, ale jeho střelu zblízka dokázal Šenkýř vyrazit alespoň na tyč.

Do druhého poločasu jsme provedli tři změny v sestavě. Zvýšená aktivita se nedá upřít, ale k výraznému ohrožení brány to nevedlo. Definitivní hrobníkem našich nadějí na nějaký zvrat v zápase byl Vrána, který přidal svůj druhý gól v zápase po dalším rychlém brejku plynoucím z naší jednoduché ztráty na půlce hřiště, jen se tentokrát hosté neobtěžovali s kombinací do prázdné, ale vyřešili to opravdu pěkně vymetenou šibenicí zpoza vápna. I když hosté zvolnili tempo hry a trochu polevili v napadání, rozhodně nepolevili v bojovnosti, což mělo za následek několik faulů na obou stranách, po jednom museli být kroceny emoce domácího Ondráčka a hostujícího Vrány. Z výraznějších šancí už asi stojí za zmínku pouze nepřesná hostující střela vedle Špinarovy tyče a Ondráčkův přetažený centr, jehož sklepnutí pod sebe ale nenašlo nikoho ve žlutém dresu. V okresních soutěžích jsme doma prohráli za 52 let jen dvakrát větším rozdílem, čtyřgólový deficit jsme si zopakovali téměř přesně po čtyřech letech. Nezbývá než doufat, že odčinění tohoto kolapsu a znovudobývání prvního místa bude tým správně motivovat. Jak k většímu nasazení v zápasech, tak ke zvýšení tréninkové docházky, bez které to, jak se ukázalo, proti těm silnějším nepůjde.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar – M. Černohorský (K. Kutzer), D. Štancl, J. Kopecký, V. Novák – D. Ondráček, B. Válek, T. Nádvorník, J. Vít (M. Sokol) – P. Lněnička (F. Bureš), V. Štěpán (Z. Skala)
  • ŽK: J. Kopecký, P. Lněnička
Starší žáci

Se smůlou na patách

V neděli jsme odehráli za slunného počasí další mistrovské utkání. Na zápase jsme se sešli na Sebranickém hřišti v devíti, až během utkání nás doplnil Šimon Flídr a měli jsme tak alespoň jednoho na střídání. Začátek jsme nepodchytli a brzy inkasovali, ale podařilo se nám odpovědět. Když nám soupeř nám znovu odskočil, měli jsme několik dalších možností k vyrovnání, až se nám jedna střela před přestávkou přece jen ujala.

Druhý poločas se nám začala bortit sestava. Nejprve se zranila Marťa Famfulíková zranila tak, že musela z brány do pole. Mezi třemi tyčemi ji vystřídal Lukáš Mach, ale zranění se nevyhnulo ani jemu a dost možná nám bude chybět do konce podzimu. Soupeř nám odskočil na dvoubrankový rozdíl a v posledních 5 minutách, kdy jsme po zranění Šimona Flídra dohrávali v osmi lidech, pak ještě skóre navýšil. Chtěl bych poděkovat všem hráčům za účast a snahu. Hlavně mladším žákům, kteří nás doplňuji a bez jejichž podpory bychom asi nemohli zápasy jako tento vůbec odehrát. A doufám, že na další zápas se sejdeme ve větším počtu.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Martina Famfulíková, Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Jindřich Mičík, Zuzana Famfulíková, Jan Kvapil, Ondřej Žďára, Filip Flídr, Lukáš Mach, Šimon Flídr
  • Góly: Šimon Flídr, Ondřej Žďára
Mladší žáci

3 v 1, pokaždé jinak

Minulou sobotu jsme díky gólům Jana Kvapila a Matyáše Bulvy porazili v Litomyšli 2:1 místní družstvo spojené s Čistou, ve sváteční předehrávce jsme remizovali v Morašicích s Jevíčkem, když za nás skóroval Vojtěch Vojtěch Huryta, a ve třetím utkání „na fleku“ během jednoho týdne jsme v sobotu na Horňáku hostili Sebranice. Tým, který nám je nejblíže na mapě i v tabulce.

Do druhé půle jsme vstoupili odhodláni zvrátit výsledek na naši stranu. Dobrým pohybem po celém hřišti jsme soupeře uzavřeli na jeho půli. Jenže takto zahuštěný prostor se nám nedařilo překonat dobrou finální nahrávkou a ani střelou ze střední vzdálenosti. Z přemíry naší snahy, nepozorností a chybami v rozehrávce jsme darovali soupeři další dva góly. A až poté se nám podařilo brankáře hostů překonat. K vyrovnání a zdramatizování tohoto utkání jsme již nenašli síly.

Martin Kovář

  • Sestava: Martina Famfulíková - Vojtěch Štěpán, Sára Vomočilová, Šimon Flídr, Josef Rosypal, Matěj Kovář, Matyáš Bulva, Jan Kvapil, Michal Kovář, František Flídr, Samuel Vomočil, Jaroslav Chaun
  • Góly: Jan Kvapil, František Flídr
Muži

Vzhůru tabulkou, s nohama na zemi

Ve sváteční odpoledne jsme přivítali v dohrávce 6. kola Horní Újezd. S ním jsme naposledy mistrovské utkání prohráli před 3 a půl lety, od té doby jsme s nimi stihli sehrát už devět zápasů a hýčkali si sérii 5 mistrovských výher v řadě. Je dobře, že nejsme tým, kterému by nervozita z možného posunu na první místo svazovala nohy, ale není dobře, že jsme tým, kterému víkendová vysoká výhra sváže hlavy. Jestli se nám nechtělo nebo jsme mysleli, že to půjde samo, je celkem jedno, protože oči z toho bolely i přes objektiv fotoaparátu tak jako tak. Hosté se už v 7. minutě ujali vedení, když se naše obrana nepoučila z první nepřesné hlavičky Fógla a ten už napodruhé zvládl centr z přímého kopu uklidit přesně. Naši na dlouho jedinou střelu na bránu si připsal Tměj, který se na levé straně vyháčkoval do palebné pozice a Havlík v hostující bráně musel vytáhnout těžký zákrok. Několik nadějných pozic vzniklých na útočné polovině po hostujících nepřesnostech jsme zkazili špatnou nahrávkou nebo zakončili nenebezpečnými střelami z uctivé vzdálenosti. "Horňák" nebyl o moc nebezpečnější, ale působil bojovnějším dojmem, kterému se z naší sestavy viditelně vyrovnal jenom Ondráček. Ten se v 25. minutě vyřešil brejk po soupeřově rohu nákopem na osu hřiště na rozběhnutého Válka, který se cca na 25 metrech od brány dostal k míči dříve než špatně vyběhnuvší a Havlík a přesným lobem nám zařídil laciné vyrovnání. Pak se hra přece jen více přesunula k hostujícímu vápna, padající list Válka z pravé strany by si nakonec našel cestu do brány nebýt dalšího zákroku soupeřova brankáře. Na střelu Lněničky z vápna už byl krátký, ale míč pouze trefil tyč zvenčí. Kromě iluzí o nějakém našem přepnutí do vyššího módu jsme před poločasem ještě přišli o soupeřem zraněného Nováka a šlo se na fén do kabin. Že by z toho byl žlutomodrý uragán, to rozhodně ne. Vlastně se dá říct, že poté, co si Ondráčkův centr hosté srazili kousek vedle brány, přišla naše nejhorší pětiminutovka v zápase. Soupeř naštěstí svůj brejk nevyužil a další Ondráčkův přízemní centr v 57. minutě uklidil do brány Válek, který celkem bez problémů předskočil obránce na malém vápně a poslal nás do výsledkového i psychického vedení. Minimální rozdíl ve skóre pak držel Havlík, který vyrazil Lněničkův lob z pravé strany a nohou pak zakročil proti hattrickové střele Válka. Toho na penaltě našel zpětnou přihrávkou M. Kopecký, který se sám dostal do dvou zakončení. To první zpoza vápna mu vytáhl soupeřův gólman, při tom druhém si po hezké akci zprava rovnal míč ve vápně tak nekrátce, že mu ho stihl hostující obránce zblokovat. Když se zápasový příděl našeho střídajícího útočníka chýlil ke konci, udržel a posunul míč do kraje na Ondráčka, který vnikl do vápna a střelou na bližší tyč se třetím bodem v zápase dostal do čela týmové produktivity. Bohužel jsme hned vzápětí bohorovnou rozehrávkou ze zadních řad a ještě bohrovnějším (ne)přístupem k bránění dali horňáckým dostatek prostoru ke krátké kombinaci, po které Zrůbek krásnou křížnou střelou o zadní tyč snížil na rozdíl jediné branky. Pak se dvakrát na přední tyči zjevil J. Kopecký, nejprve u té soupeřovy, kde po našem rohu nepřesně hlavičkoval. Poté u té naší, kde se klíčovým zákrokem před naší bránou vložil do soupeřova nebezpečného centru. Definitivně nás uklidnil až Bureš, který stejně jako v sobotu uklidil z první do sítě Tmějův centr zleva, tentokrát v ladném náběhu za obranu umístil míč po zemi k levé tyči. V úplném závěru ještě jednou visel ve vzduchu Válkův hattrick, ale proti oblouku z jeho hlavy se natáhl Havlík. Takže jsme poskočili na první místo, které budeme hájit hned v neděli ve třetím domácím zápase během týdne. Snad se k tomu postavíme lépe než dnes.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, D. Štancl, Josef Kopecký, M. Černohorský ml. - V. Novák (K. Kutzer), B. Válek, T. Nádvorník (M. Ropek), D. Ondráček - Z. Skala (Michal Kopecký (M. Sokol), Patrik Lněnička (F. Bureš)
  • Góly: B. Válek 2 (D. Ondráček 2), D. Ondráček (M. Kopecký), F. Bureš (V. Tměj)
  • ŽK: V. Tměj
Starší žáci

Když se na slunci nedaří

Do nedělního zápasu jsme vstoupili takřka v plné sestavě. Přálo nám počasí a vyšel nám i začátek zápasu, ve kterém jsme si šance nejen vytvářeli, ale ve dvou případech Ondrou Žďárou i proměnili. Za stavu 2:0 jsme přenechali iniciativu soupeři, kterému se podařilo do poločasu srovnat. Ve vstupu do druhého poločasu jsme inkasovali branku, na kterou už jsem nedokázali odpovědět. Soupeř nám potom přidal další čtyři góly a bylo rozhodnuto. Tak doufáme, že naše první vítězství přijde příští víkend, aby to kluky trochu namotivovalo do dalších zápasů.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Vojtěch Štěpán - Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Vojtěch Huryta, Jindřich Mičík, Lukáš Mach, Zuzana Famfulíková, Jan Kvapil, Filip Flídr, Vojtěch Paťava, Ondřej Žďára, Martina Famfulíková, Daniel Branda, Vít Famfulík
  • Góly: Ondřej Žďára 2
Obecné

Utkání starých gard

Na zápas starých gard si manažeři Petr Kuta s Martinem Ropkem nachystali sestavu prošpikovanou nejen sourozeneckými a příbuzenskými dvojicemi až trojicemi, ale také místně příslušnými dolnoúježďáky. Po úvodní minutě ticha za Honzu Klofandu a otevíracích šancích otevřel skóre Josef Kopecký. Tomu se sice nepodařilo prosadit během 5 minut mistrovského zápasu, ve kterém si připal jubilejní 60. start proti Dolnímu Újezdu, ale v tom 61. pohodlně uklidil do sítě rohový kop, který k němu propadl po souboji gólmana s Buriánem. Zatímco střelu hostujícího Čejky nečekaně mrštným skokem zneškodnil Andrle v naší bráně, pokus našeho Beneše zpoza vápna zapadl přesně za zadní tyč a poslal náš tým do dvoubrankového vedení. Z velké šance ho pak nenavýšil Famfulík, který napálil tyč, na druhé straně naopak snížil povedenou střelou Petr Kopecký. Po dvou nevyužitých šancích L. Vosmeka pak přišel před plánovaným půlhodinovým poločasem trest v podobě vlastního gólu Josefa Štěpána.

Na druhý poločas si prohodili dresy M. Ropek a L. Vosmek, výměnou za ně nás doplnili Kořízek a Pavel Kuta. Do naší brány se postavil po 12 letech a dvou měsících Jan Němec, kterého přesnou střelou přímo z rozehry přivítal Heinisch. Ten byl i na konci pěkně fotbalové akce z křídla, po které pohodlně zvýšil na 4:2. Nedorozumění v hostující obraně pak nabídlo snadný gól Buriánovi a když se do rohu Pavla Kuty vložil Beneš, bylo po jeho přízemním voleji srovnáno. Němec v naší bráně pak ukázal, že v něm ještě něco je a připsal si několik zákroků, tím nejdůležitějším překazil kličku do prázdné brány našemu převlečenému M. Ropkovi. Vedení vrátil Dolnímu Újezdu v 50. minutě po špatné rozehrávce Vajrauch, chvíli na to si na pobídku z křídla naběhl Svoboda a bylo to o dva góly. Naši hráči ve žlutém dresu donutili Vrabce v hostující bráně pouze k jednomu zákroku, náš hráč v modrobílém dresu L. Vosmek se naopak poučil z nezdarů v prvním poločase a dvěma góly v závěru určil konečné skóre na 8:4. Zvlášť ten druhý gól byl ukázkou pro všechny naše áčkařské obloučkující hráče. Narozdíl od dva roky starého zápasu se podařilo ho všem dokončit ve zdraví, což je základní předpoklad k tomu, aby se podobné setkání mohlo třeba někdy zopakovat.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: Vojtěch Andrle, Jan Němec - Josef Jokeš, František Ropek, Oldřich Ropek, Martin Ropek, Luboš Vosmek, Jiří Famfulík, Josef Kopecký, Petr Štěpán, Jan Štěpán, Josef Štěpán, Petr Kuta, Martin Burián, Jindřich Jána, Václav Beneš
  • Góly: Václav Beneš 2, Josef Kopecký, Martin Burián
Muži

Obloučkem přes béčko

Ať už to bylo áčko, béčko, nebo stará garda, s nějakým mužským výběrem Dolního Újezdu sehrály naše mužské výběry už 104 utkání. A v sobotu jsme se rozhodli tento počet navýšit hned o dva zápasy. Ten první byl mistrovský a naše áčko v něm hostilo nepříjemné překvapení letošního ročníku okresního přeboru - výsledkově utrápeného loňského vicemistra čili dolnoújezdské béčko. Trochu neočekávaně jsme od začátku byli pohyblivější a míče žádostivější než soupeř a naše úvodní převaha vyústila v páté minutě po Novákově práci v první roh zápasu. Štěpán si ho nakrátko narazil s Nádvorníkem a poslal centr na přední tyč, kde se nepředpokládal výskyt hostující věže Vomáčky. Naštěstí tam hosté nepředpokládali ani náběh D. Štancla, který míč ve skluzu líznul mimo dosah brankáře Janeckého. Jednak tak zkrátil interval mezi svými góly z 36 na 25 měsíců a jednak nám zajistil podobně brzké vedení jako v posledním zápase. O chvilku později se od brankové čáry vymotal zpátky do prostoru ve vápně Novák, ale jeho střela, která tam jako šla, byla zblokovaná. Z pravé strany se pak na Janeckého řítila dvojce Lněnička, Ondráček, ale prvně jmenovaný situaci odbyl laxní a vystihnutou přihrávkou na toho druhého. Hosté se v prvních dvaceti minutách zapsali do dějin zápasu pouze jedním centrem do vápna a jalovým zakončením vedle, Frankovou dalekonosnou nepřesnou střelou a žlutou kartou a vehementním voláním po penaltě po souboji Černohorského s Krivákem. Přesný a dobře komunikující rozhodčí je naštěstí nevyslyšel. Zajímavý náběh Ondráčka na ještě zajímější Nádvorníkův pas pak skončil "pouze" sklepnutím našeho křídla na našeho špílmachra, jehož utěšenou střelu levačkou Janecký efektně zalepil ještě během ladného skoku. Pak jsme hostům hodili menší udičku, když jsme je pustili k závaru po rohu a po něm se vrhli do brejku, z kterého Nádvorník znovu katapultoval do sólového nájezdu Ondráčka. Ten měl asi moc času na přemýšlení, protože si v klidu doklusal blíže k Janeckému a bezradně zakončil velmi mimo. Asi i proto o chvilku později v dalším nájezdu z úhlu volil něco mizernou přihrávkou a ještě mizernějším zakončením, prostě někam k zadní tyči vyslal takový malinkatý oblouček, asi jako když čůrá batole. Když těsně před přestávkou v dalším přečíslení Válek volil střelu do Janeckého betonů místo nahrávky do kapsy na volného spoluhráče, mysleli jsme, že všechny možnosti, jak pojistit vedení máme za sebou. A kéž by to tak bylo, protože záhadně vzniknuvší nájezd Lněničky s Ondráčkem na samotného gólmana byl jen pro otrlé. Nejdříve běželi oba od balónu, pak oba k němu, převzal si ho Lněnička a tak dlouho tlačil Ondráčka v ofsajdovém postavení před sebou až se rozhodl dvoumetrového Janeckého lobovat. Od batolete jsme se trochu posunuli, ale pořád to byl dost malý oblouček.

Obrana hostí zůstala otevřená i zkraje druhého poločasu, ale možnost brejku 4 na 1 zhatil hned v zárodku Nádvorník, který si prvním dotekem navedl míč do prohraného souboje. Náš špílmachr pak poněkolikáté přišel o gólovou přihrávku, když jeho oblouček za obranou promáchl osamocený Válek. Copak o to, první promáchnutí se jevilo jako dokonalé zmatení položivšího se Janeckého, ale to druhé, už před opuštěnou bránou, už smysl postrádalo úplně. Následovala pasáž naší zbrklosti, nepřesností i obranné nedůslednosti. Mandlíkovi se podařilo u lajny přehlavičkovat Ropka a prosmýknout se z úhlu až před bránu, ale na sebe mimořádně nekvalitně zakončil jen do boční sítě. Po našem rohu si pak také zkusili situaci 4 na 1, ale trochu záhadně, nebo s jistou pravděpodobností díky obrannému zákroku D. Štancla na dlouhou nohu, to skončilo zase nějakým obloučkem, tentokrát do rukou Špinara, který si tak připsal jeden ze dvou zákroků v zápase. Tím prvním vyrážel na roh centr padající omylem pod břevno. Naše liknavé bránění tou dobou nejlépe dokumentoval střídající Bureš, kterému jeho moravští souputníci určitě připomenou situaci na půlce hřiště, kde tak dlouho tancoval kolem soupeřově obránce, až ho nevybíravě fauloval zezadu. Výsledkovou nejistotu zápasu jsme rozsekli čtvrt hodiny před koncem. Novák na půlce vymotal tři soupeře, Vít vysunul na střed seběhnuvšího Ondráčka, který šajtlí píchnul míč na Nádvorníka. Tomu sice odskočil míč k poslednímu obránci, ale rychlým dostoupením ho stihl vytlouct a k míči odraženému do vápna se stihl dostat dříve než Janecký, kolem něhož lehce šťouchl míč do brány. Svého desátého gólu za muže se dočkal bez týdnu po roce a nabyté sebevědomí na něm bylo znát. Jeho další dva až tři pasy za obranu zastihly některé naše hráče v hlubokém nesebevědomí, koncovka jednoho z nich byla navedená na Válka, který se toho naopak nebál a z mírně akrobatické polohy poslal míč zpoza vápna až za plot. Když to nešlo spoluhráčům, vzal to Nádvorník 5 minut před koncem na sebe, prošel středem mezi třemi až pěti hráči a tváří v tvář brankáři se zachoval zcela chladnokrevně. O chvíli později stihl odražený míč na brankové čáře Vít, udržel ho proti soupeři, přihrál pod sebe Tmějovi a jeho centr poslal nádherným volejem levačkou do sítě Bureš. V poslední minutě se Nádvorník dočkal i asistence, když svým pasem za obranu konečně našel schopného střelce. M. Kopecký si jeho oblouk zpracoval, kličkou "poď sem, kam deš" se zbavil obránce a z penalty nedal Janeckému šanci. Škoda, že ze závěrečné snové pětiminutovky není videozáznam. Nejen kvůli třem nádherným gólům, ale i kvůli zvukovému zachycení hlasatele Petra Kuty, kterého vývoj zápasu a rekordní mistrovská výhra nad tradičním soupeřem patřičně rozehřály před nastávajícím duelem starých gard.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - M. Černohorský, M. Ropek, D. Štancl, V. Tměj - D. Ondráček (J. Kopecký), B. Válek, T. Nádvorník, V. Novák (M. Kopecký) - V. Štěpán (J. Vít), P. Lněnička ( F. Bureš)
  • Góly: D. Štancl (V. Štěpán), T. Nádvorník 2 (D. Ondráček), F. Bureš (V. Tměj), M. Kopecký (T. Nádvorník)
  • ŽK: M. Černohorský, D. Ondráček
Obecné

Odešel Jan Klofanda

V pondělí 12.9.nás navždy opustil Honza Klofanda. Jako hráč působil v našem Sokolu od jeho založení, za muže odehrál 5. nejvyšší počet zápasů, 539, ve kterých vstřelil 16 gólů. Byl to obětavý člověk a kamarád, který dlouhá léta souběžně s hraním za áčko trénoval v žácích generaci "husákových dětí", která pro morašický fotbal později vykopala I.A třídu. Když skončil s hraním, stal se až do posledních chvil pravidelným divákem domácích zápasů.

"Naše generace mu neřekla jinak než "táta" a on to opravdu táta byl, ten fotbalový. Naučil nás, a myslím, že velmi dobře, nejen fotbalovému řemeslu, ale především lásce k fotbalu. Za všechno co jsi nás naučil, i za spoustu vzpomínek, nejen na jízdy na zápasy tvým plným Moskvičem, ti "Táto" děkujeme." Petr Kuta

Mladší žáci

Ani déšt, ani mráz na hračičky neplatí

Poprvé v této sezóně nás poslalo rozlosování zápasů před, snad díky počasí, nepříliš početné domácí publikum na Horním Újezdě. Pohled nad naše hlavy nevěštil nic dobrého. Černé mraky plné vody naznačovaly, že se každou chvílí musí spustit déšť. Jen co naši borci vyběhli na hrací plochu, tak také začalo. Na tribuně schovaní rodičové, ohřívající si ruce o své teplé čaje a grogy, nevěřícně mohli sledovat počínání svých ratolestí. Veselé rozcvičování a pobíhání při báčku plné různých vtípků, jako by se nepršelo, naznačuje sílu této party. Třeba v této sezóně nejlepší nebudeme, ale věřím tomu, že s úsměvem z každého zápasu, ať se zadaří nebo ne, odejdeme.

S příchodem rozhodčího nám déšť ještě zesílil. Ani zhoršující se počasí nám nesmylo z tváří dobrou náladu. V tomto bezstarostném duchu jsme vlétli na soupeře. Krásné akce a herní nadvláda nám jako vždy kazila špatná koncovka. Naši hračičkové v útoku to tak mají a my si na to musíme asi zvyknout. Přesto se nám dvě akce podařilo dotlačit za brankovou čáru.

Do druhé půle nám začal ustávat déšť a my se do soupeře zakousli s ještě větší chutí. Na gólmana soupeře se valila jedna povedenější akce za druhou až na …. . Soupeř převážně hrozil jen brejky. S gólovou tečkou mohl slavit pouze jednou a to v momentě, kdy v hlavách našich hráčů byli ještě oslavy po našem třetím. S vykukujícím sluníčkem se nám zadařilo i počtvrté a konec zápasu si už pohlídali.

Martin Kovář

  • Sestava: Vojtěch Štěpán, Sára Vomočilová, Šimon Flídr, Vojtěch Huryta, Josef Rosypal, Matěj Kovář, Matyáš Bulva, Jan Kvapil, Michal Kovář, František Flídr
  • Góly: František Flídr 2, Jan Kvapil, Vojtěch Huryta
Starší žáci

Zápas blbec

Na sobotní utkání do Janova jsme odjeli v deseti a bylo to znát. Soupeř nás od začátku zatlačit a vytvářel si šance. První akce se nám sice podařilo ustát, ale když jsme po dvaceti minutách inkasovali dvě branky, začali někteří hráči působit odevzdaně. Janov nás přehrával i v druhém poločase, což vyústilo v další dvě branky. Teprve poté jsme se trochu herně zmátořili, vytvořili si nějaké šance a zkusili pár střel z dálky, ale nic nám tam nespadlo. Ke konci zápasu se soupeř vrátil k herní dominanci a dalšími třemi zásahy stanovil výsledek. Tímto děkuji všem zúčastněným za jejich snahu a doufám, že příště nás bude více.

Miloš Kopecký

  • Sestava: Vojtěch Štěpán - Jindřich Mičík, Ondřej Žďára, Lukáš Mach, Sára Vomočilová, Vojtěch Huryta, Jan Kvapil, Josef Rosypal, Jan Kopecký, Filip Flídr
Starší žáci

Poločas nestačil

V nedělním utkání jsme na Horním Újezdě hostili klub z Borové. Do branky se místo zraněné Marti Famfulíkové postavil Vojta Štěpán. Zápas jsme nerozehráli špatně, soupeře jsme k ničemu vážnějšímu nepustili a v osmé minutě jsme vstřelili naší první branku sezóny, když Ondra Žďára prostřelil brankáře z velké vzdálenosti. Další naše šance v prvním poločase jsme bohužel nevyužili a v tom druhém už převzal iniciativu soupeř, který brzy otočil skóre dvěma brankami. A protože byla Borová nadále bojovnější, už se nám nepodařilo s výsledkem něco udělat. Snad příště.

  • Sestava: Vojtěch Štěpán - Jindřich Mičík, Ondřej Žďára, Jan Kopecký, Lukáš Mach, Matěj Rejman, Jan Kvapil, Sára Vomočilová, Vít Famfulík, Fili Flídr, Matěj Brettinger, Josef Rosypal, František Flídr, Vojtěch Huryta
  • Góly: Ondřej Žďára
Muži

Trojlístek dál pohromadě

I když by někteří rádi strávili nedělní deštivé odpoledne v teple domova nebo přímo v posteli, vydali jsme se bojovat o první místo do Bystrého. Díru v bráně nám pomohl zalepit Burián. Byť je zvyklý spíš góly dávat, než jim zabraňovat, ani jeho brankářské statistiky nejsou k zahození - 6 zápasů, 4 obdržené góly, 4 čistá konta. Úvod zápasu velké množství šancí nepřinesl, domácí nákopy za naši obranu se dařilo odvracet, některé z našich pohledných kombinací zhatily finální nahrávky, které na mokrém terénu nenacházely správné adresáty, a tak se většinu času hrálo mezi vápny. První vážnější šanci pro domácí jsme vytvořili sami nepřesnou rozehrávkou ze zadních řad, soupeř z ní naštěstí vytěžil jen roh s nepřesnou hlavičkou. Nervy nám trochu pocuchal i zastoupivší Burián, jenž místo lapení míče do ruky ze síly zvyku zvolil hru nohou, po níž se mu míč sklouznul a při hašení situace ho vysvobodil faul od dotírajícího útočníka. Na druhé straně se dostal do šance aktivní Ondráček, který si zaběhl za obranu na průnikovou přihrávku, ale domácí gólman včas stihl zmenšit střelecký prostor na minimum. Později jsme se však dostali do vedení, když Tměj obranným skluzem přesně našel volného Štěpána na levé straně, jenž naservíroval lahodný centr, pro který si doslova dolétnul Ondráček a hlavou poslal míč mimo dosah brankáře. Jestli to bylo zvýšenou domácí aktivitou nebo naší pasivitou, byli jsme po zbytek poločasu více zatlačeni k vlastnímu vápnu. Tato pasáž přinesla více osobních soubojů, dvojité taktické zastavení rozběhnutého Mužíka za cenu žluté karty a nastřelenou tyč z ostrého úhlu kapitánem domácích. Vstup do druhého poločasu vyšel lépe soupeři, který už od začátku vysoko napadal, což nám dělalo problémy s rozehrávkou a když už jsme se dokázali dostat z úzkých, brzdily naše akce nepřesné, místy i zbrklé, přihrávky. Přesto jsme byli blíže ke gólu my, když Novák po pravé straně přešel přes tři hráče a na jeho prudkou pobídku naslepo před bránu nedosáhl čerstvě vystřídaný Sokol tak, aby umístil míč do odkryté brány. S přibývajícím časem a souboji rostl počet faulů a dohadů jak s hlavním rozhodčím, tak místními příznivci. Horko před naší bránou bylo po rohovém kopu, kdy se ze skrumáže těl vynořil míč na malém vápně, ale naši obránci stihli zareagovat rychleji než soupeř. Domácí vedly většinu útočných akcí po své levé straně a využívali, že Novák s Ondráčkem již hrají pod jednou žlutou kartou. Po jedné z několika takových akcích utekl po kraji Jukl, který předložil míc na vápno Drašarovi a ten prostřelil rovnou dva blokující hráče i Buriána a srovnal stav utkání. Vedení na naši stranu mohl vrátit Sokol, který po Vítově přihrávce utíkal sám na vybíhajícího gólmana, ale jeho přehození skončilo vedle pravé tyče. Zbytek zápasu už žádnou výraznější šanci nepřinesl, a tak jsme se se soupeřem rozešli smírně a na pořadí vedoucího trojlístku v tabulce se nic nezměnilo.

  • Sestava: M. Burián – V. Novák, D. Štancl, M. Ropek, V. Tměj – D. Ondráček (M. Černohorský), B. Válek, T. Nádvorník, J. Vít – F. Bureš (M. Sokol), V. Štěpán (M. Kopecký)
  • Góly: D. Ondráček (V. Štěpán)
  • ŽK: D. Ondráček, V. Novák, B. Válek
Mladší žáci

Znovu na Malé Hané

Krásně prosluněné podzimní sobotní dopoledne vybízelo k domácím venkovním pracem a různému šumrdění kolem našich domečků. My jsme asi jiní. A tak jsme se po dvou týdenní pauze opět přesunuli mezi moravské kopce do Jaroměřic. Místní hřiště bylo pro některé naše hráče novou neznámou štací v poznávání hřišť a kiosků k nim přilehlých v našem okrese. Zato místní tým dívek jsme si pamatovali dobře již z nižší kategorie přípravek. Někteří si vzpomněli na staré rány, někteří na jména soupeřek.

První minuty byly velmi rozhárané. Přeci jen v hlavách hráčů, zvláště těch starších bylo ,,vždyť jsou to jen holky“. Jenže dívčí něžný styl nemá co do činění s pohlazením od maminky. Je o urputném bránění svého území a nevynechání žádného možného souboje. Až poté naši hráči pochopili, že to dnes nebude tak jednoduché utkání. Začali více kombinovat a využívat prostor celé šířky hřiště. Za což byli odměněni třemi poločasovými góly. Do druhé půle jsme vstoupili tak, jak jsme skončili tu první. Dobýváním. Děvčata bránily svých dvacet metrů a dělaly ze svého území nedobytnou tvrz. Postupem času se nějaké to okénko v obraně otevřelo a my mohli navyšovat skóre.

autor: Martin Kovář

  • Sestava: Štěpán Vojtěch, Kvapil Jan, Bulva Matyáš, Flídr Šimon, Vomočilová Sára, Kovář Matěj, Kovář Michal, Rosypal Josef, Chaun Jaroslav, Huryta Vojtěch.
  • Góly: Kvapil Jan 3, Rosypal Josef 2, Bulva Matyáš 2, Chaun Jaroslav 2, Flídr Šimon
Přípravka

Každý nějak začínal

Po dlouholetém spojení s Horním Újezdem jsme pro letošní sezónu kategorii mladších přípravek přihlásili každý oddíl zvlášť. Na první turnaj letošního roku zavítal tým pod vedením Milanů Chmelíka a Klementa do Bystrého.

Sestava: Matyáš Tóth, Ivo Langr, Jan Klement, Lukáš Chmelík, Kateřina Kovářová, David Soukup, Matouš Jetmar

Morašice - Borová   0:11 (0:6)

Zatímco většina našich dětí nastoupila ke svému prvnímu zápasu v životě, soupeř měl tým poskládaný pouze z nejstaršího ročníku 2014. Přes výrazný tlak Borové je výsledek ještě přijatelný, děcka se rozkoukávali, statečně vzdorovali a párkrát se dostali i k zakončení.

Morašice - Bystré 5:6 (5:4)

S domácím týmem to byl vyrovnaný zápas. V prvním poločase jsme měli navrch a vedli už 4:1. O tři góly se postaral Ivo Langr, který byl v tomto zápase velmi aktivní a zúročil loňské oťukávací zkušenosti. bohužel se nám v druhém poločase nepodařilo proměnit několik šancí, soupeř vyrovnal a v závěru udělali chybu trenéři, když ve snaze pravidelně střídat všechny děti odvolali hráče ke střídán zrovna v době rozehrávky našeho gólmana. Ten si toho bohužel nevšiml a ukázkově nalil soupeři k rozhodujícímu gólu.

Branky: Ivo Langr 3, Matouš Jetmar, Jan Klement

Morašice - Březová 0:15 (0:7)

Poslední zápas byl velmi podobný tomu prvnímu. Na dětech již byla vidět únava, nechtělo se jim moc běhat a soupeř měl v týmu velice kvalitní děvčata, která svoje šance nekompromisně proměňovala.

Ostatní výsledky:

Bystré - Březová 0:16 (0:8)

Borová - Březová 8:3 (5:2)

Bystré - Borová 3:13 (1:6)

Tabulka turnaje:

  1. Borová 9b. (32:6)

  2. Březová 6b. (34:8)

  3. Bystré 3b. (9:34)

4. Morašice 0b. (5:32)

Vstup do soutěže je potřeba i přes výsledky hodnotit pozitivně. Už při přihlášení soutěže jsme věděli, že náš tým bude patřit k nejmladším, ale děti se snažily a zkušenosti potřebují nasbírat stejně jako trenéři a rodiče.

autor: Milan Chmelík

Muži

Nebát se a nepít

Kvůli dovoleným, florbalu nebo plánovanému alkoholismu jsme se k dalšímu domácímu zápasu scházeli dost vlažně. Pro diváky byl určitě nejcitelnější absencí hlas Petra Kuty, který doma bohužel kromě svého moderátorského charismatu nechal i know-how zprovoznění mikrofonu za pomoci vybitých baterek. A tak jsme například nemohli diváky ani pozvat na sousedské fotbalové odpoledne 24.9., kdy budou naši muži od 14:00 hostit v mistrovském utkání Dolní Újezd "B" a od 16:15 se pak utkají naše a dolnoújezdská stará garda.

Druhý nejlepší střelec loňského ročníku v dresu hostí Racl hned v první minutě zkusil z dálky štěstí hodně nepřesnou šajtlí, ale nakonec to bylo vlastně jeho nejnebezpečnější zakončení. Do naší první šance vyslal Vít obloučkem za obranu Kutzera, ale ten tváří v tvář vyběhnutého gólmana zblízka nepřehodil. Pokud na nás koukal sparťanský fanoušek, muselo být podruhé za víkend špatně, náš výkon rozhodně nepřipomínal někoho, kdo by chtěl doma soupeře válcovat, brzdila nás v tom např. spousta nepřesností, díky kterým se naopak dostávali do šancí hosté. Nepřesná hlavička do protipohybu Špinara nebo střela do blokujícího Ropka ještě hosty tolik mrzet nemusely. Zvláště když si aktivně napadající Vít vybojoval míč na jejich posledním obránci, ale hlavní sudí při posouzení následného faulu nebyl tak přísný jako VAR na Ousoua a zůstal, asi správně, jen u žluté. Po půl hodině si hosté připsali první loženku, jejich útočník ale sólový nájezd z pravé strany řešil nepřesnou nahrávkou. Za nás odpověděl nepřesnou střelou zpoza vápna Lněnička, v ještě nadějnější pozici se po sražené standartce ocitl Vít, ale jeho střelu vychytal hostující gólman. Boršovský nešťastník Beyer se záhy, tj. asi pět minut před pauzou, dostal do dalšího nájezdu, vyhrál souboj nervů se Špinarem a položil si ho na zem, ale zamířil jen slabě těsně vedle něho, takže náš gólman stihl ještě zakročit. Po našem dalším přímáku jsme pustili hosty do rychlého kontru, který po opatrném bránění dospěl až k našemu vápnu, za kterým se do míče opřel Vyhnánek a krásnou střelu naštěstí umístil o fous nepřesněji než loňský přímák a rozezvonil břevno. Rušný konec poločasu nakonec mohl přinést vedení i nám, když Tměj potáhl míč po levé straně, ale jeho zpětnou přihrávku napálil Válek do protihráče. Náš kapitán se dostal ke střele i po následujícím rohu, jeho nepovedený pokus pak o fous minul o zakončení patou se snažící Ropek.

Do druhé půle naskočil Štěpán, stažený Skala zaujal místo asistenta vedoucího na lavičce a lépe bylo i na hřišti. Dlouhý aut Lněničky promáchl zblízka Vít a do brány ho nedotlačil ani Válek. Po rohu se k zakončení nohou dostal Ropek, ale nezamířil přesně. Dobrým napadáním si šanci vypracoval rychlý Novák, ale jeho putování po velkém vápně nakonec střelou neskončila. Akce druhého Václava, tj. Tměje, nasměrovala koncovku na Kutzera, který z malého vápna mířil placírkou těsně vedle. A vzápětí, po necelé hodině hry, udeřili po rychlé akci hosté, když se na pár přihrávek dostali nezajištěným a nedůrazným středem hřiště až před Špinara, který už nestihl dostatečně zmenšit střelecký prostor a Veselý podél něho poslal míč do sítě. Přeskupení sil i stupňující se únava hostů přesunula dění pouze na jednu polovinu a po necelých deseti minutách bylo vyrovnáno, když Vít rychle rozehrál aut na Lněničku, ten dostal na vápně dost času i na nachystání si míče na silnější levou nohu a slabou, pravděpodobně ukrytou, střelou na bližší tyč překvapivě vyrovnal. Aktivní Vít o chvilku později vymyslel další nahrávku, tentokrát na rozběhnutého Bureše, který po deseti minutách v útoku ukázal, že na beku nic ze svých zakončovacích kvalit nezapomněl. Vybíhajícího gólmana přehodil a poslal nás do vedení. V tu chvíli na ručník zralé hosty mohli v následujících minutách dorazit Sokol, jehož rána po odraženém rohu byla zblokovaná, nebo Lněnička, jehož další střelu vyrazil gólman, nebo Válek, který po vysunutí od Kopeckého ztratil rychlost v nájezdu a tísněn zakončil vedle, nebo Tměj, který po své akci zleva nadvakrát vytloukl zblízka hostující bloky. V samém závěru pak rozhodčí daroval kopáčsky obdařeným hostům standartku za vápnem, ale hostující kapitán Vyhnánek po minutové přípravě svou pověst naštěstí nepotvrdil. Takže další plzeňské vítězství.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, M. Ropek, D. Štancl, F. Bureš (J. Kopecký) - J. Vít (D. Ondráček), B. Válek, Z. Skala (V. Štěpán), V. Novák - P. Lněnička, K. Kutzer (M. Sokol)
  • Góly: P. Lněnička (J. Vít), F. Bureš (J. Vít)
  • ŽK: K. Kutzer, M. Ropek
Starší žáci

Nejsou góly, není výhra

Do druhého zápasu v Pomezí jsme nenastoupili v plné sestavě.  Hráli se stejně jako před týdnem pěkný fotbal na obě strany, jen bez kvality v závěrečné fázi a tím pádem bez šancí. A protože na tom byl soupeř stejně, byl poločas bez branek. Ve druhém poločase jsme po zbytečném soupeřově zákroku přišli o Marťu, ke konci se šance přelévali z jedné strany na druhou, ale žádná nebyla úspěšná, takže jsme se spravedlivě rozešli s remízou.

autor: Miloš Kopecký

  • Sestava: Martina Famfulíková - Vojtěch Huryta, Ondřej Žďára, Vojtěch Paťava, Lukáš Mach, Šimon Flídr, Jan Kvapil, Sára Vomočilová, Jan Kopecký, Filip Flídr, Matěj Rejman, Vojtěch Štěpán, Zuzana Famfulíková
Mladší žáci

Lepení na začátek

Dobrý den a ahoj všem rodičům a fanouškům našich malých sportovců. K prvnímu utkání nové sezóny jsme se sjeli na hřiště v Jevíčku. Po sobotní průtrži mračen slibovalo velmi podmáčené hřiště tuhý boj obou týmů o každý metr hřiště. Náš nově složený tým plus několik omluvenek kluků ze základní sestavy přineslo hned na začátek několik otazníků se skládáním sestavy.

V úvodních deseti minutách zápasu jsme soupeře překvapili několika slibnými akcemi s nedůrazným zakončením, na což soupeř zareagoval přeskupením řad a lepším pokrýváním našich hráčů. To nám začalo dělat velké problémy v rozehrávce a různá nedorozumění mezi hráči přineslo poločasové skóre 3:0 ve prospěch domácích. Ve druhém poločase jsme se začali herně zvedat, kombinace začaly být koukatelnější a osmělování do útoku častější. Jenže každé naše zlepšení bylo sraženo špatnou a nedůraznou koncovkou. Zato soupeř nám dal dalšími dvěma góly jasně najevo, kdo je dnes domácím pánem.

autor: Martin Kovář

  • Sestava: Famfulíková Martina, Kvapil Jan, Bulva Matyáš, Flídr František, Vomočilová Sára, Kovář Matěj, Kovář Michal, Tomšíček Kryštof, Boček David, Krejsa Antonín
Muži

Všichni (ne)šťastni

Do 84. československého derby jsme vstupovali z čelní pozice přeboru, zatímco domácí "Slováci" měli na kontě dvě bezbrankové plichty. Divákům nakonec přálo počasí, ale těm našim rozhodně nepřáli fotbalisté. Hned naše třetí přihrávka mířila přesně do běhu domácímu útočníkovi, který naštěstí mírně z úhlu zakončil z vápna vedle. Ani naše rozehrávka od brány nedopadla podle představ, a tak stále ještě v první minutě odvracel Tměj v trochu zmatečné spolupráci se Špinarem zákeřný centr na zadní tyč. Domácí našeho bojácného projevu doplněného spoustou špatných zpracování a technických chyb v úvodních minutách k dalšímu ohrožení branky nevyužili, ale rozdíl ve hře byl propastný. První tři souvislé přihrávky, zakončené neadresným centrem, jsme si připsali až v 7. minutě, jednou tolik času jsme potřebovali k dalšímu fotbalovějšímu počinu, ale nutno dodat, že narážečka Skaly s Válkem poslala našeho kapitána hned do zajímavé pozice mezi obránci, bohužel jeho střela z hranice vápna nepatřila mezi ty, kterými by se chlubil doma. Když už se nám podařilo dostat k vápnu, Skala i Štěpán místo pokusu o střelu radši volili centry na zadní tyč, zpravidla do postavení, které domácí sekretář Lochman, dnes nepochopitelně v roli delegovaného pomezního, bez zaváhání shledával jako ofsajdové. Když už jsme se dostali do vápna, snažili se Novák s Válkem po souboji prvně jmenovaného s domácím gólmanem nesměle požadovat penaltu, podle jednoho z domácích hráčů oprávněné, ale i naše přesvědčování rozhodčího zapadlo do kontextu našeho výkonu a bylo takové slabé. S výjimkou Víta. Předchozí řádky nemají být nějakým vyjádřením naší nebezpečnosti, je to jen taková vata, aby pojednání o naší aktivitě v prvním poločase nebylo moc krátké. Naše hra byla čekáním na fotbalovou smrt, ale domácí naštěstí ve finální fázi před vápnem postrádali přidanou hodnotu. Ve dvacáté minutě sehráli po naší ojedinělé standartce rychlý kontr po pravé straně zakončený zpětnou přihrávkou a střelou pod břevno, kterou Špinar reflexivně vyrazil. Náš gólman si připsal rutinnější zákroky i při domácích volných a rohových kopech, spoustu centrů naštěstí cerekvičtí přetáhli a když se po autovém vhazování jednoduše propracovali až do vápna, nezmohli se naštěstí na víc, než nepřesnou střelu z otočky. Před pauzou se do dobré pozice ve vápně dostal i domácí Lorenc, ale jeho možná gólovou střelu zblokoval Černohorský. V závěru poločasu jsme se jedinkrát rozhodli zatlačit na domácí stopery a hned z toho byla v zárodku nadějná situace tři na dva, na konci nepřesný centr do plné obrany.

Plánovaný obrat v našem myšlení do druhého poločasu se buď nedostavil nebo ho zhatila brzká akce domácích, kteří využili ofsajdové nepozornosti v prvním poločase tak pozorného pomezního. Ze své šance naštěstí vytěžili jen pětiminutový tlak, sérii odvrácených rohů a nájezd ze strany v podání střídajícího F. Pražáka. Špinar ho naštěstí zmátl svým naznačováním výběhu a domácí hráč mu tak z vápna "ty vole poslal malou domů!". No byla to střela vzduchem, ale sám střelec dle uvedené citace věděl, že se dalo vytěžit víc. Z ničeho nic pak mohlo udeřit na druhé straně, když centr z levé strany propadl až za stopery, ale Válek měl balón hodně vysoko, Vostrčila hodně blízko a jeho rychlý pokus levačkou branku těsně minul. Náš nejlepší střelec vzájemných duelů (9 gólů stejně jako A. Ropek) si tak na kulatý zásah musí počkat. Po hodině hry si jinak velmi přesný rozhodčí vybral slabší chvilku, když odpustil Nádvorníkovi faul u vápna, který možná kompenzoval písknutím nefaulu Skalovi za středovým kruhem. V náběhu na následný přímák Novák jasně povalil Kusého, ale domácí Jandera odstartoval svoji pětiminutovku proti svému týmu. Nejprve nechal vyniknout Špinara, který jeho penaltu ke své pravé tyči vyrazil. Následující přetažený roh na zadní tyč, nebo možná přímo do brány, zkušeně vyhlavičkoval, pak si nechal dát žlutou za řeči a pro křeče vystřídal, čímž nám vyklidil střed pole pro poslední dvacetiminutovku. Jinak chycená penalta v podání Špinara už rozhodně nevypadá náhodně, za poslední dva roky čelil 8 penaltám, ve kterých si i díky dnešnímu zákroku drží úspěšnost 50%. Domácím tedy odešel Jandera a vypadalo to, že i fyzička, my jsme prostřídali a první vlaštovkou, že by Vostrčil v domácí bráně ještě mohl mít práci, byla v 80. minutě dobrá pozice Kutzera na vápně, ale náš žolík střílel možná trochu ukvapeně a nepřesně. Načež se týmově zatáhl do obrany a vysunul na levou zálohu Tměje, který se rozehrál k parádní desetiminutovce. Po jeho centru od brankové čáry se do těžké hlavičky položil jinak taky velmi aktivní Novák, ale jeho křížný oblouček kromě překonaného domácího brankáře přeletěl i bránu. V souboji dva na dva na dvaceti metrech se pak překvapivě odhodlal k překvapivě dobré střele Černohorský, ale Vostrčil si proti jeho pokusu připsal neméně dobrý zákrok. V našem drtivém finiši se bodlem polopoložil do takových polonůžek Tměj, po kterých míč obloučkem dopadl na břevno domácí svatyně. Dvě následující dorážky obránci zablokovali na roh, ze kterého by J. Kopecký byl býval určitě rozhodl, kdyby byl býval šel na hřiště. Takhle si odvrácený balón na vápně našel znovu Tměj, ale jeho pokus levačkou proletěl houštinou noh kousek vedle tyče. Suma sumárum jsem závěrečným vzepětím přispěli k tomu, že se o bezgólové plichtě, 3. v historii vzájemných soubojů, dá mluvit jako o zasloužené a že máme v naší hře úsek, od kterého si příště můžeme pomyslně odrazit. Nejlépe hned od začátku.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, M. Ropek, D. Štancl, M. Černohorský - J. Vít (P. Lněnička), T. Nádvorník, B. Válek (M. Kopecký), V. Novák - Z. Skala (M. Sokol), V. Štěpán (K. Kutzer)
  • ŽK: J. Vít
Starší žáci

Nejsou šance, nejsou góly

Novou sezónu jsme zahájili na Horním Újezdě zápasem proti Litomyšli. Nerozehráli jsme ho špatně, hrálo se na obě strany nahoru a dolů, ale jen ve středu pole a prakticky jsme si nevypracovali žádnou větší šanci. Druhý poločas se odehrával ve stejném duchu.  Když ale soupeř využil naše dvě chyby ve středu hřiště a dal dvě branky, neměli jsme sílu odpovědět. Ale chtěl bych všechny pochválit za přístup a bojovnost. Doufám, že se začneme sehrávat a výsledky se dostaví.

autor: Miloš Kopecký

  • Sestava: Martina Famfulíková - Zuzana Famfulíková, Ondřej Žďára, Vojtěch Paťava, Jan Kopecký, Lukáš Mach, Vít Famfulík, Vojtěch Štěpán, Matěj Brettinger, Matyáš Bulva, Jan Simonides, Jindřich Mičík, Filip Flídr, Sára Vomočilová, Jan Kvapil, Vojtěch Huryta, Matěj Rejman
Muži

Zrodily se hvězdy?

Na první domácí mistrovský zápas k nám zavítal tým z Hradce nad Svitavou, proti kterému jsme si v loňské sezóně připsali nejvyšší vítězství (5:0) i nejvyšší porážku (1:4). Oproti minulému týdnu jsme se sešli v hojném počtu a naše lavička tak pojmula rovnou šestici náhradníků. Minulý týden teprve podruhé za 7 let chyběl v sestavě áčka nějaký Štancl. Ten nejmladší byl tentokrát přítomen a byl jedinou změnou v základní sestavě, když nahradil ve stoperské dvojici J. Kopeckého. Nepřetržitá účast tohoto rodu v domácích zápasech áčka se tak natáhla už na 9 let. Hráči byli nabádáni, aby navázali na výkon z minulého týdne, což ale pro třetinu osazenstva nebyl zrovna nejlepší pokyn.

Pokud si někteří diváci čekající ve výčepu na pivo nebo hledající místo k parkování mysleli, že o nic na začátku zápasu nepřijdou, šeredně se spletli a museli litovat. Hned v první minutě fauloval na rohu vápna Bureš hostujícího útočníka, následný centr protečoval do sítě na zadní tyči nikým nehlídaný soupeř a Hradec se tak dostal do velmi brzkého vedení. Ne však na dlouho, o pár minut později přinesla ovoce souhra mezi Ondráčkem a Skalou, když prvně jmenovaný z pravé strany přesně nahrál na hranici velkého vápna a náš útočník se s míčem probojoval až před brankáře, kterého s přehledem prostřelil a stav zápasu srovnal na 1:1. Po úvodních brankách se rozdováděná hra přeci jen na několik minut uklidnila, zbytek poločasu ale také přinesl šance. Hradečtí se mohli dostat do vedení díky zaváhání naší obrany, po kterém se s míčem ve vápně ocitl útočící hráč. Špinar ale soupeře geniálně zmátl pohybem těla, už skákal na pravou stranu, když ho hradecký hráč trefil do betonů a od noh se míč odrazil mimo bránu. Fotogenický gólman domácích také dvakrát vypíchnul míč nad břevno, jednou po střele z úhlu čistě, podruhé po lobu z hranice velkého vápna i s pomocí horní tyče. Po přežité sérii nebezpečných hostujících rohů se dostal do šance po přesném pasu po levé straně Válek, který si to sice namířil do vápna, ale jeho mířidla tentokrát tři tyče nezaregistrovala. Zatímco po začátku zápasu skóroval za hosty Vít Janko, těsně před poločasem otočil skóre domácí Jan Vít. Z pravé obrany se vydal na výlet Bureš, prošel přes dva hráče, v souboji se třetím dokázal míč procpat na Nádvorníka, jeho průnikovka našla mezi stopery našeho cupitajícího záložníka a ten nás bezpečným obstřelem špatně postaveného brankáře poslal do vedení. Zřídkakdy skórující a v posledních zápasech ve zběsilé formě hrající Vít běžel samou radostí slavit do Újezdce, ale nakonec si u rohového praporku vzpomněl, že si ještě moc nestihl popovídat s rozhodčím a za věrnost si i třeba vysloužit žlutou kartu.

V nástupu do druhého poločasu se po rohu prosadil hlavou Ropek a nic nenasvědčovalo tomu, že bychom si měli a chtěli komplikovat ve zbytku zápasu život. Z poklidného lelkování nás vyvedla chybná rozehrávka ve středu hřiště, po které se míč dostal až k hostujícímu Richterovi, a ten možná trochu překvapivě prostřelil Špinara na bližší tyči. Hosté následně vycítili šanci na vyrovnání, ale přímo ohrozit Špinarovu bránu se jim povedlo pouze dvakrát. První střelecký pokus letěl vedle levé tyče, a podruhé byla snaha hostů natolik enormní, jako hodně velká, že po Špinarem vyraženém stříleném centru dokázali z malého vápna, kde stáli hned dva hráči, přestřelit úplně odkrytou bránu. Postupem času byla nervozita znát na obou stranách, hra se hodně přiostřila, až to místy vypadalo, že rozhodčí malinko ztrácí kontrolu nad zápasem. My jsme měli ve druhém poločase problémy s kombinací a příliš pasivní obranou, střídačka hostí zase ztrácela kontrolu nad svými emocemi. Pět minut před koncem unikl pomeznímu rozhodčímu jak rychlý Ondráček, tak jeho patrně ofsajdové postavení, našeho záložníka to naštěstí nerozhodilo, nezištně předložil míč Kutzerovi a ten se díky chladnokrevnému zakončení do protipohybu osamoceného gólmana dočkal prvního gólu po zimním návratu dříve než prvního potomka. Vyslechli jsme si i poznámky, zda máme vůbec zapotřebí něco rozhodčím dávat, ale při znalosti okresních rozhodčích může takovouhle blbost vypustit jen někdo, kdo to zkouší sám. Na verdiktu rozhodčího a konečném výsledku se nic nezměnilo, a tak po dvou kolech zůstáváme díky čtyřem svátečním střelcům stoprocentní. V sobotu nás čeká první sezónní derby v Cerekvici, které o fyzické i mentální připravenosti týmu napoví ještě víc.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar – F. Bureš (M. Černohorský), D. Štancl, M. Ropek, V. Novák – D. Ondráček, B. Válek, T. Nádvorník, J. Vít (V. Tměj) – Z. Skala (K. Kutzer), V. Štěpán (P. Lněnička)
  • Góly: Z. Skala (D. Ondráček), J. Vít (T. Nádvorník), M. Ropek (V. Štěpán), K. Kutzer (D. Ondráček)
  • ŽK: J. Vít, B. Válek
Muži

Plni vděku všem všeho věku

Přehození veškerého soustředění z neúspěšné pohárové pouti na ligu vypadalo v našem podání tak, že jsme po část týdne kalkulovali s dopravou pouze dvěma auty. Naše obvyklá základní sestava byla rozházená po celé republice, od Vltavy po Vranov, jakoby se nedalo chlastat doma jako každou, třeba minulou, sobotu. Trenér z toho hrůzou nespal, ale nakonec jsme to díky zaskočivším Zerzánovi a Buriánovi dotáhli na 14 lidí. Stabilně docházející 95-ti letou stoperskou dvojici překvapivě doplnil na beku Bureš, ale původně se schylovalo i k většímu překvapením. Návrat po 15-ti letech nakonec nedopadl, a tak naše obrana spolu s vysokorychlostním (TG)V. Novákem alespoň zůstala pod 150 lety.

Taktika pro zápas byla jasná, výjimečně nenapadat, šetřit síly, a neztrácet míče. Útočníci Štěpán a Skala si tak velmi často chodili do hloubi pole pro balón a nahrávkami rozpumpovávali ofenzivní choutky krajních záložníků i obránců. Domácí šli alespoň podle dění na hřišti do zápasu s podobnou strategií, a zbytečně nelétali. I tak ale první poločas přinesl řadu šancí na obou stranách, domácí využívali volného prostoru ve středu hřiště a kombinací přihrávek a štěstí se dostali k několika nebezpečným šancím. Při jedné střele si Špinar zaskákal, podruhé se před ním po zaváhání v obraně zjevil útočící hráč, jehož střelu ve vteřině zalepil do rukavic. Mladějovští měli i další příležitosti a náznaky gólovek, ale k jejich promění chybělo přesnější zakončení. Domácího brankáře prověřil tvrdou střelou Nádvorník, štěstí zkusil i Bureš, který si po celý zápas s přehledem plnil defenzivní povinnosti. Ondráčkovi nabídl možnost ke skórování přesným pasem ještě ledově klidný Vít. První jmenovaný sice mířil lépe než při odbočce na Mladějov, ale ani to nestačilo, aby spolehlivě chytajícího Cajthamla překonal. Vstřelení branky odmítl i Novák, a tak první poločas skončil bez branek. Za zmínku kromě šancí stojí i sprinterský souboj, který s Kopeckým prohrál o dvě generace mladší soupeř.

Na začátku druhé půle se znovu připomněl Novák, ale při samostatném úniku trefil pouze gólmana. Následovala hlušší pasáž, tedy co se týče šancí. Přes mírnou převahu domácích totiž nejvíc zaujaly stupňující se slovní hrátky, mezi kterými vyčníval další generační souboj (domácí zkušený Kudyn a hostující mladí a neklidní Vít s Ondráčkem). Půl hodiny před koncem náš kapitán Válek precizní střelou přes zeď zařídil vedení a mírný klid na duši. Dalších 15 minut rozkouskovalo 7 střídání, ale čerstvé síly ale pomohly mnohem více nám. Zvlášť po 4 letech povolaný Burián byl hodně vidět. Pár minut mu stačilo na žlutou kartu a o něco delší chvíle na vybojování prvního a posledního pokutového kopu v zápase. Ten s přehledem proměnil Válek, a vítězství už nám nesebral ani rychlý mladějovský útok po rozehrávce ze středového kruhu, ani rohový kop domácích. Takže ani nemrzela neodpískaná penalta po zákroku mladějovského gólmana, opět na Buriána.

Bojovný a zodpovědný výkon, a na okresní poměry i místy pohledný fotbal vedly ke třem bodům z venku. Oproti předpokladům tak největší fiasko přišlo až při vítězném pokřiku, kde se výrazně ukázala absence kapitána V. Štancla. „Cigi caga“ zvládal totiž lépe i boss Matějka, alespoň že svědkem výstupu nebyla morašická fanouškovská základna. Ta se může nechat překvapit, jak hodně bude trenér sahat do vítězné sestavy.

  • Sestava: J. Špinar - F. Bureš, J.Kopecký, M. Ropek, V. Novák - D. Ondráček (M. Burián), B. Válek, T. Nádvorník, J. Vít - Z. Skala (M. Zerzán), V. Štěpán (M. Frank)
  • Góly: B. Válek 2 (1x pen.)
  • ŽK: Z. Skala, T. Nádvorník, M. Burián
Muži

Nedáš, naleješ

Tradiční ostrý začátek fotbalové sezóny obstaralo první kolo poháru, ve kterém jsme přivítali obhájce z Borové. Los těžký ,ale pořád lepší než v současném suchu hrát v Telecím. Do rychlé úvodní šance vyslal hosty na beku hrající Novák, bortelský útočník naštěstí z úhlu a v tísni jen dovedl míč až do malého vápna ke Špinarovi. Naše první zaměstnání soupeřova brankáře si připsal roh do brány kroutící Válek. Na povážlivě velký počet odevzdaných míčů jsme si dokázali vypracovat i povážlivě velký počet nadějných pozic, ale Ondráček i Bureš si prvním dotekem zkazili možnost nájezdu. Druhý jmenovaný to trochu vyžehlil střelou, proti které gólman předvedl další dobrý zákrok. Při dalším zabrzděném nájezdu přenesl odpovědnost na Víta, ale ten si v první řadě nepohlídal ofsajd, v druhé řadě ani mířidla. Hosté hrozili častou, ale nepřesnou střelbou a opravdu rychlými náběhy, náš gólman tak zákrokem jistil pouze jedno zakončení z úhlu, to druhé vytlačil očima na protější tyč. Jeho letošní neprůstřelnost tak skončila až po 130 minutách, když po našem autu na polovině neudržel útočník míč, skoro kompletní záloha ho následně nezvládla odebrat kličkujícímu hbitonožkovi, skoro kompletní obrana nedokázala zachytit náběh na kolmici středem a hostující hráč poslal z penalty lehkou střelu vedle kompletně stojícího gólmana. Rychlou odpověď si naštěstí nachystal Bureš, který Tmějovu nouzovou pobídku do sóla opět neřešil přímým sprintem, ale předáním balónu Lněničkovi, ten ustál souboj koleno na koleno a tvrdou střelou o břevno přihrál zpět na velké vápno Burešovi, jenž po zpracování napálil míč do sítě, jak jinak než o břevno. Na startu druhé půle se střídajícímu Štěpánovi nepodařilo potrestat dvě chyby v hostující rozehrávce, ale před rychlým nuceným střídáním na oplátku naservíroval dva rohy přímo na hlavu V. Štancla. Náš stoper bohužel ani jednu z ložených pozic neproměnil a před nuceným střídáním na oplátku chyboval v rozehrávce on. Hosté si dvakrát vyměnili balón a z vápna zakončili přesně na zadní tyč. O dalších hostujících střelách nebo našich šancích, jako třeba té Nádvorníkově nebo anonymní po rohu, je zbytečné psát, protože všechno přebil M. Kopecký, který dvě minuty před koncem po Novákově průniku odmítl penaltový rozstřel překopnutím prázdné brány z 5 metrů. Takže nám nezbývá, než vrhnout všechnu sílu na ligu. A že to zrovna příští týden možná budou i starodávné síly.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - V. Tměj, D. Štancl, V. Štancl (M. Kopecký), V. Novák - J. Vít, T. Nádvorník, B. Válek, D. Ondráček (V. Štěpán, M. Černohorský) - F. Bureš (J. Kopecký), P. Lněnička (M. Frank)
  • Góly: F. Bureš (P. Lněnička)
Muži

Proč trénovat střelbu...

Na jediný přátelák po krátké letní pauze jsme si pozvali bétřídní Sloupnici, kterou jsme v zimě na litomyšlské umělce porazili 3:2. První střelecký pokus zapsal z dálky Ropek, ale hráli s míčem hlavně hosté. Někdy nás vykombinovali, někdy dobře dostoupili, někdy jsme jim založili nadějný útok špatnou rozehrávkou sami. Střely zpoza vápna byly naštěstí hodně nepřesné, centry do vápna až na jeden také, ale sloupenský útočník hlavičkoval mimo. Do jejich největší šance si pomohl hostující útočník rukou, V. Štancl ho penaltově zfauloval, ale rozhodčí Saňák si nevšímal ani jednoho, a tak si náš gólman si možná připsal jenom jeden, ale zato výborný zákrok, proti přízemní střele na přední tyč. Hlavně hosté, ale samozřejmě i náš Vít, počastovali sudího během poločasu několika nespokojenými komentáři, tak těm se sluší připomenout, že rozhodčí jsou nedostatkové zboží a nic jim nebrání přihlásit se u příslušného okresního fotbalového svazu k "odvodům". My jsme fotbalově vytěžili z minima maximum, protože vlažnými hostujícími návraty jsme při několika šancích na brejk pohrdli nepřesnou, zpravidla příliš dlouhou přihrávkou. Po jedné takové akci dal Štěpán Válkovi balón do šprajcu místo do nohy, soupeřův bek se naštěstí skluzem vyřadil ze hry a jen sledoval jak osamocený Válek z levé strany nepovedeně centruje a gólman přihrává volejbalovým bagrem imaginárnímu spoluhráči ve své brance. Druhý gól jsme dali do šatny, aniž bychom kopli do míče. Aut nabušeného Lněničky doletěl až do malého vápna před osamoceného V. Štancla, kterým pravým prsem přeloboval statického brankáře. Zatímco Válek se tím osamostatnil na 3. místě mužských střelců, V. Štancl se posunul na dně stejné tabulky na 29. místo.

V druhém poločase už byli v ofenzivě nebezpečnější oba týmy. Nám se povedlo přidat třetí gól z té méně nápadné akce, když do Novákova polovysokého centru vložil v předklonu hlavu Lněnička a jeho oblouk přes celou šíři brány zapadl přesně za zadní tyč. Náš benjamínek pak prováhal přihrávku pod sebe a radši zakončoval z těžkého úhlu, Novák po dvou rychlostních průnicích po pravé straně ze stejných pozic nahrával, ale nepřesně. Vítovi se přesným centrem podařilo dokonale zaskočit osamoceného Bureše, který jen středem těla posunul míč gólmanovi, který o něco později zvládl včasným výběhem dostatečně zmenšit úhel Válkovi, který ho zblízka neprostřelil. Náš gólman se musel činit mnohem víc. Nejprve vyrazil pumelici pod břevno, kterou hosté zakončili nájezd vzniklý z jednoduchého nezachyceného nákopu. Efektní byl skok k levé tyči pro soupeřovu točenou standartku, efektivní byly další tři čtyři zákroky zblízka proti střelám uvnitř vápna, díky kterým byl závěr zápasu pouze o udržení čistého konta. Zatímco náš gólman si ho dnes ve svém jubilejním stém zápase mezi tyčemi áčka zasloužil, průběhu zápasu by odpovídal méně jednoznačný výsledek, ale dát za víkend stejně gólů jako Sparta, Slavia a Plzeň, to není k zahození.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - M. Černohorský, V. Štancl, J. Kopecký, V. Novák, P. Lněnička, M. Ropek, B. Válek, J. Vít, F. Bureš, Z. Skala, M. Kopecký, V. Štěpán, D. Štancl, M. Frank
  • Góly: B. Válek, V. Štancl (P. Lněnička), P. Lněnička (V. Novák)

Archiv novinek a zápasových článků ze sezón:


Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.